Úvod > Dle abecedy >
Historie
dle abecedy
Hledat v kategorii
Historie
Hesla v kategorii
Historie
dle abecedy:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Za Východočeského kraje byla prosazována umělá tzv. Hradecko-pardubická aglomerace, podložená jen politicky. Rozumnější je aglomerace Chrudim-Pardubice, hospodářsky nejvýznamnější část Pardubického kraje. Při vzdálenosti 10 km je nutná co nejužší spolupráce, zejména dokončení rozestavěné trati Pardubice-Chrudim a propojení městskou hromadnou dopravou. ...
zajišťovala výstavbu menších investic z části financovaných a z části prováděných dobrovolnou prací občanů. V jejim rámci vznikla řada potřebných staveb hlavně v připojených částech Pardubic. V Pardubicích nejvýznamnější akcí byla výstavba víceúčelové zařízení TJ (tělovýchovná jednota) Tesla Pardubice pod Vinicí s plochou 1500 m2 ve dvou podlažích, s halou stolního tenisu, společenskými sály a u...
Akvaduktem jako stavěli Římané se chlubit nemůžeme. Pernštejnští rybníkaři však malými akvadukty – vodními můstky- řešili problémy mimúrovňového křížení dvou toků, jako na Opatovickém kanále i na Loučné. Na území Pardubic je akvaduktem vyřešeno křížení Haldy se Spojilským odpadem, k němuž lze přijít uličkou Do Nového. Spojilský odpad mimoúrovňově kříží také Chrudimkou, což je ale vyřešeno schybk...
Místo klášteříště v Pardubičkách objevené při archeologickém výzkumu v 90. letech 20.stol. leží přes 10 let ladem a zarůstá plevelem. Nemocnice, která zde měla stavět nový pavilon, od toho upustila. KPP navrhl zřídit zde archeologický park připomínající počátky Pardubic. Představitelé města i MO IV. slíbili návrh uskutečnit, termín realizace není zatím známý....
Archeologický výzkum v Pardubicích byl velmi aktivní na konci 19. a na počátku 20.stol., kdy zde působila řada významných amat0rských archeologů sdružených kolem Muzejního spolku. Ti vytvořili základ bohaté archeologické sbírky VČM. Pravěké nálezy přímo na území Pardubice jsou chudé, neb jak píše historik J.Sakař „krajina nebyla vhodná k osídlení“. Při Pernštejnské výstavbě Pardubic na počátk...
Pardubice jako chudé poddanské město, které v letech 1540 a 1960-1990 nebylo sídlem vrchnosti. Má architekturu, až na čestné vyjimky, skromnou, protože tu nebyli bohatí investoři. Viz Stavební vývoj.
Nejstarší velmi cenou stavební památkou je kostel Zvěstování Panny Marie – Klášterní, který nechal postavil Arnošt z Pardubic před r.1359, přestavěný v pozdně gotickém slohu po r.1507. Vi...
Před dobou pernštejnskou Pardubice archiv neměly. Pro soupis ne-movitostí stačil ve starší době urbář. V něm byl seznam domů sousedských i rolí. Změny značily se v něm škrtáním jmen starších a zápisem nových držitelů.
Velký převrat způsobil Vilém z Pernštejna, přestavěl „Město v ohradě“a uvolnil vývoj svo-bodnějšího života v domě radním i na gruntech sousedských. Nové artikule jim navržené a ...
Vzpomínku na sarajevský atentát zanechal F.K.Rosůlek: „Bylo příjemné nedělní odpoledne 28.6.1914, mnoho obyvatel Pardubic bylo venku v boží přírodě, zvláště letní restaurace na Vinici byla hojně obsazena. Byl zde i pisatel s rodinou. Kolem 3. hod. odpoledne se sem donesla zpráva od místního telegrafisty pana P., že přišel telegram o atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť ...
Pardubice byly v době před I. světovou válkou pravděpodobně jediným českým městem, které zřídilo „aviatickou komisi“, jejímž účelem bylo podporovat rozvoj letectví – aviatiky ve městě.
Dne 8. července 1910 se z vlastní iniciativy dostavil do schůze pardubické městské rady Arthur baron Kraus a městské radě navrhl, aby městská rada zřídila „aviatickou komisi“, která by podporovala rozvoj aviatiky –...
se patrně slavilo již za pánů z Pardubic při kostele sv. Bartoloměje v klášteře cyriaků vždy poslední srpnovou neděli. Tradice přetrvala i po vypálení a zániku kostela s klášterem. Z tohoto důvodu Vilém z Pernštejna nový kostel otevřený 1515 ve městě Pardubice nechal zasvětit tomuto mučedníkovi. Silná tradice oslav posvícení přetrvala do konce 19. stol, ve 20. stol. již byla značně oslabena...
byla na Babím ostrovu, jinou mělo panství pod Kunětickou horou....
koncem 18.století se vyskytuje dnes zapomenutý název Prádlo. Byla asi trojího druhu. Soukromé nalezneme na přelomu 17. a 18. století na př. u domu čp.95 na Třídě Míru nebo u domu čp.103/104 v ulici Na Hrádku atd. O barvíři pláten Jakubu Hulatovi se dočteme, že měl v nájmu městské Bělidlo, snad na dnešním Wernerově nábřeží. Nejvýznačnější bylo Bělidlo panské, jehož potřebu si vynutily spousty ...
Bohuslav Popelář, nar. r.1909, majitel hodinářského závodu v Pardubicích, zhotovil pohyblivý betlém který vyplňoval celou místnost v I.poschodí domu čp.4 na Pernštnýském nám. vedle radnice. Zde jej ošetřovali jeho syn František a vnuk Ladislav a o vánocích předváděli návštěvám. Po r.1970 byl dům propojen s radnicí, která zde má kanceláře. Betlém pak byl umístěn za mříží na kůru chrámu sv.Bartol...
někdy nazývaný hrad, byl vodní tvrzí. Měl dvě věže, severní čtyřhrannou a jižní okrouhlou. Do tvrze se vstupovalo po sklápěcím mostě, branou, do jižní okrouhlé věže a z jejího poschodí po dřevěné mostě do obytné čtyřhranné věže. Mezi věžemi byla ještě dřevěná hradba. Před jižní věží bylo nevelké předhradí, ke zvýšení bezpečnosti bylo z jižní strany obehnáno kamennou hradbou.
Asi proto někdy ...
zaniklá ves jižně od Rybitví na břehu Labe, někdy uváděná jako Blatnice.
Prvně zmiňovaná r.1244, kdy Jan, syn Zdislava z Polné, daroval dvě vsi na Pardubicku Blatník a Hostovice klášteru litomyšlskému. Tehdy tu ještě nebyla tvrz. R.1339 již na blatnikovské tvrzi, někdy jmenované jako hrad, sídlil Ctibor z Blatníka. Patřil k rodu pánů z Cimburka, r.1349 je jako jeho nástupce zmiňován Bernard z ...
dnes zaniklá ves jv.od Rybitví 5 min.vzdálená nad oblastí tůní a starých labišťat. Rozloha katastru byla 190 ha. První písemná zmínka 1377, kdy byla s Blatníkem prodána opatovickému klášteru.
Další historii má společnou s Blatníkem. R.1843 měla 11 domů, 101 obyvatele, r.1900 161 obyvatele. Začátkem 20.století s Blatníkem byly připojeny k obci Rybitví a měly 17 usedlostí s vlastním číslování...
při náletech za 2. světové války těžce poničilo Pardubice. Zničeno bylo staré nádraží, a sousední cukrovar, který byl zrušen, poškozeny byly zejména Nerudova ul. a Palackého tř., které se dočkaly nové zástavby. Dvakrát téměř zničená rafinerie – PARAMO byla bohužel poválečným budovatelským nadšením obnovena. Zasaženy byly i Židov, Skřivánek, Studánka, Svítkov, Rosice. ...
Kromě Zelené a Bílé brány – věže, uzavírající vstupy do Města v hradbách, postavil Vilém z Pernštejna brány uzavírající i vstupy do předměstí. Na západním konci dnešní Tř.Míru stávala do třicetileté války brána Horská, protože se tudy vyjíždělo ke Kutné Hoře. R.1639 městský počet zaznamenal, že ustal příjem ze světničky v bráně, poněvadž „ohněm spálena, od soldátův rozkopána s zemí srovnána jes...
byl sice název hostince, ale svého času býval i pojmem místopisným, asi tak jako stále říkáme u Veselky, která od roku 1972 nestojí. Rozlehlý komplex Bubenče se rozkládal mezi Pernerovou a Sladkovského ulicí naproti letnímu stadionu. Vznikl roku 1729, když toto místo od Marie Kláry de Bossi koupil hamerník (kotlář) Melichar Ritz. Hostinec tu zřejmě byl již v polovině 18.století. Jméno ...
dle představ r.1940 při oslavách 600 let města Pardubic, za oklupace.Znameno-li posledních 90 let úplný přerod města, je údobí nastávající pro Pardubice dobou oprávněných nadějí. Jsou-li dnes obchodním centrem východočeským s významným průmyslem, musí být tato posice i zesílena. Pokulhávání po stránce koncentrace administrativy odstraní hospodářský život sám. Je jen nutno, aby odpov...
Parforsní společnost založená r.1841 měla své společenské středisko, šlechtické kasino, v přízemí domu knížete Liechtesteina čp.59 na dnešní tř.Míru, nazývalo se též Ressource.
To podnítilo měšťany r.1855 k ustavení občanského Cassino-Vereirnu, jinak zv.Büger-Ressource.
Za parforsních honů bylo v Pardubicích vedle šlechtického cassina bylo důstojnické kasino v 1.poschodí hotelu Střebský čp...
říkalo jim také celna. Jedna stála v 16.stol. u mostu přes hradební příkop, Městskou řeku, před Zelenou bránou, tam kde je roh Grandu. Zbořili ji vojáci r.1639, když chystali obranu proti Švédům. Druhou postavil mýtný Josef Kotík v 2.pol. 18. stol. při Bílé bráně, odevzdal ji městu, od r.1806 patřila státu a přešla po zrušení mýta r.1829 do soukromých rukou. Clo. ...
v Pardubicích r.1931 byla největší a nejslavnější akcí města v jeho historii. Byla velkolepá, Pardubice se téměř na půl roku staly centrem republiky, celostátní tisk o ní neustále psal v superlativech a nazýval ji "bílou pohádkou". Původcem myšlenky byl arch. Bohumil Korbel, ředitel pa. průmyslového muzea. Pro uspořádání byla založena Výstavní akciová společnost: město Pa., pa. elektrické podnik...
bývaly i na Pardubicku, panské a obecní. Panská za dvorem Vystrkov, (u Kostelíčka, při cestě od Pardubiček, jiná byla na Kunětické hoře. Byly zrušeny za raabizace. Obecní chmelnice byla součástí Markvartovského dvora, který se rozprostíral při Karlově ul., na konci dnešní Jindřišské ul. Dvůr byl zrušen dekretem z 13.7.1779 a včetně chmelnice dán do věčného pronájmu sousedům. R.1787 jej město prod...
těžce zasáhla Pardubice v l.1834-32. Ojedinělé případy se vyskytly již r.1830. Skutečná epidemie vypukal 4.12.1934, zejména na Bílém Předměstí, na Ležánkách., 13.12. tam zemřelo 6 osob a 18.12. začali lidé umírat i na Zeleném Předměstí, ve vnitřním městě až o vánocích. V květnu 1832 epidemie slábla a v červenci již nezemřel nikdo. Celkem bylo na 500 nemocných, 199 jich zemřelo. Epidemie r.1855 a r...
Císařský patent z r.1784 ukládal obcím péči o choré. Pa.panství proto při mostku přes Městskou strúhu zvanému Katův (v místě před stadiony) postavilo domek, kterému se říkalo Panský špitál. Bylo to zařízení ubohé o 3 světničkách, z nichž se jen 2 se daly vytápět, s malou kuchyní. O domek se nepečováno, r.1796 byl velmi sešlý, při zrušení strúhy 1910-12 zbořen.
O zřízení nového městského chor...
by mohl být název dvojměstí Chrudim-Pardubice. Nové „velkoměsto“ s téměř 120 tis.obyvateli by na tom vydělalo přes 100 milionů korun. Nebyl zájem. Jen pa.tisk při návštěvě primátora Pardubic v Chrudimi, kdy se dohadovala jakási spolupráce, o tom vtipkoval. ...
Město r.1889 koupilo od Anny Schwarzové pozemek U Kostelíčka na stavbu chudobince a chorobince. Náhradou za zrušený „špitál“ u kostela sv.Jana Křtitele zde r.1891 dle plánů městské technické kanceláře postavilo „Pernštejnský“ nadační chudobinec. Ten r.1923 měl zařízení pro 20 chovanců. Druhý chudobinec “U Matky Boží“ ve Tvrzi měl 20 lůžek pro dospělé a 25 lůžek v „útulně“ pro sirotky. Vznikl vel...
V Pardubicích bývalo několik cihelen. Využívaly slabou vrstvu červené náplavové půdy podél Labe, méně kvalitní než sprašové u Ostřešan a Blata, kde později vznikly velké cihelny. Nejstarší pa.cihelna se připomíná již koncem 15.stol. Na Ležánkách s usedlostí čp. 59,, která i po zániku cihelny byla nazývána „starou cihelnou“. Panská byla již kolem r.1500 někde „V Ptáku“, v místech dnešního Nábřeží ...
Před 2. svět. válkou v Pardubicích nebyli Romové, ale po okrajích občas tábořili kočovní Cikáni. Tábořili např. za labským mostem, odkud je, snad při nějaké císařské a j. návštěvě, vyháněli četníci. Pravidelné tábořiště měli na konci Dašické ul. na polní cestě u lesa, dnes je zde ul. K silu. Hned vedle byl malý dvoudomek, ale nejsou zprávy o stížnostech na toto tábořiště. V Pardubicích byli i C...
osmidílná kronika Pardubic, kterou sepsal František Červenka, třetí magistrátní rada na pardubické radnici do r.1826, kronikář města. Při své práci měl přístup k písemnostem v radničním a zámeckém archivu, pořídil soupis pardubických privilegií a majestátů. Ten se stal jedním z pramenů jeho „Compencia“ sahajícího do r.1828. To dále obsahuje výpisy ze starých kronik, pamětních, gruntovních knih i ...
zaniklá ves, prý na potůčku Crkáňkém mezi Opočínkem, Valy a Bezděkovem. Založil ji olomoucký biskup, v 15.stol.patřila ke stolnímu statku biskupství olomouckého v Jezbořicích. Jméno vsi prý podle toho že v lesích jižně od vsi směrem k Bezděkov z lesních pramenů voda crčí.
Bývaly zde dva rybníky Crkáňský a Puviský, oba zaniklé. Pokud známo postoupil biskup sta-tek Jezbořický Jindřichu Lacembok...
Křižovníci s červeným srdcem – bílí křižovníci (Canonikus Ordo crucigerorum cum ru-beo Corde), řehole sv.Augustina.
Řád byl založen za křížových výprav a nazván podle mučedníka Cyriaka (+ r.305). Řeholní oděv: zprvu červený talár s kapucí, později bílý, na levé straně červený kříž a pod ním červené srdce.
K většímu rozšíření došlo v Polsku, kde se r.1254 účastnili křížového tažení pro Pr...
Pardubice neměli státní policii jen městkou, která zajišťovala pořádek ve městě. Kriminální zločiny stíhali v Pardubicích, stejně jako na venkově četníci, kteří měli stanici v přízemí dnešního Evropského spolkového domu. Řádově se jednalo asi o desítku členů. Hlídkovali pěšky a na kolách po širokém okolí. Byli českou bezpečnostní složkou i za Protektorátu. Přes jejich malý počet měli z nich tulác...
na to bývalo dbáno tu více tu méně. Na prostřední míře byli páni z Pernštejna, r.1515 poručili Pardubickým, aby nenechával nikdo hnojů před domem déle než dvě neděle pod pokutou 5 grošů bílých. Později se stali přísnějším.
V ulicích a na ryncích netrpěny ouřady vepře, kozlové a kozy jako zvířata smrdutá, pak toulaví psi. V Pardubicích jakmile přišel cizí kat do města na exekuci, vždy mu uklád...
Deskový statek čivický držel kolem r.1517 Václav Opršal ze Zher a na Čijovicích, Čivice, další majitel není známý.
V 16.stol. přešel z rukou malých vladyků do rukou českého velmože z Pernštejna. Není známo kterého, někde se uvádí, že s pardubickým panstvím byl spojen až koncem 16.st.t.j. za komorního panství.
Pardubické komorní panství bylo r.1863 prodáno a.s.Úvěrovému ústavu, ten je rozdě...
je název práce v niž archivář František Svatoň na 400 stranách shromáždil vý-pisky z archivních dokumentů o životě v Pardubicích. Obsahuje kapitoly: Jména, příjmení a přezdívky, Lázně, Manželství, Místní názvy, Nádeníci, Poplatky, Přísaha, Pohromy, Požáry, Přistavování dospělé mládeže na zámek, Pře, Popravy, Rychta, Služebnost, Smlouvy svatební, Smrt–příčiny, Stáří, Věk manželů, Studia, Školy, T...
Tisíc let je starý člun vydlabaný z kmene stromu, monoxyl, 8 m dlouhý, 1,1 vysoký, 1,2 m šitroký, uložený v přednáškovém sále VČM. Při dobývání písku nebo splavňovacích pracech byly nalezeny dva v Labi pod Přeloučí. Několik let při nevhodném uložení jim hrozila zkáza. Teprve po dlouhém naléhání A.J.Kubeše, předsedy KPP, byl jeden 22.2.1966 dopraven do pa.muzea.
Člun zvaný Monitor ručně po...
R.1509 Vilém z Pernštejna stvrdil právo svobodného rozhodování při sdělávání posledních vůlí a r.1512 se ve prospěch města zřekl nároků na odúmrť. To doplnil Vojtěch z P. tak, že majetek, zanechaný bez posledního pořízení, má připadnout nejbližšímu příbuznému. Kdyby se žádný nehlásil, má být rozdělen mezi obec a špitál. Testamenty byly sepisovány za přítomnosti purkmistra nebo rychtáře a zapiso...
V roce 1989 vyšel první díl Dějin Pardubic, který zpracoval PhDr.František Šebek a kolektiv. Bohužel další pokračování dodnes nevyšly. Zatím nejrozsáhlejším dílem jsou „Dějiny Pardubic nad Labem“ v 5 dílech od středoškolského prof.Josefa Sakař, vydané nákladem města v letech 1921 -1936. Značně obsáhlé dějiny Pardubic jsou v třetím díle sborníku Pardubicko, Holicko, Přeloučsko, taktéž nedostupné...
15.12.1295 První historická zmínka o Pa. v listině papež Bonifáce VIII. dokládá existenci cyriackého kláštera „in Pordoby“ v pražské diecézi.
1313 Prvním známým majitelem Pardubic byl Puota z Pardubic, doložený v písemných pramenech jako držitel pa.tvrze.
29.12.1340 Arnošt ze Staré odkazuje ve své závěti tvrz Pardubice s „městem novým“ svému synu Arnoštovi z Pardubic.
<...
vzniklo r.1939, dle pamětí nestora pediatrie prof. MUDr. J.Brdlíka, jako první v ČSR po dětských klinikách v Praze a Brně. Bylo výsledkem snažení prof. MUDr.Cyrila Gály, přednosty porodnickogynekologického oddělení a prof.MUDr. Jana Řehoře, primáře interního odd.pardubické nemocnice, kterým se podařilo přesvědčit výbor nemocnice o jeho nutnosti.
Dětská nemocnost a úmrtnost byla přímo katastrof...
O divadelnictví je první zmínka z doby Jana z Pernštejna, který zřídil latinskou partikulární školu „Pernštejnskou kolej“. Její rektor Mistr Jan Netorýn dal v l.1553 a 1554 svým studentům recitovat na náměstí latinské komedie, kde k tomu město zřídilo „šraňk“.
Další kulturní život Pardubicka zničila třicetiletá válka. Opět se probouzel po založení gymnázia při minoritském klášteře r.1728. To o...
Monoxyl 8 m dlouhý, 1000 let starý nalezený r.1958 v Labi pod Přeloučí, je od r.1966 uložen ve VČM – viz Člun....
byli ustanovování dle zřízení Viléma z Pernštejna ze dne 8.května 1515 pro kontrolu jakosti a měr potravin a nápojů.
Např. dohledači k pivům bděli nad jakosti piva. Bakalář a radní písař Burjan mluví v básni vepsané do nově založené gruntovní knihy, o těch, kdo dohlédají k chlebům, také k pivům, k měrám vinným, pivním, soli, k sladům“. Je známa přísaha, kterou skládali. ...
Pardubice za první republiky měly pověst fašistického města. Ovšem šířili ji hlavně komunisté, pro něž fašismu byl největším nepřítelem, a donedávna se chlubili jak pardubickým fašistům rozbíjeli schůze. O pochybností té pověsti svědčí, že za okupace byly Pardubice jedním z nejvýznamněších středisek odboje. ...
Kolem panského dvora Vystrkov vznikla za první pernštejsné výstavby Pardubic kolem r.1500 kolonie tzv. městských forberků. Název odvozený ze zkomoleného německého Fuhrwerk-povoz, protože zde bydleli povozníci, kteří sváželi do města stavební materál a později i jiné zboží. Byl to základ pozdější samostatné pa.čtvrti Vystrkov, dnes opět zaniklé....
Vilém z Pernštejna r.1512 dal městu městskou forotu o rozloze 958 sáhů pro skladování dřeva plavených po Labi. Byla na břehu na konci Labské ul., proti dnešním ruinám býv.jatek. Koncem 18.sto.l nechal vrchní ředitel pa. panství Václav Jan Wild zřídit císařkou forotu, ohradu na dříví připlavené po Labi. Byla „Na pastvách“ při zámeckém příkopu, na konci dnešní ul.U stadionu, asi za dnes památnou ned...
Viz. opevnění...
Snad nejvýznamněji se Pardubice od českých dějin zapsaly 20.srpna 1870 (Sakař uvádí chybné datum 10.února 1871). V domě dr.Jana Žáka čp.112 Zelené předměstí (dnes tř.Míru) došlo k tajné schůzce důvěrníků vídeňské vlády s českými politiky na níž Jindřich hrabě Clam-Martinic formuloval základní české požadavky – fundamentálky, žádající příznivější postavení Čech v Rakousku-Uhersku, navrhující tri...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
