Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Aglomerace

Za Východočeského kraje byla prosazována umělá tzv. Hradecko-pardubická aglomerace, podložená jen politicky. Rozumnější je aglomerace Chrudim-Pardubice, hospodářsky nejvýznamnější část Pardubického kraje. Při vzdálenosti 10 km je nutná co nejužší spolupráce, zejména dokončení rozestavěné trati Pardubice-Chrudim a propojení městskou hromadnou dopravou. ...



Akce "Z"

zajišťovala výstavbu menších investic z části financovaných a z části prováděných dobrovolnou prací občanů. V jejim rámci vznikla řada potřebných staveb hlavně v připojených částech Pardubic. V Pardubicích nejvýznamnější akcí byla výstavba víceúčelové zařízení TJ (tělovýchovná jednota) Tesla Pardubice pod Vinicí s plochou 1500 m2 ve dvou podlažích, s halou stolního tenisu, společenskými sály a u...



Akvadukt

Akvaduktem jako stavěli Římané se chlubit nemůžeme. Pernštejnští rybníkaři však malými akvadukty – vodními můstky- řešili problémy mimúrovňového křížení dvou toků, jako na Opatovickém kanále i na Loučné. Na území Pardubic je akvaduktem vyřešeno křížení Haldy se Spojilským odpadem, k němuž lze přijít uličkou Do Nového. Spojilský odpad mimoúrovňově kříží také Chrudimkou, což je ale vyřešeno schybk...



Archeologický park

Místo klášteříště v Pardubičkách objevené při archeologickém výzkumu v 90. letech 20.stol. leží přes 10 let ladem a zarůstá plevelem. Nemocnice, která zde měla stavět nový pavilon, od toho upustila. KPP navrhl zřídit zde archeologický park připomínající počátky Pardubic. Představitelé města i MO IV. slíbili návrh uskutečnit, termín realizace není zatím známý....



Archeologie

Archeologický výzkum v Pardubicích byl velmi aktivní na konci 19. a na počátku 20.stol., kdy zde působila řada významných amat0rských archeologů sdružených kolem Muzejního spolku. Ti vytvořili základ bohaté archeologické sbírky VČM. Pravěké nálezy přímo na území Pardubice jsou chudé, neb jak píše historik J.Sakař „krajina nebyla vhodná k osídlení“. Při Pernštejnské výstavbě Pardubic na počátk...



Architektura

Pardubice jako chudé poddanské město, které v letech 1540 a 1960-1990 nebylo sídlem vrchnosti. Má architekturu, až na čestné vyjimky, skromnou, protože tu nebyli bohatí investoři. Viz Stavební vývoj.
Nejstarší velmi cenou stavební památkou je kostel Zvěstování Panny Marie – Klášterní, který nechal postavil Arnošt z Pardubic před r.1359, přestavěný v pozdně gotickém slohu po r.1507. Vi...



Atentáty

Vzpomínku na sarajevský atentát zanechal F.K.Rosůlek: „Bylo příjemné nedělní odpoledne 28.6.1914, mnoho obyvatel Pardubic bylo venku v boží přírodě, zvláště letní restaurace na Vinici byla hojně obsazena. Byl zde i pisatel s rodinou. Kolem 3. hod. odpoledne se sem donesla zpráva od místního telegrafisty pana P., že přišel telegram o atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť ...



Aviatická komise města Pardubic

Pardubice byly v době před I. světovou válkou pravděpodobně jediným českým městem, které zřídilo „aviatickou komisi“, jejímž účelem bylo podporovat rozvoj letectví – aviatiky ve městě. Dne 8. července 1910 se z vlastní iniciativy dostavil do schůze pardubické městské rady Arthur baron Kraus a městské radě navrhl, aby městská rada zřídila „aviatickou komisi“, která by podporovala rozvoj aviatiky –...



Bartolomějské posvícení

se patrně slavilo již za pánů z Pardubic při kostele sv. Bartoloměje v klášteře cyriaků vždy poslední srpnovou neděli. Tradice přetrvala i po vypálení a zániku kostela s klášterem. Z tohoto důvodu Vilém z Pernštejna nový kostel otevřený 1515 ve městě Pardubice nechal zasvětit tomuto mučedníkovi. Silná tradice oslav posvícení přetrvala do konce 19. stol, ve 20. stol. již byla značně oslabena...



Bažantnice

byla na Babím ostrovu, jinou mělo panství pod Kunětickou horou....



Bělidla

koncem 18.století se vyskytuje dnes zapomenutý název Prádlo. Byla asi trojího druhu. Soukromé nalezneme na přelomu 17. a 18. století na př. u domu čp.95 na Třídě Míru nebo u domu čp.103/104 v ulici Na Hrádku atd. O barvíři pláten Jakubu Hulatovi se dočteme, že měl v nájmu městské Bělidlo, snad na dnešním Wernerově nábřeží. Nejvýznačnější bylo Bělidlo panské, jehož potřebu si vynutily spousty ...



Betlém

Bohuslav Popelář, nar. r.1909, majitel hodinářského závodu v Pardubicích, zhotovil pohyblivý betlém který vyplňoval celou místnost v I.poschodí domu čp.4 na Pernštnýském nám. vedle radnice. Zde jej ošetřovali jeho syn František a vnuk Ladislav a o vánocích předváděli návštěvám. Po r.1970 byl dům propojen s radnicí, která zde má kanceláře. Betlém pak byl umístěn za mříží na kůru chrámu sv.Bartol...



Bombardování

při náletech za 2. světové války těžce poničilo Pardubice. Zničeno bylo staré nádraží, a sousední cukrovar, který byl zrušen, poškozeny byly zejména Nerudova ul. a Palackého tř., které se dočkaly nové zástavby. Dvakrát téměř zničená rafinerie – PARAMO byla bohužel poválečným budovatelským nadšením obnovena. Zasaženy byly i Židov, Skřivánek, Studánka, Svítkov, Rosice. ...



Brány a fortny

Kromě Zelené a Bílé brány – věže, uzavírající vstupy do Města v hradbách, postavil Vilém z Pernštejna brány uzavírající i vstupy do předměstí. Na západním konci dnešní Tř.Míru stávala do třicetileté války brána Horská, protože se tudy vyjíždělo ke Kutné Hoře. R.1639 městský počet zaznamenal, že ustal příjem ze světničky v bráně, poněvadž „ohněm spálena, od soldátův rozkopána s zemí srovnána jes...



Bubeneč

byl sice název hostince, ale svého času býval i pojmem místopisným, asi tak jako stále říkáme u Veselky, která od roku 1972 nestojí. Rozlehlý komplex Bubenče se rozkládal mezi Pernerovou a Sladkovského ulicí naproti letnímu stadionu. Vznikl roku 1729, když toto místo od Marie Kláry de Bossi koupil hamerník (kotlář) Melichar Ritz. Hostinec tu zřejmě byl již v polovině 18.století. Jméno ...



Budoucnost Pardubic

dle představ r.1940 při oslavách 600 let města Pardubic, za oklupace.
Znameno-li posledních 90 let úplný přerod města, je údobí nastávající pro Pardubice dobou oprávněných nadějí. Jsou-li dnes obchodním centrem východočeským s významným průmyslem, musí být tato posice i zesílena. Pokulhávání po stránce koncentrace administrativy odstraní hospodářský život sám. Je jen nutno, aby odpov...



Cassino

Za parforsních honů bývalo v Pardubicích několik klubů nazvaných cassino, jako šlechtické v domě knížete Lichtenštejna na Královské tř. čp.490 na Královské tř,. Důstojnické cassino v 1. poschodí hotelu Střebský čp.68 Králvská tř. První pardubické herní cassino bylo otevřeno 2.5.1991 v pa.hotelu Labe....



Celnice

říkalo jim také celna. Jedna stála v 16.stol. u mostu přes hradební příkop, Městskou řeku, před Zelenou bránou, tam kde je roh Grandu. Zbořili ji vojáci r.1639, když chystali obranu proti Švédům. Druhou postavil mýtný Josef Kotík v 2.pol. 18. stol. při Bílé bráně, odevzdal ji městu, od r.1806 patřila státu a přešla po zrušení mýta r.1829 do soukromých rukou. Clo. ...



Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu

v Pardubicích r.1931 byla největší a nejslavnější akcí města v jeho historii. Byla velkolepá, Pardubice se téměř na půl roku staly centrem republiky, celostátní tisk o ní neustále psal v superlativech a nazýval ji "bílou pohádkou". Původcem myšlenky byl arch. Bohumil Korbel, ředitel pa. průmyslového muzea. Pro uspořádání byla založena Výstavní akciová společnost: město Pa., pa. elektrické podnik...



Chmelnice

bývaly i na Pardubicku, panské a obecní. Panská za dvorem Vystrkov, (u Kostelíčka, při cestě od Pardubiček, jiná byla na Kunětické hoře. Byly zrušeny za raabizace. Obecní chmelnice byla součástí Markvartovského dvora, který se rozprostíral při Karlově ul., na konci dnešní Jindřišské ul. Dvůr byl zrušen dekretem z 13.7.1779 a včetně chmelnice dán do věčného pronájmu sousedům. R.1787 jej město prod...



Cholera

těžce zasáhla Pardubice v l.1834-32. Ojedinělé případy se vyskytly již r.1830. Skutečná epidemie vypukal 4.12.1934, zejména na Bílém Předměstí, na Ležánkách., 13.12. tam zemřelo 6 osob a 18.12. začali lidé umírat i na Zeleném Předměstí, ve vnitřním městě až o vánocích. V květnu 1832 epidemie slábla a v červenci již nezemřel nikdo. Celkem bylo na 500 nemocných, 199 jich zemřelo. Epidemie r.1855 a r...



Chorobinec

Císařský patent z r.1784 ukládal obcím péči o choré. Pa.panství proto při mostku přes Městskou strúhu zvanému Katův (v místě před stadiony) postavilo domek, kterému se říkalo Panský špitál. Bylo to zařízení ubohé o 3 světničkách, z nichž se jen 2 se daly vytápět, s malou kuchyní. O domek se nepečováno, r.1796 byl velmi sešlý, při zrušení strúhy 1910-12 zbořen.
O zřízení nového městského chor...



CHR-PA

by mohl být název dvojměstí Chrudim-Pardubice. Nové „velkoměsto“ s téměř 120 tis.obyvateli by na tom vydělalo přes 100 milionů korun. Nebyl zájem. Jen pa.tisk při návštěvě primátora Pardubic v Chrudimi, kdy se dohadovala jakási spolupráce, o tom vtipkoval. ...



Chudobinec

Město r.1889 koupilo od Anny Schwarzové pozemek U Kostelíčka na stavbu chudobince a chorobince. Náhradou za zrušený „špitál“ u kostela sv.Jana Křtitele zde r.1891 dle plánů městské technické kanceláře postavilo „Pernštejnský“ nadační chudobinec. Ten r.1923 měl zařízení pro 20 chovanců. Druhý chudobinec “U Matky Boží“ ve Tvrzi měl 20 lůžek pro dospělé a 25 lůžek v „útulně“ pro sirotky. Vznikl vel...



Cihelny

V Pardubicích bývalo několik cihelen. Využívaly slabou vrstvu červené náplavové půdy podél Labe, méně kvalitní než sprašové u Ostřešan a Blata, kde později vznikly velké cihelny. Nejstarší pa.cihelna se připomíná již koncem 15.stol. Na Ležánkách s usedlostí čp. 59,, která i po zániku cihelny byla nazývána „starou cihelnou“. Panská byla již kolem r.1500 někde „V Ptáku“, v místech dnešního Nábřeží ...



Cikáni

Před 2. svět. válkou v Pardubicích nebyli Romové, ale po okrajích občas tábořili kočovní Cikáni. Tábořili např. za labským mostem, odkud je, snad při nějaké císařské a j. návštěvě, vyháněli četníci. Pravidelné tábořiště měli na konci Dašické ul. na polní cestě u lesa, dnes je zde ul. K silu. Hned vedle byl malý dvoudomek, ale nejsou zprávy o stížnostech na toto tábořiště. V Pardubicích byli i C...



Četníci

Pardubice neměli státní policii jen městkou, která zajišťovala pořádek ve městě. Kriminální zločiny stíhali v Pardubicích, stejně jako na venkově četníci, kteří měli stanici v přízemí dnešního Evropského spolkového domu. Řádově se jednalo asi o desítku členů. Hlídkovali pěšky a na kolách po širokém okolí. Byli českou bezpečnostní složkou i za Protektorátu. Přes jejich malý počet měli z nich tulác...



Člun

Tisíc let je starý člun vydlabaný z kmene stromu, monoxyl, 8 m dlouhý, 1,1 vysoký, 1,2 m šitroký, uložený v přednáškovém sále VČM. Při dobývání písku nebo splavňovacích pracech byly nalezeny dva v Labi pod Přeloučí. Několik let při nevhodném uložení jim hrozila zkáza. Teprve po dlouhém naléhání A.J.Kubeše, předsedy KPP, byl jeden 22.2.1966 dopraven do pa.muzea.
Člun zvaný Monitor ručně po...



Dědické právo

R.1509 Vilém z Pernštejna stvrdil právo svobodného rozhodování při sdělávání posledních vůlí a r.1512 se ve prospěch města zřekl nároků na odúmrť. To doplnil Vojtěch z P. tak, že majetek, zanechaný bez posledního pořízení, má připadnout nejbližšímu příbuznému. Kdyby se žádný nehlásil, má být rozdělen mezi obec a špitál. Testamenty byly sepisovány za přítomnosti purkmistra nebo rychtáře a zapiso...



Dějiny Pardubic

V roce 1989 vyšel první díl Dějin Pardubic, který zpracoval PhDr.František Šebek a kolektiv. Bohužel další pokračování dodnes nevyšly. Zatím nejrozsáhlejším dílem jsou „Dějiny Pardubic nad Labem“ v 5 dílech od středoškolského prof.Josefa Sakař, vydané nákladem města v letech 1921 -1936. Značně obsáhlé dějiny Pardubic jsou v třetím díle sborníku Pardubicko, Holicko, Přeloučsko, taktéž nedostupné...



Dějiny Pardubic v datech


15.12.1295 První historická zmínka o Pa. v listině papež Bonifáce VIII. dokládá existenci cyriackého kláštera „in Pordoby“ v pražské diecézi.
1313 Prvním známým majitelem Pardubic byl Puota z Pardubic, doložený v písemných pramenech jako držitel pa.tvrze.
29.12.1340 Arnošt ze Staré odkazuje ve své závěti tvrz Pardubice s „městem novým“ svému synu Arnoštovi z Pardubic. <...



Dlabaný člun

Monoxyl 8 m dlouhý, 1000 let starý nalezený r.1958 v Labi pod Přeloučí, je od r.1966 uložen ve VČM – viz Člun....



Fašismus

Pardubice za první republiky měly pověst fašistického města. Ovšem šířili ji hlavně komunisté, pro něž fašismu byl největším nepřítelem, a donedávna se chlubili jak pardubickým fašistům rozbíjeli schůze. O pochybností té pověsti svědčí, že za okupace byly Pardubice jedním z nejvýznamněších středisek odboje. ...



Forberky

Kolem panského dvora Vystrkov vznikla za první pernštejsné výstavby Pardubic kolem r.1500 kolonie tzv. městských forberků. Název odvozený ze zkomoleného německého Fuhrwerk-povoz, protože zde bydleli povozníci, kteří sváželi do města stavební materál a později i jiné zboží. Byl to základ pozdější samostatné pa.čtvrti Vystrkov, dnes opět zaniklé....



Forota

Vilém z Pernštejna r.1512 dal městu městskou forotu o rozloze 958 sáhů pro skladování dřeva plavených po Labi. Byla na břehu na konci Labské ul., proti dnešním ruinám býv.jatek. Koncem 18.sto.l nechal vrchní ředitel pa. panství Václav Jan Wild zřídit císařkou forotu, ohradu na dříví připlavené po Labi. Byla „Na pastvách“ při zámeckém příkopu, na konci dnešní ul.U stadionu, asi za dnes památnou ned...



Fortifikace

Viz. opevnění...



Fundamentální články - Fundamentálky

Snad nejvýznamněji se Pardubice od českých dějin zapsaly 20.srpna 1870 (Sakař uvádí chybné datum 10.února 1871). V domě dr.Jana Žáka čp.112 Zelené předměstí (dnes tř.Míru) došlo k tajné schůzce důvěrníků vídeňské vlády s českými politiky na níž Jindřich hrabě Clam-Martinic formuloval základní české požadavky – fundamentálky, žádající příznivější postavení Čech v Rakousku-Uhersku, navrhující tri...



Gestapo

německá státní tajná policie, která za okupace byla hlavním nástrojem k potlačování odboje. V Pardubicích sídlila ve 3.pochodí býv. Ředitelství pošt a telegrafů (do nedávna Okresní úřad). Proti silném odboji na Pardubicku postupoval velmi brutálně, podílela se na vypálení Ležáků a zřízení popraviště u pa.Zámečku r.1942...



Halda

Kanál-náhon postavený za pánů z Pernštejna v 15.st. Odebírá vodu z Loučné u Počápel a po 6 km ústí do Chrudimky v Pardubicích, původně nad jezem u železného mostu na Bílém předměstí. Je domněnka, že voda byla převáděna akvaduktem do Pernštejnské strúhy, která by tak byla jejím pokračováním. Pozoruhodností je místo Úzkém, kde Haldu odděluje od Labe úzká hráz se stezkou nad labským Hrčáky. Rozdíl hl...



Haltýře

viz. Sádky...



Hamr

Hamr je název provozu na zpracování surového svářkového železa, zpravidla při huti. Přenesl se na kovářské a kotlářské dílny využívajících vodní kolo k pohonu velkého mechanického kladiva. V Pardubicích byl již v dob předpernštejnské v místě domu čp.48 na dnešním Smetanově nám. Poháněl jej zřejmě proud západního, snad původního, ramene Chrudimky, než je Pernštejnové přeměnili na hradební příkop – ...



Havaj

lidová přezdívka nouzové barákové kolonie Karantena...



Heraldika

Zprávy KPP věnovaly velkou pozornost heraldice Pardubicka v letech 1972 – 77. Zpracoval ji Karel Vyšín z Davle u Prahy. Popsal přes 50 znaků většinou drobných šlechticů, působících ve službách pa.panství na pa.zámku. Jeho práci doplnili O.Ullrich, I.Horák, Ing. G.Kadlec. I obsáhlejší rodopisné příspěvky s dotýkají heraldiky. Nejznámějším heraldickým dílem je deska na Zelené bráně znázorňující dl...



Herma Vojtěcha z Pernštejna

U býv. Pernštejského špitálu naproti Veselce stával kamenný sloup s poprsím Vojtěcha z Pernštejna do sochaře V.Tučka. Památce spoluzakladatele špitálu jej věnovalo vděčné město r.1866 za časů purkmistra Václava Bubeníka. Po zrušení špitálu 1892 byl přenesen k novému chudobinci u Kostelíčka. Kde stál do 50. let, kdy z chudobince se stal Domov důchodců. Přišel příkaz sochu feudála zlikvidovat. Řádov...



Hospodářství obecní solní

Do zřízení Viléma z Pernštejna z r.1512 prodávali formani sůl volně na trhu. Potom trval prodej na trhu dál, ale mimo trh ji kupovala obec a pak prodávala. Vrchnosti z každé prodané bečky platila 4 denáry. V obecním mlýně čp.14 v Pernštýnské ul. si město zřídilo „solní krám“, kde hospodařil „ředitel soli“ čili slanař. Zisk z obchodování se solí se značně snižoval dary, dávkami důstojníkům, chu...



Hospodářství rybniční

I město Pardubice mělo své rybníky a rybniční hospodářství. První rybník získalo věnováním Viléma z Pernštejna z 8.září 1509. Nazýval se Rybníček, byl v místě dnešního Domu hudby, ve 30leté vále by využit při opevňovacích pracích, nad ním zřízena šance, jejíž pozůstatky daly vznik názvu ul.Na Hrádku. Po vysušení zde byl léta Dolík a Kašparova louka. Druhý rybník věnovaný Pernštejny byl vedle Halt...



Hrad

Původní pa.tvrz přestavěl Arnošt ze Staré na hrad, před r.1340, kdy ve své závěti zmiňuje Pardubice jako „město nové“. Arnošt z Pardubic již 14.9.1363 na hradě hostil císaře Karla IV. Pernštejnové hrad postupně sice přestavovali na zámek, ale ten je unikátním přechodem mezi hradem a zámkem....



Husův kámen

Na počátku min. století byl na vrcholu Vinice, v sousedství tehdejší výletní restaurace osazen nízký a prostý Husův kámen. U něho se 6.července konaly nevelké slavnosti, poslední ještě r.1918. Kámen byl, neznámo kdy, odstraněn, plánovaný Husův pomník nebyl postaven, jako řada jiných. Dnes ten prostor je zabrán nemocnicí...



Hutě

K výrobním podnikům, které zřizoval Vilém z Pernštejna v zájmu obrany budované pevnosti, byly slévárny na výrobu děl – kovozpracující hutě. Kolem r.1500 zřídil huť nad rybníčkem, v místech domů čp.103 a 104 v dnešní ul. Na Hrádku, za poštou. V huti pracoval konvář Jiří (nebo Gregor) z jehož dílny vycházela nejen děla , ale také předměty umělecké ceny. Patří k nim bronzová křtitelnice v chrámu s...



Jarmark

výroční trh. Právo pořádati trhy uděloval panovník. Nejstarší městské privilegium Pardubic, kterým král Vladislav II.Jagelonský povolil Vilémovi z Pernštejna jako majiteli Pardubic, svatovavřinecký výroční trh je z 8.9.1498. V listině, jejíž originál se nedochoval, jsou Pardubice jmenovány městečkem. Dne 29.9.1524 udělil král Ludvík Jagelonský městu Pardubice druhý výroční trh tři dny před sv.Ba...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014