Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Telegraf

Původní telegrafní stanice byla r.1857 na nádraží, Pardubice se staly jedním z prvních měst u nás, jen 18 let po 1.telegrafní lince na světě v Londýně. Od 22.9.1857 v pa.hotelu Doskočil, naproti starému nádraží, dána do provozu 1.telegrafická stanice ve vých.Čechách. Její správou pověřen Jan Weithilfer, vrchní telegrafista z Vídně. Stanice vedla celodenní i noční službu, což svědčí o rychlém růstu...



Tkalcovství

Za dob Pernštejnů se v Pardubicích rozvinula výroba kvalitního sukna. Po jejich odchodu ztracen odbyt, výroba zanikla. Připomínal ji název Na valše. Kolem r.1780 dvorská komora změnila část pa.zámku na filiálku a skladiště tkaného díla „c.k.fabriky v Linci“. R.1787 zvláštní komise jednala na zámku s pa.poddanými o tkalcovské práci, nabízejíc svobodu těm, kdo by chtěl několik let přísti pro státn...



Tresty

byly za pa.panství vykonávány na několika místech. Ty uložené rychtářem či městskou radou na pranýři před radnicí nebo v šatlavě, zavřením v kládě. Trest zavírání do klády zrušen Josefem II. r.1788. U Chrudimky, spíše u Městské strúhy, neboť Červenka mluví o místě „poblíž masných krámů“, stával stojan s košem, ve kterém byli nepoctiví pekaři a řezníci třikrát hrouženi do vody. Popravy vykonávány ...



Trhy

- 8.9.1498 král Vladislav II.udělil Vilémovi z Pernštejna právo pořádat výroční trh. - 4.4.1533 král Ferdinand I. potvrdil Pardubicím právo pořádat o Hromnicích na Zeleném předměstí koňský trh a vedle něho i páteční týdenní trhy. - 22.4.1710 císař Josef I.povolil Pardubicím 4.jarmark a koňský trh. - Týdenní a výroční trhy se konaly na rynku – Pernštýnském nám., dobytčí a koňské Na Třísle a Na ...



Třicetiletá válka

Když r.1618 začal stavovský odboj, který vedl ke Třicetileté válce, chovali se v Pardubicích opatrně, ale katolického faráře Matouše Appiana vypověděli z města. Vyšší úředníci na zámku se ale odboje účastnili činně, pa.forštmistr Ehrenfid Berbisdorf rytíř z Berbesdorfu se 23.května 1618 podílel na pražské defenestraci.(R.1621 v nepřítomnosti odsouzen k smrti). Město na rozkaz pražských direktorů m...



Třpytí se jak Pardubice

přísloví rozšířené po Čechách v 16.stol., vyvolané skvělou výstavbou Pardubic Janem z Pernštena po požáru r.1538. Zmiňuje je exulant Mistr Pavel Stránský ve spisu Respublica Bohema ještě r.1645....



Trstenická stezka

starověká migrační a obchodní cesta z Moravy do Prahy, na ní vznikla významná, bohatá královská města, Čáslav, Chrudim, Vysoké Mýto, na její trase zřízena císařská silnice, dnešní I/17. Místo Pardubic zdaleka míjela, zůstalo nedotčeno komunikacemi a kolonizací do druhé poloviny 13.století. ...



Tržní řád

Týdenní trhy se v Pardubicích konaly zřejmě již v předpernštejnské době. Vilém z Pernštejna r.1509 přikázal, aby nebylo nic prodáváno a kupováno mimo trh. Při doplňování městských výsad 18.června 1512 pojednal o trzích a stanovil podmínky pro placení tržného z místa. Výtěžek z něho vykázán v městské počtu až r.1529. Král Ludvík povolit 19.září 1524 výroční trh- jarmark 3 dny před sv.Bartolomějem (...



Tržnice – tržiště

Hlavní tržiště bývali na náměstí – rynku-, dnes Pernštýnském, máselný trh až do 2.světové války býval na Wernerově nábřeží, další tržiště byla na Zeleném předměstí před Kopečkem i V koutě u Veselky, na Bílém náměstí, dobytčí a koňské trhy byly Na Třísle, ohrady zde byly do r.1935, a Na Ležánkách, kde byly ohrady do stavby pekáren. Krytou podzemní tržnici chtěl postavit starosta Ing.Josef Prokop p...



Tumba

stolovitá nebo truhlovitá forma náhrobku na podezdívce s krycí deskou, obohacenou plastikou ležící postavy zemřelého - náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv.Bartoloměje....



Tunice

les západně od Rosic část ochranného zeleného pásu chemické oblasti. Dle Rosůlka ostrov Tůnice, mezi starým ramenem Labem a na novým tokem po regulaci na počátku 20.století. Dnes území zvané Bahenka...



Turci a Pardubice

Dle jakési domněnky stavěl Vilém z Pernštejna na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na válce s Turky nejsou. Toho roku se však n...



U Bavor

nebo Za Bavory zaniklý název území za Veselkou podle dvorce, později hostince Bavory. Ty pozemky se sousedními Na ptáku koupilo r.1894 město a na nich r.1895 postavilo rozlehlá jezdecká kasárna se stájemi, jízdárnami a dvory. Po jejich zbourání zde založeno náměstí Budovatelů, dnes Masarykovo....



U bažantnice

zaniklý název pozemků za Labem východně od Cihelny....



U Kamenného dvora

dnes neznámé místo, kde jak je někdy uváděno, byl 21.4.1929 předveden 1.seskok padákem, někde na dnešním letišti. ...



U Veselky

dodnes mezi lidmi užívaný název rozšířeného konce třídy Míru, kterou tu uzavíral hotel Veselka zbouraný r.1972, který tu vytvářel klidový kout pod lipami kde bývala letní zahradní restaurace Veselky. Od 16. století se se zde říkalo "V koutě". Po zbourání Veselky byla 35 let slibována kvalitní zástavba, po několika hodnotnějších studiích zástavby na místě Veselky postaven palác MAGNUM, který ten p...



Ulice

Označování názvů ulic a veřejných prostranství prováděla městská rada. Nejstarší pojmenování je z r.1882 (akce Muzejního spolku), dále z let 1902, 1913, 1918, 1932. Za okupace došlo k dočasnému přejmenování ulic podle nařízení německých úřadů. Po válce došlo k podstatnému přejmenování ulic v l.1949 až 1954. Orientační plán Pardubic“ z r.1966 a seznam ulic a prostranství r.1974 obsahov...



ulice Pod rathousem

v l.1515-1760 pojmenování Pernštýnské ulice, protože na rohu ulice a náměstí stála 2.pa.radnice, dům čp.6. ...



Urbul

r.1683 pa.hejtman Jakub B.Lisander z Ehrenfeldu sepsal Vejtah z urbulu JMC, panství Pardubic...



Územní vývoj

K osídlování území Pardubic, na levém břehu Labe, dochází značně opožděně, až ve 2.polovině 13.století. První písemná zmínka týkající se kláštera cyriaků ve vsi Pordoby je z r.1295. Pravý břeh kolonizoval již od r.1083 opatovický klášter, který m.j.založil ves Rosice. Neznámo je kdo klášter cyriaků založil a zda zde dřív byla ves Pordoby nebo klášter s úkolem mýtit „Pardubický bor“ a založit osadu...



V Rochu

zaniklý, zapomenutý, název prostranství mezi kostelem sv.Bartoloměje a zvonicí. Pojmenování podle kaple sv. Rocha ochránce před morem, kterou město zřídilo po morové epidemii r.1680 ve zděném spodku zvonice z r.1556. Kaple zrušena r.1833, dnes je zde prodejna Bartolomeum. Do zrušení opevnění koncem 18.století prostranství bylo za hradbami, náleželo k Městu v ohradě. Přístup z náměstí byl průchodem...



V rundelu

po třicetileté válce název dnešní ul.Na Hrádku, vedle níž byl rondel neboli šance rozšířeného opevnění města před útoky Švédů....



Valcha

zařízení na zhušťován a zplsťování vlněné tkaniny na sukno. R.1507 ji dal postavit Vilém z Pernštejna při Městské řece severně od konce Dlouhého předměstí, v místech před dnešními stadiony. Podpořil tím soukenictví ve městě. Údržbou valchy pověřil provozovatele sousedního mlýna nazývaného pak Podvachovní. Pro soukeníky stanovil za používání pevné poplatky. Ty zprvu zůstaly i za Komorního panstv...



Války

Za válek husitských vypálen r.1421 klášter cyriaků, kostely sv. Bartoloměje a Jiljí a ves Pardubice Mnichové. Válka císaře Rudofa II.s bratrem Matyášem. Za ní došlo 2.7 1608 v Pardubicích k boji s Uhry z vojska císařova bratra vracejícího se od Prahy, při něm zabit jeden voják,vojsko chtělo město vypálit, čemuž zabránili komisaři Kašpar ze Žerotína a Václav Budovec z Budova zákrokem u velitele U...



Varné právo

dostali r.1507 všichni majitelé sousedských domů „v hradbách“. Původně to bylo 109 pravovárečníků, ale r.1631 se minorité vzdali toho práva ze tří domů, které koupili. Bez varného práva byla škola, radnice, děkanství, panský mlýna obecní šatlavy. Právovárečníkům se říkalo nákladníci. K získání varného práva se vyžadovalo, aby žadatel byl nejméně rok sousedem. R.1872 se zánikem městského pivovaru z...



Ve tvrzi

zapomenuté pojmenování pozemků za Kostelíčkem mezi ulicemi Štrossovou a Dašickou. Když Arnošt ze Staré získal Pardubice, založil za Chrudimkou hospodářský dvůr Vystrkov snad ve dvoře či vedle stál objekt, který bylo možno pokládat za tvrz. Po třicetileté byl vedle panského dvora údajně ještě soukromý Vystrkovský dvorec, již tehdy nazývaný „Tvrz“. Václav Květoň z Rosenwaldu hejtman pa.panství koupi...



Veduta

topograficky přesné vyobrazení pohledu na město. Nejstarší, ne zcela přesné, vyobrazení Pardubic je na Willenbergerově kresbě z r.1602. Třetí nejstarší veduta Pardubic je v levého horní rohu Vischerovy mapy Pardubicka z r.1688. ...



Velká obec

starodávná pastviště vsi Přerov, kterou Jan z Pernštejna r.1538 věnoval městu Pardubicích, oživené v 17.stol.kaplí sv. Marka, rozkládalo se od dnešní Palackého tř. na jih až na místo dnešní Dukly. Na počátku 20.stol., již za železniční dráhou, bývalo jezdecké cvičiště, a na něm Kašparovo letiště....



Velké Pardubice

Rozhodnutím ministerstva vnitra 21.9.1943 vytvořeny Velké Pardubice sloučením obcí: Pardubice, Rybitví, Blatnikovská Lhota, Doubravice, Rosice n.L.,Ohrazenice, Trnová, St.Hradiště, Svítkov, Popkovice, Staré a Nové Jesenčany, Pardubičky, Nemošice, Studánka a Spojil. Obec s názvem Pardubice, měla 6000 ha, 5800 domů a cca 50 tis.obyvatel, z toho vlastní Pardubice 1900 ha, 3300 domů, 35000 obyvatel. K...



Ves Pordoby

latinské jméno osady s kláštem cyriaků, prvně zaznamenané r.1295, platilo asi do r.1332 kdy Arnošt ze Staré ji věnoval klášteru, nazvána Pardubice mnichové, a založil Pordoby - město nové. ...



Veverče

obecné pojmenování nového pluhu, který vymysleli bratranci Veverky v Rybitví r.1827. Jejich vynález zcizen, správce choltického panství Kainz vyráběl padělky zvané Kainzpflug. Bratranci oceněni až po smrti. V Pardubicích 8.9.1883 slavně odhalen pomník bratranců Veverkových, první pomník prostým lidem v Čechách....



Vězení

Šatlava. Městská policie mívala od konce 19.stol. vězení ve své strážnici za Veselkou. Nové vězení je od r.1938 v okresním soudu v ul.Na Třísle. ...



Vinice na Hůrkách

bývala v 17. stol., r.1663 patřila purkrabímu Jakobovi Ježkovi....



Vinice na zámeckých valech

Po r.1836, když fortifikační ředitelství se s konečnou platností vyslovilo, že Pardubice nejsou již vojenskou pevností, přikročila správa panství ke zvelebení a osázení celých valů, zřídila ovocný sad a vinici, vysázela 1200 ovocných stromů a 1600 keřů révy, ...



Vischerova mapa Pardubicka

Mapu Pardubice-císařské panství v Královstvím českém nakreslil r.1688 rakouský zeměměřič Matouš Vischer. Na mapě 137x113 cm zakreslil celkem 238 rybníků, v té době patrně většinou zničených, každý je označen číslem, v legendě je jméno a výše násady. Pro dějiny pa.rybnikářství je to prvořadý pramen. Veduta v levém horním rohu je třetím nejstarším vyobrazením Pardubic. Reprodukci mapy zmenšenou 2:3 ...



Vodní hrad

Arnošt ze Staré se synem Arnoštem z Pardubic přestavěli pardubickou vodní tvrz na vodní hrad, který 14.9.1363 navštívil král a římský císař Karel IV. Na počátku husitské revoluce byl majitelem hradu Viktorin Boček z Kunštátu, otec českého krále Jiříka Poděbradského, zemřel zde 1.1.1427. Po husitských válkách získal hrad Diviš Bořek z Miletínka. Za Pernštejnů hrad postupně přestavěn na zámek, ne úp...



Vodní tvrz

pardubická stála na ostrůvku mezi rameny Chrudimky při jejím vtoku do Labe. Kdo a kdy ji postavil není známi, první majitel Púta z Pardubic je zmiňován až r.1313. Za pánů z Pardubic přestvna ve vodní hrad. Většina tvrzí na dnešním území Pardubic byla vodní: Krchleby, Nemošice, Mnětice a j....



Vodovod

Užitkovou vodu sousedům „v hradbách“ žijícím nesla strúha mlýnská – Městská strúha na poč.16.stol.zřízená Vilémem z Pernštejna. Přibývalo veřejných i soukromých studní, do zámku doveden znamenitý vodovod, jenž sváděl vodu dřevěným potrubím až ze Srchu. Kdy ten vodovod zanikl není známo, v Srchu je dodnes pramen vody, ale zbytky potrubí dosud nebyly nalezeny. Později zřízen městský vodovod, kolo ob...



Vrchní

Posledním pa.panským vrchním byl Josef Kottovitz, který se s panskými úředníky rozloučil 28.1.1850, kdy se na pa.zámku konalo řízení, kterým byla ukončena patrimoniální správa panství. ...



Vynálezy

V Pardubicích se zrodilo mnoha vynálezů a technických zlepšení, což si zaslouží podrobné historické zpracování. Řada technický zlepšení v železniční dopravě a stavbě mostů prý vznikla v pa.železničním pluku. Pardubice město chemie jsou místem původu snad tisíců vynálezů jak v původní EXPLOSII a SYNTHESII, tak v poválečném VCHZ, světoznámým se stal SEMTEX, Na vynálezech v oboru chemie se podílí ...



Vyvazovací komise

začala na Pardubicku působit r.1850, zaměstnávala se výkupem desátků a robot, pozůstatků poddanství rolnického lidu....



Vzduchoplavba

- 13.8.1891 u Pardubiček přistáli francouzští vzduchoplavci Luis Godard a Eduard Surcouf s balonem Victor Hugo. - 27.1.1916 nad Pardubicemi přeletěla vzducholoď Zeppelin. ...



Vzniky a počátky Pardubic

Nemáme mnoho historických dokladů a stop o prvních sídlech, které možno označit za počátky Pardubic. Záznamy jsou vůbec sporné. Přece jen víme, že první sídla byla na soutoku Labe a Chrudimky, resp.na ostrově delty Chrudimky. V dnešních Olšinkách Chrudimka, zv.řeka Pardubská, tehdy rozdělila proud na dvě ramena, původně zvané „říčky“: prvé hlavní ze široka spadalo do Labe patrně i nejednotným úst...



Vzpoura dragounů

v Pardubicích. 28.11.1912 v Pardubicích vypukla vzpoura záložních vojáků 8.dragounského pluku, před světovou válkou největší v Rakousku-Uhersku. Odmítali odejet do "balkánské války",vzpoura potlačena, po vyšetřování vojenský soud 11.7.1913, odsoudil K. Jonáše a A.Havlíčka k trestu smrti, později změněnému na 8-mi leté vězení,17 dragounů těžkým zostřeným žalářem v trvání od 6 měsíců do 8 a půl le...



Willenbergova panoramatická kresba Pardubic

Nejstarší panoramatické vyobrazení Pardubic od Jana Willenberka z r.1602. Na valné hromadě Muzejního spolku v České besedě 2.2.1901 podána informace, že bibliotékář strahovský PhDr.Zahradník v tamní knihovně nalezl kresbu Pardubic od českého rytce J.Willenberga, objednána reprodukce, ta rozdána členům výboru spolku zdarma. ...



Za Veselkou

dnes již zapomínané lidové označování části města za hotelem Veselka, r.1972 zbouraným, začátku Palackého třídy a dnes zčásti zmizelé Masarykovo nám....



Záhorského jez

Stavidlový jez unikátní konstrukce ing.Záhorského, který po regulaci Chrudimky r.1910 nahradilo pevný jez mezi Kohoutkovským mlýnem na Bělobranském nám. a Lednovským na pravé břehu. Pevný jez byl příčinou častých záplav i Starého Města. Nový jez umožňují odpouštění zvýšeného průtoku zabraňoval povodním. Trvale zvýšil hladinu Chrudimky a vytvořil dostatečný spád pro hydroelektrárnu, která při něm...



Založení města Pardubic

bylo předmětem sporu, zda město vyrostlo na místě vsi či bylo založeno. Dle poznatků, že počátky Pardubic byly v Pardubičkách, je zřejmé že Pardubice „město nové“ v sousedství tvrze přestavované na hrad založil Arnošt ze Staré na vyvýšenině v deltě Chrudimy před r.1332 a po založení města věnoval ves Pordoby klášteru. Založení města podpořil jeho syna Arnošt z Pardubic u královského dvora. První z...



Založení Pardubic

jeho datum je neznámé, spor byl o místo. Dříve se předpokládalo, že vznikly při pa.tvrzi u brodu přes Labe, které zde však patrně nebyl. První zmínka o Pardubicích r.1295 je spojena s klášterem cyriaků, který podle archeologického výzkumu v 90.letech byl patrně v Pardubičkách. Je otázka zda byl založen při již existující vsi Pordoby, či klášter byl založen aby vykácel bor sahající až k Chrudimce, ...



Zámecký pivovar

Pernštejnská vrchnost si ponechala pivovar v Dašicích a nepochybně také na Kunětické hoře. Pivovárek v zámku nepředstavovat pro městský pivovar konkurenci. Změna nastala hned po r.1560, kdy na velkém podhradí, říkalo se mu dolní plac, k malému pivovárku přistavěn nový. Starý byl klenutý a měl jen jeden či dva sklepy. Nový pivovar popisuje Jakub B.Lysander z Ehrenfelkdu r.1683 jako nehrubě veliký, ...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014