Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



U Veselky

dodnes mezi lidmi užívaný název rozšířeného konce třídy Míru, kterou tu uzavíral hotel Veselka zbouraný r.1972, který tu vytvářel klidový kout pod lipami kde bývala letní zahradní restaurace Veselky. Od 16. století se se zde říkalo "V koutě". Po zbourání Veselky byla 35 let slibována kvalitní zástavba, po několika hodnotnějších studiích zástavby na místě Veselky postaven palác MAGNUM, který ten p...



Ulice

Označování názvů ulic a veřejných prostranství prováděla městská rada. Nejstarší pojmenování je z r.1882 (akce Muzejního spolku), dále z let 1902, 1913, 1918, 1932. Za okupace došlo k dočasnému přejmenování ulic podle nařízení německých úřadů. Po válce došlo k podstatnému přejmenování ulic v l.1949 až 1954. Orientační plán Pardubic“ z r.1966 a seznam ulic a prostranství r.1974 obsahov...



ulice Pod rathousem

v l.1515-1760 pojmenování Pernštýnské ulice, protože na rohu ulice a náměstí stála 2.pa.radnice, dům čp.6. ...



Urbul

r.1683 pa.hejtman Jakub B.Lisander z Ehrenfeldu sepsal Vejtah z urbulu JMC, panství Pardubic...



Územní vývoj

K osídlování území Pardubic, na levém břehu Labe, dochází značně opožděně, až ve 2.polovině 13.století. První písemná zmínka týkající se kláštera cyriaků ve vsi Pordoby je z r.1295. Pravý břeh kolonizoval již od r.1083 opatovický klášter, který m.j.založil ves Rosice. Neznámo je kdo klášter cyriaků založil a zda zde dřív byla ves Pordoby nebo klášter s úkolem mýtit „Pardubický bor“ a založit osadu...



V Rochu

zaniklý, zapomenutý, název prostranství mezi kostelem sv.Bartoloměje a zvonicí. Pojmenování podle kaple sv. Rocha ochránce před morem, kterou město zřídilo po morové epidemii r.1680 ve zděném spodku zvonice z r.1556. Kaple zrušena r.1833, dnes je zde prodejna Bartolomeum. Do zrušení opevnění koncem 18.století prostranství bylo za hradbami, náleželo k Městu v ohradě. Přístup z náměstí byl průchodem...



V rundelu

po třicetileté válce název dnešní ul.Na Hrádku, vedle níž byl rondel neboli šance rozšířeného opevnění města před útoky Švédů....



Valcha

zařízení na zhušťován a zplsťování vlněné tkaniny na sukno. R.1507 ji dal postavit Vilém z Pernštejna při Městské řece severně od konce Dlouhého předměstí, v místech před dnešními stadiony. Podpořil tím soukenictví ve městě. Údržbou valchy pověřil provozovatele sousedního mlýna nazývaného pak Podvachovní. Pro soukeníky stanovil za používání pevné poplatky. Ty zprvu zůstaly i za Komorního panstv...



Války

Za válek husitských vypálen r.1421 klášter cyriaků, kostely sv. Bartoloměje a Jiljí a ves Pardubice Mnichové. Válka císaře Rudofa II.s bratrem Matyášem. Za ní došlo 2.7 1608 v Pardubicích k boji s Uhry z vojska císařova bratra vracejícího se od Prahy, při něm zabit jeden voják,vojsko chtělo město vypálit, čemuž zabránili komisaři Kašpar ze Žerotína a Václav Budovec z Budova zákrokem u velitele U...



Varné právo

dostali r.1507 všichni majitelé sousedských domů „v hradbách“. Původně to bylo 109 pravovárečníků, ale r.1631 se minorité vzdali toho práva ze tří domů, které koupili. Bez varného práva byla škola, radnice, děkanství, panský mlýna obecní šatlavy. Právovárečníkům se říkalo nákladníci. K získání varného práva se vyžadovalo, aby žadatel byl nejméně rok sousedem. R.1872 se zánikem městského pivovaru z...



Ve tvrzi

zapomenuté pojmenování pozemků za Kostelíčkem mezi ulicemi Štrossovou a Dašickou. Když Arnošt ze Staré získal Pardubice, založil za Chrudimkou hospodářský dvůr Vystrkov snad ve dvoře či vedle stál objekt, který bylo možno pokládat za tvrz. Po třicetileté byl vedle panského dvora údajně ještě soukromý Vystrkovský dvorec, již tehdy nazývaný „Tvrz“. Václav Květoň z Rosenwaldu hejtman pa.panství koupi...



Veduta

topograficky přesné vyobrazení pohledu na město. Nejstarší, ne zcela přesné, vyobrazení Pardubic je na Willenbergerově kresbě z r.1602. Třetí nejstarší veduta Pardubic je v levého horní rohu Vischerovy mapy Pardubicka z r.1688. ...



Velká obec

starodávná pastviště vsi Přerov, kterou Jan z Pernštejna r.1538 věnoval městu Pardubicích, oživené v 17.stol.kaplí sv. Marka, rozkládalo se od dnešní Palackého tř. na jih až na místo dnešní Dukly. Na počátku 20.stol., již za železniční dráhou, bývalo jezdecké cvičiště, a na něm Kašparovo letiště....



Velké Pardubice

Rozhodnutím ministerstva vnitra 21.9.1943 vytvořeny Velké Pardubice sloučením obcí: Pardubice, Rybitví, Blatnikovská Lhota, Doubravice, Rosice n.L.,Ohrazenice, Trnová, St.Hradiště, Svítkov, Popkovice, Staré a Nové Jesenčany, Pardubičky, Nemošice, Studánka a Spojil. Obec s názvem Pardubice, měla 6000 ha, 5800 domů a cca 50 tis.obyvatel, z toho vlastní Pardubice 1900 ha, 3300 domů, 35000 obyvatel. K...



Ves Pordoby

latinské jméno osady s kláštem cyriaků, prvně zaznamenané r.1295, platilo asi do r.1332 kdy Arnošt ze Staré ji věnoval klášteru, nazvána Pardubice mnichové, a založil Pordoby - město nové. ...



Veverče

obecné pojmenování nového pluhu, který vymysleli bratranci Veverky v Rybitví r.1827. Jejich vynález zcizen, správce choltického panství Kainz vyráběl padělky zvané Kainzpflug. Bratranci oceněni až po smrti. V Pardubicích 8.9.1883 slavně odhalen pomník bratranců Veverkových, první pomník prostým lidem v Čechách....



Vězení

Šatlava. Městská policie mívala od konce 19.stol. vězení ve své strážnici za Veselkou. Nové vězení je od r.1938 v okresním soudu v ul.Na Třísle. ...



Vinice na Hůrkách

bývala v 17. stol., r.1663 patřila purkrabímu Jakobovi Ježkovi....



Vinice na zámeckých valech

Po r.1836, když fortifikační ředitelství se s konečnou platností vyslovilo, že Pardubice nejsou již vojenskou pevností, přikročila správa panství ke zvelebení a osázení celých valů, zřídila ovocný sad a vinici, vysázela 1200 ovocných stromů a 1600 keřů révy, ...



Vischerova mapa Pardubicka

Mapu Pardubice-císařské panství v Královstvím českém nakreslil r.1688 rakouský zeměměřič Matouš Vischer. Na mapě 137x113 cm zakreslil celkem 238 rybníků, v té době patrně většinou zničených, každý je označen číslem, v legendě je jméno a výše násady. Pro dějiny pa.rybnikářství je to prvořadý pramen. Veduta v levém horním rohu je třetím nejstarším vyobrazením Pardubic. Reprodukci mapy zmenšenou 2:3 ...



Vodní hrad

Arnošt ze Staré se synem Arnoštem z Pardubic přestavěli pardubickou vodní tvrz na vodní hrad, který 14.9.1363 navštívil král a římský císař Karel IV. Na počátku husitské revoluce byl majitelem hradu Viktorin Boček z Kunštátu, otec českého krále Jiříka Poděbradského, zemřel zde 1.1.1427. Po husitských válkách získal hrad Diviš Bořek z Miletínka. Za Pernštejnů hrad postupně přestavěn na zámek, ne úp...



Vodní tvrz

pardubická stála na ostrůvku mezi rameny Chrudimky při jejím vtoku do Labe. Kdo a kdy ji postavil není známi, první majitel Púta z Pardubic je zmiňován až r.1313. Za pánů z Pardubic přestvna ve vodní hrad. Většina tvrzí na dnešním území Pardubic byla vodní: Krchleby, Nemošice, Mnětice a j....



Vodovod

Užitkovou vodu sousedům „v hradbách“ žijícím nesla strúha mlýnská – Městská strúha na poč.16.stol.zřízená Vilémem z Pernštejna. Přibývalo veřejných i soukromých studní, do zámku doveden znamenitý vodovod, jenž sváděl vodu dřevěným potrubím až ze Srchu. Kdy ten vodovod zanikl není známo, v Srchu je dodnes pramen vody, ale zbytky potrubí dosud nebyly nalezeny. Později zřízen městský vodovod, kolo ob...



Vrchní

Posledním pa.panským vrchním byl Josef Kottovitz, který se s panskými úředníky rozloučil 28.1.1850, kdy se na pa.zámku konalo řízení, kterým byla ukončena patrimoniální správa panství. ...



Vynálezy

V Pardubicích se zrodilo mnoha vynálezů a technických zlepšení, což si zaslouží podrobné historické zpracování. Řada technický zlepšení v železniční dopravě a stavbě mostů prý vznikla v pa.železničním pluku. Pardubice město chemie jsou místem původu snad tisíců vynálezů jak v původní EXPLOSII a SYNTHESII, tak v poválečném VCHZ, světoznámým se stal SEMTEX, Na vynálezech v oboru chemie se podílí ...



Vyvazovací komise

začala na Pardubicku působit r.1850, zaměstnávala se výkupem desátků a robot, pozůstatků poddanství rolnického lidu....



Vzduchoplavba

- 13.8.1891 u Pardubiček přistáli francouzští vzduchoplavci Luis Godard a Eduard Surcouf s balonem Victor Hugo. - 27.1.1916 nad Pardubicemi přeletěla vzducholoď Zeppelin. ...



Vzniky a počátky Pardubic

Nemáme mnoho historických dokladů a stop o prvních sídlech, které možno označit za počátky Pardubic. Záznamy jsou vůbec sporné. Přece jen víme, že první sídla byla na soutoku Labe a Chrudimky, resp.na ostrově delty Chrudimky. V dnešních Olšinkách Chrudimka, zv.řeka Pardubská, tehdy rozdělila proud na dvě ramena, původně zvané „říčky“: prvé hlavní ze široka spadalo do Labe patrně i nejednotným úst...



Vzpoura dragounů

v Pardubicích. 28.11.1912 v Pardubicích vypukla vzpoura záložních vojáků 8.dragounského pluku, před světovou válkou největší v Rakousku-Uhersku. Odmítali odejet do "balkánské války",vzpoura potlačena, po vyšetřování vojenský soud 11.7.1913, odsoudil K. Jonáše a A.Havlíčka k trestu smrti, později změněnému na 8-mi leté vězení,17 dragounů těžkým zostřeným žalářem v trvání od 6 měsíců do 8 a půl le...



Willenbergova panoramatická kresba Pardubic

Nejstarší panoramatické vyobrazení Pardubic od Jana Willenberka z r.1602. Na valné hromadě Muzejního spolku v České besedě 2.2.1901 podána informace, že bibliotékář strahovský PhDr.Zahradník v tamní knihovně nalezl kresbu Pardubic od českého rytce J.Willenberga, objednána reprodukce, ta rozdána členům výboru spolku zdarma. ...



Za Veselkou

dnes již zapomínané lidové označování části města za hotelem Veselka, r.1972 zbouraným, začátku Palackého třídy a dnes zčásti zmizelé Masarykovo nám....



Záhorského jez

Stavidlový jez unikátní konstrukce ing.Záhorského, který po regulaci Chrudimky r.1910 nahradilo pevný jez mezi Kohoutkovským mlýnem na Bělobranském nám. a Lednovským na pravé břehu. Pevný jez byl příčinou častých záplav i Starého Města. Nový jez umožňují odpouštění zvýšeného průtoku zabraňoval povodním. Trvale zvýšil hladinu Chrudimky a vytvořil dostatečný spád pro hydroelektrárnu, která při něm...



Založení města Pardubic

bylo předmětem sporu, zda město vyrostlo na místě vsi či bylo založeno. Dle poznatků, že počátky Pardubic byly v Pardubičkách, je zřejmé že Pardubice „město nové“ v sousedství tvrze přestavované na hrad založil Arnošt ze Staré na vyvýšenině v deltě Chrudimy před r.1332 a po založení města věnoval ves Pordoby klášteru. Založení města podpořil jeho syna Arnošt z Pardubic u královského dvora. První z...



Založení Pardubic

jeho datum je neznámé, spor byl o místo. Dříve se předpokládalo, že vznikly při pa.tvrzi u brodu přes Labe, které zde však patrně nebyl. První zmínka o Pardubicích r.1295 je spojena s klášterem cyriaků, který podle archeologického výzkumu v 90.letech byl patrně v Pardubičkách. Je otázka zda byl založen při již existující vsi Pordoby, či klášter byl založen aby vykácel bor sahající až k Chrudimce, ...



Zámecký pivovar

Pernštejnská vrchnost si ponechala pivovar v Dašicích a nepochybně také na Kunětické hoře. Pivovárek v zámku nepředstavovat pro městský pivovar konkurenci. Změna nastala hned po r.1560, kdy na velkém podhradí, říkalo se mu dolní plac, k malému pivovárku přistavěn nový. Starý byl klenutý a měl jen jeden či dva sklepy. Nový pivovar popisuje Jakub B.Lysander z Ehrenfelkdu r.1683 jako nehrubě veliký, ...



Zamlžovací soustava rafinerie minerální olejů

v Pardubicích (PARAMO). Zesilující nálety hrozící r.1944 útoky na průmysl pohonných hmot i v Čechách vedly k rozhodnutí znesnadnit vyhledávání předpokládaného cíle pa.Rafinerie minerálních olejů umělým zamlžováním. K zahájení stavby došlo až v listopadu 1944, po zničení rafinerie náletem 22.7.1944. Areál podniku a okolí byl rozdělen na 14 úseků, jeden vnitřní, vlastní závod, a 13 venkovních se 46...



Zář

původně Rudá ZÁŘ tiskový orgán pa.KSČ, po r.1948 současně orgán KNV či ONV Pardubice, do r.1990 jediné pa.noviny. - 20.5.1945 vyšlo 1.číslo pa. komunistického týdeníku "Rudá ZÁŘ", od 1.1.1949 orgán KV KSČ a KNV, již pod názvem Zář - 26.3.1960 č.36 ročník 16, poslední číslo jako orgán KV KSČ a KNV Pardubice. - 1.4.1960 vyšlo 1.číslo 1.ročníku Záře, orgánu OV KSČ a ONV Pardubice, vycházel 2x týd...



Závěť Arnošta ze Staré

z 29.prosince 1340, nejstarší známá listina mluvící o Pardubicích jako o městě: „Známo činím všem, kdož tento list uzří, že já Arnošt ze Staré, ač churav na těle, ale při zdravé mysli a dobrém stavu svého rozumu, ustanovuji, zřizuji a činím vykonavatelem svého posledního pořízení svého milého syna Arnošta, děkana kostela Pražského, pro případ, že by mne Bůh z tohoto světa povolati ráčil, po moji s...



Zdravotní a sociální péče 1940

Léčebná péče je soustředěna v nemocnici, která svou rozsáhlostí, moderním zařízení, cílevědomým vedením a dokonalou organizací ve všech oborech své činnosti náleží mezi nejvýznamnější léčebné ústavy v Čechách. Podporována je především nemocenskou pojišťovnou, které r.1939 měla 19 786 pojištěnců. Poněvadž na každého připadají průměrně 2 rodinní příslušníci, bylo pro případ nemoci pojištěno asi 60 t...



Zdravotní řád

Řád obecní, zdravotní. Občané Pardubic měli málo pochopení pro snahu Viléma z Pernštejna udržovat ve města a vodních tocích čistotu. Do vody házeli smetí, hnůj i zdechlin. Hnůj ukládali i v ulicích. Proto Vilém v červnu 1512 pohrozil přísnými tresty. Hrozbu byl nucen opakovat 26.121519. Pak hnůj na ulicích strpěn jen 3 dny, konšelé sami začali na čistotu dohlížet, zvláště když rostl počet dlážděný...



Zemědělské družstevnictví na Pardubicku

Významný podíl na zemědělském pokroku našeho kraje má Okresní hospodářský spolek, založený jako jeden z prvních v Čechách již r.1862, zprvu Hospodářský odbor okresu Pardubického. Na náš venkov přinášel nejnovější poznatky zemědělského pokroku. Dal také podnět k vybudování pomníků vynálezcům ruchadla, bratrancům Veverkovým v Rybitví a Pardubicích. Po r.1880 v době stoupající zemědělské krize, přikr...



Znak města

Erb města tvoří přední polovina stříbrného koně na červeném štítě. Byl to znak pánů z Pardubic, doložený již ve 14.stol. Město tento erb se používá od poloviny 16.stol. Podle staré erbovní pověsti získal tento znak legendární Ješek z Pardubic při obléhání severoitalského města Milána r.1158. Výjev zobrazil podle Alšova návrhu sochař B.Vlček na západním průčelí Zelené brány. ...



Zřízení pro čepování vína

vydal Vilém z Pernštejna r.1514 - Šenk...



Zubr

Erb pánu z Pernštejna představuje černou zubří hlavu na zlatém štítě. Pověst o vzniku tohoto znaku je umělecky ztvárněna na pamětních erbovních deskách: třetí zámecká brána, severní portál arciděkanského kostela a Krajská knihovna. Zubr je erbovní zvíře Pernštenů, Pardubicka, nikoliv města Pardubice, přesto zubří hlava zdobí chodbu v 1.p...



Zügelhüte

zcela zapomenutá stará cihelna kdesi na hranici katastru Pardubiček a Nemošic...



Zvonice a zvony

Pardubické kostely mají samostatné zvonice. U farního kostela Zvěstování Panny Marie postaveného před r.1359 nechal zvonici postavit Vilém z Pernštejna r.1507, asi náhradou za starší. Byla dřevěná, Vojtěch z Pernštejna ji r.1530 nahradil zděnou. Visely na ní dva zvony, Maria přenesený pak ke sv.Bartoloměji, druhý věnovaný panem Vilémem, r.1532 přestěhován ke kostelu sv.Jana Křtitele. Po švédském o...



Zvoník

sjednán obcí, když r.1556 na 4 nové farní zvonici zavěšen zvony. Byl přidělen městskému záduší a zvonil s žáky-pulsanty ve škole z darů živenými. R.1557 konšelé vybírali zvoníka „kterého si pan děkan chovati bude“, opatřivše mu do světničky na faře šaty ložní. Pro radní důchod smluvili: „za zvonění, když by v ten velkey zvon novey zvoněno bylo, k obci dáváno býti má po 10 kr. a když by zvoněno b...



Železnice plánované

Koncem 19.stol. navrženy další železnice spojující Pardubice s okolím, bohužel se neuskutečnily, jako příměstská doprava by obsloužily většinu Pardubicka. Nejdál pokročily v l.1892-94 přípravní práce trati Pardubice-Sezemic-Holice-Týniště n.Orl. Plány Ing.Viktora Nobacka na ní zaslal pa.městský úřad 20.3.1894 pražskému místodržitelství, r.1895 se zdálo že již bude trať do Sezemic. Pro malou podpo...



Železníci

obchodníci se železem. Pro ně platil pernštejnský řád z r.1512: „Co se týče železa a ocele, to aby kováři, zámečníci, nožíři kupovati mohli, když se do města přiveze, předkem ku potřebě své a potom již purkmistr s konšely k obci kupovati mohou, aneb úředníci ti, kterým by to bylo poručeno od obce.“...



Židé v Pardubicích - Židovská náboženská obec

Když byla koupě pa.panství 13.11.1490 stvrzena králem Vladislavem, zavázal se „mistr židovský království českého a markrabství moravského“ Jan Mayer Vilémovi z Pernštejna, že mu bude za všechny židy na panství platit ročně 30 zlatých uherských, poplatek později zvaný Schutzgelt. Dle nejstaršího pernštejnského urbáře byl první poddaným židovského vyznání, který se zakoupil v Pardubicích, Kapřík, p...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014