Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Obecní rybníky

Základ obecnímu rybničnímu hospodářství dal Vilém z Pernštejna 8.9.1509, kdy obci věnoval užitek z Rybníčka na Zeleném předměstí na místě dnešního Domu hudby. Druhý rybník dostala obce na Bílém předměstí za haltýři při Haldě, z níž byl napouštěn, podle Vilémova úředníka Glaugvice se mu zkomoleně říkalo Kladvice. Třetí rybník obec koupila za rybníkem Kladvice, z něhož byl napájen. Podle předchozího...



Obecní statut

Po bouřlivém roce 1848 narychlo vyhlášen nový obecní státut, dle kterého se měly konat volby do městského výboru. V mezidobí spravovalo obce městské dvanáctičlenné collegium, zvolené občany 2.dubna. Do jeho čela 3.2.1850 řádně zvolen právník Peregrin Kulhavý. Tento sbor se snažil odstranit z radnice německo-byrokratický magistrát. Krajskému úřadu předložena žádost podepsaná 169 občany, bez úspěchu...



Obecní volby

uzákoněné obecním statutem poprvé se konaly 8.a 9.října 1850. Při nich zvolen čtrnáctičlenný výbor se třemi náhradníky. Výbor ze svého středu 10.října zvolil purkmistra, tři radní a městského tajemníka. Prvním a posledním purkmistrem zvolen Peregrin Kulhavy. ...



Oberlandrat

(Vrchní zemská rada) název německého okupačního úřadu spravujícího pardubickou oblast, který sídlil v budově býv. Ředitelství pošt a telegrafů na dnešním nám.Republiky, kde do r.2003 byl okresní úřad. V nejvyšším poschodí za okupace byla i německé státní tajná policie – GESTAPO. ...



Obléhání Švédy

Pardubice, pernštejnská pevnost, v l7.stol. již poněkud zastaralá, byly důležitým strategickým bodem a opakovaně cílem útoků švédského vojska. Město mělo císařskou posádku, což bylo těžkým břemenem. Na počátku června 1639 hrůzu vyvolaly zprávy, že se blíží skutečný nepřítel, Švédové. Jejich vojevůdce Jan šl.Banner upustil od obléhání Prahy, vyplenil Nymburk, Poděbrady, Kutnou Horu, Čáslav a táhl n...



Obnova města

Pardubice lehly polem vícekrát. Po požáru r.1507 je Vilém z Pernštejna postavil celé „z kamene“ v gotickém slohu o jednom poschodí. Předtím patrně byly přízemní, dřevěné a hliněné. R.1638 opět až na 7 domů shořelo celé „město v ohradě“. S pomocí Jana z Pernštejna opět nově postaveno, zvýšeno o druhé poschodí ve slohu renesančním. Zaskvělo se v nebývalé kráse. Miroslav Klimpl o tom napsal „Pardubi...



Obrazy Pardubic

Nejstarší vyobrazení Pardubic je panoramatická kresba Jana Willenberka z r.1602. KPP hned po založení vydal r.1966 pro členy její reprodukce. R.1811 kreslíř Jan Antonín Venuto nakreslil panorama Pardubic. To jako symbol Klubu byla v l.1977-1989 na obálce Zpráv KPP....



Obyvatelstvo

Nejstarší statistický údaj o počtu obyvatel v Pardubicích uvádí 872 obyvatel (soupis obyvatel podle víry z r.1651). Lze předpokládat, že Pardubice měly před třicetiletou válkou asi 2 000 obyvatel.
Další údaje uvádějí prameny takto: r.1770 1 080 obyvatel
1834 3 866
1843 4 017
1881 10 292
1900 17 031
1921 25 162
1939 35 062
1947 44 33...



Odboj

O odboji zpracována řada odborných prací, zde jen několik málo dat.
16.3.1939 GESTAPO, den po svém příchodu do Pardubic, zatklo 40 občanů východních Čech.
8.12.1939 zatčeni Ota Krpata a Bohumil Hájek z Trnové, dělníci tov. Prokop.
7.2.1940 Gestapo zatklo plukovníka Josefa Tacla, vedoucího odbojové skupiny Obrana národa.
17.9.1940 zatčeni členové tříčlenného ilegálního vý...



Ohrožení Turky

Je domněnka, že Vilém z Pernštejna stavěl na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na vále s Turky nejsou. Toho roku se však na Ryc...



Okresní sirotčinec

Siročinec Okres po stavbě Okresní nemocnice r.1903 převzal budovu bývalé městské nemocnice ve Štrossově ulici v Pardubičkách, r.1904 zde zřídil "Siročinec arcikněžny Anežky". Později přestěhován do ul. Ke Tvrzi....



Okresní soud

Soudní správu převzal 1.7.1850 okresní soud. Vznikl soudní okres Pardubice a v rámci pa.hejtmanství ještě soudní okresy Holice a Přelouč. Z nich s malými územními změnami r.1949 vznikla tři samostatné okresy v rámci 2.Pardubického kraje. R.1960 opět spojeny v jeden politický i soudní okres. Soudní okres zůstává i po zániku politického okresu r.2003....



Okresní velkostatek

vznikl po pozemkové reformě r.1920 ze zbytku pa.panství, okres je převzal 1.1.1921 do své správy....



Okupace

Ještě v 17. stol byly Pardubice pevností, která ze třicetileté války odolala trojímu švédskému obléhání a následné okupaci. V 18.stol.již byla zastaralá a malá, ve válkách o rakouské dědictví nemohla odolat útokům pruských vojsk, byla jimi dvakrát okupována.
- 1741 pruská. Pruský král Fridrich II v prosinci zahájil válku s královnou Marii Terezii o dědictví rakouské. Braniborský pluk obsadi...



Opevnění

Zakládací listina litomyšlského biskupství z 3.12.1349 obsahuje výčet měst a vsí diecéze, kde opevněná msta jsou označována „oppidum muratum“ t.j.s hradbami. Pardubice tak označeny nejsou, lze předpokládat, že hradby neměly. Zakladatelem a stavitelem pa.opevnění je Vilém z Pernštejna. Upravil západní rameno Chrudimky, Městskou řeku, rozšířil je na 83 m, aby chránilo město po jižní a západní stran...



Orientační plán

Nejstarší orientační plán Pardubic nakreslil 1848 pa.rodák Ant.Schwarz. - Plány Pardubic....



Ornitoptera

letadlo máváním křídel napodobující let ptáků. Před prvním českým letcem Ing.J.Kašparem, pa.rodákem, se létáním zabýval pa.baron Artur Kraus. Pokoušel se létat vlastní silou, máváním rukou na nichž měl připevněna křídla z peří. Při pokusném skoku z okna svého domu na dnešní tř. Míru se zranil, od pokusů upustil. Stavbou dokonalejšího přístroje poháněného lidskou silou se zabýval mechanik Josef J...



Osada

Za osadu, malou ves, jsou pokládány Pardubice v době prvním písemné zmínky o nich. Viz Od osady k velkoměstu. Jen osadou byla vždy dnešní část Pardubic Žižín. Oddělenou osadou města Pardubic byla Familie, založená r.1780 i Jesničánky vznikající od konce 19.stol. než došlo ke stavebnímu propojení se Skřivánkem výstavbou kasáren železničního pluku. ...



Panorama

bývalé vzdělávací zařízení v Průmyslového muzea, když ještě sídlilo ve dvorním traktu pošty č.l. Byla to velká dřevěná kruhová skříň s 20ti kukátky, v nichž se promítaly barevné diapozitivy, ucelené série záběrů z celého světa, měněné po 14 dnech. Po přestavbě pošty umístěna v obchodě v čp.56/57 u Hybských, ale brzy zanikla, když kina uváděla pestré žurnály. ...



Panská koželužna

zřízena r.1661 na severozápadním břehu zámeckého příkopu u Labského mostu, při náhonu na panskou papírnu. Bylo zde 11 kádí zapuštěných v zemi pro nakládání koží. Provoz vyžadoval trvalé napuštění zámeckého příkopu vodou. Sousedé, zejména z Kostelní ulice, si neustále stěžovali, že voda v hradebním příkopě poškozuje jejich domy, v budově děkanství zavinila trhliny, v domech zaplaveny sklepy. Na...



Panská papírna

Komorní panství založilo r.1661 v Pardubicích papírnu, umístěnou na severozápadním břehu zámeckého příkopu, na konci Zábraží u Labe, kde dnes straší zpustlé objekty býv.městských jatek. Byla to dlouhá dřevěná budova na podezdívce a chaloupka zv.hadrklocna, kde bydleli hadrnici sbírající hadry pro papírnu. Voda přiváděna náhonem ze zatopeného zámeckého příkopu do lednice se dvěma koly, která pohán...



Panská střídně

Dílnu na zpracování lnu zroubila vrchnost v 16.stol.pod hrází rybníku Studánka. R.1719 při ní byla světnice s předsíní a kromě hlavního stavení kůlna. R.1778 po zrušení poddanského hospodářství prodána Josefu Kaufmanovi, který ji změnil ve dvůr, když při opevňovacích práce zbourána hospoda Zavadilka u Labského mostu, dvůr dostal r.1782 její právo šenku se zřetelem k rozvíjející se osadě Familie (S...



Panská tříselna

zřízena r.1663 při panské koželužně. Pohánělo ji třetí kolo na náhonu k panské papírně. To zdvíhalo dva železné čepy se čtyřmi železnými kruhy. Zanikla též r.1734 s papírnou a koželužnou. Potom nějaký čas byla při býv.hospodě Hodonín u mostu přes Chrudimku. Podle ní asi pojmenován nedaleký prostor, dnes ulice Na Třísle. ...



Panská vinopalna

Zřídila si ji zámecká správa r.1735 na Příhrádku ze spojených kolářských a řeznických dílen. Zrno pro ni drtil císařský mlýn. Prvním vinopalníkem v zámeckých službách byl Jan Sedlák. Od r.1747 pronajímána, první nájemce Daniel Vesský, po něm Eva Veselá, Izák Sušický, Löw Mautner a další, poslední r.1853 Ludvík Kraus. ...



Panská vodárna

místo Penštejnského vodovodu ze Srchu zřídilo komorná panství vlastní vodárnu v panském, později císařském mlýně, Jedno kolo čerpalo vodu pro zámek, pivovar, patrně i pro kašnu v Příhrádku. Není známo zda zásobovalo i kašnu na Pernštýnském náměstí....



Panská zahrada

byla od dob Pernštejnů pod rybníkem Studýnka v sousedství střídně, měřila 4 míry 2 měřice, pěstovala se tu řepa, mrkev, cibule a c.k vaření pro čeládku v zámku....



Panské bělidlo

bývalo Na Vrtálně - Bělidla ...



Panský mlýn

založil r.1507 Vilém z Pernštejna na Pernštýnské strúze, po r.1560 zvaný císařský mlýn....



Panský špitál

stával na pravém břehu Mlýnské strúhy, pokračování Městské řeky, za Valchou , západně od Katova mostku. Měl dvě vytápěné světničky, třetí bez kamen a kuchyni, r.1796 již valně sešlý. Při úpravách území Na Valše, po zasypání Strúhy r.1910, stavení zrušeno. ...



Parčík u sv.Jana

Vilém z Pernštejna postavil r.1510 na konci Pražského předměstí hřbitov s kostelem sv. Jana Křtitele. Již od 18.stol.hřbitov na okraji předměstí nevyhovoval. Ale až r.1883 otevřen nový městský hřbitov na jižním okraji katastru města. Starý hřbitov postupně likvidován. Nejvyšším náhrobek starosty Václava Bubeníka, přemístěn do Bubeníkových sadů. Od r.1905 zásluhou Okrašlovacího spolku postupně měn...



Pardubice - město renesance

Proto 5.3.1964 prohlášeny Státní památkovu rezervací.
Území, na němž město Pardubice založeno bylo bažinaté. Proto první stavbou byla vodní tvrz v místě dnešního zámku. Již ve 13.stol. vyrůstají však na sušším vršku první dřevěná stavení a r.1340 je zde „město nové“, dřevěné a hliněné. R.1491 je kupuje Vilém z Pernštejna. Za své sídlo vyvolil pa.hrad, který přestavěl na zámek. Pardubice se ...



Pardubice do sedmého století

Pod tím názvem vydána při oslavách 600 let města propagační publikace představující ve stručnosti tehdejší velkorysé představy o budoucnosti Pardubic od 1940 do 2040. Pro válku a nepříznivé poválečné poměry, zejména v l.1960-1990, nerealizované. Bohužel i po r.1990 zapomenuté, jinou vizí dosud nenahrazené....



Pardubice Mnichové

tak nazvána ves Pardubice, když ji Arnošt z Hosýně r.1332 věnoval klášteru cyriaku a založil Pardubice „město nové“. Po vypálení kláštera se vžil název Malé Pardubice. Když se staly samostatnou obcí oficiální pojmenovány Pardubičky....



Pardubická knihovna

„V okrese Pardubice vznikla většina knihoven na sklonku minulého století. Obvykle se tyto první knihovny zřizovaly při nějakém spolku, okruh jejich činnosti byl značně omezený a sloužily poměrně malému počtu čtenářů.“ (30let knihovnictví na okr. Pardubice) Zakládání obecních knihoven souvisí s rostoucí potřebou vzdělanosti i probouzejícím se českým životem. Zatímco v Holicích vznikla knihovna ji...



Pardubická mozaika

Pardubice, město roviny, se kterou splývají, díváme-li se na ně s některé vyvýšeniny, nejsou tak úplně chudé na zajímavosti, jak se na první pohled zdá. S pozorováním a vzpomínkami na zvláštnosti našeho města, turisty tak opomíjeného, začneme u kostela sv.Jana Křtitele z r.1510, první památky na slavnou dobu pernštejnskou. Jest dílo prvního pa.Pernštejna, pana Viléma. Býval kol něho hřbitov, dnes ...



Pardubické baroko

Do konce 17.stol.rozkvetly na štítech městských domů barokní voluty a z mnohých průčelí hned od r.1648-49 shlížely medailony světců v bohaté spleti věncoví. Touha po architektonickém souladu opatřila r.1695 výzdobě „rynsku“ zajímavý střed – Mariánský sloup, za záchranu před morem, nejkrásnější dílo kamenické té doby. Stavba domů prováděna pod správou obecních starších, ve snaze o sličnost celku. L...



Pardubické panství

zprvu malé na levém břehu Chrudimky, první známý majitel Půta z Dubé zmíněný r.1318. R.1321 je zdědili jeho synové Hynek Hajman a Hynek Hlaváč z Pardubic. Od nich je směnou získal Arnošt z Hostýně. Ve své závěti r.1340 odkázal synům Pardubice tvrz (hrad) s „městem novým“ a vesnice Ostřešany, Bukovina, Černá (za Bory), Lhota řečená Rybářská a Lhota u Přívozu. Za poslední Arnoštova syna Viléma r.138...



Pardubický obzor

politický a národohospodářský list staročeské strany začal vycházet 13.4.1890, redigován Fr.L.Šafaříkem, zanikl 24.9.1892, pak pod názvem Pernštýn....



Pardubický ohlas

svobodomyslný, neodvislý politický a národohospodářský list, vydavatel a nakladatel Antonín Štengl, Karel Jelínek, tisk St.Pospíšil, Chrudim, vycházel od 15.1.1889....



Pardubický perník

je světoznámý, ale je zajímavé, že v minulosti Pardubic rozsahem své výroby nehrál významnou úlohu. Svou pověst si vysloužil později svou kvalitou. Perníkáři se odštěpili od řemesla pekařského, patřili k cechu mlynářskému, pekařskému a sladovnickému města Pardubic, jehož artikule z r.1512 od Viléma z Pernštejna. R.1515 zde byl jediný perníkář, dle historika Sakaře, asi perníkář Jan, který, držel k...



Pardubický poutník 1940

Každému kdo navštíví Pardubice utkví jistě v paměti silueta Zelené brány, věže chrámu sv.Bartoloměnje a hrdého pernštejnského zámku. To vše kreslí v širé polabské rovině zdaleka viditelný celek – Pardubice. Zelená brána tyčící se na vstupu do Starého Města postavena za Viléma z Pernštejna r.1507 mistrem Paulem, nynější podoba jí byla dána po požáru r.1538 mistrem Jiříkem. Druhou památkou na „otc...



Pardubičky z pohledu archeologie

R.1993 zahájen archeologický výzkumu u hřbitova na strání nad Chrudimkou, kde se nacházela ves Pordoby, původní Pardubice. Dle výzkumu zde byl kostel sv. Bartoloměje a cyriacký klášter. Podařilo se odkrýt základy velkého kostela s dlouhým presbytářem uzavřeným příčkou, s lodí a navazujícím pravoúhlým rozšířením. Předpokládá se, že to byl původní kostel sv. Bartoloměje zmiňovaný r.1295. Kostel a kl...



Pasování na rytíře

Král Vladislav II.při své návštěvě Viléma z Pernštejna v Pardubicích pasoval 23.7.1497 na Kunětické hoře jeho syny Jana a Vojtěcha na rytíře....



Pastoušky

V Pardubicích kromě špitálu bylo několik pastoušek.
Obec v l.1546-47 postavila na počátku Karlovy ul., u Městské řeky, novou stáj obecní a při ní pastoušku. Za materiál zaplatila 18 kop míšeňských. R.1612 při rozdělování Preysovského dvora jí přibyl nový díl, dotýkala se meze Olšinek. R.1639 spálena. Nová, skromnější, postavena do konce 17.stol. Za pruských válek 1741-44 „demolírována“ při mo...



Patrimonium

Pardubice, poddanské město, patřilo od svého vzniku pod patrimoniální – vrchnostenskou - správu. Změnu nepřinesla ani privilegia získaná za panství Pernštejnů. I za komorního panství byla privilegia potvrzovány, správa přitvrzena. Závažným politickým aktem bylo 28.1.1850 poslední „staropolitické hlavní řízení“, kterým na zámku skončila administrativní i soudní patrimoniální správa panství a města....



Patriotismus

Pardubáci, poddanští měšťané, nebyli příliš patrioty. Dokumentují to výtky Viléma i Jana z Pernštejna, kvůli nepořádkům ve městě, i nedodržování stavebních předpisů při nové výstavbě města po požárech r.1507 i r.1538. Určitý pokrok naznačuje zřízení latinského gymnázia r.1728 za primátor Fiedlera, stavba třetí pa.radnice r.1760 a sousoší kolem Mariánkého sloupu před ní z r.1777. K probuzení skute...



Pečeť města Pardubic

8.4.1534 Ferdinand I., na žádost Jan z Pernštejna, udělil městu Pardubice právo pečetit červeným voskem, což byla výsada šlechty a prelátů....



Pekárkovský mlýn

stával na pravém břehu Chrudimky vedle mostu v místech dnešních Automatických mlýnů, poháněn odpadním vodou Lednovského mlýna, přiváděnou Požeračkou. První zmínka r.1515, kdy jej vlastnil Jan Pekárek, r.1552 jej koupil Václav, pilař, za 53 kop.míš. Do konce 16.stol se v držení vystřídali Václav-trubač, Jakub Maštálka, Pavel Littorin Čáslavský, Štěpán z Přelouče s Markétou, v l.1576-81 majitelem ob...



Peníze

29.3.1919 v Pardubicích zahájeno kolkování rakouských bankovek.
Viz Tisk bankovek v Pardubicích ...



Pernštejnská kolej

Jan z Pernštekna zřídil v Pardubicích r.1543 Pernštejnskou kolej, latinské gymnázium, umístěnou v klášteře u kostela Zvěstování P.Marie, který minorité opustili r.1541. Rektora, Mistra Jana Netorýna, povolal Jan, prodchnutý reformním duchem až z Luterova Wittenberku. Vyučovalo se latinské gramatice, poesii, rétorice a základům filosofie. Netorýn patrně bydlel přímo v kolej a žáci se u něho stravov...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014