Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Národní garda

Za napoleonských válek r.1809 opustila město vojenská posádka. Měšťané chtěli založit městskou gardu, to císař v srpnu 1811 zamítl. V březnu r.1848 po vydání manifestu slibujícího konstituci vznikly v Pardubicích, Přelouči, Dašicích, Sezemicích a Bohdanči Národní gardy, úředně Národní stráž. Českým velitelem jmenován generálmajor kníže Josef z Lobkovic, dříve velitel jezdeckého pluku v Pardubicí...



Národní garda 43

ustavena v Pardubicích 8.12.1935 pro zvýšení brannosti obyvatel, jedním z organizátorů byl dr.Antonín Blahout, ředitel pa.reálky....



Nejdůležitější data  z historie města  

15.12.1295 První historická zmínka o Pardubicích v listině papeže Bonifáce VIII.
1313 První zmínka o majitel Pardubic, Puota z Pardubic.
29.12.1340 Arnošt z Hostýna ve své závěti snům odkazuje tvrz Pardubice s „městem novým“ .
1359 otevřen farní kostel Zvěstování P.Marie, město získalo faru.
28.4.1421 vypálen klášter klášter cyriaků s nimiž je spojena první zmínka o Pa...



Němci

R.1906 mezi 17 031 pa.obyvateli, 539 Němců, z toho 323 vojáků, r.1929 z 25 162 obyvatel 551 Němců, 2 %, patrně nejnižší procento mezi větším městy v Čechách. ...



Nemošičky

jméno uváděné v kupních smlouvách r.1387 a 1491, patrně část vsi u náhonu. ...



Neodvislé listy

časopis vycházející v Pardubicích od r.1895 viz Tisk ....



Nová města pardubická

Arnošt ze Staré ve své závěti z r.1340 odkázal svým synů město nové. To naznačuje, že někdy předtím, místo vsi Pardubice věnované r.1332 klášteru cyriaků, založil u tvrze přestavované na vodní hrad, město Pardubice – město nové, spíše malé městečko. Jeho velikost ani vzhled dnes není znám. Za téměř dvě další století se asi mnoho nezměnilo. R.1507, kdy majitelem pa.panství byl Vilém z Pernštejna, c...



Nový rybník

zvaný také Bukovský rybník nebo Veliké jezero, zřízen za Vojtěch z Pernštejna na pozemcích zaniklé obce Bukoviny, zanikl také, připomíná jej ulička Do Nového na Židově....



Numerus clausus

výnos z r.1589 týkající se Židů na Pardubicku. Na panství smělo žít jen 14 rodin a to nejméně ve vzdálenosti půl míle od města Pardubice. Důvody drastického zákroku nejsou známé. Měl nepříznivé hospodářské důsledky. Proto jej místní orgány obcházely. Konšelé r.1618 prodali dům čp.8.na Bělobranském náměstí židu Izaiášovi. V gruntovních knihách vedena vložka o převodech židovských nemovitostí. ...



Obchod

Pardubice, které míjely obchodní stezky nebyly obchodním střediskem. Obchod omezen na malé pa.panství na levém břehu Labe. Začátkem 14.stol.majitel pa.tvrze měl právo vybírat clo ze dřeva plaveného po Labi. Za Pernštejnů se staly obchodním střediskem pa.panství rozsahu dnešního Pardubicka.
3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta,
8.9.1509 Vilém...



Obchodní komora

V rakouské monarchii jich působnost upravena zákony z 18.3.1850 a z 29.6.1868. Před zavedením všeobecného hlasovacího práva měly i politický význam, tvořily samostatnou volební kurii. Do r.1945 Pardubice spadaly pod komoru v Hradci Králové. Pokusy o změnu zůstávaly bez úspěchu. R.1945 nebylo možné pomýšlet na samostatnou komoru, ale prezident pražské komory Ivan Petr, podpořil ustanovení pa.expozi...



Obecní dvůr

Kolem r.1507 koupili měšťané od Viléma z Perněštejna 5 lánů pozemků na západním straně města „za špitálem“, základ obecního polního hospodářství, za to platili ročně 6 kop 20 grošů. Město samo nehospodařilo, pozemky užívali za úplatu sousedé, zejména formani. Počátkem 16.stol.postavila obec při městské pastvišti za mlýnem na Haldě dvůr, jemuž se říkalo starý, kde byl chován městský dobytek. R.1549...



Obecní menší dvůr

V letech po třicetileté válce, po obnově dvora, se hovořilo se o Obecním menším dvoru, kde byl větší ale není známo. ...



Obecní mlýn

poháněný Městskou struhou byl v domě čp.13 vedle Panského - Císařského mlýna v Pernštýnské ul. Dům obec získala směnou r.1531, kdy jí Vojtěch z Pernštejna postoupil jedno sladové kolo ze sousedního Panského mlýna. Probouráním zdi obec získala prostor, kde postaveno další kolo s mlýnským kamenem a později umístěny dvě kroupové stoupy. Tak vznikl obecní mlýn. Z r.1636 je záznam:“Mlejn obecní, v ně...



Obecní rybníky

Základ obecnímu rybničnímu hospodářství dal Vilém z Pernštejna 8.9.1509, kdy obci věnoval užitek z Rybníčka na Zeleném předměstí na místě dnešního Domu hudby. Druhý rybník dostala obce na Bílém předměstí za haltýři při Haldě, z níž byl napouštěn, podle Vilémova úředníka Glaugvice se mu zkomoleně říkalo Kladvice. Třetí rybník obec koupila za rybníkem Kladvice, z něhož byl napájen. Podle předchozího...



Obecní statut

Po bouřlivém roce 1848 narychlo vyhlášen nový obecní státut, dle kterého se měly konat volby do městského výboru. V mezidobí spravovalo obce městské dvanáctičlenné collegium, zvolené občany 2.dubna. Do jeho čela 3.2.1850 řádně zvolen právník Peregrin Kulhavý. Tento sbor se snažil odstranit z radnice německo-byrokratický magistrát. Krajskému úřadu předložena žádost podepsaná 169 občany, bez úspěchu...



Obecní volby

uzákoněné obecním statutem poprvé se konaly 8.a 9.října 1850. Při nich zvolen čtrnáctičlenný výbor se třemi náhradníky. Výbor ze svého středu 10.října zvolil purkmistra, tři radní a městského tajemníka. Prvním a posledním purkmistrem zvolen Peregrin Kulhavy. ...



Oberlandrat

(Vrchní zemská rada) název německého okupačního úřadu spravujícího pardubickou oblast, který sídlil v budově býv. Ředitelství pošt a telegrafů na dnešním nám.Republiky, kde do r.2003 byl okresní úřad. V nejvyšším poschodí za okupace byla i německé státní tajná policie – GESTAPO. ...



Obléhání Švédy

Pardubice, pernštejnská pevnost, v l7.stol. již poněkud zastaralá, byly důležitým strategickým bodem a opakovaně cílem útoků švédského vojska. Město mělo císařskou posádku, což bylo těžkým břemenem. Na počátku června 1639 hrůzu vyvolaly zprávy, že se blíží skutečný nepřítel, Švédové. Jejich vojevůdce Jan šl.Banner upustil od obléhání Prahy, vyplenil Nymburk, Poděbrady, Kutnou Horu, Čáslav a táhl n...



Obnova města

Pardubice lehly polem vícekrát. Po požáru r.1507 je Vilém z Pernštejna postavil celé „z kamene“ v gotickém slohu o jednom poschodí. Předtím patrně byly přízemní, dřevěné a hliněné. R.1638 opět až na 7 domů shořelo celé „město v ohradě“. S pomocí Jana z Pernštejna opět nově postaveno, zvýšeno o druhé poschodí ve slohu renesančním. Zaskvělo se v nebývalé kráse. Miroslav Klimpl o tom napsal „Pardubi...



Obrazy Pardubic

Nejstarší vyobrazení Pardubic je panoramatická kresba Jana Willenberka z r.1602. KPP hned po založení vydal r.1966 pro členy její reprodukce. R.1811 kreslíř Jan Antonín Venuto nakreslil panorama Pardubic. To jako symbol Klubu byla v l.1977-1989 na obálce Zpráv KPP....



Obyvatelstvo

Nejstarší statistický údaj o počtu obyvatel v Pardubicích uvádí 872 obyvatel (soupis obyvatel podle víry z r.1651). Lze předpokládat, že Pardubice měly před třicetiletou válkou asi 2 000 obyvatel.
Další údaje uvádějí prameny takto: r.1770 1 080 obyvatel
1834 3 866
1843 4 017
1881 10 292
1900 17 031
1921 25 162
1939 35 062
1947 44 33...



Odboj

O odboji zpracována řada odborných prací, zde jen několik málo dat.
16.3.1939 GESTAPO, den po svém příchodu do Pardubic, zatklo 40 občanů východních Čech.
8.12.1939 zatčeni Ota Krpata a Bohumil Hájek z Trnové, dělníci tov. Prokop.
7.2.1940 Gestapo zatklo plukovníka Josefa Tacla, vedoucího odbojové skupiny Obrana národa.
17.9.1940 zatčeni členové tříčlenného ilegálního vý...



Ohrožení Turky

Je domněnka, že Vilém z Pernštejna stavěl na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na vále s Turky nejsou. Toho roku se však na Ryc...



Okresní sirotčinec

Siročinec Okres po stavbě Okresní nemocnice r.1903 převzal budovu bývalé městské nemocnice ve Štrossově ulici v Pardubičkách, r.1904 zde zřídil "Siročinec arcikněžny Anežky". Později přestěhován do ul. Ke Tvrzi....



Okresní soud

Soudní správu převzal 1.7.1850 okresní soud. Vznikl soudní okres Pardubice a v rámci pa.hejtmanství ještě soudní okresy Holice a Přelouč. Z nich s malými územními změnami r.1949 vznikla tři samostatné okresy v rámci 2.Pardubického kraje. R.1960 opět spojeny v jeden politický i soudní okres. Soudní okres zůstává i po zániku politického okresu r.2003....



Okresní velkostatek

vznikl po pozemkové reformě r.1920 ze zbytku pa.panství, okres je převzal 1.1.1921 do své správy....



Okupace

Ještě v 17. stol byly Pardubice pevností, která ze třicetileté války odolala trojímu švédskému obléhání a následné okupaci. V 18.stol.již byla zastaralá a malá, ve válkách o rakouské dědictví nemohla odolat útokům pruských vojsk, byla jimi dvakrát okupována.
- 1741 pruská. Pruský král Fridrich II v prosinci zahájil válku s královnou Marii Terezii o dědictví rakouské. Braniborský pluk obsadi...



Opevnění

Zakládací listina litomyšlského biskupství z 3.12.1349 obsahuje výčet měst a vsí diecéze, kde opevněná msta jsou označována „oppidum muratum“ t.j.s hradbami. Pardubice tak označeny nejsou, lze předpokládat, že hradby neměly. Zakladatelem a stavitelem pa.opevnění je Vilém z Pernštejna. Upravil západní rameno Chrudimky, Městskou řeku, rozšířil je na 83 m, aby chránilo město po jižní a západní stran...



Orientační plán

Nejstarší orientační plán Pardubic nakreslil 1848 pa.rodák Ant.Schwarz. - Plány Pardubic....



Ornitoptera

letadlo máváním křídel napodobující let ptáků. Před prvním českým letcem Ing.J.Kašparem, pa.rodákem, se létáním zabýval pa.baron Artur Kraus. Pokoušel se létat vlastní silou, máváním rukou na nichž měl připevněna křídla z peří. Při pokusném skoku z okna svého domu na dnešní tř. Míru se zranil, od pokusů upustil. Stavbou dokonalejšího přístroje poháněného lidskou silou se zabýval mechanik Josef J...



Osada

Za osadu, malou ves, jsou pokládány Pardubice v době prvním písemné zmínky o nich. Viz Od osady k velkoměstu. Jen osadou byla vždy dnešní část Pardubic Žižín. Oddělenou osadou města Pardubic byla Familie, založená r.1780 i Jesničánky vznikající od konce 19.stol. než došlo ke stavebnímu propojení se Skřivánkem výstavbou kasáren železničního pluku. ...



Panorama

bývalé vzdělávací zařízení v Průmyslového muzea, když ještě sídlilo ve dvorním traktu pošty č.l. Byla to velká dřevěná kruhová skříň s 20ti kukátky, v nichž se promítaly barevné diapozitivy, ucelené série záběrů z celého světa, měněné po 14 dnech. Po přestavbě pošty umístěna v obchodě v čp.56/57 u Hybských, ale brzy zanikla, když kina uváděla pestré žurnály. ...



Panská koželužna

zřízena r.1661 na severozápadním břehu zámeckého příkopu u Labského mostu, při náhonu na panskou papírnu. Bylo zde 11 kádí zapuštěných v zemi pro nakládání koží. Provoz vyžadoval trvalé napuštění zámeckého příkopu vodou. Sousedé, zejména z Kostelní ulice, si neustále stěžovali, že voda v hradebním příkopě poškozuje jejich domy, v budově děkanství zavinila trhliny, v domech zaplaveny sklepy. Na...



Panská papírna

Komorní panství založilo r.1661 v Pardubicích papírnu, umístěnou na severozápadním břehu zámeckého příkopu, na konci Zábraží u Labe, kde dnes straší zpustlé objekty býv.městských jatek. Byla to dlouhá dřevěná budova na podezdívce a chaloupka zv.hadrklocna, kde bydleli hadrnici sbírající hadry pro papírnu. Voda přiváděna náhonem ze zatopeného zámeckého příkopu do lednice se dvěma koly, která pohán...



Panská střídně

Dílnu na zpracování lnu zroubila vrchnost v 16.stol.pod hrází rybníku Studánka. R.1719 při ní byla světnice s předsíní a kromě hlavního stavení kůlna. R.1778 po zrušení poddanského hospodářství prodána Josefu Kaufmanovi, který ji změnil ve dvůr, když při opevňovacích práce zbourána hospoda Zavadilka u Labského mostu, dvůr dostal r.1782 její právo šenku se zřetelem k rozvíjející se osadě Familie (S...



Panská tříselna

zřízena r.1663 při panské koželužně. Pohánělo ji třetí kolo na náhonu k panské papírně. To zdvíhalo dva železné čepy se čtyřmi železnými kruhy. Zanikla též r.1734 s papírnou a koželužnou. Potom nějaký čas byla při býv.hospodě Hodonín u mostu přes Chrudimku. Podle ní asi pojmenován nedaleký prostor, dnes ulice Na Třísle. ...



Panská vinopalna

Zřídila si ji zámecká správa r.1735 na Příhrádku ze spojených kolářských a řeznických dílen. Zrno pro ni drtil císařský mlýn. Prvním vinopalníkem v zámeckých službách byl Jan Sedlák. Od r.1747 pronajímána, první nájemce Daniel Vesský, po něm Eva Veselá, Izák Sušický, Löw Mautner a další, poslední r.1853 Ludvík Kraus. ...



Panská vodárna

místo Penštejnského vodovodu ze Srchu zřídilo komorná panství vlastní vodárnu v panském, později císařském mlýně, Jedno kolo čerpalo vodu pro zámek, pivovar, patrně i pro kašnu v Příhrádku. Není známo zda zásobovalo i kašnu na Pernštýnském náměstí....



Panská zahrada

byla od dob Pernštejnů pod rybníkem Studýnka v sousedství střídně, měřila 4 míry 2 měřice, pěstovala se tu řepa, mrkev, cibule a c.k vaření pro čeládku v zámku....



Panské bělidlo

bývalo Na Vrtálně - Bělidla ...



Panský mlýn

založil r.1507 Vilém z Pernštejna na Pernštýnské strúze, po r.1560 zvaný císařský mlýn....



Panský špitál

stával na pravém břehu Mlýnské strúhy, pokračování Městské řeky, za Valchou , západně od Katova mostku. Měl dvě vytápěné světničky, třetí bez kamen a kuchyni, r.1796 již valně sešlý. Při úpravách území Na Valše, po zasypání Strúhy r.1910, stavení zrušeno. ...



Parčík u sv.Jana

Vilém z Pernštejna postavil r.1510 na konci Pražského předměstí hřbitov s kostelem sv. Jana Křtitele. Již od 18.stol.hřbitov na okraji předměstí nevyhovoval. Ale až r.1883 otevřen nový městský hřbitov na jižním okraji katastru města. Starý hřbitov postupně likvidován. Nejvyšším náhrobek starosty Václava Bubeníka, přemístěn do Bubeníkových sadů. Od r.1905 zásluhou Okrašlovacího spolku postupně měn...



Pardubice - město renesance

Proto 5.3.1964 prohlášeny Státní památkovu rezervací.
Území, na němž město Pardubice založeno bylo bažinaté. Proto první stavbou byla vodní tvrz v místě dnešního zámku. Již ve 13.stol. vyrůstají však na sušším vršku první dřevěná stavení a r.1340 je zde „město nové“, dřevěné a hliněné. R.1491 je kupuje Vilém z Pernštejna. Za své sídlo vyvolil pa.hrad, který přestavěl na zámek. Pardubice se ...



Pardubice do sedmého století

Pod tím názvem vydána při oslavách 600 let města propagační publikace představující ve stručnosti tehdejší velkorysé představy o budoucnosti Pardubic od 1940 do 2040. Pro válku a nepříznivé poválečné poměry, zejména v l.1960-1990, nerealizované. Bohužel i po r.1990 zapomenuté, jinou vizí dosud nenahrazené....



Pardubice Mnichové

tak nazvána ves Pardubice, když ji Arnošt z Hosýně r.1332 věnoval klášteru cyriaku a založil Pardubice „město nové“. Po vypálení kláštera se vžil název Malé Pardubice. Když se staly samostatnou obcí oficiální pojmenovány Pardubičky....



Pardubická knihovna

„V okrese Pardubice vznikla většina knihoven na sklonku minulého století. Obvykle se tyto první knihovny zřizovaly při nějakém spolku, okruh jejich činnosti byl značně omezený a sloužily poměrně malému počtu čtenářů.“ (30let knihovnictví na okr. Pardubice) Zakládání obecních knihoven souvisí s rostoucí potřebou vzdělanosti i probouzejícím se českým životem. Zatímco v Holicích vznikla knihovna ji...



Pardubická mozaika

Pardubice, město roviny, se kterou splývají, díváme-li se na ně s některé vyvýšeniny, nejsou tak úplně chudé na zajímavosti, jak se na první pohled zdá. S pozorováním a vzpomínkami na zvláštnosti našeho města, turisty tak opomíjeného, začneme u kostela sv.Jana Křtitele z r.1510, první památky na slavnou dobu pernštejnskou. Jest dílo prvního pa.Pernštejna, pana Viléma. Býval kol něho hřbitov, dnes ...



Pardubické baroko

Do konce 17.stol.rozkvetly na štítech městských domů barokní voluty a z mnohých průčelí hned od r.1648-49 shlížely medailony světců v bohaté spleti věncoví. Touha po architektonickém souladu opatřila r.1695 výzdobě „rynsku“ zajímavý střed – Mariánský sloup, za záchranu před morem, nejkrásnější dílo kamenické té doby. Stavba domů prováděna pod správou obecních starších, ve snaze o sličnost celku. L...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014