Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Zamlžovací soustava rafinerie minerální olejů

v Pardubicích (PARAMO). Zesilující nálety hrozící r.1944 útoky na průmysl pohonných hmot i v Čechách vedly k rozhodnutí znesnadnit vyhledávání předpokládaného cíle pa.Rafinerie minerálních olejů umělým zamlžováním. K zahájení stavby došlo až v listopadu 1944, po zničení rafinerie náletem 22.7.1944. Areál podniku a okolí byl rozdělen na 14 úseků, jeden vnitřní, vlastní závod, a 13 venkovních se 46...



Zář

původně Rudá ZÁŘ tiskový orgán pa.KSČ, po r.1948 současně orgán KNV či ONV Pardubice, do r.1990 jediné pa.noviny. - 20.5.1945 vyšlo 1.číslo pa. komunistického týdeníku "Rudá ZÁŘ", od 1.1.1949 orgán KV KSČ a KNV, již pod názvem Zář - 26.3.1960 č.36 ročník 16, poslední číslo jako orgán KV KSČ a KNV Pardubice. - 1.4.1960 vyšlo 1.číslo 1.ročníku Záře, orgánu OV KSČ a ONV Pardubice, vycházel 2x týd...



Závěť Arnošta ze Staré

z 29.prosince 1340, nejstarší známá listina mluvící o Pardubicích jako o městě: „Známo činím všem, kdož tento list uzří, že já Arnošt ze Staré, ač churav na těle, ale při zdravé mysli a dobrém stavu svého rozumu, ustanovuji, zřizuji a činím vykonavatelem svého posledního pořízení svého milého syna Arnošta, děkana kostela Pražského, pro případ, že by mne Bůh z tohoto světa povolati ráčil, po moji s...



Zdravotní a sociální péče 1940

Léčebná péče je soustředěna v nemocnici, která svou rozsáhlostí, moderním zařízení, cílevědomým vedením a dokonalou organizací ve všech oborech své činnosti náleží mezi nejvýznamnější léčebné ústavy v Čechách. Podporována je především nemocenskou pojišťovnou, které r.1939 měla 19 786 pojištěnců. Poněvadž na každého připadají průměrně 2 rodinní příslušníci, bylo pro případ nemoci pojištěno asi 60 t...



Zdravotní řád

Řád obecní, zdravotní. Občané Pardubic měli málo pochopení pro snahu Viléma z Pernštejna udržovat ve města a vodních tocích čistotu. Do vody házeli smetí, hnůj i zdechlin. Hnůj ukládali i v ulicích. Proto Vilém v červnu 1512 pohrozil přísnými tresty. Hrozbu byl nucen opakovat 26.121519. Pak hnůj na ulicích strpěn jen 3 dny, konšelé sami začali na čistotu dohlížet, zvláště když rostl počet dlážděný...



Zemědělské družstevnictví na Pardubicku

Významný podíl na zemědělském pokroku našeho kraje má Okresní hospodářský spolek, založený jako jeden z prvních v Čechách již r.1862, zprvu Hospodářský odbor okresu Pardubického. Na náš venkov přinášel nejnovější poznatky zemědělského pokroku. Dal také podnět k vybudování pomníků vynálezcům ruchadla, bratrancům Veverkovým v Rybitví a Pardubicích. Po r.1880 v době stoupající zemědělské krize, přikr...



Znak města

Erb města tvoří přední polovina stříbrného koně na červeném štítě. Byl to znak pánů z Pardubic, doložený již ve 14.stol. Město tento erb se používá od poloviny 16.stol. Podle staré erbovní pověsti získal tento znak legendární Ješek z Pardubic při obléhání severoitalského města Milána r.1158. Výjev zobrazil podle Alšova návrhu sochař B.Vlček na západním průčelí Zelené brány. ...



Zřízení pro čepování vína

vydal Vilém z Pernštejna r.1514 - Šenk...



Zubr

Erb pánu z Pernštejna představuje černou zubří hlavu na zlatém štítě. Pověst o vzniku tohoto znaku je umělecky ztvárněna na pamětních erbovních deskách: třetí zámecká brána, severní portál arciděkanského kostela a Krajská knihovna. Zubr je erbovní zvíře Pernštenů, Pardubicka, nikoliv města Pardubice, přesto zubří hlava zdobí chodbu v 1.p...



Zügelhüte

zcela zapomenutá stará cihelna kdesi na hranici katastru Pardubiček a Nemošic...



Zvonice a zvony

Pardubické kostely mají samostatné zvonice. U farního kostela Zvěstování Panny Marie postaveného před r.1359 nechal zvonici postavit Vilém z Pernštejna r.1507, asi náhradou za starší. Byla dřevěná, Vojtěch z Pernštejna ji r.1530 nahradil zděnou. Visely na ní dva zvony, Maria přenesený pak ke sv.Bartoloměji, druhý věnovaný panem Vilémem, r.1532 přestěhován ke kostelu sv.Jana Křtitele. Po švédském o...



Zvoník

sjednán obcí, když r.1556 na 4 nové farní zvonici zavěšen zvony. Byl přidělen městskému záduší a zvonil s žáky-pulsanty ve škole z darů živenými. R.1557 konšelé vybírali zvoníka „kterého si pan děkan chovati bude“, opatřivše mu do světničky na faře šaty ložní. Pro radní důchod smluvili: „za zvonění, když by v ten velkey zvon novey zvoněno bylo, k obci dáváno býti má po 10 kr. a když by zvoněno b...



Železnice plánované

Koncem 19.stol. navrženy další železnice spojující Pardubice s okolím, bohužel se neuskutečnily, jako příměstská doprava by obsloužily většinu Pardubicka. Nejdál pokročily v l.1892-94 přípravní práce trati Pardubice-Sezemic-Holice-Týniště n.Orl. Plány Ing.Viktora Nobacka na ní zaslal pa.městský úřad 20.3.1894 pražskému místodržitelství, r.1895 se zdálo že již bude trať do Sezemic. Pro malou podpo...



Železníci

obchodníci se železem. Pro ně platil pernštejnský řád z r.1512: „Co se týče železa a ocele, to aby kováři, zámečníci, nožíři kupovati mohli, když se do města přiveze, předkem ku potřebě své a potom již purkmistr s konšely k obci kupovati mohou, aneb úředníci ti, kterým by to bylo poručeno od obce.“...



Židé v Pardubicích - Židovská náboženská obec

Když byla koupě pa.panství 13.11.1490 stvrzena králem Vladislavem, zavázal se „mistr židovský království českého a markrabství moravského“ Jan Mayer Vilémovi z Pernštejna, že mu bude za všechny židy na panství platit ročně 30 zlatých uherských, poplatek později zvaný Schutzgelt. Dle nejstaršího pernštejnského urbáře byl první poddaným židovského vyznání, který se zakoupil v Pardubicích, Kapřík, p...



Židovské hřbitovy

Dne 30.10.1624 se na pa.radnici dostavil outratní písař Jan Votel Kolinský se třemi židovskými mluvčími a oznámil, že prodal stodolu, zahrádku a pozemek při hrázi Nového rybníka pro zřízení židovského hřbitova. Město rozhodlo, že židé z pozemku budou obci platit 1 kopu míš.ročně a stanovilo, že při pohřbívání přespolního souvěrce si musí vyžádat souhlas purkmistra. Z přespolního pohřbu měli platit...



ŽUPA II východočeská Pardubice

Po vzniku ČSR r.1918 navrženo nové územní uspořádaní s většími celky pod jménem ŽUPY. Ve východních Čechách měla být jedna. O její sídlo soupeřila býv.krajská města Chrudim (13129 obyvatel r.1921), Hradec Králové (13968 obyvatel) (bez Pražského, Slezského předměstí a Nového Hradce, která byla samostatnými městy) a býv. poddanské město Pardubice (25162 obyvatel). Všechna vyvinulo mimořádnou iniciat...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014