Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Správa města

15.4.1784 dvorským dekretem Josefa II.zrušen ve městech úřad primátora, nahrazen funkcí purkmistra. Od r.1861 nejvyšším představiteli měst byli starostové, prvním pa.starostou se 24.2.1861 stal Josef Bubeník. Od května 1945 starosty nahradili předsedové MNV, později MěstNV, první Josef Černohous. R.1990 se Pardubice staly statutárním městem v čele s primátorem. ...



Stará cihelna

byla na místě domu čp.59 Na Ležánkách, r.1552 za 70 kop Matěj, tesař, koupil „duom, kde cihelně panský byla“. - Cihelny. ...



Stará lékárna

První pa.lékárna byla v domě čp.49 Pernštýnském nám. Název stará lékárna však užíván pro tu v domě čp.51 Pernštýnské nám. poté, když r.1890 otevřena nová lékárna na Zeleném předměstí. Lékárnu v čp.51 otevřel r.1806 Josef Menšík, v l. 1846-1864 ji vedl jeho syn Vilém, pak lékárník Vilém Žegklitze, manžel jeho dcery Milady. R.1904 dům s lékárnou získal PhMg. Adolf Prouza, r.1938 ji převzali PhMr.F...



Stará radnice

již téměř zapomenutý název třetí pa.radnice z r.1762, zbourané r.1892 pro stavbu nové, dnešní radnice na jejím místě. Dům pro radnici byl koupen za 1900 zlatých rýnských od mydláře Karla Maye. Stavbu radnice vedl stavitel F. Jedlička. Jakub Teplý ztvárnil na fasádě domu plastiku. Jedná se o obrovskou plastiku Herkula. Levicí nesl nad hlavou znak města. Ve štítu byla socha Arnošta z Pardubic. ...



Starobinec

lidový alternativní název pro chorobinec a chudobinec, sociální zařízení, které město zřídilo na přelomu 19.a 20. stol v čp.115 Bílé předměstí, U kostelíčka....



Staročernský rybník

zanikl po třicetileté válce, po jeho hrázi zřízena silnice do Sezemic, to připomíná oddělená část Na hrázi. V sousedství byl též Nový Černský rybník, oba nazvané podle staré vsi Černá za Bory. ...



Staročeši a Mladočeši

Kolem r.1890 se i v Pardubicích začíná ozývat rozpor mezi konzervativnější liberální – staročeskou a radikálnější svobodomyslnou – mladočeskou stranou. Pa.mladočeský klub ustaven r.1888, místodržitelstvím nejdříve zakázán. Povolení mu uděleno koncem r.1888, klub 26.5.1889 řádně ustaven, na schůzi promluvil dr.Josef Herold. Strana 8.9.1893 uspořádala důvěrnou schůzku. Ta činovníkům vynesla přípravn...



Starosta židovské obce

Ještě r.1851 bylo v Pardubicích jen 5 židovských rodin. Židovská náboženská obec ustavena r.1859, jejím prvním starostou zvolen Marek Oesterreicher. Zůstal jim 38 let. R.1880 bylo ve městě 387, r.1890 402 občanů židovského vyznání. Od r.1897 se řízení náboženské obce ujal Jakub Winternitz, zakladatel hospodářství na dnešní tř.17.listopadu. Jeho nástupcem se r.1904 stal zeď JUDr.Bertold Thein. Toh...



Starý obecní dvůr

Obec počátkem 16.stol postavila za panskými haltýřem, za mlýnem na Haldě, dvůr, kterému se později říkalo starý dvůr, choval se v něm obecní dobytek. Dvůr r.1549 propachtován a potom prodán Václavu Švankalovi, mlynáři na Haldě. ...



Statue v rynku

dobový název Mariánského sloupu....



Stavební dílo po roce 1845

Státní dráha z Vídně do Prahy dala Pardubicím nový směr v životě i ve stavební díle. Nádraží na západní straně stává se jádrem „Nového města“, které načínalo se v těsné blízkosti trati stavbou „pošty“ a nádražního hostince v l.1843-45. Vzrůst nové čtvrti podle plánu schváleného guberniem budilo odvahu k přestavbě starých hospod a usedlostí na hlavní ulici od nádraží k Zelené věži. Tehdy oživly a ...



Stavební dílo za Pernštejnů

Hlavní břímě velkolepé obnovy města po požáru r.1507 vzal na se pan Vilém z Pernštejna. Chtěje míti vedle pyšného zámku vzkříšenou obec radostné tváře. Vrchol své péče obrátil k úpravě „města v hradbách“. Pusté spáleniště překopáno na jaře r.1507 a “vršek“ na němž po staletí rostlo vyrovnám násypem v širokou čtvercovou plochu, která na jižním okraji vystupovala až 3 metry nad staré okolí. Uměle zd...



Stavební vývoj Pardubic

Před r.1295 postaven klášter cyriaků s kostelem sv.Jiljí, v dnešních Pardubičkách. Před r.1340 Arnošt z Hostýně přestavěl pa.tvrz na gotický hrad a při něm založil „nové město“. V něm jeho syn Arnošt z Pardubic před r.1359 postavil gotický farní kostel Zvěstování Panny Marie. R.1420 klášter cyriaků vypálen, před r.1484 obnoven jen kostel sv.Jiljí. Arnoštovo „nové město“, dřevěné a hliněné, r.1507...



Stezky

Území dnešních Pardubic bylo nepřístupné, neprocházely tudy žádné stezky. Trstenická je míjela po jihu, na ní vznikly Čáslav, Chrudim, Vraclav, Vysoké Mýto. Kladská stezka vedle severně od močálovitého Pardubicka přes Hradec. Mezi nimi byly spojnice. Z Čáslavi přes Přelouč (první zmínka 1086) na Hradec a z Vysokého Mýta na Hradec podél Loučné-Trstěnice přes Sezemic (první zmínka r.1227). Stezka z...



Strašidla

Pardubice, Staré Město, ani Zámek, nemají své strašidlo, ani mnicha, dokonce ani vodníka. Jen v blíže neurčené době se objevuje pověst o labském úhoři za Ležánkami ohrožujícím snad jen domácí zvířata, zejména husy. Hrobkou Vojtěcha z Pernštejna před otevřením a vykradením chrání kletba. O hejkalech, ohnivých mužích, hastrmanech se do nedávna mluvilo na pa.venkově kolem velkých lesů a rybníků. Na p...



Střelba ku ptáku

provozována v dobách blíže neurčených v lukách za Veselkou na maketu ptáka na vysoké žerdi. Střílelo se šípy z luků a samostřílů. Byla to součást častějších lidových slavností a zábav. Pozemky kolem jmenovány Na ptáku, V ptáku. Na počátku 19.stol. zde při pražské silnici, dnes Palackého tř., postaveny hostinec Bavory a dvůr Na ptáku....



Střelecký spolek - Střelnice

Není známo, kdy vznikl, patrně r.1848 se vznikem Národní gardy. Sakař jej zaznamenává až r.1852, po rozpouštění Národní gardy. „Mluvčím většiny členů“, patrně ne předsedou, byl rytmistr v.v.Ferdinand Ugrinovich, manžel Jozefíny Sieberové, která provozovala lázně Prater u Chrudimky. Rytmistr městu nabídl spolkovou střelnici ve prospěch městské nemocnice. Není však zřejmé, že k rozpuštění spolku doš...



Střídně

bývala zařízení na zpracování lnu. Ten míval pro Pardubice značný hospodářský význam. Proto v Pardubicích 7.a 8. 9.1888 uspořádána První výstava a trh na len. Stará obecní střídně stávala již koncem 15. či začátkem 16.stol.při pražské cestě, dnes Palackého tř., mezi kaplí sv. Marka a kaplí Sv.Trojice. R.1550 ji konšelé dali opravit a zároveň vedle postavili novou. R.1561 usneseno: „kdož by v stř...



Studánka - rybník

též Studénka či Studýnka, zaniklý rybník, na jeho jižní hrázi založena ves Studánka při dnešní Hraniční ul., pod ní nová ul.Pod zahradami. Na dně rybníku stojí studánecká pavilónová škola, do její stavby byl ještě rybníček u pomníku padlých. Na dnešním území Studánky byla patrně více rybníků. Připomíná to ul.Na hrázi na jižním okraji sídl.Dubina, které zřejmě stojí na rybníku napájeném Spojilský...



Svrchnice

pozemek u vsi Bukovina na němž v 15.stol.vázla robota...



Šance

Pardubice pevnost. Za třicetileté války musel být změněn systém opevnění města. Před útokem Švédů - Obléhání Švédy – bourána předměstí a předměstské brány, r.1636 Horská brána, brána v Karlově ul.a bašta u valchy, r.1643 předbraní Bílé brány, Sedlářská a Jelínkova či Mejtská brána. Založena síť předsunutých šancí a rondelů, tak aby malé Město v ohradě nabylo povahy opevněného tábora. Nutno uznat...



Šatlava

Pardubice měly malé radnice, kde nebylo pro šatlavu místo. Musela být umístěna v samostatné budově. Město r.1515 pro ní koupilo „kamenný“dům mydláře Říhy čp.36 za Bílou branou, přístup k němuž byl asi domem čp.38 z Pernštýnské ul., podél Městské strúhy. Předsíňkou se vcházelo do přední světnice, která byla jednak obydlím biřice-šatlavního, měl k dispozici i podkroví, jednak soudní síní a někdy i „...



Šedý mor

lidová přezdívka Městské inspekce veřejného pořádku....



Šemík

Obrázkový měsíčník toho jména začal 1.7.1925 vydávat Východočeský župní spolek pro zušlechtění koní v Pardubicích, redakci řídil Ing.Boža Dvořák....



Šenk

V minulosti se rozlišovalo právo šenku vína, pálenky a piva. Vilém z Pernštejna původně po r.1491 si sám vyhradil právo čepovat víno z vinic na Kunětického hoře. Když r.1512 proměnil robotu na vinici v peněžní „úrok“, vydal r.1514 Zřízení pro čepování vína. Město bylo rozděleno do tří částí a podle stanoveného pořádku, o kterém rozhodovala radnice, mohli měšťané vyvěsit nad vchodem vích a čepovat...



Šibenice

čili spravedlnost, pardubické popraviště se nacházelo na mírném návrší při cestě do Chrudimi, kde stará z Karlovy ul.se spojoval s novější od Veselky, v místě dnešní nároží tř.Jana Palacha a ul.Na Spravedlnosti. Šibenice tu stála již před r.1537. Byla to kamenná ohrada s dvířky a vysokými kamennými pilíři ve čtyřech rozích. Pilíře byly spojeny do čtverce břevny, která sloužila k vlastní exekuci....



Šlechta

viz též Majitelé Pardubic. Jiní šlechtici se do Pardubic dostávali od konce 15.stol.po příchodu Pernštejnů. Regenti a j. panští úředníci, kteří se ve městě usazovali, po získání nemovitosti usilovali o právo sousedské. Ačkoliv to dostali s výslovným zdůraznění, že pro ně platí totéž co pro ostatní sousedy, byly s osobami šlechtického nebo rytířského stavu neustálé potíže. Pro spory o nájemné, uráž...



Šlechtické kasino – Kasino Ressource

R.1837 se velitelem pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše stal plukovník František kníže Lichtenstein, r.1840 postavil první jednopatrový dům čp.90 na Zeleném předměstí. R.1841 zavedl v Pardubicích parforsní hony. S manželkou rozenou Julií Potockou obývali 1.patro. V přízemí bylo pro účastníky parforsního honů šlechtické kasino. Zde účastnící, kteří neměli v Pardubicích „dvůr|“, dostávali snídaně,...



Šlejferny

nožířské brusírny bývaly za Viléma z Pernštejna pod Vinicí u Chrudimky na hranici Pardubiček. Lávka při nich přes řeku spojovala pole v Hendrychu s chalupami Pardubiček. Za třicetileté války šlejferny zanikly. J.Sakař je jen zmiňuje, neuvádí co to bylo za patrně větší provoz a proč daleko od města na opačné straně než skupina provozů Na valše....



Špitál

Vilém z Pernštejna snad již r.1507 založil pro chudé a opuštění obyvatele města pernštejnský špitál neboli chudobinec. Zakládací listina je z 28.9.1510. Nechal jej přistavět k jižnímu boku Horské brány na západním konci Dlouhého předměstí, přičlenil k němu hospodářské stavení, kostel sv.Jana, hřbitov. Z panské nadace pod městskou správou zde žilo zpočátku jen 5 chovanců. O rozšíření se zasloužil ...



Šrank

Pódium, jeviště, které město postavilo na náměstí pro divadelní a recitační vystoupení studentů pa.latinské školy v l.1552 a 1553....



Šraňk

pohyblivá závora u městské celny na předmostí Zelené brány, i název pro celou celnu, mýto u hotelu Kotel. ...



Šraňky

lidový název pro závory na železničních přejezde, přeneseně pro přejezd. Dle nich lidové pojmenováno dvou městských částí – Za šraňky. Před otevřením podjezdu pro Skřivánek, dosud pro východní část Dašické ul. ...



Švankalovský mlýn

který r.1542 postavil Jan pekař, koupil r.1555 Václav Švankal, sroubil jej nově ze dřeva, r.1564 jej prodal, jeho jméno nesl do r.191l, kdy jej koupil Václav Jandík – Jandíkův mlýn....



Telefon

Nejstarší telefonní ústředna (Tř.Jana Palacha čp.221) byla dána do provozu r.1895, umožňovala místní styk 18 účastníkům a veřejnosti jednou hovornou. Automatická telefonní ústředna fungovala od 1.6.1936. Moderní telefonní ústředna Za pasáží v provozu od 20.1.1960. Místní telefonní provoz zahájen 5.9.1895, v Pardubicích bylo 15 stanic. - 1.3.1896 Pardubice připojeny na meziměstský telefon. -...



Telegraf

Původní telegrafní stanice byla r.1857 na nádraží, Pardubice se staly jedním z prvních měst u nás, jen 18 let po 1.telegrafní lince na světě v Londýně. Od 22.9.1857 v pa.hotelu Doskočil, naproti starému nádraží, dána do provozu 1.telegrafická stanice ve vých.Čechách. Její správou pověřen Jan Weithilfer, vrchní telegrafista z Vídně. Stanice vedla celodenní i noční službu, což svědčí o rychlém růstu...



Tkalcovství

Za dob Pernštejnů se v Pardubicích rozvinula výroba kvalitního sukna. Po jejich odchodu ztracen odbyt, výroba zanikla. Připomínal ji název Na valše. Kolem r.1780 dvorská komora změnila část pa.zámku na filiálku a skladiště tkaného díla „c.k.fabriky v Linci“. R.1787 zvláštní komise jednala na zámku s pa.poddanými o tkalcovské práci, nabízejíc svobodu těm, kdo by chtěl několik let přísti pro státn...



Tresty

byly za pa.panství vykonávány na několika místech. Ty uložené rychtářem či městskou radou na pranýři před radnicí nebo v šatlavě, zavřením v kládě. Trest zavírání do klády zrušen Josefem II. r.1788. U Chrudimky, spíše u Městské strúhy, neboť Červenka mluví o místě „poblíž masných krámů“, stával stojan s košem, ve kterém byli nepoctiví pekaři a řezníci třikrát hrouženi do vody. Popravy vykonávány ...



Trhy

- 8.9.1498 král Vladislav II.udělil Vilémovi z Pernštejna právo pořádat výroční trh. - 4.4.1533 král Ferdinand I. potvrdil Pardubicím právo pořádat o Hromnicích na Zeleném předměstí koňský trh a vedle něho i páteční týdenní trhy. - 22.4.1710 císař Josef I.povolil Pardubicím 4.jarmark a koňský trh. - Týdenní a výroční trhy se konaly na rynku – Pernštýnském nám., dobytčí a koňské Na Třísle a Na ...



Třicetiletá válka

Když r.1618 začal stavovský odboj, který vedl ke Třicetileté válce, chovali se v Pardubicích opatrně, ale katolického faráře Matouše Appiana vypověděli z města. Vyšší úředníci na zámku se ale odboje účastnili činně, pa.forštmistr Ehrenfid Berbisdorf rytíř z Berbesdorfu se 23.května 1618 podílel na pražské defenestraci.(R.1621 v nepřítomnosti odsouzen k smrti). Město na rozkaz pražských direktorů m...



Třpytí se jak Pardubice

přísloví rozšířené po Čechách v 16.stol., vyvolané skvělou výstavbou Pardubic Janem z Pernštena po požáru r.1538. Zmiňuje je exulant Mistr Pavel Stránský ve spisu Respublica Bohema ještě r.1645....



Trstenická stezka

starověká migrační a obchodní cesta z Moravy do Prahy, na ní vznikla významná, bohatá královská města, Čáslav, Chrudim, Vysoké Mýto, na její trase zřízena císařská silnice, dnešní I/17. Místo Pardubic zdaleka míjela, zůstalo nedotčeno komunikacemi a kolonizací do druhé poloviny 13.století. ...



Tržní řád

Týdenní trhy se v Pardubicích konaly zřejmě již v předpernštejnské době. Vilém z Pernštejna r.1509 přikázal, aby nebylo nic prodáváno a kupováno mimo trh. Při doplňování městských výsad 18.června 1512 pojednal o trzích a stanovil podmínky pro placení tržného z místa. Výtěžek z něho vykázán v městské počtu až r.1529. Král Ludvík povolit 19.září 1524 výroční trh- jarmark 3 dny před sv.Bartolomějem (...



Tržnice – tržiště

Hlavní tržiště bývali na náměstí – rynku-, dnes Pernštýnském, máselný trh až do 2.světové války býval na Wernerově nábřeží, další tržiště byla na Zeleném předměstí před Kopečkem i V koutě u Veselky, na Bílém náměstí, dobytčí a koňské trhy byly Na Třísle, ohrady zde byly do r.1935, a Na Ležánkách, kde byly ohrady do stavby pekáren. Krytou podzemní tržnici chtěl postavit starosta Ing.Josef Prokop p...



Tumba

stolovitá nebo truhlovitá forma náhrobku na podezdívce s krycí deskou, obohacenou plastikou ležící postavy zemřelého - náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv.Bartoloměje....



Tunice

les západně od Rosic část ochranného zeleného pásu chemické oblasti. Dle Rosůlka ostrov Tůnice, mezi starým ramenem Labem a na novým tokem po regulaci na počátku 20.století. Dnes území zvané Bahenka...



Turci a Pardubice

Dle jakési domněnky stavěl Vilém z Pernštejna na počátku 16.stol.tak důkladné opevnění Pardubic – pevnostní dvojče zámek-město - jako poslední ochranu Prahy před hrozícím útokem Turků. Na nový útok Turků na monarchii r.1663 reagovaly Pardubic zprvu jen modlitbami, ale 8.září na radnici voláni mladí muži, každý pátý brán na vojnu. Zprávy o jejich účasti na válce s Turky nejsou. Toho roku se však n...



U Bavor

nebo Za Bavory zaniklý název území za Veselkou podle dvorce, později hostince Bavory. Ty pozemky se sousedními Na ptáku koupilo r.1894 město a na nich r.1895 postavilo rozlehlá jezdecká kasárna se stájemi, jízdárnami a dvory. Po jejich zbourání zde založeno náměstí Budovatelů, dnes Masarykovo....



U bažantnice

zaniklý název pozemků za Labem východně od Cihelny....



U Kamenného dvora

dnes neznámé místo, kde jak je někdy uváděno, byl 21.4.1929 předveden 1.seskok padákem, někde na dnešním letišti. ...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014