Úvod > Dle abecedy >
Historie
dle abecedy
Hledat v kategorii
Historie
Hesla v kategorii
Historie
dle abecedy:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Založený Vilémem z Pernštejna po r.1513, jako násadní na 300 kop. Napájen byl Opatovických kanálem. Byl severně od cesty do Bohdanče, která vede po jeho hrázi. Po 30-ti leté válce zanikl. ...
V 18.stol.lidové pojmenování vzdáleného místa při sezemské cestě, kde kdysi bývala Bukovina, později podle židovského hřbitova nazývaného Židov, na konci Husovy ul.u Pracovny. ...
výsadková skupina z Anglie vysazena 28.12.1941 u Poděbrad přesunula se do Pardubic. Členy byli Alfréd Bartoš ze Sezemic, Josef Valčík, raditelegrafista Jiří Potůček-Tolar. S místnímu spolupracovníky zahájila tajnou zpravodajskou činnost. Udržovala spojení s Londýnem radiostanicí Libuše, kterou po několika úkrytech umístili v lomu u Dachova a ve mlýně v Ležákách. Pobyt skupin, jmenovitě Bartoše, v ...
Jan z Pernštejna r.1542 vytknul pa.radním: „Divná jest mi do vás věc, že tak malou péči máte o sirotky...“. Sirotci i dále zůstávali v rodinách příbuzných či pěstounů. Úřad konšelský se pak přesvědčoval o způsobu živobytí dítek zůstalých po zemřelých sousedech při výročním „stavění sirotkův městských v domě radničním“. Vydávání peněz sirotčích a svršků měl v péči „městský sirotčí“. Svod sirotků...
ta průpovídka se po Čechách rozšířila po renesanční přestavbě Pardubic Janem z Pernštejna, po požáru r.1538, kdy „město v ohradě“ zvýšeno o druhé pochodí. Tím oceněno novotou se skvící město a do dáli blyštící se měděným plechem pokryté věže Pražská brány a obnovené radnice....
Tím názvem označovány dva oddělené provozy, jednak kde se ječmen ve štodách máčel, na humně rozprostíral a na hvozdě sušil, jednak kde se slad zpracovával, šrotoval. Jedna „sladovně“ vznikla po r.1531, kdy město získalo pivovar. Stála v místech dnešního Městského divadla. Do r.1576 se vystřídala řada sladovníků, podle Matěje Hnáta, 1545-1564, se mluvilo o „sladovně Hnátovské“. V l.1576-1612 držela...
1.8.1963 v Pardubicích otevřen družstevní Dům služeb na místě býv.synagogy z r.1879, zbourané r.1958.
- 26.6.1987 oznámeny: „Služby občanům“, seznam prvních 23 soukromých provozoven služeb provozovaných na základě povolení MěstNV.
...
Roku 1868 Pardubice měly 580 domů a 7 500 obyvatel. Sloužilo jim 379 provozoven, jimž říkáme služby obyvatelstvu. Nejvíce bylo obuvníků 49, dále bylo 26 krejčích, 4 kožešníci, 4 koželuzi. Byl tu jeden fotograf, 4 hodináři, ale také jen jeden holič, prý proto, že byla doba plnovousů. Celému městu a okolí sloužila jedna lékárna, 3 knihaři, 3 zasilatelé, kteří byli současně velkoobchodníky. Byli zd...
vedeny ve většině měst. Pardubické patří mezi nejrozsáhlejší dochované, tvoří je 3 úplné knihy a dva zlomky, obsahující výslechy osob na mučidlech nebo před hrdelním soudem. Jsou uloženy ve státním archivu Zámrsk. Nejstarší kniha z l.1538-1560 má 117 stran formátu 21x31 cm. V druhé na 220 stranách jsou zápisy z l.156-1580. Dle ní pa.konšelé v l.1570 až 1580 jednali o 97 zločinech. Třetí kniha z l....
Do zřízení Viléma z Pernštejna z r.1512 prodávali formani sůl volně na trhu. Poté sice trval prodej na trhu dál, ale mimo trhy sůl vykupovala obec a prodávala soukromníkům, hokynářům i hospodským. Z každé prodané bečky město platilo vrchnosti 4 denáry. V obecním mlýně čp.13 Pernštýnské ul.zřízen solní krám, kde hospodařil „ředitel soli“- slanař, sůl tloukli městští šrotýři, prodávala prodavačka. ...
vykonávali konšelé podle zásad o soudu konšelském, které vydal Vilém z Pernštejna 18.6.1512 v rámci obecního zřízení. Do podrobností propracované překvapují svou moderností. Jednat se má bez zbytečných průtahů a odkladů, do soudní síně nesmí nikdo se zbraní, žádný konšel se nesmí za nikoho přimlouvat atd... Nad formálním průběhem a zachováváním sněmovních nálezů bděl radní písař, zapisoval také v...
vznikl r.1850 současně s prvním Pardubickým krajem a Politickým okresem - okresním hejtmanstvím. To mělo tři soudní okresy: pardubický, holický, přeloučský. K pa.okresu patřily obce: Barchov, Bohdaneč, Bohumileč, Borek, Brozany, Bukovina, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Černá za B., Dolany, Dražkov, Dražkovice, Drozdice, Dříteč, Hostovice, Hrádek, Hrachoviště, Hrobice, Hubenice, Choteč, Jez...
bylo označení majitelů domů ve „městě“, přistěhovaní občané, kteří zakoupil ve města grunt byli za sousedy přijímáni. R.1549 připomenul Jaroslav z Pernštejna konšelům, aby při přijímáni sousedů dbali, aby dům po řemeslníkovi dostal opět řemeslník stejného oboru. To bylo obtížné a střídání vlastníků co do zaměstnání bylo pestré. Propouštění ze svazku obce a vydávání zhostných listů upravovalo naří...
úzká spojka umožňující spojení rondelů a parkánu s branou a ulicemi. Soutka spojující Zelenou bránu s jižním rondelem, do níž se vcházelo dvířky mezi věží a předbraním, kolem pozdějšího domu čp.75, zrušena r.1916 při stavbě Městské spořitelny. Jen v pamětech Marie Gebauerové, narozené 8.12.1869, je Soutka jméno pro Bartolomějskou ul....
je staletý problémem Čech a Pardubic, dodnes pro krátký nedokončený úsek nedořešený. Pozoruhodné je, že město Pardubice patrně založeno na Labi právě pro hlavní příjem ze cla z plaveného dřeva. Když se staly komorním městem, pro nedostatek cest, většina produktů pardubického komorního panství dopravována z Pardubic po vodě, jednosměrně, v neprospěch města. Po třicetileté válce Gerhard Leuxe dvakr...
15.4.1784 dvorským dekretem Josefa II.zrušen ve městech úřad primátora, nahrazen funkcí purkmistra. Od r.1861 nejvyšším představiteli měst byli starostové, prvním pa.starostou se 24.2.1861 stal Josef Bubeník. Od května 1945 starosty nahradili předsedové MNV, později MěstNV, první Josef Černohous. R.1990 se Pardubice staly statutárním městem v čele s primátorem. ...
byla na místě domu čp.59 Na Ležánkách, r.1552 za 70 kop Matěj, tesař, koupil „duom, kde cihelně panský byla“. - Cihelny. ...
První pa.lékárna byla v domě čp.49 Pernštýnském nám. Název stará lékárna však užíván pro tu v domě čp.51 Pernštýnské nám. poté, když r.1890 otevřena nová lékárna na Zeleném předměstí. Lékárnu v čp.51 otevřel r.1806 Josef Menšík, v l. 1846-1864 ji vedl jeho syn Vilém, pak lékárník Vilém Žegklitze, manžel jeho dcery Milady. R.1904 dům s lékárnou získal PhMg. Adolf Prouza, r.1938 ji převzali PhMr.F...
již téměř zapomenutý název třetí pa.radnice z r.1762, zbourané r.1892 pro stavbu nové, dnešní radnice na jejím místě.
Dům pro radnici byl koupen za 1900 zlatých rýnských od mydláře Karla Maye.
Stavbu radnice vedl stavitel F. Jedlička.
Jakub Teplý ztvárnil na fasádě domu plastiku. Jedná se o obrovskou plastiku Herkula. Levicí nesl nad hlavou znak města. Ve štítu byla socha Arnošta z Pardubic. ...
lidový alternativní název pro chorobinec a chudobinec, sociální zařízení, které město zřídilo na přelomu 19.a 20. stol v čp.115 Bílé předměstí, U kostelíčka....
zanikl po třicetileté válce, po jeho hrázi zřízena silnice do Sezemic, to připomíná oddělená část Na hrázi. V sousedství byl též Nový Černský rybník, oba nazvané podle staré vsi Černá za Bory. ...
Kolem r.1890 se i v Pardubicích začíná ozývat rozpor mezi konzervativnější liberální – staročeskou a radikálnější svobodomyslnou – mladočeskou stranou. Pa.mladočeský klub ustaven r.1888, místodržitelstvím nejdříve zakázán. Povolení mu uděleno koncem r.1888, klub 26.5.1889 řádně ustaven, na schůzi promluvil dr.Josef Herold. Strana 8.9.1893 uspořádala důvěrnou schůzku. Ta činovníkům vynesla přípravn...
Ještě r.1851 bylo v Pardubicích jen 5 židovských rodin. Židovská náboženská obec ustavena r.1859, jejím prvním starostou zvolen Marek Oesterreicher. Zůstal jim 38 let. R.1880 bylo ve městě 387, r.1890 402 občanů židovského vyznání. Od r.1897 se řízení náboženské obce ujal Jakub Winternitz, zakladatel hospodářství na dnešní tř.17.listopadu. Jeho nástupcem se r.1904 stal zeď JUDr.Bertold Thein. Toh...
Obec počátkem 16.stol postavila za panskými haltýřem, za mlýnem na Haldě, dvůr, kterému se později říkalo starý dvůr, choval se v něm obecní dobytek. Dvůr r.1549 propachtován a potom prodán Václavu Švankalovi, mlynáři na Haldě. ...
dobový název Mariánského sloupu....
Státní dráha z Vídně do Prahy dala Pardubicím nový směr v životě i ve stavební díle. Nádraží na západní straně stává se jádrem „Nového města“, které načínalo se v těsné blízkosti trati stavbou „pošty“ a nádražního hostince v l.1843-45. Vzrůst nové čtvrti podle plánu schváleného guberniem budilo odvahu k přestavbě starých hospod a usedlostí na hlavní ulici od nádraží k Zelené věži. Tehdy oživly a ...
Hlavní břímě velkolepé obnovy města po požáru r.1507 vzal na se pan Vilém z Pernštejna. Chtěje míti vedle pyšného zámku vzkříšenou obec radostné tváře. Vrchol své péče obrátil k úpravě „města v hradbách“. Pusté spáleniště překopáno na jaře r.1507 a “vršek“ na němž po staletí rostlo vyrovnám násypem v širokou čtvercovou plochu, která na jižním okraji vystupovala až 3 metry nad staré okolí. Uměle zd...
Před r.1295 postaven klášter cyriaků s kostelem sv.Jiljí, v dnešních Pardubičkách. Před r.1340 Arnošt z Hostýně přestavěl pa.tvrz na gotický hrad a při něm založil „nové město“. V něm jeho syn Arnošt z Pardubic před r.1359 postavil gotický farní kostel Zvěstování Panny Marie. R.1420 klášter cyriaků vypálen, před r.1484 obnoven jen kostel sv.Jiljí.
Arnoštovo „nové město“, dřevěné a hliněné, r.1507...
Území dnešních Pardubic bylo nepřístupné, neprocházely tudy žádné stezky. Trstenická je míjela po jihu, na ní vznikly Čáslav, Chrudim, Vraclav, Vysoké Mýto. Kladská stezka vedle severně od močálovitého Pardubicka přes Hradec. Mezi nimi byly spojnice. Z Čáslavi přes Přelouč (první zmínka 1086) na Hradec a z Vysokého Mýta na Hradec podél Loučné-Trstěnice přes Sezemic (první zmínka r.1227). Stezka z...
Pardubice, Staré Město, ani Zámek, nemají své strašidlo, ani mnicha, dokonce ani vodníka. Jen v blíže neurčené době se objevuje pověst o labském úhoři za Ležánkami ohrožujícím snad jen domácí zvířata, zejména husy. Hrobkou Vojtěcha z Pernštejna před otevřením a vykradením chrání kletba. O hejkalech, ohnivých mužích, hastrmanech se do nedávna mluvilo na pa.venkově kolem velkých lesů a rybníků. Na p...
provozována v dobách blíže neurčených v lukách za Veselkou na maketu ptáka na vysoké žerdi. Střílelo se šípy z luků a samostřílů. Byla to součást častějších lidových slavností a zábav. Pozemky kolem jmenovány Na ptáku, V ptáku. Na počátku 19.stol. zde při pražské silnici, dnes Palackého tř., postaveny hostinec Bavory a dvůr Na ptáku....
Není známo, kdy vznikl, patrně r.1848 se vznikem Národní gardy. Sakař jej zaznamenává až r.1852, po rozpouštění Národní gardy. „Mluvčím většiny členů“, patrně ne předsedou, byl rytmistr v.v.Ferdinand Ugrinovich, manžel Jozefíny Sieberové, která provozovala lázně Prater u Chrudimky. Rytmistr městu nabídl spolkovou střelnici ve prospěch městské nemocnice. Není však zřejmé, že k rozpuštění spolku doš...
bývala zařízení na zpracování lnu. Ten míval pro Pardubice značný hospodářský význam. Proto v Pardubicích 7.a 8. 9.1888 uspořádána První výstava a trh na len. Stará obecní střídně stávala již koncem 15. či začátkem 16.stol.při pražské cestě, dnes Palackého tř., mezi kaplí sv. Marka a kaplí Sv.Trojice. R.1550 ji konšelé dali opravit a zároveň vedle postavili novou. R.1561 usneseno: „kdož by v stř...
též Studénka či Studýnka, zaniklý rybník, na jeho jižní hrázi založena ves Studánka při dnešní Hraniční ul., pod ní nová ul.Pod zahradami. Na dně rybníku stojí studánecká pavilónová škola, do její stavby byl ještě rybníček u pomníku padlých. Na dnešním území Studánky byla patrně více rybníků. Připomíná to ul.Na hrázi na jižním okraji sídl.Dubina, které zřejmě stojí na rybníku napájeném Spojilský...
pozemek u vsi Bukovina na němž v 15.stol.vázla robota...
Pardubice pevnost. Za třicetileté války musel být změněn systém opevnění města. Před útokem Švédů - Obléhání Švédy – bourána předměstí a předměstské brány, r.1636 Horská brána, brána v Karlově ul.a bašta u valchy, r.1643 předbraní Bílé brány, Sedlářská a Jelínkova či Mejtská brána. Založena síť předsunutých šancí a rondelů, tak aby malé Město v ohradě nabylo povahy opevněného tábora. Nutno uznat...
Pardubice měly malé radnice, kde nebylo pro šatlavu místo. Musela být umístěna v samostatné budově. Město r.1515 pro ní koupilo „kamenný“dům mydláře Říhy čp.36 za Bílou branou, přístup k němuž byl asi domem čp.38 z Pernštýnské ul., podél Městské strúhy. Předsíňkou se vcházelo do přední světnice, která byla jednak obydlím biřice-šatlavního, měl k dispozici i podkroví, jednak soudní síní a někdy i „...
lidová přezdívka Městské inspekce veřejného pořádku....
Obrázkový měsíčník toho jména začal 1.7.1925 vydávat Východočeský župní spolek pro zušlechtění koní v Pardubicích, redakci řídil Ing.Boža Dvořák....
V minulosti se rozlišovalo právo šenku vína, pálenky a piva. Vilém z Pernštejna původně po r.1491 si sám vyhradil právo čepovat víno z vinic na Kunětického hoře. Když r.1512 proměnil robotu na vinici v peněžní „úrok“, vydal r.1514 Zřízení pro čepování vína. Město bylo rozděleno do tří částí a podle stanoveného pořádku, o kterém rozhodovala radnice, mohli měšťané vyvěsit nad vchodem vích a čepovat...
čili spravedlnost, pardubické popraviště se nacházelo na mírném návrší při cestě do Chrudimi, kde stará z Karlovy ul.se spojoval s novější od Veselky, v místě dnešní nároží tř.Jana Palacha a ul.Na Spravedlnosti. Šibenice tu stála již před r.1537. Byla to kamenná ohrada s dvířky a vysokými kamennými pilíři ve čtyřech rozích. Pilíře byly spojeny do čtverce břevny, která sloužila k vlastní exekuci....
viz též Majitelé Pardubic. Jiní šlechtici se do Pardubic dostávali od konce 15.stol.po příchodu Pernštejnů. Regenti a j. panští úředníci, kteří se ve městě usazovali, po získání nemovitosti usilovali o právo sousedské. Ačkoliv to dostali s výslovným zdůraznění, že pro ně platí totéž co pro ostatní sousedy, byly s osobami šlechtického nebo rytířského stavu neustálé potíže. Pro spory o nájemné, uráž...
R.1837 se velitelem pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše stal plukovník František kníže Lichtenstein, r.1840 postavil první jednopatrový dům čp.90 na Zeleném předměstí. R.1841 zavedl v Pardubicích parforsní hony. S manželkou rozenou Julií Potockou obývali 1.patro. V přízemí bylo pro účastníky parforsního honů šlechtické kasino. Zde účastnící, kteří neměli v Pardubicích „dvůr|“, dostávali snídaně,...
nožířské brusírny bývaly za Viléma z Pernštejna pod Vinicí u Chrudimky na hranici Pardubiček. Lávka při nich přes řeku spojovala pole v Hendrychu s chalupami Pardubiček. Za třicetileté války šlejferny zanikly. J.Sakař je jen zmiňuje, neuvádí co to bylo za patrně větší provoz a proč daleko od města na opačné straně než skupina provozů Na valše....
Vilém z Pernštejna snad již r.1507 založil pro chudé a opuštění obyvatele města pernštejnský špitál neboli chudobinec. Zakládací listina je z 28.9.1510. Nechal jej přistavět k jižnímu boku Horské brány na západním konci Dlouhého předměstí, přičlenil k němu hospodářské stavení, kostel sv.Jana, hřbitov. Z panské nadace pod městskou správou zde žilo zpočátku jen 5 chovanců. O rozšíření se zasloužil ...
Pódium, jeviště, které město postavilo na náměstí pro divadelní a recitační vystoupení studentů pa.latinské školy v l.1552 a 1553....
pohyblivá závora u městské celny na předmostí Zelené brány, i název pro celou celnu, mýto u hotelu Kotel. ...
lidový název pro závory na železničních přejezde, přeneseně pro přejezd. Dle nich lidové pojmenováno dvou městských částí – Za šraňky. Před otevřením podjezdu pro Skřivánek, dosud pro východní část Dašické ul. ...
který r.1542 postavil Jan pekař, koupil r.1555 Václav Švankal, sroubil jej nově ze dřeva, r.1564 jej prodal, jeho jméno nesl do r.191l, kdy jej koupil Václav Jandík – Jandíkův mlýn....
Nejstarší telefonní ústředna (Tř.Jana Palacha čp.221) byla dána do provozu r.1895, umožňovala místní styk 18 účastníkům a veřejnosti jednou hovornou. Automatická telefonní ústředna fungovala od 1.6.1936. Moderní telefonní ústředna Za pasáží v provozu od 20.1.1960.
Místní telefonní provoz zahájen 5.9.1895, v Pardubicích bylo 15 stanic.
- 1.3.1896 Pardubice připojeny na meziměstský telefon.
-...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
