Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Pardubické panství

zprvu malé na levém břehu Chrudimky, první známý majitel Půta z Dubé zmíněný r.1318. R.1321 je zdědili jeho synové Hynek Hajman a Hynek Hlaváč z Pardubic. Od nich je směnou získal Arnošt z Hostýně. Ve své závěti r.1340 odkázal synům Pardubice tvrz (hrad) s „městem novým“ a vesnice Ostřešany, Bukovina, Černá (za Bory), Lhota řečená Rybářská a Lhota u Přívozu. Za poslední Arnoštova syna Viléma r.138...



Pardubický obzor

politický a národohospodářský list staročeské strany začal vycházet 13.4.1890, redigován Fr.L.Šafaříkem, zanikl 24.9.1892, pak pod názvem Pernštýn....



Pardubický ohlas

svobodomyslný, neodvislý politický a národohospodářský list, vydavatel a nakladatel Antonín Štengl, Karel Jelínek, tisk St.Pospíšil, Chrudim, vycházel od 15.1.1889....



Pardubický perník

je světoznámý, ale je zajímavé, že v minulosti Pardubic rozsahem své výroby nehrál významnou úlohu. Svou pověst si vysloužil později svou kvalitou. Perníkáři se odštěpili od řemesla pekařského, patřili k cechu mlynářskému, pekařskému a sladovnickému města Pardubic, jehož artikule z r.1512 od Viléma z Pernštejna. R.1515 zde byl jediný perníkář, dle historika Sakaře, asi perníkář Jan, který, držel k...



Pardubický poutník 1940

Každému kdo navštíví Pardubice utkví jistě v paměti silueta Zelené brány, věže chrámu sv.Bartoloměnje a hrdého pernštejnského zámku. To vše kreslí v širé polabské rovině zdaleka viditelný celek – Pardubice. Zelená brána tyčící se na vstupu do Starého Města postavena za Viléma z Pernštejna r.1507 mistrem Paulem, nynější podoba jí byla dána po požáru r.1538 mistrem Jiříkem. Druhou památkou na „otc...



Pardubičky z pohledu archeologie

R.1993 zahájen archeologický výzkumu u hřbitova na strání nad Chrudimkou, kde se nacházela ves Pordoby, původní Pardubice. Dle výzkumu zde byl kostel sv. Bartoloměje a cyriacký klášter. Podařilo se odkrýt základy velkého kostela s dlouhým presbytářem uzavřeným příčkou, s lodí a navazujícím pravoúhlým rozšířením. Předpokládá se, že to byl původní kostel sv. Bartoloměje zmiňovaný r.1295. Kostel a kl...



Pasování na rytíře

Král Vladislav II.při své návštěvě Viléma z Pernštejna v Pardubicích pasoval 23.7.1497 na Kunětické hoře jeho syny Jana a Vojtěcha na rytíře....



Pastoušky

V Pardubicích kromě špitálu bylo několik pastoušek.
Obec v l.1546-47 postavila na počátku Karlovy ul., u Městské řeky, novou stáj obecní a při ní pastoušku. Za materiál zaplatila 18 kop míšeňských. R.1612 při rozdělování Preysovského dvora jí přibyl nový díl, dotýkala se meze Olšinek. R.1639 spálena. Nová, skromnější, postavena do konce 17.stol. Za pruských válek 1741-44 „demolírována“ při mo...



Patrimonium

Pardubice, poddanské město, patřilo od svého vzniku pod patrimoniální – vrchnostenskou - správu. Změnu nepřinesla ani privilegia získaná za panství Pernštejnů. I za komorního panství byla privilegia potvrzovány, správa přitvrzena. Závažným politickým aktem bylo 28.1.1850 poslední „staropolitické hlavní řízení“, kterým na zámku skončila administrativní i soudní patrimoniální správa panství a města....



Patriotismus

Pardubáci, poddanští měšťané, nebyli příliš patrioty. Dokumentují to výtky Viléma i Jana z Pernštejna, kvůli nepořádkům ve městě, i nedodržování stavebních předpisů při nové výstavbě města po požárech r.1507 i r.1538. Určitý pokrok naznačuje zřízení latinského gymnázia r.1728 za primátor Fiedlera, stavba třetí pa.radnice r.1760 a sousoší kolem Mariánkého sloupu před ní z r.1777. K probuzení skute...



Pečeť města Pardubic

8.4.1534 Ferdinand I., na žádost Jan z Pernštejna, udělil městu Pardubice právo pečetit červeným voskem, což byla výsada šlechty a prelátů....



Pekárkovský mlýn

stával na pravém břehu Chrudimky vedle mostu v místech dnešních Automatických mlýnů, poháněn odpadním vodou Lednovského mlýna, přiváděnou Požeračkou. První zmínka r.1515, kdy jej vlastnil Jan Pekárek, r.1552 jej koupil Václav, pilař, za 53 kop.míš. Do konce 16.stol se v držení vystřídali Václav-trubač, Jakub Maštálka, Pavel Littorin Čáslavský, Štěpán z Přelouče s Markétou, v l.1576-81 majitelem ob...



Peníze

29.3.1919 v Pardubicích zahájeno kolkování rakouských bankovek.
Viz Tisk bankovek v Pardubicích ...



Pernštejnská kolej

Jan z Pernštekna zřídil v Pardubicích r.1543 Pernštejnskou kolej, latinské gymnázium, umístěnou v klášteře u kostela Zvěstování P.Marie, který minorité opustili r.1541. Rektora, Mistra Jana Netorýna, povolal Jan, prodchnutý reformním duchem až z Luterova Wittenberku. Vyučovalo se latinské gramatice, poesii, rétorice a základům filosofie. Netorýn patrně bydlel přímo v kolej a žáci se u něho stravov...



Pernštejnská pokladnice

tajemná truhla objevená r.1931 zásluhou správce zámku pana Junga, který lnul k zámku a měl pro vše starobylé velké porozumění. To zamřížované okénko ve sklepení na JV straně zámku nedalo mu spát, až přepiloval mříže a protáhl se na tajemné točité schody. Ocitl se ve sklepení, opatřeném železnými dveřmi se složitým starobylým zámkem. A potom ve sklepení druhém, kde stála veliká dubová truhla, býv.p...



Pernštejnští trubači

R.1512 vydal Vilém z Pernštejna návod k opatrování města při zamykání a odmykání. „Odmykání aby bylo, když na zámku na varhany trubie“. Trouby strojově nadouvané vzduchem se snad podobaly varhanům, byly na zámecké hlásce. Dále přikázal : „...na dlúhé noci hlásní čtyrie aby bývali, dva do poul noci a druzí dva od poul noci...“. R.1531 postavena věž u kostela Zvěstování P.Marie. Konšelé slíbili, že ...



Pernštýn - časopis

týdeník pro zábavu, poučení a zájmy veřejné, druhý pa.časopis začal vycházet r.1880, od 1882 list politický a národohospodářský, nový majitel a vydavatel redaktor Josef Janda, Josef Kratochvíl, zanikl 28.3.1891. Když 24.9.1892 zanikl "Pardubický obzor", nahradil jej obnovený "Pernštýn", později oba vycházely střídavě po 14 dnech do r.1903. Pernštýn, samostatný týdeník politický a národohospodářský...



Perspektivy Pardubic v roce 1968

V l.1968-72 plánováno předání 1950 bytů, dokončení výstavby II.okrsku Polabin, včetně úplné občanské a technické vybavenosti, terénních a sadových úprav, zahájení výstavby Polabin III, dokončení výstavba sídliště na Drážce. Na Skřivánku plánována příprava staveniště pro svépomocnou bytovou výstavbu nejméně 200rodinných domků. Místo pro další byty plánováno v prolukách a po asanaci, především v pro...



Pět prkének

v klenbě Zelené věže, 5 P „pět prkének z postele pardubické panny“ zanechány staviteli brány, dle pověsti aby nespadla. Ve skutečnosti jich je devět....



Pila

Při Podvalchovním mlýně bývala panská pila, postavená za komorního panství po r.1560. Od r.1626 mlýn a pila patřily obci, r.1631 za vpádu Sasů vypáleny, po obnově pila r.1646 rozbořena bouří. Toho roku vyhořel mlýn a valcha, obec dala pilu postavit na zbořeništi valchy, tesaři za to zaplatila 18 kop. Ještě r.1758 si obec vyhradila přednostní právo při řezání prken, ale 31.10,.1764 ji s mlýnem po...



Písemnictví

Pardubice ani Pardubicko nemají krajově typicky charakteristického spisovatele. Podivuhodný zjev, že město prudkého a po nejedné stránce nesmírně zajímavého růstu nenašlo takového básníka, jenž by si z něho učinilo více než kulisu. Při tom pa. kulturní dějiny jsou z nejdelších. Začít můžeme u Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského, vysoce vzdělaného. Inspiroval rozvoj literatury, napom...



Pískařství

Písek na stavby se těžil z Labe, bylo to namáhavé, sezonní zaměstnání, hlavně obyvatel Ležánek, kde se také písek prodával, asi do r.1948. Po zámrzu řeky pískaři lámali led pro pivovar, řezníky a hospodské. ...



Písnička

Dobová dosti dlouhá pa.písnička z počátku 17.stol.o nepočestné pa.dívce Dorotě Jiráňové z přední pa.rodiny otiskly Zprávy KPP č.3/1967. V Kabaretu ASP (Akademického spolku pardubického) po r.1920 zpívány písničky: „Zámecká kašna“ a „Pohádka o zubru“, melodii složil, ale nikdy nenapsal, dr.J.Schulhof, slova dr.K.,Krpata. Z té doby je i „Vzpomínka na Pardubice“ Polka Mazur od D.A.Jelínka. K Celostát...



Plány Pardubic

První orientační plán Pardubic nakreslil r.1848 pa.rodák Antonín Schwarz. V meziválečné době vydali několik plánů malého formátu pa.vydavatelé. První poválečný plán Pardubic r.1966 vydala n.p.Kartografie Praha, omezeného formátu, nízké kvality, texty obsahovaly řadu chyb, na které upozornil KPP r.1979 a r.1986 další vydání doplněné o novou výstavbu, kvalitativně nezlepšeny. R.1971 pa.Geodezie vyda...



Plavba - Splavnění

Plavba po Labi má staletou historii, snad sehrála významnou roli při vzniku Pardubic. Pardubice neležely na významnější pozemní komunikaci. Ale po Labi se již ve 13. stol plavilo dříví, především pro Kutnou Horu z lesa Království sahajícího tehdy až k Loučné. Snad již prvním známý majitel Pardubic Půta z Dubé, zmiňovaný r.1318, získal právo vybírat pod svou tvrzi na soutoku Chrudimky a Labe clo ...



Plodr

místní jméno obecního pozemku na pravém břehu Chrudimky, který Egona a Karel Winternitzovi dle smlouvy z 4,5,1910 směnili za svůj mlýn Na Valše a r.1911 zde postavili automatické mlýny. Jinde se to jméno neobjevuje, dle dr.Theina se snad jedná o zkomolení jména Prater. ...



Pocta

snad oficiální název pro úplatky nutné pro získání či potvrzení majestátů, dosazení purkmistra i pro podporu žádostí na vrchnost za dob, kdy Pardubice byly královským komorním – poddanským - městem...



Počítače

28.6.1966 ředitel n.p.TESLA Pardubice inž.Přemysl Musil zahájil zkušební provoz samočinného počítače MINSK v novém organisačním a výpočetním středisku podniku.
Po r.1970 v n.p.TESLA Zámeček v nové výškové budově zahájen výroba počítačů, nabyla úspěšná, ředitel Ing.Utíkal odvolán.
- 25.1.1985 G.ř. UNICHEM dalo do provozu nový sálový počítač EC 1055, instalovaný za 4,5 měsíce bez přeru...



Pod ptákem

"Polabiny pod ptákem", "V ptáku", staré názvy název luk a pastvin za Veselkou až k u Labi, kde se konaly lidové slavnosti se soutěžemi ve střelbě z kuší "ku ptáku", na dřevěného ptáka na vysoké tyči. Od r.1784 zde byl dvorec Na ptáku. "Polabina Pod ptákem" na starších plánech města nábřeží za "jízdeckými" kasárnami a pivovarem. Název a prostor zanikly. Dnes je zde Masarykovo náměstí, ulice...



Pod školou

nejstarší název Bartolomějské ul., uváděný již r.1537, podle první české školy, která byla v l.1522-1776 v domě čp.82 na začátku ulice....



Poddaní

7.5.1560 Jaroslav z Pernštejna propustil všechny poddané, protože pa.panství prodal královské koruně, Pardubice se staly královským komorním městem, ale měšťané se obratem stali poddanými královské komory, byl jimi do zrušení poddanství r.1848....



Podkrajský úřad

jiný dobový název pro okresní hejtmanství z r.1850....



Podruzi

Vedle plnoprávných měšťanů byli ve městě t.zv.podruzi. Pro ně platila ustanovení pernštejnského zřízení „o přijímání podruhů“. Hospodář musel přijatého podruha přihlásit, ručil za škodu podruhem způsobenou. Mimo drobnou práci zámeckou, např. hrabání sena u zámku, nepodléhali žádné robotě a za každou práci muselo jim být zaplaceno. Počátkem 18.stol.se podruzi ustavili jako Pořádek podružský. ...



Podvalchovní mlýn

založen r.1507 při Pernštejnské výstavbě „průmyslové“ oblasti na Městské řece, v místech před dnešními stadiony. Byla zde soukenická valcha a říkalo se Na Valše, proto podvalchovní. Již r.1507 jej koupil mlynář Petr za 100 kop. Pro řemeslníky a strážné na baště zde byl šenk. R.1586 mlýn s pilou a šlejfernou koupil Burjan Austopovec. Již za dva roky jej převzal Jan Šrámek. Poslední samostatným ml...



Podzemní chodby

Pa.pověsti mluví o chodbě z pa.zámku pod Labem na Kunětickou horu, která byla nerealizovatelná. Tradice mluví i o chodbách pod Pernštýnským náměstím, které by možné byly, spodní voda je zde ve větší hloubce, ale při stavebních pracech na náměstí ani v domech nebyla žádná objevena. Možnost chodeb naznačují dvoupatrové sklepy domů na vých.straně náměstí a začátku Pernštýnské ul., podrobněji neprozk...



Poklady

- Dne 22.11.1805 o 10.hod.dorazil do Pardubic těžký krytý vůz pražské metropolitní kapituly, přivážející z Prahy poklady svatovítského chrámu, aby je nezabrali Francouzi při případném obsazení Prahy. Vůz doprovázel kapitulní děkan Jan Kostka z Sachsenthalu s kanovníky F.G. Dobešem a Fr.Karolim.
Relikvie uložili v radnici. 23.11.1805 ve 14.hod.zpívající lid vyprovodil poklady na další cestě ...



Polaban

Polabské noviny, vydavatel, nakladatel a redaktor Jan Liebich, tisk Společná tiskárna, Tůma Vysoké Mýto, vycházelo od 16.101903 místo Pardubických listů. Od 1.6.1886 v Kolíně, zanikl v červnu 1887, sloučen Kolínskými listy. ...



Politické procesy

Od r.1945 probíhaly i v Pardubicích procesy s představiteli okupace v Pardubicích a s místními kolaboranty. Někteří odsouzeni smrti, popravy, i veřejné, se konaly ve dvoře pa.okresního soudu. Popraven též Rakušan Kaupa, za okupace správce pa.Telegrafie, který řadu lidí zachránil před nasazením v Německu, údajně zachycoval udání, nepředával je Gestapu. Na jeho umlčení prý měli zájem ti čeští udavač...



Polnosti

Před r.1507 koupil měšťané od Viléma z Pernštejna pět lánů pozemků na západní straně za špitálem, za pozdější Veselkou. Byl to základ obecního polního hospodářství, z něhož obec platila ročně 6 kop 20grošů. Obec sama nehospodařila, polnosti pronajímala, zejména formanům, Později též rozsáhlé obecní pastviny. Viz též Starý dvůr, Obecní dvůr. ...



Polohopisné plány

Pomineme-li polohopisy katastrální vedené od dob Marie Terezie, setkáváme se s prvním polohopisem zaměřeným na výstavbu Pardubic kolem r.1845. Stavba dráhy oživila stavební ruch a pa. magistrát předložil českému guberniu nákres budoucího Nového Města u nádraží. Pro další širší zástavbu pověřilo město profesora Antonína Barborku, vypracováním regulačního plánu....



Pomník bratranců Veverkových

vynálezců ruchadla. 11.10.1882 umělecká porota ve složení: předseda dr.Miroslav Tyrš, umělecký kritik, mimořádný prof.umění na filosofické fakulty UK, a členové dr.J.V.Jahn, ředitel pa.reálky, architekt Wiehl a sochař Schnirch, autor trig na Národním divadle, posuzovala v sále pa.reálky návrhy na pomník bratranců Veverkových, vybrán návrh Josefa Strachovského. Základní kámen pomníku položen 31.8.1...



Pomník ing. Jana Kašpara

provizorní postavený zásluhou Aeroklubu ČSR odhalen 20.5.1928 na okraji lesíka při Pražské ulici, naproti Letecké úl., západně od býv.Kašparova letiště. 2.5.1968 znovu odhalen pomník s novým letadélkem a opraveným datem vzletu. Opravu nápisu a náhradu ukradeného letadélka zajistil místopředseda KPP A.J.Kubeš, který za Klub k pomníku položil věnec a pronesl slavnostní projev. Letadélko vandaly op...



Pomník Tomáše Garrigue Masaryka

Na výzvu rotmistra Jan Jaroše v "Jednotě vojenských gážistů mimo hodnotní třídu" v Pardubicích ustaveno 16.9.1921 přípravné družstvo pro postavení pomníku T.G.M., 28.10.1926 na Legionářském nám.položen základní kámen. Oslavy 10.výročí vzniku ČSR v Pardubicích vyvrcholily 21.10.1928 odhalením pomníku TGM na Legionářském nám.za přítomnosti ministra obrany Fr.Udržala. Autorem sochy byl prof.Otakar Šp...



Ponocný

nahradil po třicetileté válce na trubače na Zelené bráně. Město 8.5.1783 vydalo nařízení, aby ponocní místo hlídky na věži chodili po městě, protože na Zelené bráně spali, „málo nebo nic pozoruje“. V pohnutějších dobách najímala obec také žoldnéře a dráby. Dne 17.9.1913 zemřel v Pardubicích František Štěpánek, poslední pa.ponocný. Jeho portrétem je údajně neznámá, vyznamenaná na umělecké fotografi...



Popraviště

Exekuce prováděny za městem, někdy uváděné místo za Veselkou není doloženo. Popravy někdy prováděny v areálu zámku u věznice za arkádami a při rondelu. Pardubické popraviště se od r.1537 se nacházelo na mírném návrší při staré cestě do Chrudimi. Těla oběšenců ponechávána na šibenici do zetlení. Hřbitůvek pro ně u šibenice. Popraviště zrušeno, šibenice zbořena r.1788, pohorek rozvezen r.,1819 na s...



Pořádek podružský

ustaven počátkem 18.stol., dohlédal na něj magistrátem ustanovený inspektor, první Václav Strnad zaznamenán r.1706. R.1750 přibyli dva dozorci pro Bíle předměstí a tři pro Zelené. Organizace podruhů sledovala i cíle sociální, dbala na výši mzdy a pod. Cech podruhů zrušen r.1786, ale ve volné formě se udržel déle. ...



Pordoby

původní latinský název Pardubic poprvé uvedený r.1295 v bule papeže Bonifáce VIII, kterou bere v ochranu mimo jiné klášter cyriaků „in Podoby“....



Posudné - pivní tác

Dávka, kterou na město uvalil císař Ferdinand I. r.1547, když čeští páni odepřeli účast na šmalkadské válce a Jan z Pernštejna místo lidí nabízel peníze. Později se na posudném z vypitého piva, vína a pálenky usnášel zemský sněm. Dle záznamů se na př.za měsíc září 1641 v Pardubicích vypilo 27 sudů piva po čtyřech vědrech. Koncem 30leté války konšelé neodváděli pivní tác a hradili z něho běžná vy...



Posvícení

První zmínka o Pardubicích mluví o klášteru cyriaků s kostelem sv.Bartoloměje. Patrně již od té doby se v Pardubicích 24.srpna slavilo Bartolomějské posvícení. Kolem r.1349 Arnošt z Pardubic založil farní kostel Zvěstování P.Marie, v něm zvláštní mariánskou mši, jejíž účastnící mohli získat odpustky, zda se při něm slavilo posvícení není známo. Bartolomějské posvícení se ale slavilo i poté, kdy...



Pověsti z Pardubic a Pardubicka

sebral pa.rodák, vlastivědný pracovník František Karel Rosůlek, tiskem je vydal J.Liebich r.1914, druhé vydání r.1932 nákladem učitelstva škol Pardubického okresu. K městu mají vztah:
Pověst o znaku města Pardubic, r.1903 na předbraní Zelené brány umístěn reliéf znázorňujíc pověst, který dle návrhu Mikuláše Alše zhotovil pa.sochař Boh.Vlček. Knížku „Za bílým půlkoněm“ napsal Vl.Drnák (pseud...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014