Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Purkmistři

R.1790 došlo ke změně ve správě města, zrušeno konšelské zřízení, zaveden živel byrokratický (profesionální), zřízen magistrát vedený doživotním purkmistrem, který musel být zkoušený právník. Vedle něho zasedali dva zkoušení magistrátní radové prověření co do znalostí soudní a politické agendy u apelačního soudu a gubernia. Pardubice vedli purkmistři: 1790 - 1809 František Kablík 1809 - 1821 Jan...



Raabizace

Marie Terezie na základě merkantistického učení se rozhodla k hospodářským reformám, skoncovat s robotou a rozdělit půdu drobným zemědělcům, pro její lepší využití. Prováděním pověřen Antonín šl. Raab, vrchní ředitel státních panství v Čechách, po něm pozemková reforma nazvána raabizací. Dle Sakaře byl dříve písařem na pardubickém panství a při své znalosti panství začal s reformami právě zde...



Řád obecní - řád policejní

Při vydávání obecního zřízení r.1512 pamatoval Vilém z Pernštejna také na bezpečnost a vyhlásil řád, který stíhal noční vysedávání v hospodách, nošení zbraní, kromě osob rytířského stavu, porušování mravopočestnosti, noční povykování a rvačky. Za ty hrozil i trest smrti. Platil i pro „opatrování města při zamykání a odmykání“. Městské brány musel, za zvláštních bezpečnostních opatření, otevírat ...



Radnice

Pardubice dosud vystřídaly čtyři radnice. První byla v l.1505-1515 na rohu náměstí a Bartolomějské ul., patrně přízemní, po požáru r.1507 obnovená jako jednopatrová. Druhá radnice od r.1515 stála na rohu náměstí a Pernštýnské ul. Měla dvě patra, čtyři okenní osy. Konšelé koupili dům o zlatníka Reynhardta za 525 kop míšeňských. Náležitě jej upravili, na nové jehlancové střeše kryté šindelem nová v...



Rajčur

Staré lidové pojmenování vojenského cvičiště, v Pardubicích především jezdeckého západně od Skřivánku. Zde ing. Jan Kašpar prováděl své letecké pokusy i veřejné vzlety. Musel létat brzy ráno, než přijedou vojáci, v té době se tu také pásly krávy z N. Jesenčan, jedna se mu při pojíždění po zemi prý připletla do cesty, přinutila jej přitáhnout knipl a vzlétnout. „Jak kráva naučila J.Kašpara létat“....



Rakousko-uherská banka

zřídila v Pardubicích r.1886 pobočku, nepodařilo se zjistit kde. Živnostenská banka r.1893 koupila Krausův dům čp.119 Královská třída. Část 1.pochodí pronajala Rakousko-uherské bance. R.1906 rozhodnuto, že Městské divadlo nebude postaveno na původně uvažovaném místě, za dnešní ul. U Divadla, ale před ní. Zakoupené staveniště prodáno Rakousko-uherské bance, která zde v r.1908-09 postavila výstavný ...



Regenti

významní správci Pernštejnského panství na pa. zámku: - za Viléma z Pernštejna v l.1490-1521, známi jen někteří: 1494 – 1496 hejtman Pavel Kabát z Bohdanče, 1498 - 1510 hejtman Jan Bartošovský z Labouně, 1510 - 1521 hejtman Bohuslav Běškovec z Běžkovic, nejvýznamnější organizátor pardubického dominia, - za Vojtěcha z Pernštejna v l.1521 – 1534 1521 – 1523 hejtman Vilém Křinecký z Ronova, ...



Regesta rybniční

zakládána v l.1494-1520, do nich vpisovány právní závazky panství k zájmům soukromých usedlíků vzniklých vodní stavbou „pro budúcie pamět, co je lidem za škody rybníky udělanými na panstvie oddáno“....



Regulační plány

Polohopisné plány. Když mělo dojít k zástavbě pozemků při silnicích do Chrudimi a do Přelouče, pověřilo město regulačním plánem pro úpravu těchto a dalších ulic na Skřivánku profesora Antonína Barborku, zkoušeného geografa. Zpracoval dvě alternativy, jednu schválilo 2.5.1882 zastupitelstvo, a toho roku místodržitelství. Dle něho nový základní plán vypracovala městská technická kancelář, zřízená r....



Řeka Arklebova

starý název Loučné...



Rekreace

Do 18.stol pro oddech pa.občanů sloužily četné místní hostince. Po r.1710 se výletním, poutním, místem, stal Kostelíček na vzdáleném Vystrkově, navštěvovaný více než jednou ročně. Od r.1775 se výletním místem stal Bubeneč se zahradní restaurací a lázněmi na severním okraji Zeleného předměstí. Vzdálenější lázně u Sv.Marka, U sv.Trojice a Práter v místě dnešní mlýnů na pravém břehu Chrudimky. R.184...



Řemesla

Pardubice od počátku byly zemědělským poddanským městečkem, řemesla se rozvinula až za panství Pernštejnů, kdy nacházely odbyt u početných příslušníků Pernštejnského dvora, který zde měl sídlo. Odbyt se podstatně snížil, když pa.panství a město se r.1560 staly komorními, počet řemeslníků a kvalita jejich výroby se snižují. Město chudne, katastrofou bylo trojí obléhání Švédy, ač neúspěšné. Dalšími ...



Renbán

staré lidové pojmenování pro dostihové závodiště....



Ressource

nebo Bürger Ressource, jiné názvy pro utrakvistický občanský spolek Cassino-Verein založený r.1855. ...



Roboty

Císař Leopold I. při svém útěku z Prahy před morem dorazil do Pardubic, usídlil se na pa. zámku. Pardubice se na 25 dní staly sídelním městem monarchie. Zde 8.6.1680 podepsal první robotní patent, omezující robotu na 3 dny v týdnu....



Rozhlas

Prvním pa.posluchačem rozhlasu, 10.v republice, byl od srpna 1923 Zdeněk Zahradník. - Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu r.1931 se účastnila čs.rozhlasová společnost „Radiojournál“, po dobu výstavy vysílal z Pardubic, 19.září v rámci výstavy uspořádán I.celostátní den rozhlasu. - Vč. kraj č.27/1943 oznámil „Pardubice budou mít veřejný rozhlas“. -5.5.1945 se ozvalo první svobodné vysílá...



Rozvoj města

V l. 1869 až 1910 vzrostl počet obyvatel města, bez dnes připojených obcí, z 9625 na 25 703 hlavně přílivem z venkova. Pa.průmyslové podniky neměly kapitál na stavbu činžáků, město se proto rozrůstalo do šířky podél Chrudimské ul.na jih, podél Dašické a Štrossovy na východ a podle dnešní Husovy, převážně výstavou přízemních rodinných domků. Na zaplacení stavby museli majitelé většinou držel malé...



Ruchadlo

vynalezli bratranci Veverkové v nedaleké obci Rybitví, nezaznamenáno kdy vyorali svým ruchadlem první brázdu, historikové dle svědectví stanovili datum 7.10.1827. Při celonárodním srazu českého rolnictva v Pardubicích 8.9.1883 odhalen jejich pomník s modelem jejich ruchadla. R.1958 pomník přemístěn do parku u kostela sv.Jana. ...



Rumpálek

zařízení jimž se reguloval přítok vody z původního ramene Chrudimky, do umělého hradebního příkopu - Městské řeky. Zřídilo jej město r.1723, protože tok u děkanství by o 3-4 lokte níže proti odbočení z Chrudimky. Značný spád při povodních strhával břehy a protrhával Děkanskou hráz. Rumpálek odstraněn r.1910 po regulaci Chrudimy, zasypání starého ramen Chrudimky přes Olšina a Městské řeky. Byl v mí...



Ruská vojska

V květnu 1815 v závěru napoleonských válek, v sobotu 20. května přišla do Pardubic první kolna 5850 mužů a 6133 koní, druhý den odešla , po 23.5. prošlo Pardubicemi 6 dalších kolon. ...



Rybářství

Řeky byl majetkem panství, až na vyjímky. R.1563 platili majitelé domů čp.79 Zelené předměstí a čp.53 Mezi mosty Bílé předměstí urburní platy i z „kusů Labe“. R.1730 pařil díl Labe Václavu Horákovi majitel domu čp.51 na náměstí. Vilém z Pernštejna nechal Labe a ostatní řeky na panství rozdělit na díly a ty za peníze přiděloval jednotlivým rybářům. Tam kde byli nasazeni raci, se za jejich chytání ...



Rybníček

Západní rameno Chrudimky tekoucí přes Olšinky v místě dnešního Domu hudby vytvářelo oblouk rozlévající se do šířky. Po přeměně ramene v umělou Městskou řeku tekoucí od kostela na západ, po dnešní Sukově třídě, byl tok napřímen, rozšířený oblouk odříznut. Vzniklo slepé rameno nazývané Rybníček. Původně byl panský, Vilém z Pernštejna jej 9.9.1509, krátce po vzniku postoupil obci. Před obléháním Švé...



Rychtář

byl titul městského činovníka vykonávajícího především policejní službu. Tak jako konšele byl každoročně volen a vrchností „obnovován“. V Pardubicích jeho činnost vymezovalo obecní zřízení vydání Vilémem z Pernštejna r.1512. Po obnově skládal přísahu „Pánu bohu všemohoucímu“, kterážto slova r.1560 doplněna „a Jeho Milosti královské, Pánu svému milému“. Vodítkem mu bylo Zemské zřízení, Práva městsk...



Rynk

Léta 1507 dal pan Vilém z Pernštejna odděliti ze spáleného Arnoštova tržiště jedno jitro a 32 sáhy pro nový „rynk“. (Délka stran jz. 128 m, jv. 131.40 m, sv. 48,50 m, jz. 47.20 m, plocha 6199,7 m3 - 6,2 ha.). Panští stavitelé vyrovnali půdu v dokonalou rovinu, sevřeli ji na způsob obdélníku čtyřmi stranami sličných domů a připravili tak sousedům skvělé středisko pro trh i společenské a kulturní je...



Sádek

název používaný pa. Okrašlovacím spolkem pro jim zřizované parčíky: před Veselkou, před býv. Novoměstkou školou za Veselkou, kolem pomníku bratranců Veverkových před synagogou, před Městským divadlem aj., dnes zmizelé. Název používal také J.Sakař v Dějinách města Pardubic....



Sakařovy Dějiny Pardubic nad Labem

o pěti dílech, zpracoval Josef Sakař, profesor pa.reálky, rodák z Týna nad.Vltavou. Vycházely nákladem města Pardubic v l.1920-1928. Dnes velmi vzácné, pro širší veřejnost nedostupné. K druhému vydání nedošlo....



Sametová revoluce

- 20.11.1989 ve výloze sekretariátu Čs lidové strany ve Smilově ulici umístěný televizor promítal záběry ze zásahu bezpečnostních sil proti studentům na Národní třídě v Praze. - 20.11. večer před Městským divadlem se shromáždilo asi 700 demonstrujících, promluvili k nim studenti z Prahy, poté se průvod asi 250 studentů vydal tř. Míru, přes most k vysokoškolským kolejím (dle tehdejších údajů). ...



Sanktusník

štíhlá vížka na hřebenech střech pa.chrámů, které nemají věž, ale samostatné zvonice. Na věžičce zvonek-sanktusník, kterým se dříve při mši při sanktus zvonilo. Větrná smršť 4.7.1929 poškodila věžici na kostele Zvěstování P.Marie a srazila věžičku kostela sv.Bartoloměje. Plán na novou věž vypracoval pplk. železničního pluku Ing.Hammerschmied, technický rádce Muzejního spolku. Tesařskou práci prov...



Sarkorág

běžné užívaný, ale nesprávný název pro náhrobek Vojtěcha z Pernštejna k chrámu sv. Bartoloměje...



Savojský polní oltář jezdeckého pluku č.8

27.9.1885 přišel do Pardubic 8.dragounský pluk Graf von Montecuccili, který od svého vzniku měl polní oltář, nesoucí čestné pojmenování po vojevůdci Evženu Savojském. Pluk se r.1918 vrátili do Pardubic, byl nazván 8.dragounský pluk sv.Václava. O oltář nebyl zájem, byl v bednách uložen v augmentačním skladu. Správce skladu Jan Bulíř po dohodě s p.A.J.Kubešem jej předal do pa.muzea. V zámecké kapli...



Sddlářství

patřilo mezi živnosti které se po založení parforsních honů rozšířilo a získalo vynikající úroveň. Přežilo zánik honů. O kvalitě svědčí, že ještě r.1943 bylo ve výloze sedlářského závodu Fr. Haděny vystaveno sedlo zhotovené pro film „Kníže Václav!“...



Sedlářská brána

stála od r.1507 na východní hrázi zámeckého příkopu, na níž vznikala Labská ul., při domech čp.14,15 a na druhé straně 37,38. Nazvána podle sedláře Bedřicha Hejtmánka, jemuž domy čp.14,15 patřily. Byla to věž o dvou poschodích, s vysokou sedlovou střechou, pod ní snad osmiboký ochoz. Jako Zelená brána měla předbraní a před nim od Labe byl příkop s padacím mostem. Předbraní mělo gotický vjezd-bránu...



Sedmiletá válka

1736-1763 na rozdíl od války o rakouské dědictví Pardubice přímo nezasáhla. Neustálé procházení a dočasné táboření postupujících i ustupujících rakouských vojsk spolu s morem r.1758 ale Pardubice těžce postihly. V červenci 1758 byly Pardubice na čas i sídlem nejvyššího rakouského velitele polního maršálka Leopolda hraběte Dauna....



Selská vojna

Selské bouře se pardubickému komornímu panství vyhýbaly, roboty na něm byly poměrně mírné. Za svého pobytu v Pardubicích 10.10.1771 rozhodl císař Josef II o okamžitých opatřeních ke zmírnění bídy po předchozích válkách. Dal do Čech přivézt obilí a sám půjčil dva miliony zlatých rýnských. Na pa.zámku přijal i sedláky a tradovalo se, že jim řekl „Jděte na pány“. Po jeho odchodu se rozšířila pověst,...



Semtín - dvůr

panský dvůr na místě rybníka Semtín, na katastru obce Doubravice....



Semtín - rybník

Založený Vilémem z Pernštejna po r.1513, jako násadní na 300 kop. Napájen byl Opatovických kanálem. Byl severně od cesty do Bohdanče, která vede po jeho hrázi. Po 30-ti leté válce zanikl. ...



Siberie

V 18.stol.lidové pojmenování vzdáleného místa při sezemské cestě, kde kdysi bývala Bukovina, později podle židovského hřbitova nazývaného Židov, na konci Husovy ul.u Pracovny. ...



Silver A

výsadková skupina z Anglie vysazena 28.12.1941 u Poděbrad přesunula se do Pardubic. Členy byli Alfréd Bartoš ze Sezemic, Josef Valčík, raditelegrafista Jiří Potůček-Tolar. S místnímu spolupracovníky zahájila tajnou zpravodajskou činnost. Udržovala spojení s Londýnem radiostanicí Libuše, kterou po několika úkrytech umístili v lomu u Dachova a ve mlýně v Ležákách. Pobyt skupin, jmenovitě Bartoše, v ...



Sirotčinec

Jan z Pernštejna r.1542 vytknul pa.radním: „Divná jest mi do vás věc, že tak malou péči máte o sirotky...“. Sirotci i dále zůstávali v rodinách příbuzných či pěstounů. Úřad konšelský se pak přesvědčoval o způsobu živobytí dítek zůstalých po zemřelých sousedech při výročním „stavění sirotkův městských v domě radničním“. Vydávání peněz sirotčích a svršků měl v péči „městský sirotčí“. Svod sirotků...



Skví se jako Pardubice

ta průpovídka se po Čechách rozšířila po renesanční přestavbě Pardubic Janem z Pernštejna, po požáru r.1538, kdy „město v ohradě“ zvýšeno o druhé pochodí. Tím oceněno novotou se skvící město a do dáli blyštící se měděným plechem pokryté věže Pražská brány a obnovené radnice....



Sladovny

Tím názvem označovány dva oddělené provozy, jednak kde se ječmen ve štodách máčel, na humně rozprostíral a na hvozdě sušil, jednak kde se slad zpracovával, šrotoval. Jedna „sladovně“ vznikla po r.1531, kdy město získalo pivovar. Stála v místech dnešního Městského divadla. Do r.1576 se vystřídala řada sladovníků, podle Matěje Hnáta, 1545-1564, se mluvilo o „sladovně Hnátovské“. V l.1576-1612 držela...



Služby občanům

1.8.1963 v Pardubicích otevřen družstevní Dům služeb na místě býv.synagogy z r.1879, zbourané r.1958. - 26.6.1987 oznámeny: „Služby občanům“, seznam prvních 23 soukromých provozoven služeb provozovaných na základě povolení MěstNV. ...



Služby v Pardubicích před 150 lety

Roku 1868 Pardubice měly 580 domů a 7 500 obyvatel. Sloužilo jim 379 provozoven, jimž říkáme služby obyvatelstvu. Nejvíce bylo obuvníků 49, dále bylo 26 krejčích, 4 kožešníci, 4 koželuzi. Byl tu jeden fotograf, 4 hodináři, ale také jen jeden holič, prý proto, že byla doba plnovousů. Celému městu a okolí sloužila jedna lékárna, 3 knihaři, 3 zasilatelé, kteří byli současně velkoobchodníky. Byli zd...



Smolné nebo černé knihy

vedeny ve většině měst. Pardubické patří mezi nejrozsáhlejší dochované, tvoří je 3 úplné knihy a dva zlomky, obsahující výslechy osob na mučidlech nebo před hrdelním soudem. Jsou uloženy ve státním archivu Zámrsk. Nejstarší kniha z l.1538-1560 má 117 stran formátu 21x31 cm. V druhé na 220 stranách jsou zápisy z l.156-1580. Dle ní pa.konšelé v l.1570 až 1580 jednali o 97 zločinech. Třetí kniha z l....



Solní hospodářství

Do zřízení Viléma z Pernštejna z r.1512 prodávali formani sůl volně na trhu. Poté sice trval prodej na trhu dál, ale mimo trhy sůl vykupovala obec a prodávala soukromníkům, hokynářům i hospodským. Z každé prodané bečky město platilo vrchnosti 4 denáry. V obecním mlýně čp.13 Pernštýnské ul.zřízen solní krám, kde hospodařil „ředitel soli“- slanař, sůl tloukli městští šrotýři, prodávala prodavačka. ...



Soud

vykonávali konšelé podle zásad o soudu konšelském, které vydal Vilém z Pernštejna 18.6.1512 v rámci obecního zřízení. Do podrobností propracované překvapují svou moderností. Jednat se má bez zbytečných průtahů a odkladů, do soudní síně nesmí nikdo se zbraní, žádný konšel se nesmí za nikoho přimlouvat atd... Nad formálním průběhem a zachováváním sněmovních nálezů bděl radní písař, zapisoval také v...



Soudní okres Pardubice

vznikl r.1850 současně s prvním Pardubickým krajem a Politickým okresem - okresním hejtmanstvím. To mělo tři soudní okresy: pardubický, holický, přeloučský. K pa.okresu patřily obce: Barchov, Bohdaneč, Bohumileč, Borek, Brozany, Bukovina, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Černá za B., Dolany, Dražkov, Dražkovice, Drozdice, Dříteč, Hostovice, Hrádek, Hrachoviště, Hrobice, Hubenice, Choteč, Jez...



Sousedé

bylo označení majitelů domů ve „městě“, přistěhovaní občané, kteří zakoupil ve města grunt byli za sousedy přijímáni. R.1549 připomenul Jaroslav z Pernštejna konšelům, aby při přijímáni sousedů dbali, aby dům po řemeslníkovi dostal opět řemeslník stejného oboru. To bylo obtížné a střídání vlastníků co do zaměstnání bylo pestré. Propouštění ze svazku obce a vydávání zhostných listů upravovalo naří...



Soutka

úzká spojka umožňující spojení rondelů a parkánu s branou a ulicemi. Soutka spojující Zelenou bránu s jižním rondelem, do níž se vcházelo dvířky mezi věží a předbraním, kolem pozdějšího domu čp.75, zrušena r.1916 při stavbě Městské spořitelny. Jen v pamětech Marie Gebauerové, narozené 8.12.1869, je Soutka jméno pro Bartolomějskou ul....



Splavnění Labe

je staletý problémem Čech a Pardubic, dodnes pro krátký nedokončený úsek nedořešený. Pozoruhodné je, že město Pardubice patrně založeno na Labi právě pro hlavní příjem ze cla z plaveného dřeva. Když se staly komorním městem, pro nedostatek cest, většina produktů pardubického komorního panství dopravována z Pardubic po vodě, jednosměrně, v neprospěch města. Po třicetileté válce Gerhard Leuxe dvakr...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014