Úvod > Dle abecedy >
Historie
dle abecedy
Hledat v kategorii
Historie
Hesla v kategorii
Historie
dle abecedy:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
sebral pa.rodák, vlastivědný pracovník František Karel Rosůlek, tiskem je vydal J.Liebich r.1914, druhé vydání r.1932 nákladem učitelstva škol Pardubického okresu. K městu mají vztah:
Pověst o znaku města Pardubic, r.1903 na předbraní Zelené brány umístěn reliéf znázorňujíc pověst, který dle návrhu Mikuláše Alše zhotovil pa.sochař Boh.Vlček. Knížku „Za bílým půlkoněm“ napsal Vl.Drnák (pseud...
Po zničujících požárech města r.1507 a r.1538 vydala pa.vrchnost r.1539 měšťanům požární řád, zapsaný v úvodní části nejstarší městské knihy (rudé). Pa.radní 16.2.1793 vydali novelu požárního řádu města, další novelu vydali 24.10.1835. Viz Hasiči....
od počátku ničily Pardubice, přispěly ale i k jejich nové výstavbě.
28.4.1421 Husité vypálili pa.cyriacký klášter s kostely sv.Bartoloměje a sv.Jilji, „město nové“ Pardubice, které držel Viktorin z Kunštátu uchráněno.
- 31.7.1507 celé Pardubice, město, převážně dřevěné zachvátil požár, zničil je. Vilémovi z Pernštejna to umožnilo postavit město nově z kamene, jednotně jednopatrové v gotick...
byla jedním z podniků, které Vilém z Pernštejna po r.1500 zřídil Na valše při Městské řece. Prvním prachařem byl Šimon. Po rozšíření soukenické valchy výroba r.1542 přenesena na Bílé předměstí k sádkám a bělidlům, Na Vrtálnu. Výroba byla značná, měla pověst, kterou znal i dvůr. Císař Ferdinand I.uložil r.1546 Janovi z Pernštejna dodat pro vojsko proti Turkům 6 děl a 40 centů prachu. Po odchodu Per...
Nejstarší stopy nalezeny z mladšího paleolitu (40 000- 10 000 před n.l.). Četnější nálezy ze střední doby kamenné - mezolitu (8000–5000 před n.p.), již opracované kamenné nástroje z pazourků a rohovců, ukazují na procházející skupiny lovců a rybářů. Na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, náhrada za vzácnější pazourek. Na počátku neolitu, území Pardubic pokrýval bažinatý lužní...
K ojedinělým stopám osídlení Pardubicka, spíše průchodu lovců, ze sklonku mladšího paleolitu (40-10 tisíc let před.n.l.) z poslední doby ledové, patří např. aurignacienský hrot z Jaroslavi a pozdně paleolitická stanice u dnešního hřbitova v Pardubicích, ulovený nosorožec z cihelny na Blatě a dílna na zpracování porcelanitu, zkoumaná učitelem Slugou r.1904 na úbočí Kunětick...
Od r.1945 nejvyšší představitelé Pardubic měli titul předseda národního výboru, postupně Místního-MNV, Jednotného-JNV, Městského-MěstNV, byli to:
1945 Josef Černohous
1945 - 1946 Jan Kvaček
1946 - 1949 Václav Havlíček
1949 - 1954 Jaroslav Půlpán
1954 ...
Rozsáhlá bytová výstavba od r.1950 probíhala hlavně na volních plochách formou nových sídlišť. Kolem r.1960 zbourána jezdecká kasárna za Veselkou. Na jejich místo plánováno dnešní Masarykovo nám. a v akci Palackého sever, mělo dojít k přestavbě severní strany Palackého tř., měla zmizet stará Prokopka, a zastavěny levobřežní Polabiny. Prokopka neodstraněna, přestavěna jen ul.K Polabinám a a malá...
v místech nové reálky, dnešní Střední školy elektrotechnické, značně rozsáhlý, v l.1616-1648 Ondřej Čapek řečený Vykouk, majitelem poloviny, zde měl soukromé sanatorium....
byli za Pernštejnů i za komorního panství do 18.stol.nejvyššími představiteli města:
1407 – 1515 Jan Trubač
5.5.1515 pa.hejtman Bohuslav Běškovec z Běžkovic jmenoval pa.primasem (prvním radním) Jana Romána a s ním 11 konšelů, čtyři obecní radní a rychtáře. Všichni jmenovaní přísahou slíbili dodržovat poctivost v úřadě.
1518 – 1519 Kubík
1519 – 1520 Jan Trubač podruhé
1520 – 1521 Pav...
- 16.8. 1629 v den sv.Rocha za velké bouře uhodil blesk do kostela sv.Jana Kř., srazil tašky se střechy, ale nezapálil.
- 17.5.1661 sjel blesk do věže Zelené brány, poškodil zdivo na jižní straně.
- 6.1.1709 nastaly kruté mrazy, mezi 6.1.-17.2. podle historika Fr.Červenky zmrzlo v pa.lesích na 600 jelenů a srnců, přes 200 kusů černé zvěře.
- 25.3.1771 na Pardubicku napadlo přes půl metru sněh...
Dle Miroslava Klimla: Pardubice povstaly z popela a daly světu přísloví : „Skví se jako Pardubice.“, po obnově Pardubic za Jana z Pernštejna po požáru r.1538. Novější je přísloví či průpovídka, asi z 198.stol, „Já ti povím zač je v Pardubicích perník“. Mělo smysl vyhrůžky, ale asi přispělo ke slavě pardubického perníku. ...
- 6.3.1991 v Pardubicích 1.privatizační aukce
- 29.12.1993 v Pardubicích poslední dražba malé privatizace, dražila se prodejna textilu na Dubině a sklad textilu v Čeperce.
- 11.4.1994 začalo první objednávkové kolo druhé vlny kuponové privatizace, v pa.okrese nabízelo 16 akciových společností 5.5 milionů akcií.
- 25.5.1994 zastupitelstvo Pardubic odsouhlasilo privatizaci bytů z m...
Jsou listiny zajišťující základní a jiná významná městská práva, které městu uděloval panovník nebo vrchnost. Psána jsou vesměs na pergamenu, ověřeném přivěšenou pečetí vydavatele. Nejstarší pa.privilegium je z r.1498, jimž král Vladislav II.povolil tehdy ještě městečku jarmark, není dochováno v originálu. Nejstarším dochovaným originálem je listina téhož panovníka z r.1507 na vybírání cla a mýta ...
r.1131 Opočínek
r.1167 Doubravice
r.1244 Hostovice, Mnětice
r.1295 Pardubice, Pardubičky, papežská bula zmiňuje klášter cyriaků ve vsi Pordoby.
r.1323 Krchleby, dnes zapomenutá část Lánů na Důlku.
r.1325 Ohrazenice, Trnová
r.1332 Arnošt z Hostýně věnoval ves Pardubice klášteru cyriaků, nazvána Pardubice Mnichové, pak Pardubice Malé, poté Pardubičky.
r.1340 první zmínka o Pardubicích, „m...
R.1790 došlo ke změně ve správě města, zrušeno konšelské zřízení, zaveden živel byrokratický (profesionální), zřízen magistrát vedený doživotním purkmistrem, který musel být zkoušený právník. Vedle něho zasedali dva zkoušení magistrátní radové prověření co do znalostí soudní a politické agendy u apelačního soudu a gubernia. Pardubice vedli purkmistři:
1790 - 1809 František Kablík
1809 - 1821 Jan...
Marie Terezie na základě merkantistického učení se rozhodla k hospodářským reformám, skoncovat s robotou a rozdělit půdu drobným zemědělcům, pro její lepší využití. Prováděním pověřen Antonín šl. Raab, vrchní ředitel státních panství v Čechách, po něm pozemková reforma nazvána raabizací. Dle Sakaře byl dříve písařem na pardubickém panství a při své znalosti panství začal s reformami právě zde...
Při vydávání obecního zřízení r.1512 pamatoval Vilém z Pernštejna také na bezpečnost a vyhlásil řád, který stíhal noční vysedávání v hospodách, nošení zbraní, kromě osob rytířského stavu, porušování mravopočestnosti, noční povykování a rvačky. Za ty hrozil i trest smrti. Platil i pro „opatrování města při zamykání a odmykání“. Městské brány musel, za zvláštních bezpečnostních opatření, otevírat ...
Pardubice dosud vystřídaly čtyři radnice. První byla v l.1505-1515 na rohu náměstí a Bartolomějské ul., patrně přízemní, po požáru r.1507 obnovená jako jednopatrová. Druhá radnice od r.1515 stála na rohu náměstí a Pernštýnské ul. Měla dvě patra, čtyři okenní osy. Konšelé koupili dům o zlatníka Reynhardta za 525 kop míšeňských. Náležitě jej upravili, na nové jehlancové střeše kryté šindelem nová v...
Staré lidové pojmenování vojenského cvičiště, v Pardubicích především jezdeckého západně od Skřivánku. Zde ing. Jan Kašpar prováděl své letecké pokusy i veřejné vzlety. Musel létat brzy ráno, než přijedou vojáci, v té době se tu také pásly krávy z N. Jesenčan, jedna se mu při pojíždění po zemi prý připletla do cesty, přinutila jej přitáhnout knipl a vzlétnout. „Jak kráva naučila J.Kašpara létat“....
zřídila v Pardubicích r.1886 pobočku, nepodařilo se zjistit kde. Živnostenská banka r.1893 koupila Krausův dům čp.119 Královská třída. Část 1.pochodí pronajala Rakousko-uherské bance. R.1906 rozhodnuto, že Městské divadlo nebude postaveno na původně uvažovaném místě, za dnešní ul. U Divadla, ale před ní. Zakoupené staveniště prodáno Rakousko-uherské bance, která zde v r.1908-09 postavila výstavný ...
významní správci Pernštejnského panství na pa. zámku:
- za Viléma z Pernštejna v l.1490-1521, známi jen někteří:
1494 – 1496 hejtman Pavel Kabát z Bohdanče,
1498 - 1510 hejtman Jan Bartošovský z Labouně,
1510 - 1521 hejtman Bohuslav Běškovec z Běžkovic, nejvýznamnější organizátor pardubického dominia,
- za Vojtěcha z Pernštejna v l.1521 – 1534
1521 – 1523 hejtman Vilém Křinecký z Ronova,
...
zakládána v l.1494-1520, do nich vpisovány právní závazky panství k zájmům soukromých usedlíků vzniklých vodní stavbou „pro budúcie pamět, co je lidem za škody rybníky udělanými na panstvie oddáno“....
Polohopisné plány. Když mělo dojít k zástavbě pozemků při silnicích do Chrudimi a do Přelouče, pověřilo město regulačním plánem pro úpravu těchto a dalších ulic na Skřivánku profesora Antonína Barborku, zkoušeného geografa. Zpracoval dvě alternativy, jednu schválilo 2.5.1882 zastupitelstvo, a toho roku místodržitelství. Dle něho nový základní plán vypracovala městská technická kancelář, zřízená r....
starý název Loučné...
Do 18.stol pro oddech pa.občanů sloužily četné místní hostince. Po r.1710 se výletním, poutním, místem, stal Kostelíček na vzdáleném Vystrkově, navštěvovaný více než jednou ročně. Od r.1775 se výletním místem stal Bubeneč se zahradní restaurací a lázněmi na severním okraji Zeleného předměstí. Vzdálenější lázně u Sv.Marka, U sv.Trojice a Práter v místě dnešní mlýnů na pravém břehu Chrudimky. R.184...
Pardubice od počátku byly zemědělským poddanským městečkem, řemesla se rozvinula až za panství Pernštejnů, kdy nacházely odbyt u početných příslušníků Pernštejnského dvora, který zde měl sídlo. Odbyt se podstatně snížil, když pa.panství a město se r.1560 staly komorními, počet řemeslníků a kvalita jejich výroby se snižují. Město chudne, katastrofou bylo trojí obléhání Švédy, ač neúspěšné. Dalšími ...
staré lidové pojmenování pro dostihové závodiště....
nebo Bürger Ressource, jiné názvy pro utrakvistický občanský spolek Cassino-Verein založený r.1855. ...
Císař Leopold I. při svém útěku z Prahy před morem dorazil do Pardubic, usídlil se na pa. zámku. Pardubice se na 25 dní staly sídelním městem monarchie. Zde 8.6.1680 podepsal první robotní patent, omezující robotu na 3 dny v týdnu....
Prvním pa.posluchačem rozhlasu, 10.v republice, byl od srpna 1923 Zdeněk Zahradník.
- Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu r.1931 se účastnila čs.rozhlasová společnost „Radiojournál“, po dobu výstavy vysílal z Pardubic, 19.září v rámci výstavy uspořádán I.celostátní den rozhlasu.
- Vč. kraj č.27/1943 oznámil „Pardubice budou mít veřejný rozhlas“.
-5.5.1945 se ozvalo první svobodné vysílá...
V l. 1869 až 1910 vzrostl počet obyvatel města, bez dnes připojených obcí, z 9625 na 25 703 hlavně přílivem z venkova. Pa.průmyslové podniky neměly kapitál na stavbu činžáků, město se proto rozrůstalo do šířky podél Chrudimské ul.na jih, podél Dašické a Štrossovy na východ a podle dnešní Husovy, převážně výstavou přízemních rodinných domků. Na zaplacení stavby museli majitelé většinou držel malé...
vynalezli bratranci Veverkové v nedaleké obci Rybitví, nezaznamenáno kdy vyorali svým ruchadlem první brázdu, historikové dle svědectví stanovili datum 7.10.1827. Při celonárodním srazu českého rolnictva v Pardubicích 8.9.1883 odhalen jejich pomník s modelem jejich ruchadla. R.1958 pomník přemístěn do parku u kostela sv.Jana. ...
zařízení jimž se reguloval přítok vody z původního ramene Chrudimky, do umělého hradebního příkopu - Městské řeky. Zřídilo jej město r.1723, protože tok u děkanství by o 3-4 lokte níže proti odbočení z Chrudimky. Značný spád při povodních strhával břehy a protrhával Děkanskou hráz. Rumpálek odstraněn r.1910 po regulaci Chrudimy, zasypání starého ramen Chrudimky přes Olšina a Městské řeky. Byl v mí...
V květnu 1815 v závěru napoleonských válek, v sobotu 20. května přišla do Pardubic první kolna 5850 mužů a 6133 koní, druhý den odešla , po 23.5. prošlo Pardubicemi 6 dalších kolon.
...
Řeky byl majetkem panství, až na vyjímky. R.1563 platili majitelé domů čp.79 Zelené předměstí a čp.53 Mezi mosty Bílé předměstí urburní platy i z „kusů Labe“. R.1730 pařil díl Labe Václavu Horákovi majitel domu čp.51 na náměstí. Vilém z Pernštejna nechal Labe a ostatní řeky na panství rozdělit na díly a ty za peníze přiděloval jednotlivým rybářům. Tam kde byli nasazeni raci, se za jejich chytání ...
Západní rameno Chrudimky tekoucí přes Olšinky v místě dnešního Domu hudby vytvářelo oblouk rozlévající se do šířky. Po přeměně ramene v umělou Městskou řeku tekoucí od kostela na západ, po dnešní Sukově třídě, byl tok napřímen, rozšířený oblouk odříznut. Vzniklo slepé rameno nazývané Rybníček. Původně byl panský, Vilém z Pernštejna jej 9.9.1509, krátce po vzniku postoupil obci. Před obléháním Švé...
byl titul městského činovníka vykonávajícího především policejní službu. Tak jako konšele byl každoročně volen a vrchností „obnovován“. V Pardubicích jeho činnost vymezovalo obecní zřízení vydání Vilémem z Pernštejna r.1512. Po obnově skládal přísahu „Pánu bohu všemohoucímu“, kterážto slova r.1560 doplněna „a Jeho Milosti královské, Pánu svému milému“. Vodítkem mu bylo Zemské zřízení, Práva městsk...
Léta 1507 dal pan Vilém z Pernštejna odděliti ze spáleného Arnoštova tržiště jedno jitro a 32 sáhy pro nový „rynk“. (Délka stran jz. 128 m, jv. 131.40 m, sv. 48,50 m, jz. 47.20 m, plocha 6199,7 m3 - 6,2 ha.). Panští stavitelé vyrovnali půdu v dokonalou rovinu, sevřeli ji na způsob obdélníku čtyřmi stranami sličných domů a připravili tak sousedům skvělé středisko pro trh i společenské a kulturní je...
název používaný pa. Okrašlovacím spolkem pro jim zřizované parčíky: před Veselkou, před býv. Novoměstkou školou za Veselkou, kolem pomníku bratranců Veverkových před synagogou, před Městským divadlem aj., dnes zmizelé. Název používal také J.Sakař v Dějinách města Pardubic....
o pěti dílech, zpracoval Josef Sakař, profesor pa.reálky, rodák z Týna nad.Vltavou. Vycházely nákladem města Pardubic v l.1920-1928. Dnes velmi vzácné, pro širší veřejnost nedostupné. K druhému vydání nedošlo....
- 20.11.1989 ve výloze sekretariátu Čs lidové strany ve Smilově ulici umístěný televizor promítal záběry ze zásahu bezpečnostních sil proti studentům na Národní třídě v Praze.
- 20.11. večer před Městským divadlem se shromáždilo asi 700 demonstrujících, promluvili k nim studenti z Prahy, poté se průvod asi 250 studentů vydal tř. Míru, přes most k vysokoškolským kolejím (dle tehdejších údajů).
...
štíhlá vížka na hřebenech střech pa.chrámů, které nemají věž, ale samostatné zvonice. Na věžičce zvonek-sanktusník, kterým se dříve při mši při sanktus zvonilo. Větrná smršť 4.7.1929 poškodila věžici na kostele Zvěstování P.Marie a srazila věžičku kostela sv.Bartoloměje. Plán na novou věž vypracoval pplk. železničního pluku Ing.Hammerschmied, technický rádce Muzejního spolku. Tesařskou práci prov...
běžné užívaný, ale nesprávný název pro náhrobek Vojtěcha z Pernštejna k chrámu sv. Bartoloměje...
27.9.1885 přišel do Pardubic 8.dragounský pluk Graf von Montecuccili, který od svého vzniku měl polní oltář, nesoucí čestné pojmenování po vojevůdci Evženu Savojském. Pluk se r.1918 vrátili do Pardubic, byl nazván 8.dragounský pluk sv.Václava. O oltář nebyl zájem, byl v bednách uložen v augmentačním skladu. Správce skladu Jan Bulíř po dohodě s p.A.J.Kubešem jej předal do pa.muzea. V zámecké kapli...
patřilo mezi živnosti které se po založení parforsních honů rozšířilo a získalo vynikající úroveň. Přežilo zánik honů. O kvalitě svědčí, že ještě r.1943 bylo ve výloze sedlářského závodu Fr. Haděny vystaveno sedlo zhotovené pro film „Kníže Václav!“...
stála od r.1507 na východní hrázi zámeckého příkopu, na níž vznikala Labská ul., při domech čp.14,15 a na druhé straně 37,38. Nazvána podle sedláře Bedřicha Hejtmánka, jemuž domy čp.14,15 patřily. Byla to věž o dvou poschodích, s vysokou sedlovou střechou, pod ní snad osmiboký ochoz. Jako Zelená brána měla předbraní a před nim od Labe byl příkop s padacím mostem. Předbraní mělo gotický vjezd-bránu...
1736-1763 na rozdíl od války o rakouské dědictví Pardubice přímo nezasáhla. Neustálé procházení a dočasné táboření postupujících i ustupujících rakouských vojsk spolu s morem r.1758 ale Pardubice těžce postihly. V červenci 1758 byly Pardubice na čas i sídlem nejvyššího rakouského velitele polního maršálka Leopolda hraběte Dauna....
Selské bouře se pardubickému komornímu panství vyhýbaly, roboty na něm byly poměrně mírné. Za svého pobytu v Pardubicích 10.10.1771 rozhodl císař Josef II o okamžitých opatřeních ke zmírnění bídy po předchozích válkách. Dal do Čech přivézt obilí a sám půjčil dva miliony zlatých rýnských. Na pa.zámku přijal i sedláky a tradovalo se, že jim řekl „Jděte na pány“. Po jeho odchodu se rozšířila pověst,...
panský dvůr na místě rybníka Semtín, na katastru obce Doubravice....
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
