Úvod > Dle abecedy >
Historie
dle abecedy
Hledat v kategorii
Historie
Hesla v kategorii
Historie
dle abecedy:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
zaniklá ves dle J.Sakaře západně od Pardubic u Rosic. Přívoz proti rosickému Školnímu náměstí býval do postavení lávky z Rosic do Svítkova po r.1955. Tehdy ještě na levém břehu byla chalupa převozníka, snad pozůstatek té sedm století zapomenuté vsi....
vrchnostenská ves při sezemské silnici v místech dnešních Hůrek. R.1384 je uváděna Lhotka Rybářská mezi statky pa.panství. J.Sakař uvádí, že u Lhotky byl lom, jehož jméno Na babě připomínal Babí ostrov, dnes sídliště Na Babce na okraji Dubiny. Pro stavbu Haldy a Velkého rybníka - Jezera vykoupil Vilém z Pernštejna koncem 15.stol.velkou část pozemků vsi nazývané již jen Lhotka i vsi Bukovina. Tím...
Chrámový zpěv pěstovala literátská bratrstva, první zpráva o pardubickém je r.1542. R.1551 byl do kostela pořízen nový graduál, notovaný a česky psaný od Johanesa Píseckého z Chrudimi. Janu Kavkovi, hrnčíři z Pardubic, bylo „dáno od malování a iluminování téhož graduálu 31 kopa“. R.1559 pořízen nový český antifonář, latinský graduál a české písně od Kavky, a za rok český žaltář. R.1564 bylo již l...
jmenované též Myslivecké muzeum, založil 4.5.1942 Lovecký klub Pardubice. Předsedou komise pro jeho zřízení zvolen Bedřich Neth, berní ředitel. Myšlenka se setkala s pochopením nejen u všech myslivců i veřejnosti vůbec. Pardubice proslulé v minulosti myslivostí zůstanou i v budoucnosti střediskem ušlechtilé myslivosti. Potvrzuje nám to živá činnost Okresního mysliveckého spolku a též volba Pard...
R.1790 došlo k zásadní změně ve správě města. Konšelské zřízení zrušeno, v obecní správě zvýrazněn živel byrokratický (profesionální), zřízen magistrát vedený doživotním purkmistrem, který musel být zkoušený právník. Vedle něho zasedali dva zkoušení magistrátní radové, prověření co do znalostí soudní a politické agendy u apelačního soudu a gubernia. Ti tvořili rozhodující složku obecního zřízení. ...
státoprávní listiny zaručující poddaným právy, výsady, svobody - Viz. Městská práva...
býval vždy malý. Pardubice byly městem poddanským. Od Pernštejnů dostaly dům na radnici, pivovar a mlýn na slad s vodárnou, ovšem vždy výměnou. Vojtěch z Pernštejna r.1531 věnoval městu téměř zaniklé obce Bukovinu a Lhotku, s ní Bělobranskou dubinu. Jan z Pernštejna r.1538, chtěje městu pomoci po zhoubném požáru věnoval městu obec Přerov, z níž ale šel plat 9 kop Betlémské kaple, s ní i Zelenobra...
r.1227 majitelem okolí dnešních Pardubic Kojata Hrabišic, který ve své závěti věnoval vsi Starý Mateov, Zminné, Sezemice a j. Klášterům. Pardubice ještě neúváděny.
r.1313 zmínka o prvním známém majiteli Pardubic, kterým byl Puta z Dubé- Pardubic
r.1332 první bezpečná zpráva o tom, že Pardubice vlastnil Arnošt z Hostýně.
r.1341-42 zdědili Pardubice jeho synové: Arnošt z Pardubi...
jméno dnešního Wernerova nábřeží uváděné r.1880...
starší dnes zapomenutý název pro Bílé předměstí...
Postavení sochy P.Marie na náměstí žádal pa.děkan Valentýn Antonín Kelčák r.1695. Městská rada se k žádosti stavěla odmítavě. Až po dvou letech se ze sbírek podařilo získat peníze a arcibiskupství požádáno o povolení. V srpnu 1698 stál šestimetrový sloup s pozlacenou sochou P.Marie na vrcholu. Nepřesně je nazýván morový sloup, protože měl být poděkováním, že morová epidemie r.1680 Pardubice minula...
R.1548 si zámecký hejtman Diviš Bišínský z Božejova postavil dvůr v místech mezi dnešními ul.Jindřiškou a Žitnou kde ústí do ul.Arnošta z Pardubic. Peníze měl za prodeje rodného Mateřova Janu z Pernštejna. Od r.1542 zde hospodařil Markvard, vladyka z Vlčnova, člen starobylého rodu z Chrudimska, dvoru se říkalo Markvartovský. R.1548 dvůr prodán Janovi z Pernštejna za 300 kop, ten jej téhož roku p...
Když Vilém z Pernštejna po požáru města r.1507 zahájil jeho skvělou obnovu, pamatoval také na zásobování zvyšujícího se počtu obyvatel masem. Dal na náměstí před radnicí I postavit masné krámy počtu 25 „vík“. Zároveň řezníkům vydal r.1509 tržní řád a 25.3.1510 stvrdil jejich cechovní artikule. Od r.1531 bylo několik masných krámů a jatek v Kostelní ulici. Údajně později masné krámy na náměstí nah...
jazykově nemožné pojmenování dnešní Bartolomějské ul., zaznamenané r.1792....
Dne 10.1.1633 děkan Wilhelmem zu Ackerem zapsal do 1.pardubické matriky narozených 1.zápis narození, matrika sňatků vedena od r.1641, pohřbů od r.1669. ...
Při Celostátní výstavě tělovýchovy a sportu r.1931 vydáno 6 pamětních medailí. K oslavám výročí 600 let města Pardubice r.1940 vydána Jubilejní medaile, návrh pa.sochař František Zuzka, ražba v Kremnici, cena 50.- Kč. Medaili pa.rodáka, národního umělce Jaroslava Gruse vydala VČG – Galerie Jaroslava Gruse k jeho 89.narozeninám r.1980. K setkání numizmatiků 28.-29.11.1987 v Pardubicích uspořádalo ...
původní název Bílé brány, po r.1547 když se vžil nový název, přenesena na bránu za Chrudimkou, předtím zvanou Jelínkova, na počátku Mejtské cesty....
název historické cesty do Vysokého Mýta při níž kolem r.1340 založen panský dvůr Vystrkov. Z míst dnešní Zlaté štiky z ní odbočovala stará Sezemská cesta, po níž bylo možno jet do Hradce Králové bez překračování Labe. U Vystrkova se k ní připojovala patrně nejstarší Chrudimská cesta přes Pardubičky, původní Pardubice. Podél cesty do poloviny 18.stol.obestavěné osamělými dvorci vzniky ul.Mezi mosty...
pojmenování pro Bílé předměstí zaznamenané r.1701, možná jen pro vznikající ul.Mezi Mosty a Štrossovu. ...
Kůň je symbolem Pardubic od založení „města nového“. Jeho zakladatel Arnošt z Hostýně a ze Staré mu zanechal znak s přední polovinou bílého půlkoně. Již za Pernštejnů byla v Kladrubech na pa.panství založena koňská obora, za Rudolfa II.přeměněná v císařský hřebčín, dnes národní kulturní památka. Od třicetileté války do 1939 zde byly silné jezdecké posádky, ke konci s jezdeckým učilištěm. Od r.1841...
Arnošt z Hostýně a ze Staré odkazuje ve své závěti z 29.12.1340 svým synům a manželce Adličce tvrz Pardubice s "městem novým". Vykonavatelem ustanoven Arnošt z Pardubic t.č.děkan pražské kapituly, pozdější první arcibiskup pražský. Město založil kolem r. 1332 v sousedství tvrze místo vsi Pardubice, kterou r.1332 věnoval klášteru cyriaků, nazývanou pak Pardubice Mnichové, dnes Pardubičky. Závěť je...
Město Nové či městečko koupil r.1491 Vilém z Pernštejna. Asi příliš nezměněné, převážně dřevěné r.1507 celé vyhořelo. Vilém toho využila a postavil již skutečné zděné, jednopatrové gotické město, bohužel na malém prostoru dřívějšího „městečka“. Požár a přestavba zničily Město Nové tak, že archeologové po něm nenalezli ani stopy. Dne18.6.1512 dal městu Pardubice stejná práva, kterými se řídila měst...
Tuto pověst Pardubicím již za rakouské monarchie přinesly parforsní hony, kdy se stávaly sezonním centrem monarchie, následně od r.1874 Velké pardubické steeplechase, největší evropskému dostihu. Pověst posílil od r.1924 celostátní tenisový přebor Juniorka, od r.1929 mezinárodní motocyklový závod Zlatá přílba a r.1931 1.Celostátní výstavba sportu a tělovýchovy, pro níž postaven Masarykův všesporto...
r.1515 uvedený název pro „Město“, dnešní Staré Město....
V prostorách mezi ulicemi Jindřišskou, Hronovickou a Hostýnskou založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, kolem poloviny 16.století dvůr (čp. 31), nazývaný po něm Bohuslavským, pak Markvartovský. V letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru. Za Raabových reforem byl dvůr 1779 zrušen, hlavním část pozemků r.1789 rozdělena na 16 sta...
ustavena 1.1.1966 se 7 členy, dbala o pořádek ve městě, spolupracovala s občanským výbory, VB a aktivem "Kdo nám hyzdí Pardubice". Počet členů se postupně zvyšoval. Nebyla oblíbená, zejména proto, že na pořádek dbala mnohdy přísně a důsledně. Dostala přezdívku Šedý mor....
také Lázně v ulici ke klášteru, bývala od r.1497 v dnešní Kostelní ulici nad Městskou strúhou. Po r.1622, za třicetileté války zanikla....
Rokem 1870, zavedením magistrátní správy města končí funkce rychtáře. Funkce policejního komisaře se ujal jeden z dvou t.zv.nezkoušených radů. Vláda mu ukládal tolik práce, že městu muselo r.1854 ustanovit systemizovaného policejního úředníka. Komisařem zvolen lékárník Vilém Menšík. S tím nesouhlasilo okresní hejtmanství, že na funkci by neměl dost volného času. Skutečným policejním úředníkem pro...
i práva majitelů Pardubic:
- 19.8.1357 Císař Karel IV.udělil arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic a jeho bratřím právo „super fluvio Albae penesopidum predicktum in Pordobicz“, vybírat mýto dřeva z plaveného po Labi. Snad je jen potvrdil, mýto vybírali asi již páni v Dubé.
- 3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta,
- 21.5.1507 udělil Pardubicím celní pří...
název pro východní rameno Chrudimky upravené při opevňovacích pracích Viléma z Pernštetjna na hradební příkop chránící město na jižní a západní straně. Původně se Chrudimka před ústím dělila na několik ramen, západní se oddělovalo asi v místech dnešního plaveckého areálu, obtékalo po západní straně návrší na němž bylo založena „město nové“. Snad již tehdy bylo upraveno pro ochranu města. Za Vilém...
viz Císařská strúha, nebo Strúha městská – Pernštejnský kanál postupně se vyskytující názvy pro kanál založený r.1501Vilémem z Pernštejna, přivádějící vodu pro zásobování a pohon zařízení uprostřed města...
Pardubice jsou dnes největší a nejkomplikovanější územní jednotkou Pardubicka, složenou z mnoha oficiálních i neoficiálních částí, jimž jsou věnována samostatná hesla.
Dle historika PhDr. F.Šebka jsou stopy počátků Pardubic na třech lokalitách: u kostela sv. Jiljí v Pardubičkách, u tvrze při ústí Chrudimky do Labe a u dnešní ul.Ke trati. Tato třetí lokalita byla patrně při původní stezce z ...
V polovině 14.stol byl založen dvůr Vystrkov v místech dnešního nám. U Kostelíčka. V dobách první pernštejnské výstavby Pardubic vznikla u dvora před r.1518 kolonie městských forberků. Název vznikl zkomolením německého Furwerk (povoz), protože zde byli usídleni povozníci, kteří do města sváželi stavební materiál. ...
Nemajetným poddaným na pa.panství poskytoval lékařskou pomoc od r.1773 zámecký lékař, kdy se „císařský chirurgem“ stal Němec Michael Nusshart. Podle zámeckého vzoru pověřila obec lékařskou péčí o chudé r.1795 chirurgiae doktora Josefa Fichtnera. Dostával za to 4 sáhy dříví a 25 zlatých, později 30 zl. Bydlel v čp.100 v Kostelní ul, kde r.1815 ve věku 48let zemřel. Následovníkem byl Josef Otto, l...
V branách v letech 1507-1643 název dnešního Bělobranského nám.ležícího mezi branami: Bílou, Sedlářskou a Mejtskou-Jelínkovou. ...
Kolem r.1770 vojenská správa řeší ubytování vojáků zřízením „světnice militární“ zvané také „kamaradšaft“. Jedna v domě čp.54 Zelené předměstí v Úzké ul.na místě dnešního Domu techniky, tomu domu se ještě na počátku 20.stol.říkalo Kasárna. Byly také „militární maštale“ jako v čp.59 na Pernštýnském nám. ...
Na území Pardubic bývala řada mlýnu na Chrudimce, Haldě, Městske strúze, Městské řece s malými spády a malým množství vody. Pozoruhodné je, že Pernštejnové, budovatelé velkých vodních děl, nevyužily vodní síly Labe pro větší mlýn, či jiný vodou poháněný podnik. Na Chrudimce se o vodu dělili čtyři mlýny. U jezu nad mostem z Bělobranského nám.byl na levém břehu Kohoutkovský mlýn čp.137, zrušen r.191...
jméno lodi vozící po Chrudimce návštěvníky z města na Vinici a zpět. Velká pramice pro 20 osob poháněná bidlem zvaným štechr – štechrovka ...
dlabaný člun. Dva 700 let staré nalezeny při dobývání písku 15.1.1958 v Labi u Labětína. Uloženy v Přeloučském muzeu, nekonzervované a nechráněné před povětrností. Zde je objevil A.J.Kubeš místopředseda KKP. Po delším úsilí prosadil, že jeden „svědek dávných časů“, dle tisku již 1000 let starý, byl 22.2.1966 převezen do VČM. Zde člun 8 m dlouhý, 1,1 vysoký, 1,2 m široký kozervován, uložen zprvu p...
Epidemie. Na útěku z Prahy před morem 6.6.1680 dorazil do Pardubic, císař Leopold I., který na pa. zámku vydal první robotní patent. Dne 9.9.1680 v pa.zvonici vysvěcena kaple sv.Rocha, ochránce před morem. R.1695 na náměsti postaven morový sloup, správně Mariánský sloup. Pa.konšelé pro zpřísnění opatření proti šíření moru 19.7.1715 stanovili: "aby žádný bez pasu nového (do města) pouštěn nebyl,...
Nejstarší pa.mydlářství založil r.1884 Alois Jelínek. Mělo prastarý původ vyvíjející od středověku. Nová doba přinesla pokrok, ale hluboký vztah k výrobě v rodě zůstal. Popularita se udržela skutečnou kvalitou. Specialitou bylo oblíbené mýdlo do vyvářky „Saponit“ s fialkovou vůní, vyvážené i do ciziny. Firma se zabývala i parfumerií. Nejvyšší úrovně dosáhla před okupací, nedostatek peněz, pak vále...
název Labské ulice v knize Rudé r.1516. Ulice tehdy vznikala na hrázi oddělující zřejmě upravené koryto Chrudimky od zámeckého příkopu upraveného snad z jednoho ramene Chudimky.. ...
staré pojmenování části ul.Pernštýnské před císařským mlýnem, kde klenutým můstkem překračovala Městskou strúhu, dnes svedené do potrubního kanálu....
území zmiňované s panskou forotou dřeva u Labe na při dnešní ul.U Stadinu...
v 16. stol.název pražské cesty podle níž se rozrůstalo Pražské nebo Dlúhé, později Zelené předměstí, dnešní třída Míru....
od 18.stol název pozemků na jihu Zeleného předměstí. Název dle Sakaře je po kováři Jindřichu Skřivánkovi, který se r.1627 oženil se vdovou po kováři Kašparu Zajíčkovi a s ní vyženil dům čp.60 Zelené předměstí a rozsáhlé pozemky za „spravedlností“. Dům i pozemky před r.1620 patřily pa.sboru Jednoty českých bratří. Tu část Zeleného Předměstí r.1845 odřízla železnice, po její postupné zástavě a výs...
skupina provozních objektů, soukenická valcha, mlýn, huť, kotlárna, s obytnými budovami a katovna, pernštejnská průmyslová zóna, na konci Děkanské hráze při Městské řece před dnešními stadiony. Později název uličky odtud za Veselku. Původní provozy postupně zanikaly, po mlýn poslední r.1910 kdy byla Městská řeka zasypána. Některé objekty využívané jako dílny a opravny zbourány před stavbou zimní...
Starý název cesty po západním břehu zámeckého příkopu vycházející z prostoru Na valše. Název používá historik J.Sakař ještě r.1928, ale nevysvětluje jej. Udává, že se zde do 2.pol. 14.stol.skladovalo obilí, které se nevešlo do tvrze. Do 16.stol zde byla velká louka zaplavovaná Labem, velkou část pak zabral zámecký příkop. Vrchnost i město zde měly své podniky: koželužnu, papírnu, skládky-forotu. R...
Dle urbáře jeden z více starých názvů dnešní Kostelní ulice, užívaný v l.1502–1525....
právovárečníci, všichni majitelé domů „města v hradbách“, kteří r.1507 dostali varné právo. Původně jich bylo 109. R.1631 se minorité vzdali toho práva ze tří domů které koupili. Bez varného práva byla škola, radnice, děkanství, mlýn panský i měšťanský a šatlava. K získání varného páva musel být žadatel nejméně rok sousedem. R.1658 měl nákladník z polovičního varu ječného piva čistý zisk 30 zl.10 ...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
