Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Matrika

Dne 10.1.1633 děkan Wilhelmem zu Ackerem zapsal do 1.pardubické matriky narozených 1.zápis narození, matrika sňatků vedena od r.1641, pohřbů od r.1669. ...



Medaile

Při Celostátní výstavě tělovýchovy a sportu r.1931 vydáno 6 pamětních medailí. K oslavám výročí 600 let města Pardubice r.1940 vydána Jubilejní medaile, návrh pa.sochař František Zuzka, ražba v Kremnici, cena 50.- Kč. Medaili pa.rodáka, národního umělce Jaroslava Gruse vydala VČG – Galerie Jaroslava Gruse k jeho 89.narozeninám r.1980. K setkání numizmatiků 28.-29.11.1987 v Pardubicích uspořádalo ...



Mejtská brána a věž

původní název Bílé brány, po r.1547 když se vžil nový název, přenesena na bránu za Chrudimkou, předtím zvanou Jelínkova, na počátku Mejtské cesty....



Mejtská cesta

název historické cesty do Vysokého Mýta při níž kolem r.1340 založen panský dvůr Vystrkov. Z míst dnešní Zlaté štiky z ní odbočovala stará Sezemská cesta, po níž bylo možno jet do Hradce Králové bez překračování Labe. U Vystrkova se k ní připojovala patrně nejstarší Chrudimská cesta přes Pardubičky, původní Pardubice. Podél cesty do poloviny 18.stol.obestavěné osamělými dvorci vzniky ul.Mezi mosty...



Mejtské předměstí

pojmenování pro Bílé předměstí zaznamenané r.1701, možná jen pro vznikající ul.Mezi Mosty a Štrossovu. ...



Město koní

Kůň je symbolem Pardubic od založení „města nového“. Jeho zakladatel Arnošt z Hostýně a ze Staré mu zanechal znak s přední polovinou bílého půlkoně. Již za Pernštejnů byla v Kladrubech na pa.panství založena koňská obora, za Rudolfa II.přeměněná v císařský hřebčín, dnes národní kulturní památka. Od třicetileté války do 1939 zde byly silné jezdecké posádky, ke konci s jezdeckým učilištěm. Od r.1841...



Město nové

Arnošt z Hostýně a ze Staré odkazuje ve své závěti z 29.12.1340 svým synům a manželce Adličce tvrz Pardubice s "městem novým". Vykonavatelem ustanoven Arnošt z Pardubic t.č.děkan pražské kapituly, pozdější první arcibiskup pražský. Město založil kolem r. 1332 v sousedství tvrze místo vsi Pardubice, kterou r.1332 věnoval klášteru cyriaků, nazývanou pak Pardubice Mnichové, dnes Pardubičky. Závěť je...



Město Pardubice

Město Nové či městečko koupil r.1491 Vilém z Pernštejna. Asi příliš nezměněné, převážně dřevěné r.1507 celé vyhořelo. Vilém toho využila a postavil již skutečné zděné, jednopatrové gotické město, bohužel na malém prostoru dřívějšího „městečka“. Požár a přestavba zničily Město Nové tak, že archeologové po něm nenalezli ani stopy. Dne18.6.1512 dal městu Pardubice stejná práva, kterými se řídila měst...



Město sportu

Tuto pověst Pardubicím již za rakouské monarchie přinesly parforsní hony, kdy se stávaly sezonním centrem monarchie, následně od r.1874 Velké pardubické steeplechase, největší evropskému dostihu. Pověst posílil od r.1924 celostátní tenisový přebor Juniorka, od r.1929 mezinárodní motocyklový závod Zlatá přílba a r.1931 1.Celostátní výstavba sportu a tělovýchovy, pro níž postaven Masarykův všesporto...



Město v ohradě

r.1515 uvedený název pro „Město“, dnešní Staré Město....



Městská Familie

V prostorách mezi ulicemi Jindřišskou, Hronovickou a Hostýnskou založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, kolem poloviny 16.století dvůr (čp. 31), nazývaný po něm Bohuslavským, pak Markvartovský. V letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru. Za Raabových reforem byl dvůr 1779 zrušen, hlavním část pozemků r.1789 rozdělena na 16 sta...



Městská inspekce veřejného pořádku

ustavena 1.1.1966 se 7 členy, dbala o pořádek ve městě, spolupracovala s občanským výbory, VB a aktivem "Kdo nám hyzdí Pardubice". Počet členů se postupně zvyšoval. Nebyla oblíbená, zejména proto, že na pořádek dbala mnohdy přísně a důsledně. Dostala přezdívku Šedý mor....



Městská lázeň

také Lázně v ulici ke klášteru, bývala od r.1497 v dnešní Kostelní ulici nad Městskou strúhou. Po r.1622, za třicetileté války zanikla....



Městská policie

Rokem 1870, zavedením magistrátní správy města končí funkce rychtáře. Funkce policejního komisaře se ujal jeden z dvou t.zv.nezkoušených radů. Vláda mu ukládal tolik práce, že městu muselo r.1854 ustanovit systemizovaného policejního úředníka. Komisařem zvolen lékárník Vilém Menšík. S tím nesouhlasilo okresní hejtmanství, že na funkci by neměl dost volného času. Skutečným policejním úředníkem pro...



Městská práva

i práva majitelů Pardubic: - 19.8.1357 Císař Karel IV.udělil arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic a jeho bratřím právo „super fluvio Albae penesopidum predicktum in Pordobicz“, vybírat mýto dřeva z plaveného po Labi. Snad je jen potvrdil, mýto vybírali asi již páni v Dubé. - 3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta, - 21.5.1507 udělil Pardubicím celní pří...



Městská řeka

název pro východní rameno Chrudimky upravené při opevňovacích pracích Viléma z Pernštetjna na hradební příkop chránící město na jižní a západní straně. Původně se Chrudimka před ústím dělila na několik ramen, západní se oddělovalo asi v místech dnešního plaveckého areálu, obtékalo po západní straně návrší na němž bylo založena „město nové“. Snad již tehdy bylo upraveno pro ochranu města. Za Vilém...



městská strúha

viz Císařská strúha, nebo Strúha městská – Pernštejnský kanál postupně se vyskytující názvy pro kanál založený r.1501Vilémem z Pernštejna, přivádějící vodu pro zásobování a pohon zařízení uprostřed města...



Městské forberky

V polovině 14.stol byl založen dvůr Vystrkov v místech dnešního nám. U Kostelíčka. V dobách první pernštejnské výstavby Pardubic vznikla u dvora před r.1518 kolonie městských forberků. Název vznikl zkomolením německého Furwerk (povoz), protože zde byli usídleni povozníci, kteří do města sváželi stavební materiál. ...



Městský lékař

Nemajetným poddaným na pa.panství poskytoval lékařskou pomoc od r.1773 zámecký lékař, kdy se „císařský chirurgem“ stal Němec Michael Nusshart. Podle zámeckého vzoru pověřila obec lékařskou péčí o chudé r.1795 chirurgiae doktora Josefa Fichtnera. Dostával za to 4 sáhy dříví a 25 zlatých, později 30 zl. Bydlel v čp.100 v Kostelní ul, kde r.1815 ve věku 48let zemřel. Následovníkem byl Josef Otto, l...



Mezi branami

V branách v letech 1507-1643 název dnešního Bělobranského nám.ležícího mezi branami: Bílou, Sedlářskou a Mejtskou-Jelínkovou. ...



Militární světnice

Kolem r.1770 vojenská správa řeší ubytování vojáků zřízením „světnice militární“ zvané také „kamaradšaft“. Jedna v domě čp.54 Zelené předměstí v Úzké ul.na místě dnešního Domu techniky, tomu domu se ještě na počátku 20.stol.říkalo Kasárna. Byly také „militární maštale“ jako v čp.59 na Pernštýnském nám. ...



Mlýny

Na území Pardubic bývala řada mlýnu na Chrudimce, Haldě, Městske strúze, Městské řece s malými spády a malým množství vody. Pozoruhodné je, že Pernštejnové, budovatelé velkých vodních děl, nevyužily vodní síly Labe pro větší mlýn, či jiný vodou poháněný podnik. Na Chrudimce se o vodu dělili čtyři mlýny. U jezu nad mostem z Bělobranského nám.byl na levém břehu Kohoutkovský mlýn čp.137, zrušen r.191...



Monitor

jméno lodi vozící po Chrudimce návštěvníky z města na Vinici a zpět. Velká pramice pro 20 osob poháněná bidlem zvaným štechr – štechrovka ...



Monoxyl

dlabaný člun. Dva 700 let staré nalezeny při dobývání písku 15.1.1958 v Labi u Labětína. Uloženy v Přeloučském muzeu, nekonzervované a nechráněné před povětrností. Zde je objevil A.J.Kubeš místopředseda KKP. Po delším úsilí prosadil, že jeden „svědek dávných časů“, dle tisku již 1000 let starý, byl 22.2.1966 převezen do VČM. Zde člun 8 m dlouhý, 1,1 vysoký, 1,2 m široký kozervován, uložen zprvu p...



Mor

Epidemie. Na útěku z Prahy před morem 6.6.1680 dorazil do Pardubic, císař Leopold I., který na pa. zámku vydal první robotní patent. Dne 9.9.1680 v pa.zvonici vysvěcena kaple sv.Rocha, ochránce před morem. R.1695 na náměsti postaven morový sloup, správně Mariánský sloup. Pa.konšelé pro zpřísnění opatření proti šíření moru 19.7.1715 stanovili: "aby žádný bez pasu nového (do města) pouštěn nebyl,...



Mydlářství

Nejstarší pa.mydlářství založil r.1884 Alois Jelínek. Mělo prastarý původ vyvíjející od středověku. Nová doba přinesla pokrok, ale hluboký vztah k výrobě v rodě zůstal. Popularita se udržela skutečnou kvalitou. Specialitou bylo oblíbené mýdlo do vyvářky „Saponit“ s fialkovou vůní, vyvážené i do ciziny. Firma se zabývala i parfumerií. Nejvyšší úrovně dosáhla před okupací, nedostatek peněz, pak vále...



Na hrázi jdouc k labskému mostu

název Labské ulice v knize Rudé r.1516. Ulice tehdy vznikala na hrázi oddělující zřejmě upravené koryto Chrudimky od zámeckého příkopu upraveného snad z jednoho ramene Chudimky.. ...



Na kamenném mostě

staré pojmenování části ul.Pernštýnské před císařským mlýnem, kde klenutým můstkem překračovala Městskou strúhu, dnes svedené do potrubního kanálu....



Na pastvách

území zmiňované s panskou forotou dřeva u Labe na při dnešní ul.U Stadinu...



Na předměstí Dlúhém

v 16. stol.název pražské cesty podle níž se rozrůstalo Pražské nebo Dlúhé, později Zelené předměstí, dnešní třída Míru....



Na skřivánčím poli

od 18.stol název pozemků na jihu Zeleného předměstí. Název dle Sakaře je po kováři Jindřichu Skřivánkovi, který se r.1627 oženil se vdovou po kováři Kašparu Zajíčkovi a s ní vyženil dům čp.60 Zelené předměstí a rozsáhlé pozemky za „spravedlností“. Dům i pozemky před r.1620 patřily pa.sboru Jednoty českých bratří. Tu část Zeleného Předměstí r.1845 odřízla železnice, po její postupné zástavě a výs...



Na Valše

skupina provozních objektů, soukenická valcha, mlýn, huť, kotlárna, s obytnými budovami a katovna, pernštejnská průmyslová zóna, na konci Děkanské hráze při Městské řece před dnešními stadiony. Později název uličky odtud za Veselku. Původní provozy postupně zanikaly, po mlýn poslední r.1910 kdy byla Městská řeka zasypána. Některé objekty využívané jako dílny a opravny zbourány před stavbou zimní...



Na zábraží

Starý název cesty po západním břehu zámeckého příkopu vycházející z prostoru Na valše. Název používá historik J.Sakař ještě r.1928, ale nevysvětluje jej. Udává, že se zde do 2.pol. 14.stol.skladovalo obilí, které se nevešlo do tvrze. Do 16.stol zde byla velká louka zaplavovaná Labem, velkou část pak zabral zámecký příkop. Vrchnost i město zde měly své podniky: koželužnu, papírnu, skládky-forotu. R...



Nad řekú

Dle urbáře jeden z více starých názvů dnešní Kostelní ulice, užívaný v l.1502–1525....



Nákladníci

právovárečníci, všichni majitelé domů „města v hradbách“, kteří r.1507 dostali varné právo. Původně jich bylo 109. R.1631 se minorité vzdali toho práva ze tří domů které koupili. Bez varného práva byla škola, radnice, děkanství, mlýn panský i měšťanský a šatlava. K získání varného páva musel být žadatel nejméně rok sousedem. R.1658 měl nákladník z polovičního varu ječného piva čistý zisk 30 zl.10 ...



Nálety

Poprve letecký poplach v Pardubicích oznámily sirény 26.3.1942. První nálet zažily 25.10.1942. V 00,20 hod.přiletěl 4motorový spojenecký bombardér, nad městem provedl okruh, přeletěl nádraží a hloubkovým letem z výšky asi 100-150 m bombardoval letiště tříštivými pumami, 3 dopadly na rolovací plochu, poškodily odstavené letadlo, po dalším obletu svrhl další 3 pumy. Cílem náletu bylo odpoutat pozor...



Národní garda

Za napoleonských válek r.1809 opustila město vojenská posádka. Měšťané chtěli založit městskou gardu, to císař v srpnu 1811 zamítl. V březnu r.1848 po vydání manifestu slibujícího konstituci vznikly v Pardubicích, Přelouči, Dašicích, Sezemicích a Bohdanči Národní gardy, úředně Národní stráž. Českým velitelem jmenován generálmajor kníže Josef z Lobkovic, dříve velitel jezdeckého pluku v Pardubicí...



Národní garda 43

ustavena v Pardubicích 8.12.1935 pro zvýšení brannosti obyvatel, jedním z organizátorů byl dr.Antonín Blahout, ředitel pa.reálky....



Nejdůležitější data  z historie města  

15.12.1295 První historická zmínka o Pardubicích v listině papeže Bonifáce VIII.
1313 První zmínka o majitel Pardubic, Puota z Pardubic.
29.12.1340 Arnošt z Hostýna ve své závěti snům odkazuje tvrz Pardubice s „městem novým“ .
1359 otevřen farní kostel Zvěstování P.Marie, město získalo faru.
28.4.1421 vypálen klášter klášter cyriaků s nimiž je spojena první zmínka o Pa...



Němci

R.1906 mezi 17 031 pa.obyvateli, 539 Němců, z toho 323 vojáků, r.1929 z 25 162 obyvatel 551 Němců, 2 %, patrně nejnižší procento mezi větším městy v Čechách. ...



Nemošičky

jméno uváděné v kupních smlouvách r.1387 a 1491, patrně část vsi u náhonu. ...



Neodvislé listy

časopis vycházející v Pardubicích od r.1895 viz Tisk ....



Nová města pardubická

Arnošt ze Staré ve své závěti z r.1340 odkázal svým synů město nové. To naznačuje, že někdy předtím, místo vsi Pardubice věnované r.1332 klášteru cyriaků, založil u tvrze přestavované na vodní hrad, město Pardubice – město nové, spíše malé městečko. Jeho velikost ani vzhled dnes není znám. Za téměř dvě další století se asi mnoho nezměnilo. R.1507, kdy majitelem pa.panství byl Vilém z Pernštejna, c...



Nový rybník

zvaný také Bukovský rybník nebo Veliké jezero, zřízen za Vojtěch z Pernštejna na pozemcích zaniklé obce Bukoviny, zanikl také, připomíná jej ulička Do Nového na Židově....



Numerus clausus

výnos z r.1589 týkající se Židů na Pardubicku. Na panství smělo žít jen 14 rodin a to nejméně ve vzdálenosti půl míle od města Pardubice. Důvody drastického zákroku nejsou známé. Měl nepříznivé hospodářské důsledky. Proto jej místní orgány obcházely. Konšelé r.1618 prodali dům čp.8.na Bělobranském náměstí židu Izaiášovi. V gruntovních knihách vedena vložka o převodech židovských nemovitostí. ...



Obchod

Pardubice, které míjely obchodní stezky nebyly obchodním střediskem. Obchod omezen na malé pa.panství na levém břehu Labe. Začátkem 14.stol.majitel pa.tvrze měl právo vybírat clo ze dřeva plaveného po Labi. Za Pernštejnů se staly obchodním střediskem pa.panství rozsahu dnešního Pardubicka.
3.5.1494 Král Vladislav II.povolil stavbu mostu přes Labe a potvrdil právo mýta,
8.9.1509 Vilém...



Obchodní komora

V rakouské monarchii jich působnost upravena zákony z 18.3.1850 a z 29.6.1868. Před zavedením všeobecného hlasovacího práva měly i politický význam, tvořily samostatnou volební kurii. Do r.1945 Pardubice spadaly pod komoru v Hradci Králové. Pokusy o změnu zůstávaly bez úspěchu. R.1945 nebylo možné pomýšlet na samostatnou komoru, ale prezident pražské komory Ivan Petr, podpořil ustanovení pa.expozi...



Obecní dvůr

Kolem r.1507 koupili měšťané od Viléma z Perněštejna 5 lánů pozemků na západním straně města „za špitálem“, základ obecního polního hospodářství, za to platili ročně 6 kop 20 grošů. Město samo nehospodařilo, pozemky užívali za úplatu sousedé, zejména formani. Počátkem 16.stol.postavila obec při městské pastvišti za mlýnem na Haldě dvůr, jemuž se říkalo starý, kde byl chován městský dobytek. R.1549...



Obecní menší dvůr

V letech po třicetileté válce, po obnově dvora, se hovořilo se o Obecním menším dvoru, kde byl větší ale není známo. ...



Obecní mlýn

poháněný Městskou struhou byl v domě čp.13 vedle Panského - Císařského mlýna v Pernštýnské ul. Dům obec získala směnou r.1531, kdy jí Vojtěch z Pernštejna postoupil jedno sladové kolo ze sousedního Panského mlýna. Probouráním zdi obec získala prostor, kde postaveno další kolo s mlýnským kamenem a později umístěny dvě kroupové stoupy. Tak vznikl obecní mlýn. Z r.1636 je záznam:“Mlejn obecní, v ně...



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014