Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod


Náhodný výběr z hesel v Parpedii:


Pardubický perník

je světoznámý, ale je zajímavé, že v minulosti Pardubic rozsahem své výroby nehrál významnou úlohu. Svou pověst si vysloužil později svou kvalitou. Perníkáři se odštěpili od řemesla pekařského, patřili k cechu mlynářskému, pekařskému a sladovnickému města Pardubic, jehož artikule z r.1512 od Viléma z Pernštejna. R.1515 zde byl jediný perníkář, dle historika Sakaře, asi perníkář Jan, který, držel k...



Osada

Za osadu, malou ves, jsou pokládány Pardubice v době prvním písemné zmínky o nich. Viz Od osady k velkoměstu. Jen osadou byla vždy dnešní část Pardubic Žižín. Oddělenou osadou města Pardubic byla Familie, založená r.1780 i Jesničánky vznikající od konce 19.stol. než došlo ke stavebnímu propojení se Skřivánkem výstavbou kasáren železničního pluku. ...



Náměstí

Pardubice, „město v hradbách“- Staré město, měly jediné náměstí, nazývané rynk nebo odr.1881 Hlavní, od r.1915 Pernštýnské. Druhé trojúhelníkové náměstíčko na Bílém předměstí vystřídalo několik lidových názvů, od r.1881 úředně jmenováno Bílé, o čemž chybí doklady, po r.1945 opět bez úředního dokladu užíván název Bělobranské. Náznakem náměstí, tržiště, je rozšířený prostor Zeleného předměstí před b...



Na Staré poště

Ulice, která odbočovala z Chrudimké ul. na západ hned za hlavní železniční tratí. Při stavbě pochodu byla vozovka hlavní ulice, dnes Jana Pacha, snížena a je odtud přístup do ul.Na Staré poště jen pod schodišti. Pro vozidla je přístupná od západu z ul.V Ráji jejíž součástí byla i tato ulice do r.1913. Tehdy dostala dnešní jméno, podle toho, že zde na jižní straně prvního pa.nádraží byla r.1845 zř...



Kerhart & Tachecí

pa.zasilatelství založené r.1888 na konci Karlovy ul. u přejezdu přes dráhu, kde firma měla parní pilu. Sklady spojené vlečkou s nádražím měla na rohu dneš. ul.Hlaváčovy a tř. 17.listopadu, kde r.1892 zahájena výroba cementového zboží. Po znárodněn zde byla prodejna stavebnin. Po privatizaci zrušena a od r.2005 je zde parkoviště....



Karosárna

to byla původně výroba kočárů, kterou měl Hynek Krpata pod Zelenou branou, na starých pohlednicích to hlásá reklama na štítě vedle brány. Kusovou výrobu dřevěných karoserií osobních aut a dodávek měl pokrokový kolář Procházka ve dvoře vedle Zlaté Štiky. Ovšem brzy s ní skončil se zavedením celokovových karoserií. Jeho podnikavost dlouho připomínala reklama na štítě domu i po znárodnění jeho dílny....



Wernerovský dům

Dům Wernerův čp.116. Dům plný historie. Vlevo na severní straně Pernštýnského nám.je Wernerovský dům. Přiléhá k němu oblouk nad vchodem do Bartolomějské ul.zdobený v gotických výklencích obrazy rytíře, ženy a šaška z poč. 16.stol. Do r.1515 zde stála 1.pa.radnice. Stejně slavná je i jeho pozdější historie. Dům hostil B.Smetanu, Jana Nerudu, po dobu svého působení na pa.reálce zde bydlel Jan Geba...



Společnost Paniců Pardubických

založená r.1890, v l.1890 – 99 se zasloužila o většinu zábavných i dobročinných podniků v Pardubicích. Ve dnech 11.a 12.8.1900 uspořádán sjezd bývalých paniců Pardubických při příležitosti 10.výročí založení Společnosti. Vystoupilo na něm pěvecké kvarteto paniců.... Krátce nato Společnost patrně zanikla, zůstali bývalí panici, dorost nebyl. ...



Ulice proti německému kostelu

jedno pojmenování dnešní Kostelní ulice do r.1525, kdy při kostele sv.Bartoloměje byl klášter minoritů, kteří většinou pocházeli ze zněmčeného Krakova, proto ten katolický kostel nazýván německý, na rozdíl od českého farního kostela Zvěstování P.Marie, který byl podobojí. Když byl klášter r.1532 přemístěn ke kostelu Zvěstování P.Marie vystřídala Kostelní ulice řadu názvů. ...



Panská tříselna

zřízena r.1663 při panské koželužně. Pohánělo ji třetí kolo na náhonu k panské papírně. To zdvíhalo dva železné čepy se čtyřmi železnými kruhy. Zanikla též r.1734 s papírnou a koželužnou. Potom nějaký čas byla při býv.hospodě Hodonín u mostu přes Chrudimku. Podle ní asi pojmenován nedaleký prostor, dnes ulice Na Třísle. ...



V encyklopedii je nyní: 3277 hesel.

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014