Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Historie dle abecedy


Hledat v kategorii Historie


Hesla v kategorii Historie dle abecedy:



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9



Jatka

Říkalo se jim kutlof, snad podle našeho kutloch, malá místnost, nebo z německého Kutte- dršky. Po r.1507 byly součástí masných krámů nad Pernštýnkou strúhou. Po požáru r.1538 je Jan z Pernštejna při masných krámech neobnovil, přemístil je k ústí Požeračky do Chrudimky, pod dnešními mlýny. R.1645 za obléhání města Švédy, byly zničeny. Pak se vrátili opět k masným krámům v Kostelní ul. do jejich...



Jez

Pozoruhodné je, že Pernštejnové, proslulí svými vodními stavbami, postavili na Labi jediný jez až u Opatovic. V Pardubicích byl jez pouze na Chrudimce, který zadržoval vodu pro 4 mlýny a umožňoval napájet Městskou řeku, široký hradební příkop, a Pernštejnskou strúhu, pohánějící další mlýny aj. zařízení a zásobující město vodou. Bylo to víceúčelové důmyslné dílo. Jez byl ale pevný a průtočný profil...



Jméno Pardubice

není dodnes spolehlivě vysvětleno. Lidově se odvozoval od Dubin, pohanského božíště u „pár dubů“. Ovšem staročeština výraz „pár“ neznala. Pravděpodobnější by bylo Pardědub, t.j dub Pardův. Jako moravský Kněždub je Dub knězův. J.Sakař poukazuje na stařešinu rodu „Parduba“ a dodává, že název příslušel původně osadě, asi v místě Pardubiček, a potom tvrzi a městu při ní. F.K.Potěšil v Kronice měst...



K obecnímu dvoru

cesta mezi zahradami v místě dnešní Jindřišské ul. Chodilo se tudy k obecnímu dvoru (čp. 31), který při Karlově ul.kolem poloviny 16.století založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, nazývaný po něm Bohuslavským, v letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru. ...



Kachlová kamna

Krásná pa.barokní radnice z r.1760 skrývala v hlavní radní síni umělecky hodnotné dílo, terakotová glazurovaná kamna tmavohnědého zbarvení, pa.hrnčířského mistra Jana Antonína Merkla. Měla strmý pyramidový tvar. Jednotlivé terakotové díly, každý byl unikát, zdobeny bohatými rokovými dekorativními motivy, mezi nimiž nechyběl ani pardubický znak. Když se ta 3.radnice r.1892 bourala, byla kamna, tém...



Kamenný most

část Pernštýnské ul.u Císařského mlýna, kde ulice klenbou překonávala Městskou strúhu, pře 60 lety klenbu nahradila betonová roura....



Kanalizace

Od dob Pernštejnů odstraňování nečistot zřejmě sloužila Pernštýnská strúha, údajně s čistou vodu pro město, další toky a hradební příkopy. Po zrušení opevnění se z jednotlivých domů stavěly stoky do Městské řeky, která se při snižujícím průtoku stala otevřeným kanálem, odnášejícím odpad jen částečně do Labe za Valchou. Okresní hejtmanství dalo r.1851ohledat městské stoky a okresní inženýr se stara...



Kaple betlémská v Praze

R.1391 ji na pozemku, který věnoval kramář Kříž, postavil Hanuš z Milheimu, majitel Pardubic. Dne 27.5.1395 zabezpečil tamního kazatele platem ze vsi Přerov u Pardubic. R.1402 za kazatele navrhl Jana Husa. Když Přerov byl po r.1538 připojen k Pardubicím, přešel plat na město. Platební povinnost skončila r.1661. ...



Kaple sv.Tří Králů

v pardubickém zámku je doby první etapy jeho přestavby na počátku 16.stol. Nese charakteristické rysy pozdně gotického slohu, prostupuje přízemích i prvním patrem. Otázkou je zda zde nebyla již kaple Arnoštského hradu. Vstup do ní je v severovýchodním rohu zámeckého nádvoří, bohužel pro veřejnosti stále zavřený. Pod kaplí se nachází zajímavé sklepení se středověkou truhlou, sloužící pravděpodobně ...



Karlova ulice

Tudy od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Původně vycházela přímo z náměstí jako pokračování ul. Bartolomějské od pardubické tvrze. Když Vilém z Pernštejna po požáru r.1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, byla cesta na jih uzavřena, otevřena Pražskou branou jen na západu. Chrudimská cesta ztratila na...



Karlův dvůr

postavil a v l.1507-1517 držel pan Karel, zámecký úředník, který přišel do Pardubic s Vilémem z Pernštejna na přelomu 15.a 16. století; snad byl šlechtického původu - Karel na Stebni? Držel jej krátce, přesto zůstal v paměti města ve jménu Karlovy ul.až do 20.stol. Dvůr často střídal majitele, po jednom se také nazýval Škopkovský. Pardubická obec zpustlý dvorec držela r.1637, r.1639 byl za obléhá...



Karosárna

to byla původně výroba kočárů, kterou měl Hynek Krpata pod Zelenou branou, na starých pohlednicích to hlásá reklama na štítě vedle brány. Kusovou výrobu dřevěných karoserií osobních aut a dodávek měl pokrokový kolář Procházka ve dvoře vedle Zlaté Štiky. Ovšem brzy s ní skončil se zavedením celokovových karoserií. Jeho podnikavost dlouho připomínala reklama na štítě domu i po znárodnění jeho dílny....



Kat

se v Pardubicích připomíná již ve 2.čtvrtině 16.stol. Mimo poprav a mučení delikventů vykonával i funkci rasa. Zabýval se i léčitelstvím. Od 2.pol.17.stol.byla pa.katovna v ulici Za Veselkou v držení rodiny Zelingerů. Poslední pa.kat Jan Zelinger zahynul při požáru katovny se dvěma dětmi r.1825. Pa.popraviště se nacházelo v při dnešní ulici Na Spravedlnosti. Zajímavým dokumentem o středověkém soud...



Katakomby

Ačkoliv dle pověstí vedla podzemní chodba z pa.zámku na Kunětickou horu a jiná z radnice pod náměstím do protějšího domu, žádná rozsáhlejší podzemní prostory pod městem nebyly dosud odkryty. Jen velká krypta pod klášterním kostelem, kde byli pohřbíváni mniši, lidově nazývaná katakomby. Za 2.svět války byla krypta změna v protiletecký kryt. ...



Katovna

Postavila ji obec Pardubice r.1542, r.1568 prodala rasovi Machouši, od té doby bylo stavení majetkem městský katů. Za třicetileté r.1639 války zničeno, záhy obnoveno, roubením zdviženo do prvního patra. R.1825 dům zachvácen požárem, při tom zahynul poslední „mistr popravní“, již jen ras, Jan Zelinger se dvěma dětmi. Vdova Kateřina r.1843 předala grunt čp.81 zeti Josefu Graslovi ze Solopisk, r.18...



Katův dvoreček

Ze zámeckého nádvoří vpravo od průjezdu je vchod na dvorec pod hlavní věží při němž byla zámecká kuchyň. V nové době byl omylem nazván Katův dvoreček, místo mučírny a poprav....



Katův můstek

byl přes Městskou řeku za mlýnem Valcha mezi dnešním Plynostavem a Zimním stadionem. Při něm stála bašta chránící vstup na Valchu a sever Zeleného předměstí podél městské řeky....



Ke Kutlofu

ulička podél Požeračky k jatkám- kutlofu, které byly v l.1538-1645 u jejího ústí do Chrudimky v místě dnešních mlýnů....



Kladvice

městský rybník vedle Haldy, pojmenován podle Vilémova úředníka Glaudvice. Po jeho zániku zde byl močál a skládka odpadů, před 50 lety jej rybáři obnovili....



Klášter cyriaků

je spojen s první zmínkou o Pardubicích. Listinou z 15. prosince 1295 bere papež Bonifáce VIII. v ochranu cyriacký klášter s kostelem sv.Bartoloměje „in Pordoby“. S tím je spojena řada nevyjasněná otázek. Kdo a proč klášter založil, zda ves Pordoby nevznikla až po jeho založení, především kde klášter stál. Původně se předpokládalo, že to bylo v místě dnešního arciděkanství, kde byl od r.1514 klá...



Klášter řeholnic těšitelek

pečujících o nemocné a chudé, jednopatrový domek r.1933 postavený na Skřivánku v ul.K Blahobytu. R.1950 klášter zrušen....



Komorní panství

Jaroslav z Pernštejna musel r.1590 prodat pro dluhy pa.panství královské komoře, stalo se komorním panství, k němu bylo připojeno i panství dašické, zakoupením od Jana Kapoun ze Svojkova 11.3.1560. Pardubice se mohly sice nazývat královské komorní město, zůstaly městem poddanským, které z pa.panství nemělo žádné výnosy, ty byl odváděny královské komoře. Majetkem královské komory panství zůstalo do...



Konšelé

Správu města vedlo 12 konšelů, které jmenovala či „sázela“ vrchnost. Dálo se to každoročně na radnici za přítomnosti sousedů. Odstupující konšelé složili počet ze svého úřadování a panský úředník, zpravidla hejtman, jmenoval nové. Tomu aktu se říkalo obnova. V 18.stol.musela jmenování předem schválit dvorská komora. Dosazení konšelé skládali do rukou vrchnosti přísahu. Musela být obnovována při ná...



Kotlářská dílna

Hamr zřízený r.1507 Na valše byl r.1527 změněn na kotlářskou dílnu. K této patřil jako kotlářský byt dům čp.28 v Arnoštské ul.(dnes Sv.Anežky České) při Bílé bráně. Ta souvislost zanikla r.1665. Prvním kotlářem byl r.1527 Jan Hladík. R.1825 dílna vyhořela, znovu ji postavil Fr.Ehrlich. Posledním majitelem byl Antonín Patzelt, jeho synové místo 2.1.1851 prodali mlynáři Janu Pernerovi, který je přip...



Koželužna

Stávala Na Zábraží na místě pozdějšího čp.88. Komorní panství ji založilo r.1663 současně s papírnou a tříselnou. Rozšířilo tak tehdejší „průmyslovou oblast“ Na valše. Na dvoře byla váha s okovem jimž se čerpala voda do dílny. Zde bylo 11 velkých kádí do země zadělaných pro nakládání koží. Ke koželužně patřila tříselna. Je zajímavé, že ul.Na Třísle je až na Bílém předměstí. R.1778 byla již koželuž...



Královské komorní město

Ten honosný titul získaly Pardubice r.1560, kdy zadlužené pardubické panství koupila královská komora, stalo se komorním. Nepřinesl jim výhody královských měst, zůstaly poddanským městem, se správními i ekonomickými nevýhodami. Nesly jej až do 19.stol. Až od r.1863 osvobozené město, sídlo politického okresu – okresního hejtmanství, mohlo samostatně hospodařit i podnikat, zahájit svůj úspěšný rozvo...



Krchleby

tvrz a ves. Tvrz bývala jihovýchodně 1 km od Lánů na Důlku v polích v místech, kde se říkalo „Hanšpurka“. Stala od 14.stol. mezi třemi rybníky Hluboký, Tvrzný, Starý, z nich se mohl napájet příkop obklopující val vejčitého půdorysu. Uvnitř na jedné vyvýšenině stála kulatá, na druhé čtverhranná budova. Pozoruhodné je, že i vnitřní prostor valu kolem vyvýšenin bylo možno také zatopit. R.1323 je zm...



Kronika města

je uložena ve Státním okresním archivu Pardubice. R.2008 byl objeven chybějící díl z období 13.3.1895 až 1933. Nalezl jej p.Martin Mandys na půdě svého domu a předal městu. Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB-Zet Pardubicka č.40 Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka do konce 19.stol. a č.56 Malá kronika Pardubicka 20.století. R.2010 byl PhDr.J.Kotyk Ph.D.,vedoucí redaktor ZKPP jmenován kroniká...



Křtitelnice

v chrámu sv.Bartoloměje je nejstarší umělecká památkou kostela. Je uměleckým výrobkem pernštejnské huti Na Hrádku z r.1515 pro původní farní kostel Zvěstování P.Marie. R. 1532 se farním stal chrám sv. Bartoloměje a křtitelnice přemístěna sem. Má tradiční gotický tvar zvonového kotle na třech nohách ukončených lvími spáry. Horní pás kotle zdoben šesti zubřími hlavami, pod nim je nápis: „Vilém z P...



Krypta

je v Pardubicích je pod kostelem Zvěstování P.Marie. V l.1538–1786 kdy to byl klášterní kostel sloužila k pohřbívání mnichu i měšťanů. Ještě r.1890 zde bylo 12 rakví. Do r.1939 byla krypta prázdná. Za II.světové války změněn na protiletecký kryt. ...



Kudy k Hoře jedou

byl r.1533 název pozdější Královské tř., dnešní tř.Míru, značící cestu ke Kutné Hoře, tehdy po Praze nejdůležitějšímu městu království....



Kudy se do Chrudimi chodí

tak v knize rudé je r.1522 nezvána dnešní Štrossova ul., důkaz, že přes Pardubičky a Nemošice byla nejstarší cesta do Chrudimi, ještě hodně užívaná. ...



Kutlof

starý název pro Jatky ...



Lazebník

Pracovník lázní, které bývaly v Kostelní ul. nad Městskou strúhou, nebo holič, který byl oprávněn provádět i menší léčebné úkony. Lazebník Volf Žitavský koupil r.1564 pa.městské lázně. Fr.Svatoň nalezl o léčení v pa.kronikách tyto záznamy: Lazebník Krištof léčil r.1572 ruku Jakuba Kohouta, syna rychtáře z Trnové, za 6 kop. Sakař toho Krištofa zmiňuje r.1583. Léta 1605 hojil lazebník Zuzanu Zají...



Lednovský mlýn

stál na pravém břehu Chrudimky v místě pozdější hydroelektrárny, dnešní klubovny 7.odd.vodních skautů – Sedmičky. Prvním známým majitelem byl Jan Němec v l.1532-1540, následovali mlynáři Vavřinec, Burjan Klubečko, Pavel Šachovců, v l.155-58 Adam Sobotecký, pak vdova Markéta a její děti s otčímem Jakubem Nadlabským. V l.1612-38 byl majitelem Mikuláš Krátký, 1638 – 44 Bartoloměj Leden, po něž byl a...



Lhota Rybářská

zaniklá ves severovýchodně od Pardubic, patrně totožná se vsí Lhotka v místech dnešních Hůrek. Je uváděna r.1384 jako součást pa.panství, borem oddělená od Černé za Bory. Pozůstatky toho boru jsou Bělobranská dubina a Studánecké lesy. ...



Lhota u přívozu - Lhotka Přívoz

zaniklá ves dle J.Sakaře západně od Pardubic u Rosic. Přívoz proti rosickému Školnímu náměstí býval do postavení lávky z Rosic do Svítkova po r.1955. Tehdy ještě na levém břehu byla chalupa převozníka, snad pozůstatek té sedm století zapomenuté vsi....



Lhotka

vrchnostenská ves při sezemské silnici v místech dnešních Hůrek. R.1384 je uváděna Lhotka Rybářská mezi statky pa.panství. J.Sakař uvádí, že u Lhotky byl lom, jehož jméno Na babě připomínal Babí ostrov, dnes sídliště Na Babce na okraji Dubiny. Pro stavbu Haldy a Velkého rybníka - Jezera vykoupil Vilém z Pernštejna koncem 15.stol.velkou část pozemků vsi nazývané již jen Lhotka i vsi Bukovina. Tím...



Literární bratrstvo

Chrámový zpěv pěstovala literátská bratrstva, první zpráva o pardubickém je r.1542. R.1551 byl do kostela pořízen nový graduál, notovaný a česky psaný od Johanesa Píseckého z Chrudimi. Janu Kavkovi, hrnčíři z Pardubic, bylo „dáno od malování a iluminování téhož graduálu 31 kopa“. R.1559 pořízen nový český antifonář, latinský graduál a české písně od Kavky, a za rok český žaltář. R.1564 bylo již l...



Lovecké muzeum

jmenované též Myslivecké muzeum, založil 4.5.1942 Lovecký klub Pardubice. Předsedou komise pro jeho zřízení zvolen Bedřich Neth, berní ředitel. Myšlenka se setkala s pochopením nejen u všech myslivců i veřejnosti vůbec. Pardubice proslulé v minulosti myslivostí zůstanou i v budoucnosti střediskem ušlechtilé myslivosti. Potvrzuje nám to živá činnost Okresního mysliveckého spolku a též volba Pard...



Magistrát

R.1790 došlo k zásadní změně ve správě města. Konšelské zřízení zrušeno, v obecní správě zvýrazněn živel byrokratický (profesionální), zřízen magistrát vedený doživotním purkmistrem, který musel být zkoušený právník. Vedle něho zasedali dva zkoušení magistrátní radové, prověření co do znalostí soudní a politické agendy u apelačního soudu a gubernia. Ti tvořili rozhodující složku obecního zřízení. ...



Majestáty

státoprávní listiny zaručující poddaným právy, výsady, svobody - Viz. Městská práva...



Majetek města

býval vždy malý. Pardubice byly městem poddanským. Od Pernštejnů dostaly dům na radnici, pivovar a mlýn na slad s vodárnou, ovšem vždy výměnou. Vojtěch z Pernštejna r.1531 věnoval městu téměř zaniklé obce Bukovinu a Lhotku, s ní Bělobranskou dubinu. Jan z Pernštejna r.1538, chtěje městu pomoci po zhoubném požáru věnoval městu obec Přerov, z níž ale šel plat 9 kop Betlémské kaple, s ní i Zelenobra...



Majitelé Pardubic

r.1227 majitelem okolí dnešních Pardubic Kojata Hrabišic, který ve své závěti věnoval vsi Starý Mateov, Zminné, Sezemice a j. Klášterům. Pardubice ještě neúváděny.
r.1313 zmínka o prvním známém majiteli Pardubic, kterým byl Puta z Dubé- Pardubic
r.1332 první bezpečná zpráva o tom, že Pardubice vlastnil Arnošt z Hostýně.
r.1341-42 zdědili Pardubice jeho synové: Arnošt z Pardubi...



Malé náměstí u masných krámů

jméno dnešního Wernerova nábřeží uváděné r.1880...



Malé předměstí

starší dnes zapomenutý název pro Bílé předměstí...



Mariánský sloup

Postavení sochy P.Marie na náměstí žádal pa.děkan Valentýn Antonín Kelčák r.1695. Městská rada se k žádosti stavěla odmítavě. Až po dvou letech se ze sbírek podařilo získat peníze a arcibiskupství požádáno o povolení. V srpnu 1698 stál šestimetrový sloup s pozlacenou sochou P.Marie na vrcholu. Nepřesně je nazýván morový sloup, protože měl být poděkováním, že morová epidemie r.1680 Pardubice minula...



Markvartovský dvůr

R.1548 si zámecký hejtman Diviš Bišínský z Božejova postavil dvůr v místech mezi dnešními ul.Jindřiškou a Žitnou kde ústí do ul.Arnošta z Pardubic. Peníze měl za prodeje rodného Mateřova Janu z Pernštejna. Od r.1542 zde hospodařil Markvard, vladyka z Vlčnova, člen starobylého rodu z Chrudimska, dvoru se říkalo Markvartovský. R.1548 dvůr prodán Janovi z Pernštejna za 300 kop, ten jej téhož roku p...



Masné krámy

Když Vilém z Pernštejna po požáru města r.1507 zahájil jeho skvělou obnovu, pamatoval také na zásobování zvyšujícího se počtu obyvatel masem. Dal na náměstí před radnicí I postavit masné krámy počtu 25 „vík“. Zároveň řezníkům vydal r.1509 tržní řád a 25.3.1510 stvrdil jejich cechovní artikule. Od r.1531 bylo několik masných krámů a jatek v Kostelní ulici. Údajně později masné krámy na náměstí nah...



Masnokrámská

jazykově nemožné pojmenování dnešní Bartolomějské ul., zaznamenané r.1792....



Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014