Úvod > Dle abecedy >
Historie
dle abecedy
Hledat v kategorii
Historie
Hesla v kategorii
Historie
dle abecedy:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
německá státní tajná policie, která za okupace byla hlavním nástrojem k potlačování odboje. V Pardubicích sídlila ve 3.pochodí býv. Ředitelství pošt a telegrafů (do nedávna Okresní úřad). Proti silném odboji na Pardubicku postupoval velmi brutálně, podílela se na vypálení Ležáků a zřízení popraviště u pa.Zámečku r.1942...
Kanál-náhon postavený za pánů z Pernštejna v 15.st. Odebírá vodu z Loučné u Počápel a po 6 km ústí do Chrudimky v Pardubicích, původně nad jezem u železného mostu na Bílém předměstí. Je domněnka, že voda byla převáděna akvaduktem do Pernštejnské strúhy, která by tak byla jejím pokračováním. Pozoruhodností je místo Úzkém, kde Haldu odděluje od Labe úzká hráz se stezkou nad labským Hrčáky. Rozdíl hl...
viz. Sádky...
Hamr je název provozu na zpracování surového svářkového železa, zpravidla při huti. Přenesl se na kovářské a kotlářské dílny využívajících vodní kolo k pohonu velkého mechanického kladiva. V Pardubicích byl již v dob předpernštejnské v místě domu čp.48 na dnešním Smetanově nám. Poháněl jej zřejmě proud západního, snad původního, ramene Chrudimky, než je Pernštejnové přeměnili na hradební příkop – ...
lidová přezdívka nouzové barákové kolonie Karantena...
Zprávy KPP věnovaly velkou pozornost heraldice Pardubicka v letech 1972 – 77. Zpracoval ji Karel Vyšín z Davle u Prahy. Popsal přes 50 znaků většinou drobných šlechticů, působících ve službách pa.panství na pa.zámku. Jeho práci doplnili O.Ullrich, I.Horák, Ing. G.Kadlec. I obsáhlejší rodopisné příspěvky s dotýkají heraldiky. Nejznámějším heraldickým dílem je deska na Zelené bráně znázorňující dl...
U býv. Pernštejského špitálu naproti Veselce stával kamenný sloup s poprsím Vojtěcha z Pernštejna do sochaře V.Tučka. Památce spoluzakladatele špitálu jej věnovalo vděčné město r.1866 za časů purkmistra Václava Bubeníka. Po zrušení špitálu 1892 byl přenesen k novému chudobinci u Kostelíčka. Kde stál do 50. let, kdy z chudobince se stal Domov důchodců. Přišel příkaz sochu feudála zlikvidovat. Řádov...
Do zřízení Viléma z Pernštejna z r.1512 prodávali formani sůl volně na trhu. Potom trval prodej na trhu dál, ale mimo trh ji kupovala obec a pak prodávala. Vrchnosti z každé prodané bečky platila 4 denáry. V obecním mlýně čp.14 v Pernštýnské ul. si město zřídilo „solní krám“, kde hospodařil „ředitel soli“ čili slanař. Zisk z obchodování se solí se značně snižoval dary, dávkami důstojníkům, chu...
I město Pardubice mělo své rybníky a rybniční hospodářství. První rybník získalo věnováním Viléma z Pernštejna z 8.září 1509. Nazýval se Rybníček, byl v místě dnešního Domu hudby, ve 30leté vále by využit při opevňovacích pracích, nad ním zřízena šance, jejíž pozůstatky daly vznik názvu ul.Na Hrádku. Po vysušení zde byl léta Dolík a Kašparova louka. Druhý rybník věnovaný Pernštejny byl vedle Halt...
Původní pa.tvrz přestavěl Arnošt ze Staré na hrad, před r.1340, kdy ve své závěti zmiňuje Pardubice jako „město nové“. Arnošt z Pardubic již 14.9.1363 na hradě hostil císaře Karla IV. Pernštejnové hrad postupně sice přestavovali na zámek, ale ten je unikátním přechodem mezi hradem a zámkem....
Na počátku min. století byl na vrcholu Vinice, v sousedství tehdejší výletní restaurace osazen nízký a prostý Husův kámen. U něho se 6.července konaly nevelké slavnosti, poslední ještě r.1918. Kámen byl, neznámo kdy, odstraněn, plánovaný Husův pomník nebyl postaven, jako řada jiných. Dnes ten prostor je zabrán nemocnicí...
K výrobním podnikům, které zřizoval Vilém z Pernštejna v zájmu obrany budované pevnosti, byly slévárny na výrobu děl – kovozpracující hutě. Kolem r.1500 zřídil huť nad rybníčkem, v místech domů čp.103 a 104 v dnešní ul. Na Hrádku, za poštou. V huti pracoval konvář Jiří (nebo Gregor) z jehož dílny vycházela nejen děla , ale také předměty umělecké ceny. Patří k nim bronzová křtitelnice v chrámu s...
výroční trh. Právo pořádati trhy uděloval panovník. Nejstarší městské privilegium Pardubic, kterým král Vladislav II.Jagelonský povolil Vilémovi z Pernštejna jako majiteli Pardubic, svatovavřinecký výroční trh je z 8.9.1498. V listině, jejíž originál se nedochoval, jsou Pardubice jmenovány městečkem. Dne 29.9.1524 udělil král Ludvík Jagelonský městu Pardubice druhý výroční trh tři dny před sv.Ba...
Říkalo se jim kutlof, snad podle našeho kutloch, malá místnost, nebo z německého Kutte- dršky. Po r.1507 byly součástí masných krámů nad Pernštýnkou strúhou. Po požáru r.1538 je Jan z Pernštejna při masných krámech neobnovil, přemístil je k ústí Požeračky do Chrudimky, pod dnešními mlýny. R.1645 za obléhání města Švédy, byly zničeny. Pak se vrátili opět k masným krámům v Kostelní ul. do jejich...
Pozoruhodné je, že Pernštejnové, proslulí svými vodními stavbami, postavili na Labi jediný jez až u Opatovic. V Pardubicích byl jez pouze na Chrudimce, který zadržoval vodu pro 4 mlýny a umožňoval napájet Městskou řeku, široký hradební příkop, a Pernštejnskou strúhu, pohánějící další mlýny aj. zařízení a zásobující město vodou. Bylo to víceúčelové důmyslné dílo. Jez byl ale pevný a průtočný profil...
není dodnes spolehlivě vysvětleno. Lidově se odvozoval od Dubin, pohanského
božíště u „pár dubů“. Ovšem staročeština výraz „pár“ neznala. Pravděpodobnější by bylo Pardědub, t.j dub Pardův. Jako moravský Kněždub je Dub knězův. J.Sakař poukazuje na stařešinu rodu „Parduba“ a dodává, že název příslušel původně osadě, asi v místě Pardubiček, a potom tvrzi a městu při ní. F.K.Potěšil v Kronice měst...
cesta mezi zahradami v místě dnešní Jindřišské ul. Chodilo se tudy k obecnímu dvoru (čp. 31), který při Karlově ul.kolem poloviny 16.století založil Bohuslav Křižanovský ze Živanic, syn zámeckého důchodního písaře, nazývaný po něm Bohuslavským, v letech 1594/1956 a 1628/1630 patřil městu a hovořilo se o Obecním menším dvoru. ...
Krásná pa.barokní radnice z r.1760 skrývala v hlavní radní síni umělecky hodnotné dílo, terakotová glazurovaná kamna tmavohnědého zbarvení, pa.hrnčířského mistra Jana Antonína Merkla. Měla strmý pyramidový tvar. Jednotlivé terakotové díly, každý byl unikát, zdobeny bohatými rokovými dekorativními motivy, mezi nimiž nechyběl ani pardubický znak. Když se ta 3.radnice r.1892 bourala, byla kamna, tém...
část Pernštýnské ul.u Císařského mlýna, kde ulice klenbou překonávala Městskou strúhu, pře 60 lety klenbu nahradila betonová roura....
Od dob Pernštejnů odstraňování nečistot zřejmě sloužila Pernštýnská strúha, údajně s čistou vodu pro město, další toky a hradební příkopy. Po zrušení opevnění se z jednotlivých domů stavěly stoky do Městské řeky, která se při snižujícím průtoku stala otevřeným kanálem, odnášejícím odpad jen částečně do Labe za Valchou. Okresní hejtmanství dalo r.1851ohledat městské stoky a okresní inženýr se stara...
R.1391 ji na pozemku, který věnoval kramář Kříž, postavil Hanuš z Milheimu, majitel Pardubic. Dne 27.5.1395 zabezpečil tamního kazatele platem ze vsi Přerov u Pardubic. R.1402 za kazatele navrhl Jana Husa. Když Přerov byl po r.1538 připojen k Pardubicím, přešel plat na město. Platební povinnost skončila r.1661. ...
v pardubickém zámku je doby první etapy jeho přestavby na počátku 16.stol. Nese charakteristické rysy pozdně gotického slohu, prostupuje přízemích i prvním patrem. Otázkou je zda zde nebyla již kaple Arnoštského hradu. Vstup do ní je v severovýchodním rohu zámeckého nádvoří, bohužel pro veřejnosti stále zavřený. Pod kaplí se nachází zajímavé sklepení se středověkou truhlou, sloužící pravděpodobně ...
Tudy od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Původně vycházela přímo z náměstí jako pokračování ul. Bartolomějské od pardubické tvrze. Když Vilém z Pernštejna po požáru r.1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, byla cesta na jih uzavřena, otevřena Pražskou branou jen na západu. Chrudimská cesta ztratila na...
postavil a v l.1507-1517 držel pan Karel, zámecký úředník, který přišel do Pardubic s Vilémem z Pernštejna na přelomu 15.a 16. století; snad byl šlechtického původu - Karel na Stebni?
Držel jej krátce, přesto zůstal v paměti města ve jménu Karlovy ul.až do 20.stol. Dvůr často střídal majitele, po jednom se také nazýval Škopkovský. Pardubická obec zpustlý dvorec držela r.1637, r.1639 byl za obléhá...
to byla původně výroba kočárů, kterou měl Hynek Krpata pod Zelenou branou, na starých pohlednicích to hlásá reklama na štítě vedle brány. Kusovou výrobu dřevěných karoserií osobních aut a dodávek měl pokrokový kolář Procházka ve dvoře vedle Zlaté Štiky. Ovšem brzy s ní skončil se zavedením celokovových karoserií. Jeho podnikavost dlouho připomínala reklama na štítě domu i po znárodnění jeho dílny....
se v Pardubicích připomíná již ve 2.čtvrtině 16.stol. Mimo poprav a mučení delikventů vykonával i funkci rasa. Zabýval se i léčitelstvím. Od 2.pol.17.stol.byla pa.katovna v ulici Za Veselkou v držení rodiny Zelingerů. Poslední pa.kat Jan Zelinger zahynul při požáru katovny se dvěma dětmi r.1825. Pa.popraviště se nacházelo v při dnešní ulici Na Spravedlnosti. Zajímavým dokumentem o středověkém soud...
Ačkoliv dle pověstí vedla podzemní chodba z pa.zámku na Kunětickou horu a jiná z radnice pod náměstím do protějšího domu, žádná rozsáhlejší podzemní prostory pod městem nebyly dosud odkryty. Jen velká krypta pod klášterním kostelem, kde byli pohřbíváni mniši, lidově nazývaná katakomby. Za 2.svět války byla krypta změna v protiletecký kryt. ...
Postavila ji obec Pardubice r.1542, r.1568 prodala rasovi Machouši, od té doby bylo stavení majetkem městský katů. Za třicetileté r.1639 války zničeno, záhy obnoveno, roubením zdviženo do prvního patra. R.1825 dům zachvácen požárem, při tom zahynul poslední „mistr popravní“, již jen ras, Jan Zelinger se dvěma dětmi. Vdova Kateřina r.1843 předala grunt čp.81 zeti Josefu Graslovi ze Solopisk, r.18...
Ze zámeckého nádvoří vpravo od průjezdu je vchod na dvorec pod hlavní věží při němž byla zámecká kuchyň. V nové době byl omylem nazván Katův dvoreček, místo mučírny a poprav....
byl přes Městskou řeku za mlýnem Valcha mezi dnešním Plynostavem a Zimním stadionem. Při něm stála bašta chránící vstup na Valchu a sever Zeleného předměstí podél městské řeky....
ulička podél Požeračky k jatkám- kutlofu, které byly v l.1538-1645 u jejího ústí do Chrudimky v místě dnešních mlýnů....
městský rybník vedle Haldy, pojmenován podle Vilémova úředníka Glaudvice. Po jeho zániku zde byl močál a skládka odpadů, před 50 lety jej rybáři obnovili....
je spojen s první zmínkou o Pardubicích. Listinou z 15. prosince 1295 bere papež Bonifáce VIII. v ochranu cyriacký klášter s kostelem sv.Bartoloměje „in Pordoby“. S tím je spojena řada nevyjasněná otázek. Kdo a proč klášter založil, zda ves Pordoby nevznikla až po jeho založení, především kde klášter stál. Původně se předpokládalo, že to bylo v místě dnešního arciděkanství, kde byl od r.1514 klá...
pečujících o nemocné a chudé, jednopatrový domek r.1933 postavený na Skřivánku v ul.K Blahobytu. R.1950 klášter zrušen....
Jaroslav z Pernštejna musel r.1590 prodat pro dluhy pa.panství královské komoře, stalo se komorním panství, k němu bylo připojeno i panství dašické, zakoupením od Jana Kapoun ze Svojkova 11.3.1560. Pardubice se mohly sice nazývat královské komorní město, zůstaly městem poddanským, které z pa.panství nemělo žádné výnosy, ty byl odváděny královské komoře. Majetkem královské komory panství zůstalo do...
Správu města vedlo 12 konšelů, které jmenovala či „sázela“ vrchnost. Dálo se to každoročně na radnici za přítomnosti sousedů. Odstupující konšelé složili počet ze svého úřadování a panský úředník, zpravidla hejtman, jmenoval nové. Tomu aktu se říkalo obnova. V 18.stol.musela jmenování předem schválit dvorská komora. Dosazení konšelé skládali do rukou vrchnosti přísahu. Musela být obnovována při ná...
Hamr zřízený r.1507 Na valše byl r.1527 změněn na kotlářskou dílnu. K této patřil jako kotlářský byt dům čp.28 v Arnoštské ul.(dnes Sv.Anežky České) při Bílé bráně. Ta souvislost zanikla r.1665. Prvním kotlářem byl r.1527 Jan Hladík. R.1825 dílna vyhořela, znovu ji postavil Fr.Ehrlich. Posledním majitelem byl Antonín Patzelt, jeho synové místo 2.1.1851 prodali mlynáři Janu Pernerovi, který je přip...
Stávala Na Zábraží na místě pozdějšího čp.88. Komorní panství ji založilo r.1663 současně s papírnou a tříselnou. Rozšířilo tak tehdejší „průmyslovou oblast“ Na valše. Na dvoře byla váha s okovem jimž se čerpala voda do dílny. Zde bylo 11 velkých kádí do země zadělaných pro nakládání koží. Ke koželužně patřila tříselna. Je zajímavé, že ul.Na Třísle je až na Bílém předměstí. R.1778 byla již koželuž...
Ten honosný titul získaly Pardubice r.1560, kdy zadlužené pardubické panství koupila královská komora, stalo se komorním. Nepřinesl jim výhody královských měst, zůstaly poddanským městem, se správními i ekonomickými nevýhodami. Nesly jej až do 19.stol. Až od r.1863 osvobozené město, sídlo politického okresu – okresního hejtmanství, mohlo samostatně hospodařit i podnikat, zahájit svůj úspěšný rozvo...
tvrz a ves. Tvrz bývala jihovýchodně 1 km od Lánů na Důlku v polích v místech, kde se říkalo „Hanšpurka“. Stala od 14.stol. mezi třemi rybníky Hluboký, Tvrzný, Starý, z nich se mohl napájet příkop obklopující val vejčitého půdorysu. Uvnitř na jedné vyvýšenině stála kulatá, na druhé čtverhranná budova. Pozoruhodné je, že i vnitřní prostor valu kolem vyvýšenin bylo možno také zatopit. R.1323 je zm...
je uložena ve Státním okresním archivu Pardubice. R.2008 byl objeven chybějící díl z období 13.3.1895 až 1933. Nalezl jej p.Martin Mandys na půdě svého domu a předal městu. Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB-Zet Pardubicka č.40 Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka do konce 19.stol. a č.56 Malá kronika Pardubicka 20.století. R.2010 byl PhDr.J.Kotyk Ph.D.,vedoucí redaktor ZKPP jmenován kroniká...
v chrámu sv.Bartoloměje je nejstarší umělecká památkou kostela. Je uměleckým výrobkem pernštejnské huti Na Hrádku z r.1515 pro původní farní kostel Zvěstování P.Marie. R. 1532 se farním stal chrám sv. Bartoloměje a křtitelnice přemístěna sem. Má tradiční gotický tvar zvonového kotle na třech nohách ukončených lvími spáry. Horní pás kotle zdoben šesti zubřími hlavami, pod nim je nápis: „Vilém z P...
je v Pardubicích je pod kostelem Zvěstování P.Marie. V l.1538–1786 kdy to byl klášterní kostel sloužila k pohřbívání mnichu i měšťanů. Ještě r.1890 zde bylo 12 rakví. Do r.1939 byla krypta prázdná. Za II.světové války změněn na protiletecký kryt. ...
byl r.1533 název pozdější Královské tř., dnešní tř.Míru, značící cestu ke Kutné Hoře, tehdy po Praze nejdůležitějšímu městu království....
tak v knize rudé je r.1522 nezvána dnešní Štrossova ul., důkaz, že přes Pardubičky a Nemošice byla nejstarší cesta do Chrudimi, ještě hodně užívaná. ...
starý název pro Jatky ...
Pracovník lázní, které bývaly v Kostelní ul. nad Městskou strúhou, nebo holič, který byl oprávněn provádět i menší léčebné úkony. Lazebník Volf Žitavský koupil r.1564 pa.městské lázně. Fr.Svatoň nalezl o léčení v pa.kronikách tyto záznamy: Lazebník Krištof léčil r.1572 ruku Jakuba Kohouta, syna rychtáře z Trnové, za 6 kop. Sakař toho Krištofa zmiňuje r.1583. Léta 1605 hojil lazebník Zuzanu Zají...
stál na pravém břehu Chrudimky v místě pozdější hydroelektrárny, dnešní klubovny 7.odd.vodních skautů – Sedmičky. Prvním známým majitelem byl Jan Němec v l.1532-1540, následovali mlynáři Vavřinec, Burjan Klubečko, Pavel Šachovců, v l.155-58 Adam Sobotecký, pak vdova Markéta a její děti s otčímem Jakubem Nadlabským. V l.1612-38 byl majitelem Mikuláš Krátký, 1638 – 44 Bartoloměj Leden, po něž byl a...
Po 28. říjnu 1918 se rodil československý letecký sbor, zárodek vojenského letectva. Sbor zpočátku především budoval leteckou kurýrní linku z Prahy na Slovensko, ohrožované z Maďarska. Snažil se vybudovat síť letišť, která by mohla letadlům kurýrní linky poskytovat pomoc. Vzhledem k předválečnému leteckému provozu se zajímal také o zřízení letiště v Pardubicích.
Kolem 20. listopadu 1918 přijela...
zaniklá ves severovýchodně od Pardubic, patrně totožná se vsí Lhotka v místech dnešních Hůrek. Je uváděna r.1384 jako součást pa.panství, borem oddělená od Černé za Bory. Pozůstatky toho boru jsou Bělobranská dubina a Studánecké lesy. ...
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
