Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Sladovny
Sladovny
Tím názvem označovány dva oddělené provozy, jednak kde se ječmen ve štodách máčel, na humně rozprostíral a na hvozdě sušil, jednak kde se slad zpracovával, šrotoval. Jedna „sladovně“ vznikla po r.1531, kdy
město získalo
pivovar. Stála v místech dnešního Městského divadla. Do r.1576 se vystřídala řada sladovníků, podle Matěje Hnáta, 1545-1564, se mluvilo o „sladovně Hnátovské“. V l.1576-1612 držela sladovnu obec. Poté se opět střídali soukromí držitelé, sladovníci do r.1639, kdy vyhořela, zanikla. R.1645 zřízena zde šance, spáleniště zde bylo do poloviny 18.stol., později stavení čp.52 Zelené
předměstí. R.1564 je na Zeleném
předměstí zmiňována druhá sladovna, na místě „jdouc do Karlovy ul.“, naposled je tu r.1599 zmiňován sladovník Pavel Topič. Nelze zjistit zda tu sladovna byla ještě r.1651, kdy stavení zaniklo. Také na Bílém
předměstí byla sladovna, kde na Bělobranském
náměstí stojí domy čp.5, 6, 7. Podle sladovnice Staňkové se jí říkalo „Staňkovská“, jinak „kamenná“. Za třicetileté
války pracovala jen sladovna v Kostelní ul. v domě kde do r.1645 byla městská lázeň, sladovna zde byla do r.1717, pak zde byla normální
škola, na místě dnešních domů čl.105, 106, 107. Slad se šrotoval v panské mlýně v Pernštnýnské ul., Vojtěch z Pernštejna přenechal část v čp.13 obci, byl tu obecní mlýn a sladovna. Když nestačila vypomáhal mlýn
Valcha. Od poloviny 17.stol býval sladovník současně pivovarníkem, sládkem. Sladovna vedle pivovaru, v místě zadního traktu dnešní
radnice, na počátku 19.stol.ještě rozšířená.
Zdroj:
JUDr.Pavel Thein
Viz také:
Diskuse k článku: Sladovny
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Sladovny
