Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Šlechta
Šlechta
viz též Majitelé Pardubic. Jiní šlechtici se do Pardubic dostávali od konce 15.stol.po příchodu Pernštejnů. Regenti a j. panští úředníci, kteří se ve městě usazovali, po získání nemovitosti usilovali o právo sousedské. Ačkoliv to dostali s výslovným zdůraznění, že pro ně platí totéž co pro ostatní sousedy, byly s osobami šlechtického nebo rytířského stavu neustálé potíže. Pro spory o nájemné, urážky a násilí, neplacení daní a p. Když si konšelé r.1558 u vrchností stěžovali, Jaroslav z Pernštejna v listě z 2.7.1558 sice zdůraznil, že se jeho služebníci majíc chovat jak náleží, ale stěžovatele odbyl příkazem, aby šlechticům dali pokoj. Nesoulad vzrostl po r.1560, kdy počet císařských úředníků stoupal. Proto se cela pa.obec 7.1.1581 usnesla, že nebude osobám rytířského stavu domy prodávat, nebo s nimi směňovat. To usnesení, bylo sice zapsáno do památní knihy, nebylo pojato do majestátů potvrzovaných panovníky. Časem jich přestali dát i občané, konšelé marně čelili spekulačním šlechticům. Příklad za všechny: Terezie Eleonora hrábínka Ugharte, rozené hraběnka ze Žďáru, paní na Borovnici a Závrší ve druhé pol.17.stol skupovala nemovitosti a pak prodávala, respektive r.1705 odkázala své chovance Lidmile Talacké z Hustiřan a Ještěnic. Nedbala předkupních práv, ani zaregistrovaných smluv. Když konšelé se r.1702 vzepřeli, nechtěli další koupi připustit, museli se na pokyn zámeckého hejtmana odporu vzdát. Terezie, vnučka Václava Říhy, který r.1820 skoupil pozemky západně od Jindřišské ul., se provdala za rytmistra hulánského pluku Antonína svob.pána ze Schustrů. Jejich dcera Marie si r.1868 vzala rytmistra Jana Wolfa Kurta svob.pána z Heldreichu. Na pozemku po pradědovi postavila dvouposchoďový dům čp.450, dnes vedle Pasáže, tradičně je v něm, v bývalém průjezdu, cukrárna. Měla 4 dcery, z nich Emilie se vdala za husarského důstojníka Julia šl.Hauschku z Treuenfelsu. Setra Marie si vzala Juliova bratra, polního podmaršálka šl.Hauschku z Treuenfelsu, když ovdověla, žila v domě své matky, přežila republiku, kdy šlechtické tituly byly zrušeny, i 2.světovou válku. Její syn žil ještě r.1972 ve Vídni. Vedle čp.450 stál od r.1840 dům čp.90, který postavil František kníže Liechtenstein, velitel pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše, žil zde do r.1848. Založil r.1841 parforsní hony. Někteří jejich účastníci v Pardubicích drželi domy pro pobyt v podzimní sezoně. Dům čp.105 na místě dnešní pošty koupil r.1855 Oktavián Kinský za 11 000 zl., pak jej vlastnil kníže Emil Fürstenberg, mástr honů, spoluzakladatel Velké pardubické, dům změněn v sídlo vpravdě knížecí se zahradou a rozsáhlými stájemi. V l.1881 až 1893 jej držel znamenitý jezdec, uherský baron Hendri Baltazzi, u něho pobývala neteř Vetzerová, milenka prince Rudolfa s nimž zahynula r.1889 v Majerlingu. Přízemní dům čp.79 na rohu Pernerovy ul.vlastnil od r.1850 Rudolf kníže Liechtenstein, daroval jej synovci Rudolfu Fr.Kinskému, který již držel dva sousední domy až k Veselce, hodlal zde postavit šlechtický palác. K tomu pro válku nedošlo, r.1920 domy prodal Rolnickému družstvu. Dům čp.181 na Alžbětině třídě (dnes tř.17.listopadu) držel v l.1913-1918 Alexandr princ z Thurnů a Taxisů. Poslední mástr honů Jiří Larisch-Mönnich si pro sezónní pobyt postavil na území Pardubiček r.1884
Zámeček. Ten 19.1.1897 koupil Alfons Henckel von Donnersmark jako trvalé sídlo. Jeho dědicem byl 16.7.1926 Jiří hrabě Henckel, 28.1.1928
Zámeček prodal Ludmile Bidlové z Kolína. Pardubickou šlechtickou rodinou byli Krausové. Koželuh Aron Löbl dostal za Josefa II.jméno Kraus. Měl syna Mojžíše, který asi r.1837 zaměnil otcovské řemeslo za pacht panské vinopalny v pa.Příhrádku. Jeho syn Alfréd, nar.7.4.1825, vystudoval práva, za maršála Radeckého se stal auditorem v Itálii. Již ve 30 letech dosáhl hodnost polního podmaršálka a prezidenta Nejvyššího vojenského
soudu. V l.1881-1889 byl českým místodržitelem v Praze. Byl 8.12.1858 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem Edler von. Protože neměl potomky, udělil na jeho prosbu, císař František Josef I.tento přídomek r.1875 jeho bratrovi Josefovi (nar.4.9.1810) a jeho rodině v Pardubicích. 25.7.1881 se dr.Alfred Kraus stal svobodným pánem neboli baronem. S ním povýšena i rodina Josefa Krause. Dr.Alfred Kraus zemřel 6.8.1909 ve Vídni. Josef Kraus byl v Pardubicích poštmistrem, po krátký čas starostou města, aktivně se podílel na rozvoji pa.průmyslu. Měl 8 dětí, z nich v Pardubicích žil jen baron Artur Kraus, narozený 6.8.1954. Byl průkopníkem pokroku a sportu, cyklistiky, tenisu, motorizmu, létání, sám konal neúspěšné pokusy s ornitopterou, pak podporoval prvního českého letce Ing.Jana Kašpara. Ve svém domě čp.61/62 s nápisem „Na staré poště“ zřídil Lidovou hvězdárnu přístupnou veřejnosti. Byl velice populární pa.postavou. Významně podpořil stavbu Městského divadla, na jeho otevření ale nebyl pozván. Zemřel 21.3.1930, je pohřben v rodinné hrobce na městských hřbitovech v
Jesničánkách. Byl starý mládenec, neměl potomky, jim ten rod v Pardubicích vymřel. Po říjnové revoluci 1917 přišla z Ruska do Pardubic „paní hraběnka“ jejímž posledním přepychem byl ruský chrt, žila na Novém Městě, byla známou pa.figurkou. Po r.1918 žila u Matičního jezera také hraběnka Helena Balthasarová, rozená Hartwagerová (* kolem r.1850), vdova po polním maršálkovi Hugo Balthasarovi. Ač dříve vlastnila m.j.panství Hrochův Týnec, zakoupené r.1884 od Josefa barona Krause, zemřela r.1949 v bídě.
Zdroj:
Dr.Pavel Thein
Viz také:
Předchozí heslo: Šlauch
Diskuse k článku: Šlechta
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Šlechta
