Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Stavební vývoj Pardubic
Stavební vývoj Pardubic
Před r.1295 postaven klášter cyriaků s kostelem sv.Jiljí, v dnešních
Pardubičkách. Před r.1340 Arnošt z Hostýně přestavěl pa.tvrz na gotický hrad a při něm založil „nové město“. V něm jeho syn Arnošt z Pardubic před r.1359 postavil gotický farní kostel Zvěstování Panny Marie. R.1420 klášter cyriaků vypálen, před r.1484 obnoven jen kostel sv.Jiljí.
Arnoštovo „nové město“, dřevěné a hliněné, r.1507 zcela zničil
požár. To Vilému z Pernštejna dalo příležitost k velkému urbanistickému činu. Jeho stavitel mistr Paul (?Pardubský) postavil nově celé
město z kamene - zděné, jednotně v gotickém slohu jednopatrové na původním malém půdorysu, dnes tvořící pa.Staré Město. Založil obdélníkové
náměstí na severní straně ohraničené novým domovním blokem s radnicí. Do r.1415 postavil pozdně gotický kostel sv.Bartoloměje s klášterem minoritů. Současně
město na tom malém půdorysu opatřil důkladným moderním opevněním s hliněnými
valy, které po tři staletí bránilo jeho rozvoji. Zahájil přestavbu Arnoštova hradu na
zámek ve slohu gotickém, v tom pokračovali Vilémovi synové Vojtěch a Jan ve slohu renesančním. I
zámek byl opatřen opevněním s mohutným valem a širokým vodním příkopem. Požár r.1538 zničil opět celé
město až na 7 domů. Jan z Pernštejna podpořil obnovu na původním půdorysu, v renesančním slohu, řídil ji mistr Jiřík z Olomouce. Domy jednotně zvýšeny o druhé poschodí. Poškozená Pražská brána zvýšena o jednu třetinu, opatřena ochozem a nádhernou střechou s věžičkami, pokrytou měděný plechem. Ten záhy pokryt měděnkou zezelenal, věž pojmenována Zelená brána. Je dnes posledním zbytkem unikátního
opevnění města. Po této honosné výstavbě se v Čechách vžila průpověď „Skví se jako Pardubice“. R.1560 Pernštejnové pro dluhy museli pardubické panství prodat královské komoře. Pardubice ztratily funkci sídelního města, staly se sice městem komorním, nadále poddanským, chudým, které z výnosů panství nic nemělo. Na Zeleném
předměstí hřbitovní kostel sv. Jana z r.1509 přestavěn v l.1563-70 ve slohu pozdně renesančním. V dalších staletích bylo
město schopno jen opravovat škody způsobené věkem,
požáry a válkami. Zejména po třicetileté, válce, kdy Pardubice odolaly trojímu obléhání Švédy, ale zcela byla zničena
předměstí, z velké části dělostřelbou a
požáry i vlastní Město v ohradě. Obnova trvala téměř století. R.1710 postaven malý barokní kostel Sedmibolestné P.Marie zvaný
Kostelíček. Poté Pardubice postihly dvě pruské
okupace způsobující opět stavební zkázu. Koncem 18.stol.se Pardubice poněkud vzmohly, či měly velkorysé radní, r.1760 postavily novou krásnou, třetí, pozdně barokní
radnici, jejíž bohatou plastickou výzdobu provedl Jakub Teplý. Před radnicí kolem morového sloupu z r.1695 pořízena v l.1773-1777 krásná balustáda se sousoším osmi svatých též od Jakuba Teplého. Největší sochařské dílo města. I měšťané své domy vyzdobili bohatšími fasádami, jako dům U Jonáše s plastikou od sochaře Jakuba Teplého z r.1797. Téměř dalších sto let
město stagnovalo a chátralo. Od 40.let 19.stol. začal stoupat význam Zeleného
předměstí. Na Starém Městě nebylo již místo pro vzrůstající počet obyvatel. Celé Zelené
předměstí, převážně dřevěné, přízemní, zničil r.1835
požár, to umožnilo zahájit kvalitnější zástavbu. R.1840 zde kníže Lichtenstein postavil pro novomanželku, první jednopatrový, „vkusný“, dům čp.59. Od r.1841, kdy založil honební společnost pořádající parforsní hony, v jeho přízemí zřídil šlechtické kasino. Hony vyvolaly potřebu sezonního ubytování významných účastníků. Někteří si zde upravovali a stavěli sezonní sídla. Jediné, které se zachovalo je
Zámeček v
Pardubičkách, který nechal postavit hrabě Larisch-Mönnich r.1884 dle projektu F.Schmoranze. Na ten cizinecký ruch reagoval Josef Doskočil r.1843 (již při zahájení stavby železnice) stavbou prvního jednopatrového hotelu „U zlatého lva“. Na to odpověděl Jan Kašpar přestavbou hostince
Veselka na ještě větší hotel, který uzavíral
předměstí na západě. Stavba třetího hotelu „Střebský“ potvrdila počátek přeměny předměstské ulice na hlavní třídu Pardubic. U kostela Zvěstování P.Marie
město postavilo r.1865, budovu reálky podle projektu Fr.Schmoranze. Budova, dnes „staré reálky“, poplatná té době a hospodářským možnostem Pardubic je dokladem, že se především staraly o rozvoj
školství a kultury, což dosvědčuje řada dominantních školních budov postavených na konci 19.a počátku 20.stol. Je dobře, že tento kulturní
pomník Pardubic se podařilo zachránit před zbouráním požadovaným dnešními představiteli města. Předpokládanou další výstavbu zbrzdila pruská
okupace r.1866 trvající čtvrt roku. Počátkem nové etapy rozvoj je r.1880, kdy
město založilo ulice Smilovu, Hronovickou a Hostýnskou. Ty r.1890 překřížily ulice
Sladkovského a Svatojánská. Ta část
předměstí změněna v městskou čtvrť vyplňující prostor mezi Královskou třídou a Karlovou ul. R.1880 za
Veselkou postavena 1.Novoměstská
škola, bránící prodloužení Alžbětiny třídy na sever. Záměr budování Nového Města, protějšku Starého Města, vznikl hned po r.1845 proti prvnímu
nádraží nové železnice. Nádraží po stavbě trati na Liberec v l.1858-59 posunuto západně. Záměr změněn, nový návrh městské radě předložil 7.2.1882 Antonín Barborka, profesor pa.reálky. Výstavba na konci Smilovy ul.zahájena r.1894 druhou Novoměstskou školou, když první zabrala jezdecká
kasárna z r.1896. Po r.1960 na místě zbouraných kasáren za
Veselkou vznikl prostor pro velké
náměstí Budovatelů, od r.1990 Masarykovo, nové městské centrum. Ta příležitost v 21.stol.promarněna. R.1899 na Novém Městě postavena pozoruhodná budova Státní průmyslové školy podle návrhu arch. Fialky, který se stal jejím prvním ředitel. Stavba se stala základem nového
náměstí, dnes nám.Čs.legií. Výstavba Nového Města završena odhalením pomníku T.G.Masaryka r.1928. Pardubice získaly moderní, živou čtvrť u
nádraží. Její význam zanikl po otevření nového, třetího
nádraží r.1958 na konci Palackého třídy. Současně s návrhem Nového Města se začalo plánovat velké jižní
předměstí, Skřivánek, podél přímé chrudimské
silnice. Na jihu je vymezily nové
hřbitovy zřízené r.1883 též podle návrhu prof. Barborky. Následně byl projektován rozvoj Bílého
předměstí s Vilovou čtvrtí za Chrudimkou jehož dominantou se stala r.1903
škola U kostelíčka, dnešní Sportovní
gymnázium. Na severovýchodě je vymezila Pracovna z r.1891. V 90.letech 19.stol.na Komenského nám.postaveny Staroměstské školy, chlapecká a dívčí a na rohu Pernštnýského nám. Občanská
záložna, dnes Evropský spolkový dům. Dominantou Pernštýnského nám.se r.1894 stala novorenesanční 4.radnice postavená podle návrhu arch. J. Vejrycha na místě malé barokní 3.radnice a tři sousedních domů. Její hmota a dvě věže porušily maloměstský ráz
náměstí, svědčí o tehdejším vzestupu Pardubic na hospodářské a kulturní centrum východních Čech i o zvýšení sebevědomí pa.radních. Osamocenou dominantou Zeleného
předměstí na několik desetiletí se r.1898 stal činžovní dům čp.56-57 ve stylu eklektického historismu, formátem i vzhledem výrazně vynikající nad tehdejšími pa.stavbami, proto nazývaný Krudencův „palác“. R.1903 vzniklo na Olšinkách rozsáhlé výstaviště s téměř 100 pozoruhodným objekty, pro Východočeskou výstavu, bohužel jen pro tu jednu. Toho roku byla v
Pardubičkách otevřena nová
nemocnice se třemi pavilony. R.1905 postavena Městská elektrárna, pozoruhodná památka.Architektonicky a provozně vynikající bylo r.1906 rozšířené
nádraží. Technickou památkou je vodojem na
Vinici z r.1906, který navrhl K.Kress. Z r.1908 jsou tři secesní obchodní domy naproti Pasáži projektované arch.L.Kohoutkem. Od r.1909 Pardubice mají krásné secesní Městské
divadlo dle návrhu arch. Balšánka, kterým na jihu uzavřeno dnešní nám.Republiky. Z r.1910 je výrazná stavba Novoměstké školy, v pořadí třetí, dnes ZŠ Bratranců Veverků. Z r.1911 je
škola na
Skřivánku v předstihu postavené pro vznikající
předměstí. R.1910 na regulované
Chrudimce postavena hydrolektrárna s unikátním Záhorského jezem. Od r.1911 na břehu Chrudimky stojí automatické
mlýny mlýny navržené arch.J.Gočárem, chráněná památka zdařilé průmyslové architektury. R.1912 byl chrám sv.
Bartoloměje rozšířen o předsíň dle návrhu pa.arch.B.Dvořáka a provedena úprava Zelené brány. Vedle ní r.1917 dokončena Městská spořitelna od arch.F.Roitha. Z meziválečné doby je vynikající architekturou
krematorium z r.1923, které navrhl arch.P.Janák a veřejné stavby: z r.1923 dům Ch.Masarykové od O.Lisky, budova Ředitelsví pošt a telegrafů (do r.2002 Okresní úřad) z r.1925 a
Pasáž z r.1925 obě od arch.L.Machoně, budova Komerční banky, dříve Anglobanky z r.1926 od arch.Gočára, nová
reálka, dnes Střední elektrotechnická
škola z r.1929 od arch. L.Machoně, Husův sbor z r.1929 od arch.F.Potůčka, bývalý hotel
Grand z r.1931 od arch.J.Gočára a Průmyslové muzeum, dnes Střední
škola potravinářská od arch.K.Řepy, budova pošty na Tř.Míru z r.1935 od arch.L.Machoně a z r.1937 objekty
soudu a býv.finančního úřadu, do r.2011 Střední chemické školy, na
nábřeží Chrudimky též od arch.L.Machoně. V květnu 1931 byl otevřen tehdy nejmodernější všesportovní
stadion s nejlepší klopenou cyklistickou drahou, stavba zahájena 15.9.1930, dnes devastovaný. R.1942
město z velké části zničeno trojím bombardováním, zejména staré
nádraží a jeho okolí. Po 2.svět válce začala obnova po náletech a rozvoj Pardubic. R.1947 zahájena rychlá výstavba
sídliště Dukla (1000 bytů ročně) pro 10 tis.obyvatel, na tehdejší podmínky kvalitní nové satelitní
město. Také začala stavba nového
nádraží, bohužel přerušena, k otevření došlo až 1.5.1958, projektoval je Ing.Danda a arch.K.Řepa, je jednou z nejhodnotnějších architektur té doby v ČR. R.1947 v sousedství všesportovního letního postaven zimní
stadion, r.1964 zastřešený. Převratným urbanistickým činem bylo r.1960 zahájení naplánované výstavby velkého
sídliště Polabiny. Zamýšleným pravobřežním městem Pardubice konečně překročily
Labe. Projekt ing.arch. Návesníka byl vyznamenán. Z období do r.1990 lze zmínit: řadu základních škol na nových sídlištích, r.1964 otevřeny moderní Městské
lázně od arch.A.Havíře, současně zahájena stavba objektu plaveckého 50m bazénu. Stavba zastavena, dokončena až r.1990. Z 50.let je blok administrativních budov u stadionů: Cheming (Chemoprojekt), Pozemní stavby, Průmstav, Plynostav. V 70.letech plánována výstavba Palackého sever, nepodařilo se ale zlikvidovat starou Prokopku, uskutečnilo se jen
nábřeží Závodu Míru. Dne 23.8.1974 zahájil prodej obchodní dům PRIOR (dnes Tesco) od arch.Žertové z Brna, 1.9. 1976 otevřena nová budově gymnázia U kostelíčka od ak.arch.P.Jíchy, 15.10.1985 na nám.Budovatelů,(dnes Masarykově) otevřen hotel
Labe. Došlo k přestavbě Karloviny, při níž vznikl klidový prostor, pěší zóna v Jindřišské ul.a místo Jiříkovy ul. Nevhodně sem zasazeny výškové domy vyčnívající nad divadlem. V 80. letech zahájena výstavba
sídliště Dubina na severovýchodě Pardubic na katastru Studánky. R.1983 dokončena budova Okresního výboru KSČ s hudebním sálem, po r.1990 přeměněná na dům Hudby a 8.3.1988 otevřen Dům pionýrů a mládeže v Gorkého ul.s kopulí hvězdárny. V 90.letech došlo k dostavbě
Polabin sektorem V neorganicky připojeným k Polabinám III. Na jihu k nim připojeno uzavřené
sídliště Na Labišti. R.1997 dokončena dominantní budova Katastrálního úřadu Pardubice na
nábřeží Chrudimky, postavená za necelé 2 roky dle projektu ateliéru AND Praha.
Univerzita Pardubice 25.11.1997 otevřela budovu knihovny postavenou dle návrhu pa.arch.Jana Třeštíka, která byla r.1998 rozšířena o druhou etapu s velkou aulou Arnošta z Pardubic. Z r.1998 je budova IPB (nyní ČSOB) Pojišťovny v parku Bratranců Veverkových postavená podle projektu Slezské projektové společnosti Opava, který získal ocenění Projekt roku 1997. IPB (ČSOB) Pojišťovna získala budovu býv. Generálního ředitelství UNICHEM z konce 60.let, po zásadní přestavbě, nákladem 860 mil.Kč dle projektu pa.architekta S.Macase, otevřena 20.12.2000. Její velká hmota se šikmým skleněným průčelím a věžičkami dnes nevhodně ovládá východní stranu zmenšeného Masarykova
náměstí. Z 21.století je palác Pyramida od arch. M.Košaře na rohu Pernerovy ul. a tř. Míru. Tu r. 2008 na místě Veselky uzavřel palác Magnum od brněnského arch. Waltra. V listopadu 2008 otevřen kompex AFI Palác Pardubice, který téměř zaplnil Masarykovo nám. hrubá, neodpustitelná, nenapravitelná urbanistická chyba. Vzhledově prostor neobohatil, Pardubice připravil o možnost vytvořit nové centrum. Nezastavěn zůstal pověstný hliněný plac za AFI Palacem, zatravněn, pozemek města čeká na využití. Za knihovnou UPa r.2008 dokončena stavba architektonicky pozoruhodného komplexu fakulty chemickotechnologické, největší a nejzdařilejší investice města a pa.vysokého
školství.
Zatím co pardubické stavby občanské vybavenosti jsou objemově skromné a značně rozptýlené, takže jejich hodnoty se ztrácí a jsou nedoceněny, došlo v Pardubicích k rozsáhlé a soustředné výstavbě průmyslové. I zde vnikly pozoruhodné stavby, které by zasloužily ocenění. Již od 20.let min.století vyrůstal na katastru obce
Doubravice chemický areál
Semtín, který na počátku
války doplnila rychlá výstavba Spolku pro chemickou výrobu dle Baťovského konstrukčního systému na katastru Rybitví. Tyto závody byly spojeny do obrovského chemického kombinátu VCHZ Pardubice, který byl až do 80.let soustavně rozšiřován. V 50.letech zahájena výstavba průmyslové oblasti Černá za B., v
Pardubičkách areálu Tesly-Zámeček. Do oblasti se měly přenést podniky z centra, což se nepodařilo. Vedle obilního sila ZZN není mlýn ani pekárna. Automatické
mlýny mlýny na břehu Chrudimky po r.1970 rekontruovány. Vedle, za Ležánkami, postaveny pekárny. Na jihu oblasti u Drozdic vybudován rozsáhlý areál Továren mlýnských strojů- TMS, ale jeho závod, stará Prokopka, zůstala v Palackého třídě, zabránila realizaci plánu Palackého sever, zbourána až r.2012, čeká na zástavbu. Pozůstatky lihovaru dosud hyzdí Přednadraží vstup do Pardubic. Areál zaniklé
Tesly získala r.2000 firma FOXCONN a za necelý rok areál obohatila o pozoruhodnou rozsáhlou výrobní halu. Stará
Tesla pod nemocnicí v majetku města, je ruinou, místo využití a obnovy, určenou k likvidací. Po r.1990 u St.Čivic vznikla Free zóna, která se rozrostla na rozsáhlou průmyslovou zónu, kam jsou umisťovány nové podniky převážně zahraničních investorů se zajímavými výrobními objekty, dosud plně nevyužitá. Architektonicky vysoce hodnotný je areál Technologického centra dokončený r.2008, též nevyužitý. Mlýny r.2012 bez náhrady zrušeny.
Zdroj:
Jiří Paleček
Následující heslo: Stávky
Diskuse k článku: Stavební vývoj Pardubic
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Stavební vývoj Pardubic
