Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Obléhání Švédy
Obléhání Švédy
Pardubice, pernštejnská pevnost, v l7.stol. již poněkud zastaralá, byly důležitým strategickým bodem a opakovaně cílem útoků švédského vojska. Město mělo císařskou posádku, což bylo těžkým břemenem. Na počátku června 1639 hrůzu vyvolaly zprávy, že se blíží skutečný nepřítel, Švédové. Jejich vojevůdce Jan šl.Banner upustil od obléhání Prahy, vyplenil Nymburk, Poděbrady, Kutnou Horu, Čáslav a táhl na Pardubice. Velitel pa.pevnosti leytnant Wardek zahájil práce na zvýšení obranyschopnost nevelké pevnosti. Na Zeleném
předměstí dal zbořit 89 domů a stodol, bránu v Karlově ul., Horskou bránu u Veselky, zvonici u kostela sv.Jana, aby se nepřítel neměl kde krýt. Ze zbořenišť vybudoval předsunuté bašty. Jejich zbytky po 100 letech daly podnět k názvům Na hrádku, Na kopečku. První švédští jezdci se objevili v sobotu 4.6.1639. Jejich velitelem byl emigrant, plukovník Zdeněk hrabě z Hodic. Vlastní voj, 4 jezdecké pluky, 3 pěší a 8 děl se utábořil v polích za Zelenám
předměstí. Nastalo 14denním obléhání, marné, švédské oddíly přešly
Labe, zapálily labský
most, odtáhly na Hradec Králové. Město odolalo, dělostřelbou a
požáry ale poničeno, škody panské komise odhadla na 81 tisíc zlatých rýnských. V letech 1640-41
město císařské posádce vyplatilo1400 zlatých. R.1643 zahájil Lenart hrabě Torstenson, nástupce r.1641 zemřelého Banera, další tažení do Čech. Dne 11.června dorazil do Kolína, vyplenil Kutnou Horu, Sedlec, Heřmanův Městec, Chrudim a táhl na Pardubice. Na Pardubické panství se vrátilo část císařského vojska. Do Pardubic přišlo 13.června pomocné vojsko z Dolních Rakous, několik tisíc mužů, 14 děl. Švédové dorazili o několik hodin později. Jejích útok na pa.pevnost opět ztroskotal. Torsenson, vědom si převahy císařského vojska, odtáhl k Litomyšli, kterou 15.června obsadil. Chrudimský krajský komisař 28.1.1644 odhadl škody napáchané císařskými posádkami a průchodem vojsk od léta 1639 do r.1644 na 108 tisíc zlatých r. Potřetí se Švédové vrátili do Čech r.1645. Od 26.3.1645 se pardubickým velitelem stal lieutenant hrabě Starssoldo. Od 8.9.počítal se švédským útokem, začal na něj
město připravovat. Na předměstích, i na Bílém, z bezpečnostních důvodů bourány domy a káceny stromy, zpevněny městské hradby, narychlo vyzbrojení měšťané se učili zacházet se zbraněmi. Město vojsku platilo týdně 15 zlatých z kontribuce od sousedů, u nichž nebyli ubytováni vojáci. A vedle toho se konaly sbírky na úhradu vojenských vydání. Švédské vojsko pod vedením generála Torstensona dorazilo k Pardubicím 24.10. večer od Vysokého Mýta se 6000 muži a dělostřelectvem. Hlavní stan zřízen u Pardubiček, které pobořeny, spálena i Černá za B. Útok podniknutý ještě téže noci byl odražen. Proto druhý den, ve středu, zahájeno ostřelování zápalnými granáty. Obléhání trvalo do 26.10. Celé
město naplněné senem, slámou a jinou vojenskou furáží ohněm a dělostřelbou zkaženo, i
radnice s orlojem, klášter Panny Marie s věží Barborkou, mlýn obecní,
pivovar se zásobou obilí. Jen málo domů chatrnějších a farní kostel sv.Bartoloměje zachovány. Přesto
město obléhání odolalo. Švédové zanechali marného obléhání, 27.10. odtáhli přes
Labe, vypálili nebráněnou Kunětickou horou. I pozdější ochrana města stála značné náklady, na př. r.1647 jeden pluk pa.posádky čítal 480 mužů, s nimi žilo 316 žena děti. Ty muselo
město život. Ještě v létě r.1648 ohrožovali Švédové Pardubice z Chrudimi, vydrancovali Mikulovice. I když Pardubice byly malá pevnost. po více než 100 letech poněkud zastaralá, odolala všem útokům, ale
město i s předměstími zničeno.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Obléhání Švédy
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Obléhání Švédy
