Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Okupace
Okupace
Ještě v 17. stol byly Pardubice pevností, která ze třicetileté
války odolala trojímu švédskému obléhání a následné okupaci. V 18.stol.již byla zastaralá a malá, ve válkách o rakouské dědictví nemohla odolat útokům pruských vojsk, byla jimi dvakrát okupována.
- 1741 pruská. Pruský král Fridrich II v prosinci zahájil válku s královnou Marii Terezii o dědictví rakouské. Braniborský pluk obsadil 3.11.1741 Hradec Králová, následoval vrchní pruský velitel Leopold Anhalt Dessavský se sborem 12 000 mužů a směřovali na Pardubice. Dragouni Bayreuthského pluku zřídili tábor u kaple sv.Josefa. U poškozeného labského mostu zřídili opevněné předmostí. Pro nepřítomnost rakouského vojska přicházeli do města nakupovat. Pardubičtí snášeli nepřátelské vojsko v okolí klidně, nevěřili v jeho útok na
město. Očekávali příjezd 10 pluků uherské a české jízdy. Dragounský pluk hr.Bathyaniho s generálmajorem Deffine dorazil 9.12.,vrchní velitel maršál kníže Lobkovic přijel 10.12., zaručil obci bezpečí. Odpoledne vyjel k labskému mostu, jednal s velitelem pruské hlídky o záměru Fridricha II. Pruské vojsko za Labem posílily další jednotky. Kníže Lobkovic vyhodnotil, že
město nelze proti útoku ubránit, ráno12.12.s deseti pluk jízdy odtáhl na Německý Brod. Za několik hodin se na lodích přeplavilo 30 pruských dragounů, obsadili obě brány a uzavřeli
město, 15.12. Pardubice obsadil Braniborský pluk husarů, 18.12.následoval batallion 800 mužů pěšího Kalksteinova pluku. V březnu 1742 Prusové jednali ve Vratislavi o míru s Marií Terezií, požadovali Slezsko a severní Čechy po
Labe s pro ně důležitými Pardubicemi a Kolínem na levém břehu. Marie Terezie prohlásila, že je nevydá, „kdyby se jícen pekelný otevřel“. Proto Prusové přesunuli další posily do východních Čech, v květnu se Fridrich II.usadil v Chrudimi. Přes silné vojenské jednotky ve městě i okolí pokusili se Rakušané Pardubice osvobodit. Několik set pandurů o třetí hodině ranní 25.5. napadlo
město, útočili do 9.hodiny, Prusové měli jen 3 padlé, byli ale velmi zděšeni. Velitel Retzow nařídil zbourat domy okolo bran, nutil k tomu občany. Nařídit uzavření bran ve dne i v noci, zapovězeno vycházení z města,
město na dlouho odděleno od venkova. Padlí Prusové pohřbeni u děkanského kostela, dva padlí panduři zakopáni na zahradě Jakuba Hulaty, za Bílou branou Na Bělidlech. 18.6.ohlášeno příměří, toho dne v 11.hod se u města objevili rakouští husaři, nevěděli o příměří, odstřelovali Prusy na
valech. Po vysvětlení pokojně odjeli. K Zelenému
předměstí přijelo 5 jezdeckých pluků generála Buddenbrocha, utábořili se v polích s oblím, generál ubytován na Veselce, kde pořádal hostiny a pitky, které neplatil. Jeho jednání, škody v polích, odsoudil velící generál Kalkstein. Jezdci třetí den odtáhli přes labským
most, „zloupivše sousedy v Karlově ulici, v
Pardubičkách a Nemošicích“. Průchod městem jim velitel Retzow nedovolil. Jeho okupační vojsko opustilo
město 2.7 o 9.hod. ranní. V poledne do Pardubic vtáhlo několik set pandurů a uherských insurgentů, jako stráž zůstali dlouhý čas. Nejistota a přerušení spojení Pardubic s venkovem trvaly do zimy. Válka skončila vratislavským mírem 28.7.1742, Marie Terezie ztratila velkou část Slezská, sever Čech a Pardubice jí zůstaly.
- pruská 1744. V létě r.1744
válka znovu vypukla. Průzkum tří pruských husarů 21.8.1744 zjistil, že v Pardubicích není opět císařská posádka, Bílou branou přivedl dalších 50 husarů, kteří
město obsadili, zanedlouho přibyl generál Waldenrub s 250 husary a 300 dragouny. Rakouští husaři 29.9. 1744 zaútočili přes Dlouhé
předměstí, pronikli až k Zelené bráně, za Bubenčem svedli krvavou řež, zajali několik Prusů, odjeli k Chrudimi. Velitel Zimmerman, pro podezření ze zrady, hrozil primátorovi J.Fiedlerovi vypálením
předměstí, nařídil připravit smolu s koudelí. K vypálení nedošlo, nařízena povinná práce na
valech. K druhému pokusu o dobytí města došlo 18.10. Několik desítek rakouských vojáků přestrojených za sedláky vezoucí seno projelo Bílou branou. Na rohu je prozradila pistole špatně zakrytá. Došlo k řeži, byli vytlačeni z města, zraněn pruský velitel Zimmermann. Odvetou dovolil Prusům dvě hodiny drancovat, zapálili Bílé
předměstí, loupili druhý i den. V úterý 20.10.podnikli Rakušané z nedalekého tábor nový útok, o proniknutí od města v ohradě se nepokusili, útočili na pruské zásobárny a pece u
Labe a na Zábraží. Při ústupu zapálili sýpku s obilím na Vystrkově. Útoky podnikali další dny, připravovali se na dobývání. Ve města nastal krutá tíseň když Zimmermann 7.dne zemřel, jeho nástupce omezoval svobodu občanů ztrápených hladem. Také pruští vojáci nuceni vystačit s denní porcí na tři dny. Vojsko Fridricha II.v Čechách, nucené ustoupit, utábořilo se u Telčic, kde hodlalo přezimovat, Pardubice a Kolín měly být opěrnými body. Rakouské vojsko je u Telčic překvapilo odvážným přechodem
Labe a přinutilo k odchodu z Čech. Útok na Pardubice 20.11. se ještě nezdařil. Pruská posádka donucena odtáhnou v neděli 22.11.1744. Při odchodu zničili Prusové skladiště s proviantem, oloupili obyvatele, na
náměstí vysypali na 2000 strychů (objemový strych=93,4 litru) mouky, na metr vysoko, ohněm zničili zbytky zásob na Zábraží, koželužnu a hospodu Zavadilka za řekou při labském mostě a odtáhli na Hradec.
- pruská 1866. Po bitvě u Sadové a Chlumu 3.července Benedek s poraženým rakouským vojskem ustupoval na Holice, část ustupující přes Pardubice spálila Labský
most. Pruské vojsko zamířilo opět na Pardubice. Pruská jízda druhé dne přebrodil
Labe a 5.7. v 8.hod.ráno vstoupila do města. Jejich velitel, rytmistr von Straus, hned požadoval 3660 bochníků chleba, 8000 měr ovsa, 20 centů rýže, 6 centů kávy, 3 centy soli, 200 liber masa, vín o, pálenku, tabák a doutníky. K polednímu přišlo 10 000 vojáků, uložili se na
náměstí a v polích u dráhy. Pruská jízda obsadila železniční
most u Rosic, po spálení Labského, jediný široko daleko. Na místě labského zřízen pontonový. Druhý den 6.7.do Pardubic dorazil pruský král Vilém s kancléřem Bismarkem a generalitou, měl hlavní stan v domě poštmistra Krause čp.113. Korunní princ Bedřich Vilém přihlížel jak jeho vojáci loupí obchody. Nemocnice umístěna v
reálce (staré). Intendance požadovala denně 30 000 bochníků chleba, 60 000 liber masa, 50 centů rýže, 1000 lahví vína. Labský
most muselo
město obnovit, dokázalo to za 11 dní. Delegaci vedenou starostou V.Bubeníkem, žádající zmírnění uvalené kontribuce král hrubě odbyl, hrozil jí zastřelením. Hlavní stan 9.7.
město opustil, přesídlil do Vysokého Mýta. Zůstala posádka 5 600 mužů, 500 raněných, po ně postaveny stany i na zámeckých
valech. Na vojenském hřbitově u Pardubiček (dnes parčík v centru Pardubiček) pohřbeno 220 Prusů. Po uzavření pražského míru opustili 28.9.1866 Prusové Pardubice. Hodnota rekvizic za 86 dnů
okupace odhadnuta na 387 822 zlaté. Již 3.9. zbořen provizorní Labský
most, městský inženýr Antonín Wendl navrhl nový dřevěný za 8170 zlatých. Výkaz likvidační komise válečných škod z r.1866 dokončen 13.4.1867. Na jeho základě konečně v květnu vyplaceno pa. poškozencům odškodnění v celk. výši jen 42 262 zl.23 kr.
- německá 1939-1945, Protektorát Čechy a Morava. Do Pardubic, opět jednoho z hlavních cílů, dorazilo německé vojsko za hustého sněžení v dopoledních hodina 15.3.1939. Z budovy Ředitelství pošt a telegrafů odstraněn velký kamenný znak s českým lvem, stala se sídlem německého zemského rady (Oberlandrat) pro východní Čechy a německé tajené policie GESTAP0. To 16.3. zatklo 40 občanů východních Čech - Odboj
16.10.1939 v I.poschodí budovy Občanské záložny (dnešního Evropského spolkového domu) otevřeli okupanti německou školu.
8.12.1939 zatčeni Gestapem Ota Krpata(l91O-1984) a Bohumil Hájek z Trnové,dělníci tov.Prokop
26.4.1940 v Pa.na příkaz okupantů odstraněna z Leginářského nám. socha TGM
28.7.1941 hotel "GRAND" přejmenován na popud okupantů na"VIKTORIA"
17.8. 1941 v pa.ulicích rozhozeny letáky "Slovo ke všem statečným Čechům."
19.9. 1941 vypukla v pa.Telegrafii(Tesle) jednodenní stávka 1651 zaměstnanců, jako výraz odporu proti okupaci,16 organizátorů zatčeno.
30.12.1941 do Pardubic přišla výsadková jednotka SILVER A, Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček, vysazená v noci z 28.na 29.12.u Poděbrad.
1.5.1942 Povinné fotografování všech občanů v Bukovině, neznámého účelu, snad na „Kennkartu“ okupační legitimaci, údajně příprava na likvidaci národa. Patrně proběhlo i jiných obcích.
3.6.1942 na východním okraji areálu pa.Zámečku zřízeno popraviště, do 9.7.1942 zde popraveno 194 obětí.
27.10. 1942 v Pa.gestapem zatčen spisovatel Petr Jilemnický, levicový učitel
7.11.1942 pa.městské zastupitelstvo a rada rozpuštěny, do úřadu starosty dosazen něm.komisař Julius Stumpf.
21.11.1942 vypraven z Pardubic další transport osob ročníků l92l-22 na práce v Německu
5.12.1942 první transport 600 Židů z Pardubic do Terezína, druhý 9.12.42, celkem odsunuto 1256 Židů, přežilo jen 90.
30.5.1943 Tyršovy sady přejmenovány na Sady Reinharda Heydricha.
22.7., 24.8., a 28.12.1944 Pardubice zasaženy nálety anglického a amerického letectva.
26.1.1945 v Drážďanech popraven Lonek Jaroslav, ve třicátých letech šéfpilot aeroklubu VAP Pa., později šéfkonstruktér Baťových letadel ve Zlíně.
5.5.1945 na budově „SEKURITAS“ zavlála československá vlajka, odstraňovány německé nápisy, členové národního výboru projížděli městem, vyzývali ke klidu.
6.5.1945 neděle zahájeno jednání s Ortskomendem o německé kapitulaci,
osvobození města.
8.5.1945 v budově Oberlandrátu zastřelen Josefa Trnku, npor.četnictva.
8.5.1945 německý velitel Pa.plukovník Schenk dal pokyn, aby německý starosta Julius Stumpf předal moc Revolučnímu náronímu výboru, který uspořádal 1.zasedání, předsedou zvolen Václav Kvaček, současně ustavující schůze okresního NV, téhož dne se ozval svobodný městský rozhlas z pa. a.s.TELEFRAFIA.
10.5.1945 do pa.dorazila vojska 38.a 60.armády SSSR ze 4.Ukrajinského frontu, kterému velel gen.Andrej I.Jeremenko.
13.5. 1945 přijel do Pardubic gen.Andrej I.V.Jeremenko, 6.6.1945 jmenován čestným občanem
- sovětská od r.1968. Kupodivu pa.Zář 30.4.1968 otiskla článek Zd.Bičíka „Ruská vojska u nás“, nikoliv předpověď, ale o průchodech ruských vojsk za napoleonských válek. Nato 21.8.1968 na území ČSSR vstoupila spřátelená vojska Varšavské smlouvy, v čele se sovětskou (ruskou) armádou, „dočasně“ okupovala ČSSR. Do Pardubic nevstoupila, předseda ONV Dr.Josef Loskota a předseda MěsNV František Sluka jim vyjeli naproti ke Starému Hradišti a sjednali, aby zůstali na okrajích města. Předešli lidským obětem. Polský oddíl měl tábor v lese u Černé za B. „Dočasné“ sovětské posádky pak na Pardubicku byly v Lázních Bohdaneč a ve Zdechovicích. Před Informační službou na tř. Míru naproti poště vedoucí p.Chalupský začal sbírat podpisy občanů proti okupaci. 22.8. - 28.8.1968 pa.Zář vycházela každodenně i v neděli o jednom listu s mnoha výzvami a protesty proti okupaci. Velmi aktivní bylo i pardubické rozhlasové studio, než bylo umlčeno, patrně proto v rámci normalizace později přeneseno do Hradce Králové. Pardubice, ač neokupovány, na „okupací“ doplatily ztrátou další významné instituci. Dočasná
okupace skončila r.1990, 21.8.1990 poslední sovětští vojáci odešli ze Zdechovic.
Zdroj:
Dr.Pavel Thein; Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Okupace
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Okupace
