Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Pardubický poutník 1940
Pardubický poutník 1940
Každému kdo navštíví Pardubice utkví jistě v paměti silueta Zelené brány, věže chrámu sv.Bartoloměnje a hrdého pernštejnského
zámku. To vše kreslí v širé polabské rovině zdaleka viditelný celek – Pardubice. Zelená brána tyčící se na vstupu do Starého Města postavena za Viléma z Pernštejna r.1507 mistrem Paulem, nynější podoba jí byla dána po požáru r.1538 mistrem Jiříkem. Druhou památkou na „otce Pardubice“ Viléma je arciděkanský chrám sv.Bartoloměje. Původní zmiňovaný r.1295 vypálen r.1421 Žižkovým vojskem. Znovu dobudován 1514 jako gotický se strmou střechou z níž se vztyčuje vížka. Nad portálem dal Vilém zasaditi votivní desku. Portál sám nese již stopy renesance. Kostel původně určen za místo posledního odpočinku členů rodu Pernštejnů a pro římskokatolické bohoslužby. Při kostele založen klášter minoritů. R.1532 vydán kališníkům a minorité přešli ke kostelu Zvěstování P.Marie. R.1912 přistavěna předsíň s kaplí pro sousoší Kalvárie. Mezi chrámem a Zelenou branou bývala kaple sv.Rocha se zvonicí, upravenou r.1930. Je zajímavé, že tyto tři památky, stojí na moderním Smetanově
náměstí (dnes nám.Republiky). A proti chrámu stojí strohá
architektura Městského průmyslového muzea (dnes SPŠPT) a vedle paláce pardubického okresu s okresním Grand-hotelem a proti němu vedle Zelené brány palác Anglo-banky (dnes Komerční). Jižní část
náměstí, vyplněná ozdobnými záhony, je uzavřena výstavnou budovou Městského divadla. Z
náměstí s malebnou směsicí historie s novou dobou vejdeme Zelenou branou do čistě historické části Pardubic. Na rohovém domě Zelenobranské ulice a
náměstí Viléma z Pernštjna (dnes Pernštýnského) nalezneme pamětní desku z r.1511, kdy byla skončena pánem Vilémem výstavba města po požáru r.1507. Na ní reliéf erbovní pověsti rodu Pernštejnů. Vstoupili jsme do „salonu“ Pardubic - na Pernštýnské nám. Starobylé domy je vroubí svými křivkovitými štíty a svou jednolitostí, s jakou splývají jeden s druhým, vzbudí okamžitě dojem útulnosti. Hned první dům na severní straně, zvaný Wernerovský, zaslouží si pozornost. Přiléhá k němu oblouk nad vchodem do Bartolomějské uličky, zdobených ve výklencích obrazy rytíře, rytířky a šaška z poč.16.stol. Ten starobylý dům se renesančním štítem byl do r.1515 první pa.radnicí. Střed severní strany
náměstí zaujímá
radnice z r.1893, vystavěná v tzv.české renesanci na místě krásné
radnice z 18.stol. Před radnicí sousoší s Mariánským sloupem z r.1695 a skupinou soch českých patronů, kterou r.1777 vytvořil mistr Jakub Teplý, místní sochař. Z východní strany vyniká dům „U Jonáše“ bohatou plastickou výzdobou po celém průčelí, znázorňující pohlcení Jonáše velrybou. I štít ozdoben postavami světců Víta a Floriána, rovněž od mistra Jakuba Teplého. Další zajímavá výzdoba na domě Občanské záložen (dnes Evropský spolkový dům), reliéfy od Vil. Amorta: Kristus, Žižka v čele vojsk a výjev - papežský legát Fantino do Vale při slyšení u Jiřího Poděbradského. Odtud se po několika krocích Klášterní uličkou ocitneme před nejstarším pa.kostelem Zvěstování Panně Marii, založeným před r.1359 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Do severovýchodního rohu
náměstí ústí Pernštýnská ulice vedoucí k
zámku. Dům s ostěním z pálené hlíny (terakotovým) na průčelí označuje nám „císařský mlýn“, zbudovaný Vilémem a poháněný městskou strúhou. Před mlýnem je klenutý průchod, jimž a uličkou Pod Sklípky možno dojíti na Wernerovo
nábřeží. Dále na též straně Pernštýnské ulice ústí uzoučká Kostelní ulice do níž se vchází rovněž klenutým obloukem. Pokračování Pernštýnské ulice je krátká ulice Zámecká, která končí první branou zámeckou. Za ní je trojstranné předhradí s kašnou. Projdeme-li druhou zámeckou branou, otevře se nám pohled na pernštejnský
zámek. Na nádvoří se dostaneme třetí - Labskou branou, na níž je opět deska s erbovní pověstí pernštejnskou z r.1511. Z nádvoří ke čtvrté bráně vede kamenný
most, jehož zábradlí vyzdobilo ornamentální umění renesanční v kameni vytesanými loveckými výjevy a ornamenty z r.1543. Zámecký portál je jednou z nejvzácnějších renesančních památek v Čechách, do průčelí zasazen r.1541. Gotický průjezdem přijdeme po levé straně do gotického sálu, který spolu s vedlejšími slouží Muzejnímu spolku. Ten se velmi zasloužil o odkrytí mnoha utajených skvostů
zámku, jako gotické arkády a třípatrové arkády renesanční, cenných freskových výzdob a mnoha j. U gotické arkády vchod do gotické kaple sv.Kříže. Z téže arkády vyjdeme krásným renesančním portálem na schodiště do 1.patra
zámku s velkými sály: mázhaus a sousední, kde nedávno objevena velká freska z r.1532 „Samson a Dalila“ od neznámého vlašského mistra. Práce italským mistrů jsou vůbec pa.zvláštností, neboť zde pracovali Vlaši v Čechách po prvé. V I.poschodí umístěny bohaté sbírky Městského vlastivědného muzea. Nad palácem zvedá se sedmipatrová hláska. Celý
zámek je obklopen mohutnými
valy, z nichž je překrásná vyhlídka na
město. Z dalších pa.památek nemůžeme opomenout kostel sv.Jana Křtitele na Novém Městě proti hotelu
Veselka. Je to opět památka na Viléma z Pernštejna, který jej založil r.1510. Právě tento kostel je dokladem velikosti svého zakladatele, který předčil svou dobu názory hospodářskými, politickými i lidskými. Chrám totiž postavený pro „podobojí“, je důkazem jeho tehdy vzácné náboženské snášenlivosti. Při kostele založil i chorobinec –
špitál. Vyjdeme-li z kostela, ocitneme se uprostřed živého ruchu hlavní tepny města, které musí být hrdo na svého dávného pán a které se usilovně snaží aby i on s hrdostí mohl hledět na rozkvět a vzrůst na svého nejmilejšího díla.
Zdroj:
František Kout, Sborník „Pardubice“ 1940, kráceno
Viz také:
Diskuse k článku: Pardubický poutník 1940
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pardubický poutník 1940
