Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Pardubické baroko
Pardubické baroko
Do konce 17.stol.rozkvetly na štítech městských domů barokní voluty a z mnohých průčelí hned od r.1648-49 shlížely medailony světců v bohaté spleti věncoví. Touha po architektonickém souladu opatřila r.1695 výzdobě „rynsku“ zajímavý střed – Mariánský sloup, za záchranu před morem, nejkrásnější dílo kamenické té doby. Stavba domů prováděna pod správou obecních starších, ve snaze o sličnost celku. Liknavé sousedy důrazně pobízel konšelský sbor. Když soused Martin Šárovec r.1690 svůj dům zvýšil na škodu chrámu sv.Bartoloměje a domu sousedky M.Štumfové, pro neposlušenství a že to zadní stavení snížit nechce, nemá z arestu radničního bez vůle p.purkmista vycházeti, dokud toho napraviti nedá. K opravě domů potřebnějších sousedů pomáhal úřad konšelský i povolením mimořádného šenku vína. K předním strůjcům výzdoby štítů náležel zednický mistr Václav Raysik a malíř Bělský. Obnovitelem Zelené věže r.1662 byl mistr Štefan Vokníř. Pokažené dláždění opravoval dlaždič Jan Hájek. Tesařské dílo svěřováno Janu Hrubému, Tobiáši Žambereckému, Petrovi a Pavlovi Machkovi, Matěji Svobodovi, mladším byl obecní tesař Lukáš Černý. Pokažené
mlýny mlýny obnovovali sekerníci-mlynáři Bartoloměj Leden a Mikuláš Knotek. Oživovalo i Malé neb Mejtské
předměstí, zcela zničené, jen zvolna podle zámeckého příkopu. Drobné chaloupky objevovaly se za zrušenou Sedlářskou branou a při dvoře Vystrkov. Na rozcestí k Chrudimi a Mýtu se od r.1710 skvěl roztomilý „Kostelíček“, jeho tvůrce Jakub Pešina postavil i sousední „zámeček Brettinův“(Březinovu tvrz) a snad i kapli sv.Josefa za Labem. Dlouhodobý a skromný vývoj stavební zastavily
války s Pruskem, zničeny grunty u Bílé brány a labského mostu. Až po nich dochází kupodivu k poněkud nákladnější výstavbě a výzdobě. po r.1760 přestavěl heřmanoměstecký „baumistr“ František Jedlička s tesařem Kreisingem hospodu „U beránka“ v nový radní dům. Jakub Teplý, místní „štukater“ a sochař, ozdobil průčelí
radnice bohatou rokokovou plastikou. R.1777 kolem Mariánského sloupu vytvořil balustrádu se sochami 8 národních světců. Věnoval se zkrášlení 15 domů v
rynku od Zelené věže ke klášteru (čp.53-67) zničených požárem 2.7.1751. Po r.1797, kdy již i do Pardubic přicházel empír, vyzdobil dům čp.50, zvaný pak dům U Jonáše, který zůstal ojedinělou památkou na jeho tvorbu.
Viz také:
Diskuse k článku: Pardubické baroko
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pardubické baroko
