Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Pravěké osídlení Pardubicka
Pravěké osídlení Pardubicka
K ojedinělým stopám osídlení Pardubicka, spíše průchodu lovců, ze sklonku mladšího paleolitu (40-10 tisíc let před.n.l.) z poslední doby ledové, patří např. aurignacienský hrot z Jaroslavi a pozdně paleolitická stanice u dnešního hřbitova v Pardubicích, ulovený nosorožec z
cihelny na Blatě a dílna na zpracování porcelanitu, zkoumaná učitelem Slugou r.1904 na úbočí Kunětické hory. Novější jsou nálezy z Nemošic, Choltic a Bezděkova.
Ze střední doby kamenné 8 – 6 tisíc let před n. l. lze doložit zřejmě přechodná
sídliště lovců, rybářů a sběračů u hřbitovů v Pardubicích, na písečných přesypech v okolí
Labe, především mezi Pohřebačkou a Živanicemi.
V mladší době kamenné – neolitu (6 – 5,7 tisíc let před n. l.), kdy se ostrůvkovitě na sprašových hlínách v okolí Dolan a na jižním okraji Pardubic a severu Chrudimska, usazovali první zemědělci. Na konci min. století bylo známo 56 míst nálezů broušených a vrtaných kamenných nástrojů i zbytky hliněných nádob. Keramika z pozdní doby kamenné je roztroušena takřka po celé ploše Pardubicka, ojedinělé jsou nálezy honosných sekeromlatů, aktivních dobrovolných místních amatérských archeologů, vysoké odborné úrovně. Výjimečná osada kultury vypíchané keramiky byla nalezena v Úzkém na katastru Pardubic. Využívala brodu na Labi pod Hrčáky tvořenými skalním prahem. Další nálezy jsou z
Trnové, Starých Jesenčan, Bohdanče a Libišan. Ze sklonku neolitu pochází doklady kultury lengyelského okruhu např. v Žižíně, v Pardubicích, Na Ležánkách, ve Zminném, Úhřetické Lhotě na hranici Chrudimska. Z Ležánek jsou i ojedinělé stopy přítomnosti lidu jordanovské kultury.
Osídlení Pardubicka v pozdní době kamenné (3700 – 1900 let př.n.l.) zesláblo, neboť
Pardubicko nebylo vhodné pro zemědělské osídlení (jak dosvědčuje historik Josef Sakař), ještě k počátku historické doby. Ojedinělé nálezy z doby kultury lidu nálevkovitých pohárů jsou z Rosic a
Ohrazenice.
Řídké osídlení dokumentují i nálezy z nejstarší doby bronzové. Lid kultury únětické (1900 - 1500 př. n. l.) osídlil úrodné sprašové půdy na katastru Dražkovic, Mikulovic, v cihelně Blato jen na jižním okraji Pardubicka. Ze současnosti z těch míst jsou bohatší nálezy i následujících osídlení. Zcela výjimečným nálezem na Pardubicku je osada hřivnáčovské kultury v cihelně Blato. Únětické hroby (skrčenci) byly nalezeny v okolí mikulovického kostela. Unikátní jsou měděné sekery z Rohovládovy Bělé a Kunětic. Pozdější osídlení ještě slábne.
Až v mladší době bronzové a starší době železné (1900 – 1500 př. n. l.), patrně v období suchého klima, dosáhlo pravěké osídlení Pardubicka svého vrcholu. Žil zde lid kultury lužické, následován lidem kultury slezskoplatěnické, nazvané podle naleziště u Platěnic na Pardubicku. Pro pravěké osídlení té doby jsou typická popelnicová pole. K nim se také váže nejstarší zmínka o archeologických nálezech na Pardubicku, Balbínova zpráva o hrncích, co rostou v zemi u Kunětic. Četná pohřebiště popelnicových polí naznačují husté osídlení, ale sídlišť kupodivu bylo odkryto jen málo. Výjimečné je naleziště na Kunětické hoře v místě pozdějšího hradu. Z té doby jsou bronzové poklady z Čepí a Dolan a zlaté z Ostřetína a Srchu.
Značná část pohřebišť však byla narušena orbou a následně honbou za starožitnostmi. O charakteru dosavadního pardubického „zkoumání“ svědčí, že velké
sídliště u Opatovic zkoumalo v 70. letech hradecké muzeum.
Slezskoplatenická kultura prý zanikla příchodem Keltů a jejich laténské kultury. Keltské aktivity se však na Pardubicku projevují opět jen na okraji Pardubicka, navazují na výrazněji obsazená území Chrudimska a Vysokomýtska. Významnější naleziště představovala Slepotice, které v zimě 1994 a následujících sezónách zkoumali archeologové muzea Rychnov nad Kněžnou. Odkryli část laténské osady včetně několika polozemnic. Pardubická veřejnost byla o tom informována nedostatečně.
Z úbočí Kunětické hory je doklad dílny na výrobu žernovů. Vlastní
Pardubicko se snad v důsledku „vlčího“ podnebí opět vylidnilo.
Podle Loučné byly nalezeny doklady germánských sídlišť. V posledních letech byly objeveny i na staveništích v Mikulovicích a pod Kunětickou horou.
Severní úpatí Železných hor prostupují rudné žíly u Zdechovic a Chvaletic. Limonitová žíla (hnědel) prostupuje prahorní břidlicí a dala vzniknout železným dolům, které náležely k prvním v Čechách. Mezi Valy a Přeloučí a u Chvaletic byly v římské době těženy železité konkrece. Pec na zpracování železa byla vykopána na sídlišti v Labských Chrčicích. Kronikář Hájek vypráví, že Botak, muž z čeledi Krokovy již r.677 našel železo u Zdechovic.
Trvalé slovanské osídlení lze na Pardubicku sledovat až od 9. stol. K nejstarším slovanským osadám patří
Rosice, Semtín, Přerovsko, dnes části Pardubic. R.1999 bylo na Pardubicku prokázáno časné slovanské osídlení u Třebosic. Dále je doloženo řídké osídlení z doby hradištní. Hustota slovanských lokalit roste až v pozdní době hradištní, na místě dnešních obcí Dřítče, Dolan, Opatovic, Slepotic a Starých Jesenčan.
Do historického období vstupuje
Pardubicko až v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Opatovicích r.1083, který pustou krajinu vysoušel a zakládal nové vsi. Začal českou kolonizací bažinatého, pro osídlení nevhodného Pardubicka, velmi opožděně proti okolním úrodnějším a dopravně dostupnějším oblastem.
Připraveno dle starších podkladů, z dob kdy VČM nemělo archeologické oddělení :
Našim i cizím. Vlastivědná okresní čítanka Pardubická. F.K.Rosůlek. 1925.
PARDUBICE. Vlastimil Zikmunda. ČTK 1990
Archeologický průzkum Pardubicka prováděli po založení Městského vlastivědného muzea Pardubice r.1880 jeho dobrovolní amatérští, ale velmi erudovaní pracovníci až do jeho znárodnění r.1952. Nástupcem bylo Východočeského muzeum, které archeologické oddělení prakticky nemělo a bylo od r.1972 do r.1990 jen pracovištěm Muzea východních Čech Hradec Králové. VČM (po r.1990 obnovené) si až po r.1995 vybudovalo archeologické oddělení, které vyvíjí aktivní archeologickou činnost.
Zdroj:
Jiří Paleček
Diskuse k článku: Pravěké osídlení Pardubicka
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pravěké osídlení Pardubicka
