Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Pravěk Pardubic
Pravěk Pardubic
Nejstarší stopy nalezeny z mladšího paleolitu (40 000- 10 000 před n.l.). Četnější nálezy ze střední doby kamenné - mezolitu (8000–5000 před n.p.), již opracované kamenné nástroje z pazourků a rohovců, ukazují na procházející skupiny lovců a rybářů. Na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, náhrada za vzácnější pazourek. Na počátku neolitu, území Pardubic pokrýval bažinatý lužní prales nevhodný pro zemědělství. Nálezy z té doby ve vzdálenějším okolí, zejména z vyšších poloh se sprašovými půdami směrem na Chrudim. Na hustší osídlení ukazují nálezy z doby kultury lidu vypíchané keramiky (kolem 4. tisíciletí před n.l.) na územní dnešních Pardubic v
Trnové a blízkém okolí na jihu. Z té doby je nález asi krátkodobého tábora obchodníků s porcelanitem pod Hrčáky na levém břehu
Labe u prastarého brodu. V labském náplavu Na Ležánkách a na druhé straně u Rosic nalezeny celé nádoby tzv.Lengyelského kulturního okruhu z konce neolitu. Nálezy naznačují, že tento lid pronikající od východu využíval vodních cest přes území dnešních Pardubic, mimo prastaré stezky zvané Trstenická přes Chrudim. Od poloviny 4.tisíciletí před n.l. jsou nálezy sídlišť kultury nálevkovitých pohárů v pískových duně v Doubravicích a ve sprašové půdě v Mikulovicích. Po r.2000 před n.l. přichází na území dnešního Pardubicka doba bronzová. Zprvu kultura unětická, jejíž stopy jsou nalézány jižně od Pardubic na území Ostřešan a Mikulovic, patrně okraj osídlení Chrudimska. Ve 12. tol.před n.l. sem proniká zemědělský lid kultury lužické s rozsáhlými žárovými pohřebišti. Na území Pardubic nalezena pohřebiště na Hůrkách a na Přerovsku. Přesněji neurčené nálezy jsou z území Dukly a z ul.Ke trati na
Slovanech. Stopy
sídliště kromě na Přerovsku i přímo ve
Svítkově, na Hůrkách, mezi Dražkovicemi a Nemošicemi, v
Rosicích n.L. Na sklonku doby bronzové od 9.stol před n.l. přišla na
Pardubicko nová vlna lidu popelnicových polí ze Slezska, kultura slezkoplatenická, pojmenovaná podle Platenic u Dašic. Dle starších představ byl tento lid pokládán za Praslovany. Osídlení i pohřebiště navazovala převážně starší lužická na Hůrkách, Na Přerovsku, v
Rosicích n.L., Dražkovicích. V pozdní době se v nálezech objevují již železné předměty, zprvu ve špercích, později nástroje a zbraně. Slezskoplatenický lid byl zde ještě při příchodu Keltů ve 4.stol.před n.l. Jeho zbytky dožívaly do 2. stol.před n.l. Keltská osada na území Pardubic se nacházela na pískové duně na levém břehu Chrudimky nedaleko hřbitovů. Další osídlení lze sledovat i na území Nemošic, Dražkovic a dále na jih k předpokládanému keltskému středisku na území Chrudimi. Před změnou letopočtu Kelty vytlačily germánské kmeny. Nálezy z té doby byly dosud chudé, několik střepů z Hůrek. V posledních letech odkryto
sídliště v Mikulovicích na staveništi rodinných domků. První stopa slovanského osídlení je ojedinělý nález keramiky pražského typu na území Dražkovic.
Pardubicko je spojováno s kmenem Charvátů. Pardubice i s okolím zůstávají stranou osídlení. To se mění až v 9.a 10.stol.v tzv.době hradištní. Z 9.stol.je
sídliště v Rosicích–Na Krétě a druhé v
Semtíně jižně od
silnice na L.Bohdaneč. Z konce 9.stol.je keramika nalezená u Cihelny, dle toho se předpokládá
sídliště asi na břehu
Labe. Na levém břehu
Labe na území
Svítkova nalezna keramika o něco mladší. Na rozhraní katastrů Dražkovic a Starých Jesenčan stála osada datovaná podle náhodných nálezů do 9.až počátku 10.stol. Soustavný archeologický průzkum chybí. Pravěk Pardubic končí první písemnou zmínkou až z r.1295, ač písemné zmínka o některých jejich dnešních částech jsou starší. Nad počátky Pardubic zůstává řada otazníků.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Předchozí heslo: Prater
Diskuse k článku: Pravěk Pardubic
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Pravěk Pardubic
