Úvod > Dle abecedy >
Historie
>
Městské části
Městské části
Pardubice jsou dnes největší a nejkomplikovanější územní jednotkou Pardubicka, složenou z mnoha oficiálních i neoficiálních částí, jimž jsou věnována samostatná hesla.
Dle historika PhDr. F.Šebka jsou stopy počátků Pardubic na třech lokalitách: u kostela sv. Jiljí v
Pardubičkách, u tvrze při ústí Chrudimky do
Labe a u dnešní ul.Ke trati. Tato třetí lokalita byla patrně při původní stezce z Chrudimi směřující přímo od vsi Pardubice s klášterem cyriaků (dnešních Pardubiček) přes Sezemice na Hradec Králové. Ta zanikla po jejím převedení přes Pardubice-„město nové“, které kolem r.1332 založil Arnošt ze Staré se synem Arnoštem z Pardubic. Toho roku lokalitu u kostela sv.Jiljí věnoval klášteru cyriaků, byla jmenována Pardubice Mnichové, pak Pardubice Malé, které se staly samostatnou obcí
Pardubičky. Pardubice byly soustředěny k par-dubické tvrzi-hradu, kde Arnošt z Pardubic založil před r.1359 farní chrám Zvěstování Panny Ma-rie. Tehdy již za Chrudimkou stál panský dvůr Vystrkov.
Vilém z Pernštejna po požáru Arnoštova města r,1507 je celé přestavěl a důkladně opevnil vzniklo Město v hradbách - Město - Staré Město. Za branami vyrůstala předměstí: za Pražskou později Zelenou branou - Pražské – Dlouhé- dnes Zelené
předměstí, za Mýtskou, Bílou branou Malé-Bílé
předměstí. Vojtěch z Pernštejna r.1531 připojil k Pardubicím vsi Bukovinu a Lhotku na severovýchodě a Jan z Pernštejna připojil r.1538 ves
Přerov na západě. Při číslování domů r.1770 byly Pardubice rozděleny na čtvrtě: Město, Bílé
předměstí s Bukovinou a Lhotkou, Zelené
předměstí s Přerovem,
Zámek s Příhrádkem. Při novém číslování 1870 zřízena pátá čtvrť Vystrkov kolem býv. panského dvora na jehož pozemcích na východě vznikla raabizační osada
Familie dnes
Slovany. V 50.letech 20.stol.čtvrť Vystrkov byla sloučena se Bílým předměstím.
Za
okupace r.1943 byly zřízeny Velké Pardubice, po několikerých organizačních změnách zanikly r.1954, částmi města zůstaly
Pardubičky, Studánka, Nové Jesenčany stavebně propojené. Pardubice se dělily na: vnitřní
město (Staré
město a severní část Zeleného Předměstí),
Karanténa, Skřivánek, Jesničánky, Nové Jesničany, Nové
Nemošice, Bílé
předměstí se
Slovany, Studánka a
Pardubičky. Organizačně byly rozděleny na 3 čtvrti označované římskými číslicemi : I vnitřní měs-to, II jih za tratí a III východ za Chrudimkou. Toto označení bylo na červených smaltovaných ulič-ních tabulkách, na nichž bylo i vysvětlení jména ulice. Postupně byly připojovány další obce: r.1960
Cihelna a
Spojil (r.1994 se osamostatnil), r.1963
Trnová a
Svítkov s Popkovicemi, r. 1975
Rosice n.L., r.1976 Černá za Bory s osadou Žižín a připojenými obcemi
Drozdice, Mnětice, Staro-černsko a také
Semtín s osadou
Doubravice a
Dražkovice, Nemošice, Ohrazenice, Staré
Čivice.
K 1.březnu 1980 byly v městě Pardubicích vymezeny části: Bílé Předměstí,
Cihelna, Doubravice, Dražkovice, Drozdice, Mnětice,
Nemošice, Nové Jesenčany,
Ohrazenice, Pardubice-Staré Město,
Pardubičky, Polabiny, Popkovice, Semtín, Spojil, Staré
Čivice, Staročernsko, Studánka, Svítkov, Trnová, Zámek, Zelené Předměstí, Žižín. K 1.1.1986 byla připojena obec Lány na Důlku s připojenými částmi Opočinek a
Srnojedy (ty se r.1992 osamostatnily).
Návrh územního plánu před r.1980 uvažoval rozdělení na sektory, snadd jen z urbanistického hle-diska : střed - mezi Labem a hlavní tratí,
východ - na východ od Chrudimky,
jih – jižně od trati Praha - Č.Třebová,
sever – na pravém břehu
Labe,
západ – za tratí Rosice- Chrudim, což se zdá rozumnější než dnešní obvody.
Pardubice se dodnes dělí na: Pardubice-Zámek, Pardubice – Staré Město, Pardubice-Bílé Předměstí, Pardubice Zelené Předměstí a připojené obce:
Dle sčítání r.2001 měly tyto oficiální částí Pardubice následující počty:
obyvatel domů obyvatel domů
Bílé
předměstí 11491 1633
Popkovice 420 146
z toho
Hůrka 40 14
Rosice n.L. 1866 564
Slovany 2406 541
Semtín - -
Cihelna 2432 128 Staré
Čivice 806 244
z toho Sever 2121 29 Staré Město 525 93
Černá za B. 968 173
Staročernsko 45 21
Doubravice 265 65
Studánka 12766 924
Dražkovice 498 132 z toho
Dubina 10114 330
Drozdice 85 29
Svítkov 2720 852
Lány na Důlku 330 122
Trnová 1286 269
Mnětice 323 114
Zámek 1
Nemošice 929 320 Zelené
předměstí 30538 2198
Nové Jesenčany 527 162 z toho:
Dukla 6471 316
Ohrazenice 1881 291
Jesničánky 1820 543
Opočinek 194 73 N.Jesenčany 527 143
Pardubičky 1572 417
Skřivánek 3569 534
Polabiny 18132 368 Višňovka 3955 195
z toho I 3068 92 Žižín 35 20
II 3920 97
III 4512 65
IV 3824 48
V 2323 45
Stavařov 472 18
Od 1.1.2007 se částí Pardubic stala obec
Hostovice, městský obvod VIII,
Sčítání r.2011 vykazuje následující rozdělení Pardubic:
Bílé
předměstí 12 903 obyvatel, 1730 domů, 1621 obydlených.
Cihelna 2 179 143 133
Černá za Bory 990 206 184
Doubravice 268 70 65
Dražkovice 531 150 132
Drozdice 98 34 28
Hostovice 282 77 64
Lány na Důlku 370 134 106
Mnětice 381 123 111
Nemošice 1121 364 333
Nové Jesenčany 576 176 159
Ohrazenice 2 013 326 311
Opočínek 229 79 62
Pardubičky 1 812 456 413
Polabiny 16 516 390 388
Popkovice 442 153 135
Rosice 2 191 670 632
Semtín 102 2 2
Staré
Čivice 1 101 343 311
Staré Město 494 98 88
Staročernsko 136 44 40
Studánka,
Dubina 11 747 973 920
Svítkov 3 672 1125 1042
Trnová 1 789 334 319
Zámek 0 0 0
Zelené
předměstí 28 421 2241 2126
Žižín 44 21 13
Kromě těchto oficiálních částí jsou v Pardubice neoficiální názvy, některé neuváděné ani na plánu města:
Drážka, Dubina, Dukla, Jesničánky, Kréta, Nové Město, Okrouhlík, Přerovsko,
Skřivánek, Slovany, Stavařov, Vilová čtvrť, Višňovka, Židov, samostatnou čtvrtí je campus
Univerzity Pardu-bice. Také připojené části mají další místní pojmenování.
Jako statutární
město se Pardubice administrativně dělí na 8 městských obvodů.
Diskuse k článku: Městské části
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Městské části
