Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Hostovice
Hostovice
První písemná zmínka r.1244. Výměra obce 495 ha (r.1933 je uváděno 496 ha 66 a). Nadmořská výška 237 m. Roku 1933 jednu hodinu chůze vzdálená od Pardubic. Od r.2007 součást Pardubic, od jejich centra vzdálená 20 min. autobusem
MHD č.28.
Leží na pravém břehu Chrudimky. Hostovicemi se vine Dvakačovický náhon, beroucí vodu ve Dvakačovicích z Olšinky (zvaný též Zmínka, založený r.1565, 11,5 km dlouhý). Z ryb tu bývalo nejvíce kleňat (tloušť), bělic, okounů, štik, ale již r.1933 pro zněčištění splašky ryby hynuly a vymizeli i dříve hojní raci. V
Chrudimce se lovili úhoři, než byla v Pardubicích r. 1911 postavena stavidla hydroelektrárny. Na lukách při
Chrudimce jsou prohlubně zv. bahýnka jako pozůstatky slepých ramen Chrudimky, která v této nivní oblasti dodnes silně meandruje. Pod vsí jsou dvě tůně – rybníky: Přední Hatě a menší Zadní Hatě, kudy směřuje za povodní hlavní proud. V okolí jsou vyvýšeniny: Stropina (255m), Nad ohrádkou (233m), severozápadně Na stráni (226m), jihovýchodně Borek (255m), odkud je daleký výhled do polabské roviny i na Chrudimsko.
Hostovice leží v úrodné rovině s dobrými poli i lukami s půdou písčitou, hlinitou a jílovitou. Pozemky mají charakteristická jména jako: Černidla, Panská, Prášivá, Draha a p.
Z historie: R.1244 Jan, syn Zbislava z Polné, zapsal
Hostovice a Blatník na Pardubicku premonstránskému klášteru v Litomyšli. Ve 14. století byla tvrz hostovická rodným sídlem vladyků z Hostovic. R.1382 prodal Beneš z Hostovic některé pozemky sezemickému klášteru. Chválek, Pavlík a Čepek z Hostovic podepsali r.1415 protest proti upálení Jana Husa. Koncem 15.století bylo zboží hostovické rozděleno na několik dílů. R.1491 Jiří Miloš prodal své dědictví (část Hostovic) Vilému z Pernštejna. Ještě r.1502 je jmenován Matěj Miloš z Hostovic seděním tamtéž.
Hynek ze Sudoměře prodal část majetku zděděného po svém dědovi Havlovi z Hostovic r. 1493 Vilému z Pernštejna a jeho syn Jan další část r. 1522 Vojtěchovi z Pernštejna. Část Hostovic měli Švábové z Vlčnova, z nichž Jan Šváb, sirotek po Václavu Švábovi, prodal r. 1523 Vojtěchovi poplužní dvůr s poplužím za 170 kop gr.pr. Tak část po části přešlo hostovické zboží k Pardubickému panství. Rod vladyků Hostovických se udržel koupí a sňatky v Bořicích (Bořičtí z Hostovic), ve Vysokém Mýtě a Hradci Králové do konce 16. stol. Tvrz hostovická stávala nad pravým břehem Chrudimky, na místě dnešních čp. 1 a 2, dosud se zde nalézají zbytky zdiva, valů, příkopů a pahorek, na němž tvrz stávala byl obehnán vodou. R.1560 prodal Jaroslav z Pernštejna celé panství císaři Maxmiliánu II.
Hostovice byly pak 350 let součástí komorního panství Pardubice. V 17.a 18.stol. jsou v okolí pořádány královskou komorou nákladné lovy. R.1881 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a r.1882 obecní
knihovna. R.1919 získávají naprostou nezávislost na Pardubicích a konají se první volby do obecního zastupitelstva.
Hostovice měly barokní kostel sv. Jakuba. Stával na mírném návrší opatřeném schodištěm a kamenným tarasem se železným plotem. Dle letopisu na kameni za oltářem stál kostel již r.1253. Byl farní,
fara zanikla za husitských bouří. R.1538 uzavřena smlouva mezi obcí dašickou a hostovickou o chování kněze pro obě záduší,
fara je v Dašicích, hostovický kostel byl filiální. Na hřbitově u kostela byli pohřbívání zemřelí z Hostovic, Mnětic, Zminného a Žižína. Starý dřevěný kostel byl r.1707 zapálen bleskem a shořel i se zvonicí. Nový zděný kostel byl vysvěcen r.1716. Oltářní obraz sv. Jakuba byl od malíře Štrůtka, sloupové řezbářské ozdoby a socha P.Marie od sochaře Jakuba Teplého, obrazy na dvou postranních oltářích (od r.1870) od chrudimského malíře Papáčka.
Kostel byl v 50. letech 20. století ve štatném technickém stavu. Značně utrpěl během druhé světové
války, kdy jeho statiku narušily průjezdy těžké vojenské techniky v jeho blízkosti. Po válce musel být kvůli narušené statice podepřen trámy. V době budování socialismu nebyla zrovna příznivá doba k rekonstrukci církevních památek. Po dlouhých jednáních bylo rozhodnuto o odstřelu kostela. Demolici prováděla firma Povltavský
průmysl kamene n.p., závod 06 destrukce. Dodnes je poloha kostela patrné podle umístění zvonice a především hrobů, které půdorys někdešjího kostela obklopují.
V pardubickém muzeu je uložen model rázovitého sroubku z Hostovic a mnoho starožitných památek, sebraných učitelem Ant. Krausem.
Stará dřevěná
škola byla z r.1792, r.1830 měla 151 zapsaných dětí. Stála na vlhkém místě a zchátrala tak, že při vyučování spadl kus stropu, děti se zachránily útěkem. R.1880 byla postavena nová
škola naproti kostelu, ve dvou budovách spojených zahradou v pěkný celek. Do r.1881 byla jednotřídní, od r. 1883 trojtřídní.
Již r.1912 byly po celé vsi zřízeny dlážděné, cihlové, chodníky. Při pětistém výročí upálení J.Husa r.1915 byly na návsi vysazeny tři lípy. Vedle po r.1919 postaven krásný
pomník na paměť padlých, nákladem 19 000 Kč. Nese jména 15 padlých, mezi nimi 3 z jedné rodiny: Bohumil, Josef a František Reinštejnovi. V obci je také
pomník oblíbeného učitele Mazánka. Roku 1923 byla obec elektrifikována. Z odkazu osvíceného statkáře Josefa Jiroutka a jeho choti Kateřiny byla roku 1926 vystavěna opatrovna, mateřská školka. Před opatrovnou stojí kříž z hořického kamene se sousoším sv. Jana a P.Marie. R.1933 obcí dvakrát denně projížděl autobus. Dva statkáři měli tehdy automobil. Před 1. světovou válkou byla v obci čtenářská beseda, hudební kroužek, divadelní
spolek a hasiči. Po válce zůstal početný hasičský sbor, ten převzal i veškerou kulturní činnost, měl i divadelní odbor. Ke vzdělávání sloužila obecní
knihovna, r.1933 měla 1 400 svazků. V obci bylo 14 radioaparátů.
Hostovice byly známé mezi včelaři. Řídící učitel Ant. Joska, výborný včelař, byl učitelem včelařství v VIII. včelařském obvodu. U školy byla plemenná stanice českých včelích matek, které byly rozesílány po celé ČSR.
Na konci 20.století byly
Hostovice sídlem Jednotného zemědělská družstva – JZD, jednoho z největších a nejúspěšnějších na Pardubicku.
Hostovice měly r.1869 306 obyvatel a 37 domů
r.1900 383 obyvatel a 33 domů
r.1910 382 obyvatel a 42 domy
r.1930 360 obyvatel a 53 domy
r.1970 269 obyvatel a 55 domů
r.2001 221 obyvatel a 78 domů
Od r.2007 jsou
Hostovice součástí města Pardubic jako městský obvod VIII, bez uvolněného starosty. R.2009 zde žilo 240 obyvatel v 90 domech, v roce 2016 zde stálo 98 domů.
Zdroj:
Podle: Hostovice v přítomnosti-A.Joska (Krajem Pernštýnův, roč. XIV, str.7). J.Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Hostovice
Moji předkové
Napsal(a):
Marta Melichnová |
2024-03-19 09:50:21
|
m.melichnova@seznam.cz
Zabývám se genealogií. Můj předek Kryštof Reinštein /1770/ žil v Hostovicích.Proto mě obec a její historie zajímají.Dovídám se i o padlých prastrýcích,kteří mají v obci pomník.Kryštof měl ještě dalších asi 10 dětí s dvěma manželkami.Zajímá mě,zda ještě v obci nějaký Reinštein žije a zda existuje školní kronika. Zdraví Melichnová
Napsat příspěvek k článku: Hostovice
