Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Části Pardubic
Části Pardubic
Dle historika PhDr. F.Šebka jsou stopy počátků Parubic na třech lokalitách: u kostela sv. Jiljí, u tvrze při ústí Chrudimky do
Labe a v dnešní ul. Ke trati. Tato lokalita asi při původní možné stezce Chrudim- Pardubice-Sezemice -Hradec zanikla po jejím převedení přes „město nové“, které kolem r.1332 založil Arnošt ze Staré se synem Arnoštem z Pardubice. Toho roku lokalitu u kostela sv. Jiljí věnoval klášteru cyriaků, staly se z ní Pardubice Mnichové, pak samostatné
Pardubičky. Pardubice byly soustředěny k pardubické tvrze-hradu, kde Arnošt z Pardubic založel před r.1359 farní chrám Zvěstování Panny Marie. Tehdy již za Chrudimkou stál panský dvůr Vystrkov, pozdější městká část.
Vilém z Pernštejna po požáru Arnoštova města r. 1507 je celé přestavěl a důkladně opevnil vzniklo Město v hradbách- Město - Staré Město. Za branami vyrůstala předměstí: za Pražkou – Zelenou - Pražské – Dlouhé- dnes Zelené, za branou Mýtskou- Bílou Malé-Bílé předměstí.
Vojtěch z Pernštejna připojil k Pardubicícm r.1531 vsi Bukovinu a Lhotku na severovýchodě a Jan z Pernštejna připojil r.1538 ves
Přerov na západě. Při číslování domů r.1770 byly Pardubice rozděleny na čtvrtě: Město, Bílé
předměstí s Bukovinou a Lhotkou, Zelené
předměstí s Přerovem,
Zámek s Příhrádkem a osada Vystrkov vzniklá na místě panského dvora. Toto rozdělení původních Pardubic trvá dosud, jen Vystrkov, na jehož pozemcích na východě vznikla raabizační osada
Familie dnes
Slovany, byl v 50.letech 20.stol. sloučeny se Bílým předměstím.
Za
okupace r.1943 byly zřízeny Velké Pardubice, po několikerých organizačních změnách zanikly r.1954 a Pardubice se dělily na: vnitřní
město (Staré
město a severní část Zeleného Předměstí),
Karantena, Skřivánek, Jesničánky, Nové Jesničany, Nové
Nemošice, Bílé
předměstí se
Slovany, Studánka a
Pardubičky. Organizačně byly rozděleny na 3 čtvrti označované římskými číslicemi: I vnitřní
město, II jih za tratí a III.východ za Chrudimkou. Toto označení bylo na červených smaltovaných uličních tabulkách, na níž bylo i vysvětlení jména ulice. Postupně byly připojovány další obce: r.1960
Cihelna a
Spojil (r.1994 se osamostatnil), r.1963
Trnová a
Svítkov s Popkovicemi, r. 1975
Rosice n.L., r.1976 Černá za B. s osadou Žižín a připojenými obcemi
Drozdice, Mnětice,
Staročernsko, a také
Semtín s osadou
Doubravice, Dražkovice, Nemošice, Ohrazenice a Staré
Čivice. K 1.březnu 1980 byly v městě Pardubicích vymezeny části: Bílé Předměstí,
Cihelna, Doubravice, Dražkovice, Drozdice, Mnětice,
Nemošice, Nové Jesenčany,
Ohrazenice, Pardubice-Staré Město,
Pardubičky, Polabiny, Popkovice, Semtín, Spojil, Staré
Čivice, Staročernsko, Studánka, Svítkov, Trnová, Zámek, Zelené Předměstí, Žižín. K 1.1.1986 byla připojena obec Lány na Důlku s připojenými částmi Opočinek a
Srnojedy (ty se r.1992 osamostatnily).
Návrh územní plánu před r.1980 uvažoval rozdělení na sektory (možná jen z urbanistického hlediska: střed - mezi Labem a hlavní tratí,
východ - na východ od Chrudimky,
jih – jižně od trati Praha-Č.Třebová,
sever – na pravém břehu Labe,
západ – za tratí
Rosice - Chrudim, což se zdá rozumnější než dnešní obvody.
Dle sčítání r.2001 měly oficielní částí Pardubice následující počty
Od 1.1.2007 částí Pardubic, městkým obvodem VIII, se stala obec
Hostovice (2011 221 obyvatel, 68 domů)
Kromě těchto oficielních částí jsou v Pardubice neoficielní názvy, některé neuváděné ani na plánu města:
Kréta, Nové Město, Vilová čtvrť, Okrouhlík, Židov, samostatnou čtvrtí je campus
Univerzity Pardubice, i připojené části mají další místní pojmenování.
Jako statutární
město se Pardubice administrativně dělí na 8 městských obvodů.
Viz také:
Předchozí heslo: Časopisy
Diskuse k článku: Části Pardubic
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Části Pardubic
