Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Chrudimka
Chrudimka
J.Sakař nazval své dílo Dějiny Pardubic nad Labem, ve skutečnosti jsou městem na
Chrudimce, která je obtékala a chránila pro nepřátelům, také je nejvíce ohrožovala povodněmi. Na horním tok byla nazývána Kamenice, na dolním, asi jen na pa.panství, řekou Pardubskou či Městskou. Až kolem r.1697 se začalo užívat jméno
Chrudimka, podle krajského města. Před Pardubicemi se rozdělovala v ramena obtékající vyvýšeninu na níž před r.1340 Arnošt ze Staré založil „město nové“. Západní rameno, původně snad hlavní, teklo přes
Olšinka a rozlévalo se v Rybníček. Když za Viléma z Pernštejna byl r.1507 vyhlouben městský hradební příkop, bylo svedeno do něj. Před ústím byl splávek. Zaústěno bylo v místě počátku Jiráskovy ul., r. 1910 bylo již téměř zaniklé, byly zasypáno. Hradební příkop obtékal a chránil jižní a západní stranu „Města“ , nazýval se Městská řeka. Východní rameno dle starších vykopávek teklo v místě na nároží Štrosovy a Husovy a jeho pozůstatkem je jalový
odpad z Haldy. Vilém z Pernštejna v rámci opevňovacích prací svedl rameno do dnešního koryta, aby chránilo Bílé
předměstí a postavil zde dřevěný
most. Možná první pardubický. Mezi zámeckým příkopem a řekou nechal zřídil hráz proti povodním. Na ní postupně vyrostla Labská ulice. Časté
povodně volaly po regulaci, m.j.13.7.1804 rozvodněná
Chrudimka protrhla hráze a zaplavila
město. Založeno bylo Družstvo pro regulaci Chrudimky. Nebyly peníze a proti byli zemědělci, že inundační plocha Chrudimky je nepatrná, proto na pozemky bude uvaleno velké břemeno a bude znemožněno zavlažování luk. Ale velké
povodně r.1895 a 1897 přinutily
město, aby na regulaci naléhalo a prosadilo ji. Samo se odhodlalo ke značným finančním obětem. Již koncem září 1897 zahájeny přípravné práce.
Regulaci 3.6.1909 zahájila fma. Kruliš. R.1911 vzniklo z odříznuté zákruty dnešní Matiční jezero. Při regulaci zasypána Městská řeka kolem Zelené brány a před ní zrušen
most. Město získalo prostory pro rozvoj a nové
komunikace. Na konci vznikající Jahnovy ul. postaven nový železný obloukový
most, předchůdce dnešního Prokopova. Starý dřevěný z Bělobranského nám. nahrazen železným. Nad ním, místo pevného jezu způsobujícího záplavy, zřízen moderní Záhorského jez stavidlový zabraňující povodním. Při něm 14.5.1911 uvedena do provozu
hydroelektrárna. Naproti postaveny automatické
mlýny. mlýny. R.1913 dokončeno vysazování stromů na březích.
Dne 5.7.1963
Chrudimka vypuštěna pro pyrotechnické práce, k zajištění bezpečnosti uživatelů. Pro ochranu domů v Labské ulici proti zvýšené hladině zdymadla na Labi pod ústím Chrudimky 10.10.1967 dokončena ochranná betonová zeď. Zdymadlo dokončené r.1972 zvedlo hladinu na úroveň nad hydroelektrárnou, vyřadilo ji z provozu, Záhorského jez se stal zbytečným, byl odstraněn. Zvýšená hladina zabránila vtok Spojiský odpadu do
Labe. Musel být s odpadem z Haldy sveden shybkou pod Chrudimkou do
Labe pod zdymadlem.
Chrudimka dnes vtéká na území Pardubic u Hostovic, pod nimi je na levém břehu býv.mlýn a osada Štětín, protéká Mněticemi, kde je stavidlový jez a
most, pod Drozdicemi kde je
most, Nemošicemi, kde je stavidlový jez a
most. Protéká vojenským prostorem, kde jsou dva železné mosty, jeden z nich je Červeňák, přechůdce Prokopova mostu, občanům nepřístupné a vysoké pilíře přes které vedly cvičné mosty s úzlolodejnou drážkou na návrší Sutiny. Zy azbytky vylů se nabýzejí pro stavbu úzkokolejného „horského“ žůlezničního okruhu nad řekou. Za Sutinami pod Pardubičkami vstupuje na katastr města Pardubic. Je součástí města, ale též překážkou propojení jeho částí. Spojení s pravým břehem umožňoval jediný dřevěný
most z Bělobranského nám, r.1910 nahrazen železným, současně postaven druhý obloukový ocelový ze vznikající Jahnovy ulice, r.1935 nahrazený Prokopovým mostem. Až r.1980 postaven třetí
most pro Rychlodráhu vedle železničního kamenného mostu. Při pohledu na plán měst je i laikům zřejmé, že chybí čtvrtý
most, nikoliv lávka, přes ústí Chrudimky, což odborníci přehlíží. Řeka je překážkou i pro jiná zařízení. Pro teplofikaci 21.6.1996 položili pracovníci Energostavu, Gasmontu Pardubice a Povodí
Labe do rýhy ve dně Chrudimky 42,5 m.dlouhé potrubí. Kanalizace musí být řešen shybkami, nová byla vybudována r.2009 u Prokopova mostu. Při „městské“ řece chybí promenádní
nábřeží. Vedle návrhu pěší zóny na tř. Míru je potřeba i studie levnějšího a reálnějšího pěší zóna po
nábřeží v centru Pardubic, aspoň od Prokopova mostu k železnému. Při nedávném archeologickém výzkumu byl nalezeny stopy jednoho ramene Chrudimky pod západní stranou zámeckého paláce.
Zdroj:
Dr.P.Thein; Vlastivědná abeceda Dr.PavlaTheina. Toky vodní ZKPP 10/1980
Viz také:
Předchozí heslo: CHR-PA
Diskuse k článku: Chrudimka
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Chrudimka
