Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Hospody, hostince, restaurace, šenky
Hospody, hostince, restaurace, šenky
zdaleka ne úplný přehled bývalých i některý současných.
- Albion po restituci r.1990 nový název Kosinova hostince na
Slovanech, od r.2011 Dašický dvůr.
- Baal nebo Bál - Hospoda Baal a Bál.
- Bavory,
hostinec za
Veselkou, v l.1844-51 majitelka Kateřina Skoupá, na jeho místě po r.1894 jezdecké
kasárna, dnes roh AFIPalace. Viz Bavory.
- Bělobranská dubina, byla až do
okupace oblíbeným výletním místem Pardubáků, kterým zde sloužila letní výletní
restaurace, kde pivo čepoval hajný Krejčí. Po r.1990 obnovena.
- Bosna býv.hostinec na dnešním Smetanově, tehdy Žižkově nám. Dům čp.47 získal r.1842 Matěj Štěpánek a za něho r.1845 získal právo šenku a název. Za 1.svět.války patřil s šenkům kam byl zakázán vstup vojákům, protože zde docházelo k časným rvačkám. R.1911 jej koupila Živnostensko-řemeslnická beseda a ve 20.letech na jeho místě postavila dům s restaurací Nová beseda, kde schůzoval Spolek divadelních ochotníků, krátký čas kolem r.1970 i KPP. Dnes je zde čínská
restaurace.
-
Bubeneč, restaurace s velkou zahradou a lázněmi naproti stadionu. Na pův.usedlost přeneseno právo šenku r.1732 z čp.98 na dnešní tř.Míru, dnes Wurstův dům. Název
Bubeneč se objevuje po r.1775, kdy jej zdědil Antoní Šobr. Poslední podobu získala za Josefa Lerneta, známého pa.vlastence, který jej držel v l.1863-1887 a rozšířil. R.1952 zbourána. Viz
Bubeneč.
- Capouškova
restaurace druhá novější v
Pardubičkách, postavena po r.1920 při dnešní ul.Národních hrdinů, přes mnoho reorganizace si název i provoz zachovala. Starší
hostinec Vojáčkův při Kyjevké ul.po r.1950 zanikl, využíván pro různé účely
- Česká
hospoda otevřena po r.1989 na
Skřivánku tam kde býval
hostinec původně U
nádraží.
- Dašický dvůr od r.2011 nový název sálu býv. Kosinova hostince při Dašické ul., po restituci zvaného Albion. Vedle toho je zde samostatný výčep nazývaný U nudle.
- Hamry, dům šenkovní je uváděn od poloviny 16.stol., později čp.48, hned vedle hostince Bosna. Viz Hamr.
- Kosinův
hostinec druhý ve Familií- Na
Slovanech. Patrně z počátku 20.stol. Sál používala místní DTJ. Po znárodnění
hostinec zrušen. Sál změněn na tělocvična místní TJ Slovan, později TJ Slovan- TMS. V obytné části vznikla školka. Po restituci noví majitelé otevřeli restauraci Albion. Školka byla zrušena, a stanice
MHD „U školky“ přejmenována na „Slovany,Dašická“ název poněkud mlhavý, na
Slovanech a Dašické ul. jsou tři stanice
MHD.
- Mexiko zaniklý
hostinec na Palackého třídě. Vznikl patrně s rozvojem tehdejší průmyslové oblasti. Název byl spojován se nějakým účastníkem doprovodu nešťastného mexického císaře Maxmilána Habsburského r.1867. Hostinec býval oblíben, pamětníci vzpomenou i koňského řezníka Chalupu. Hostinec zanikl v 60.letech při asanaci Palackého tř. pro chystanou výstavbu Palackého sever, nedokončenou. V novém bloku vznikla
restaurace Severka, asi podle názvu plánované akce. Pamětníci litují, že nebyl použit název Mexiko, ten připomíná internetová
kavárna v sousední ul. K Polabinám.
- Myslivecká
restaurace je dnešní název
restaurace v bývalém Dělnickém domě, kde byl
hostinec hned po jeho otevření r.1904.
- Na Haldě,
hostinec na rohu Bezdíčkovy a Husovy ul., dům čp.102 postaven r.1795, kdy se stal hostincem se neví, Marie Kudrnáčová držela
hostinec do r.1923, kdy jej prodala Jindřichovi Hemerkovi. Po znárodnění, privatizaci a j.změnách je zde
hostinec dodnes.
- Na Hostýně býval
hostinec na rohu Hostýnské a Žitné ul., býval tu obecní dvůr, který byl 1779 rozparcelován a přidělen drobným familiantům-
Familie. Hostinec v jednopatrovém domě vznikl koncem 19.stol, kdy byly založeny Hronovická a Hostýnská ul. Stál přímo proti městské elektrárně. Hostinec i s Hostýnskou ul. zanikl při bourání staré Karloviny.
- Na Kopečku ,
hostinec v čp.58 na rohu Jindřišské ul. a dnešní tř.Míru. Usedlost na tomto místě r.1684 koupila Barbora Hájková a tehdy se objevuje název „dům nebo
hospoda Kopeček“ . Grunt prodala r.1701 za 632 zl polnímu trubači Ernestu Kašparovi Královi s malou a velkou šenkovní místností a zahradou, ta později změněna na dvůr se stájemi pro ustájení koní povozníků i účastníků parforsních honů. Začátkem 19. byl majitelem také Josef Doskočil, v l.1848-1885 Ignác Rabas. Ve čtyřech místnostech hostince měla své první sídlo Měšťanská beseda, ustavená 23.2.1862. R.1923 dům koupil stavitel Hořeňovský, zboural a r.1924 postavil činžovní dům s prvním výtahem v Pardubicích. Restaurace byla po r.1948 zrušena, dlouho ze byla studentská menza. Po privatizaci přeměněna na prodejnu.
- Na
Vinici. Asi r. 1843 bylo na opuštěné vinici postaveno dřevěné hospodářské stavení, které od r.1867 mělo právo šenku. Hostinec se stal oblíbeným výletním místem. V tehdejším malém městě jich byla řada. Scházely se zde veselé pánské společnosti. Vznikla tu Dobročinná obec Formanů, pojmenovaná podle jednoho z majitelů, Františka Formana. Ten
hostinec zvelebil a před ním postavil hudební pavilon. Střelecký
spolek tu zřídil střelnici. Po 1. svět.válce zájem o výletní restauraci ochaboval, nepodařilo se jej obnovit ani Ochotnickému spolku. Hostinec zahrnut do rozšiřující se
nemocnice a zbourán.
- Pablovka byl název „zahradního šenkovního domu“ postaveného r.1800, jak uvádí Sakař (II/242), snad souvisel s některými lázněmi. Za Cihelnou býval
hostinec Fáblovka, jehož název vznikl zkomolením jména majitele původní usedlosti Ing.Pábla.
-
Pernštýn se v minulosti objevil mezi restauracemi třikrát. Nejprve v čp.49 na Pernštýnském nám. vedle Jonáše. Druhý býval na začátku 20.stol. na dnešní tř.17.listopadu, kde pak bývalo v 70.letech velké lahůdkářství. Nový
Pernštýn býval do 50.let ve
Smilově ul, po znárodnění tam byl internát.
- Plzeňská pivnice -Plzeňka, čp.386
Smilova ul., jejím nájemcem byl od r.1911 František Paul, za
okupace Jan Šín. Po r.1990 byla zbourána, na jejím místě postavila pa.společnost MAXIM novou, větší se 110 místy. Je jením z 8 článků řetězce Pilsner Urquell Original Restaurant.
- Práter bývaly
lázně v místech automatických mlýn jejichž součástí byla stejnojmenná výletní
restaurace – Prater. Restaurace s lázněmi zanikla před r.1883.
- Procházkův
hostinec stával vedle Kostelíčka. Starodávný zájezdní
hostinec se zprvu jmenoval U Vavroušků, v 19.stol.U Krátkých. V 50.letech zde vyrostl obytný blok s restaurací, lidově zvanou Vatikán, dnes je oficiální název U Vatikána.
- Slávie,
hostinec na rohu Smilovy ulice a nám.Legií od konce 19.stol., r.1925 přestavěn na dvoupatrový hotel Imperiál.
- Stará Beseda v čp.30 v Arnoštské ul, (dnes ul.Sv.Anežky České). První držitelkou pohostinství byla od r.1853 Eleonora Jonáková, vdova po mydláři. Pak byl
hostinec propachtováván a po nájemce se říkalo U Kajetánů, U Šípků. Za Šípka se sem 1.10.1863 přestěhovala Měšťanská beseda. Šípkovým nákladem byla r.1866 postavena „aréna“, kde se „Thalii a jiným Múzám zhusta hodovalo“. Beseda se sice 1.1.1974 přestěhoval do nového „kulturního“domu za radnicí, ale název se zde udržel do 60.let kdy byl
hostinec zrušen. Přídavné jméno „Stará“, ale bylo asi přidáno po vzniku Nové Besedy na místě hospody Bosna.
- U beránka. Sakař uvádí : „Předměstí Malé mělo v pernštejnské době šenkovní dům u brány Sedlářovy na počátku Labské ul. Po různých proměnách udržuje se přibližně v původním místě pod štítem U beránka“. Dr.Thein to upřesnit, že se jednalo o dům na začátku Labské ulice, jehož historie začíná r.1563 s řezníkem Blažkem. Kdy dostal právo šenku se neví, ale
město koupilo sešlé šenkovní stavení r.1733 a na jeho místě postavilo domy čp.11 a 12. S domem 12. i dál bylo spojeno „poloviční“ právo šenku. V 70.letech je nahradila nová družstevní výstavba. Naproti byl nějaký část mimo jiné také šenk v domě Hodonín.
- U Bílého beránka. Hostinec ve Štefkovském domě čp.1 Pernštýnské nám. Dům koupil r.1735 Jan Kleist a zřejmě zde zřídil hospodu, neboť jeho zeť, mydlář Karel May, již v živnosti hostinské pokračoval. Název pochází z r.1752. R.1759 dům koupila obec za 1900 zl.rýnských, postavila na jeho místě III.radnici,
hospoda toho jména zde zůstala. Poté, když byla r.1894 postavena IV.
radnice, hospoda tu přežila do r.1919, kdy byla nahrazena kancelářemi.
- U Bílého koníčka. V domě čp.50 Pernštýnské nám. byla již r.1507, kdy jej
primátor Jan.Román postavil, gotická šenkovní síň. Restaurace s několik přestávkami a po mnoha úpravách přežila dodnes. Po restituci vystřídala několik provozovatelů, až po r.2000 se z ní stala čínská
restaurace U bílého koníčka, s plastikou červeného koně v hale.
- U bílého lva byl
hostinec na Bílém
předměstí Mezi mosty, vedle Lednovkého mlýna, v místech pozdější, dnes již bývalé, hydroelektrárny. Dle Sakaře „původní šenk“ tu měl klíčník Jan v l.1534-1561. Grut byl dvakrát spálen r.1645 a 1744. R.1759, kdy zbýval jen „ohrazený dvoreček“, tu Josef Stohl postavil hospodu U bílého lva. „Výsadní“ t.j.stará
hospoda přecházela z ruky do ruky. Od r.1906 patřil Josefu a Pavlíně Hillerovým, kteří r.1910 přešli o hostince U zlaté koule. Při regulaci Chrudimky r.1910, před stavbou hydroelektrárny, byly
hospoda i mlýn zbořeny.
- U čápa starobylý
hostinec v Zámecké ul. Od r.1920 byl majitelem Alois Hartman, který se zasloužil o KSČ v Pardubicích, zato podle něho r.1951 pojmenována sousední ulice Hartmanova, dnes Sv.Anežky České. Po r.1960 byl
hostinec zavřený, jeho prostory v 70.letech z nouze využívalo VČM jako přednáškou místnost, umožňovalo tu i besedy KPP. Po r.1990
hostinec obnoven.
- U černého orla,
hostinec na Pernštýnském nám čp.47 patří k nejstarším ve městě. Šenkýřem byl již nejstarší známý majitel Jan Prokópek v l.1511-1532. Je uváděn jako trubač, Trubač, „alias Trubka“, byl prvním známým purkmistrem. Název U černého orla se objevuje poprvé r.1786. Na počátku 20.stol měl pověst obskurní vinárny. Po památkářské opravě v 60.letech mělo zde spotřební družstvo Jednota Pohostinství. Restaurace je zde i po privatizaci.
- U české koruny. Dvoupatrový dům vedle Zelené brány čp.144 Zelené
předměstí s hostincem postavil v polovině 19.stol. Jan Vostřebal, říkalo se též U Vostřebalů. Novostavba měla v přízemí výčep a hostinské místnosti a v rohu u brány úzký krámek. V prvním poschodí byl sál, tehdy jediné prostornější dějiště společenských zábav. Do r.1848 tu byla důstojnické kasino. Dne 2.prosinec 1949 ranhojič František Hausmann se svou družinou zde sehrál první nestudentské ochotnické
divadlo. Sál chátral a r.1853 byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. R.1920 dům i se sousedním koupila Angločeská banka a na jejích místě postavila r.1925 svou budovu.
- U Ferdů byl lidový název malého hostince v čp.106 vedle pošty, po r.1918 zde Fr.Fiala měl
obchod konfekcí. Hostinský „Ferdinand“ přešel do Nové besedy a za ním i pravidelní hosté.
- U jezírka v Tyršových sadech bývala,
kavárna i
restaurace, od Celostátní výstavy sportu a tělovýchovy r.1931 až do 70.let min.století, kdy záměrně vyhořela. Její obnova by byl nejrychlejší a nejlevnější způsob obnovy a oživení sadů.
- U Josefa
hostinec v Cihelně pojmenovaný podle kaple sv.Josefa, kterou přežil.
- U Kapitána na
Skřivánku na rohu Zborovského nám. v domě který postavil arch.Mrštík r.1929. Název má podle prvního nájemce Josefa Kapitána.
- U Kohoutků. Přízemní dům byl postaven r.1737. Manželé Jan a Filoména Tichých si zde zřídili
hostinec pojmenovaný Na Haldě. Po jejich smrti jej vedl František Kohoutek, který se ožení s dcerou Annou Tichou. Hostinec získal dobru pověst a nové pojmenování U Kohoutků. R.1929 postavili jednopatrový dům a
hostinec rozšířili. Když, dle M.Chudé, splatili dluhy byli r.1948 vystěhováni a
hostinec znárodně. Znárodnění přežil, po restituci byl změněn na Penzion.
- U Kosteleckých starý
hostinec v Černé za B., byl otevřen i po znárodnění, po restituci renovován, je velmi známý, v jeho sále pořádají setkání a zábavy spolky i ze vzdálenějších částí Pardubic.
- U města Pardubic byl název Klapkova hostince ve
Svítkově při Přerovské ul. Od původního majitele Mattase jej koupil V.Klapka a r.1913 přistavěl velký sál. Po r.1960 tu byla svítkovská Osvětová beseda.
- U města Liberce. Hostinec v domě.182 po levé straně u dnešního podjezdu postavili kolem r.1845
Karel, Václav a Jan Lorencovi, očekávaje příliv hostů po zprovoznění železnice a název předjímal spojení se severem. Krásná zahrada byla r.1858 zpřístupněna veřejnosti, koncertovala tu husarská hudba. R.1860 zřízeno jeviště pro představení ochotníků. V r.1867-1917 patřil dům firmě Taussig, tehdy
hostinec zanikl.
- U modré hvězdy. Dům čp.181 v sousedství hostince U města Liberce postavil zasilatel Josef Goelestin a také zde otevřel
hostinec, který pronajímal. Mezi nájemci byl Josef Goldstein, majitel sousedního domu čp.180, otec výrazné pardubické osobnosti, Antonie Štěpánové-Goldsteinové. Po r. 1950 tu bylo sídlo Svazarmu.
- U
nádraží, hostinec na rohu Milheimovy a Chrudimské ul.(Dnes Jana Palacha), po otevření podjezdu pojmenován U podjezdu, za
války a do r.1948, ne-li déle nabízel jídla z koňského masa, lidově zván Konibar. Dnes Česká restaurace.
- U Rathouských – Hotel u Rathouských
- U slunce. To pojmenování se mezi pa.hostinci objevuje dvakrát. Jeden byl na rohu Karlovy ul. a Anenské čp.184, ale obecně se mu podle majitelky říkalo u Emilie Chlupaté. Zanikl při asanaci Karloviny. Ve druhé polovině 19. stol byl
hostinec U slunce v čp.108 U kostelíčka na Bílém
předměstí. V l.1870-81 byl vlastníkem Josef Malíř, s ním
hostinec zanikl. Na jeho místě postavili manžel Fuxovi jednopatrový dům, dnes obrostlý břečťanem, v rozsáhlými stájemi, pro koně účastníků honů, a velkou zahradou.
- U Sůrů. Hostinec v čp. 12 v Nových Jesenčanech na rohu ul.Na Záboří a K Dolíčku postavil r.1911 JaroslavNetušil, r.1913 je koncese na B.Netušilovou, která se provdala za Aloise Sůru. R.1953 znárodněn a r.1992 opět vrácen rodině Sůrů.
- U sv.Marka. Na nezastavěném rohu kde ústí
Rychlodráha do Palakého tř. stávala do 50. let kaplička s.Marka a vedle zahradní
restaurace s lázněmi. Lázně zanikly v 19. stol.,
restaurace byla oblíbeným výletním místem ještě do začátku 1.svět.války.
- U sv.Trojice - U Trojice bývaly od r.1797
lázně s právem šenku. Hospoda vzkvétala, neb pověst léčivého pramene přitahoval návštěvníky i z daleka. Tomu učinila konec výstavba Fantových závodu r.1889 v sousedství.
- U Švarců. Ke tvrzi u Kostelíčka náležely rozsáhlé pozemky. Část z nich získal počátek 19.stol. Antonín Švarc, vážený pa.občan, a zřídil tu zahradní restauraci, zvanou U Švarců. Byla též výletní, navštěvovaná hlavně v neděli, studenti tu na improvizovaném jevišti hrávali
divadlo, byla zde střelnice, kterou do r.1851 využívali členové Národní gardy a Spolku ostrostřelců. Pravidelní návštěvníci ji nazývali Kafarnou. Vyženil ji Emanuel Kraus a začátkem 20.stol. vedle postavil továrnu na ocelové konstrukce. Ta tu byla i po znárodnění, s typický hospodským stavením pod starými kaštany, změněným na obytné. Zbourány před stavbou nového gymnázia, jehož „stravovadlo“ stojí právě na místě hostince.
- U Vojtěchů. Ve
Studánce v ul.Pod Lipami čp.24 již před 1.svět.válkou měl
hostinec Jan Virt. R.1919 jej prodal svému švagrovi Františku Vojtěchovi, který je r.1931 nechal přestavět do dnešní podoby. V té přežil válku, znárodnění, v restituci byl vrácen synovi Fr.Vojtěcha.
- U zeleného stromu,
hostinec v
Jesničánkách na počátku dnešní Chrudimské ul. naproti hřbitovní aleji, na léta zanikl, dnes hospůdka U Zeleného stromu naproti,.
- U zlaté kule. Již počátkem 18. stol. měl hned za Bílou branou na okraji Bílého
předměstí ranhojič Petr Skato domek s právem šenku. Po r.1728 byl pozemek rozdělen na tři parcely a právo šenku získal r.1747 nový dům čp.2. Název má podle pozlacené dělostřelecké koule z pruských válek zazděné v průčelí. Dnes je v celém objektu Státní památkový ústav.
- U Zlaté štiky - Hotel štika.
- U zlatého anděla byl
hostinec v čp.25 v Zámecké hned vedle hostince U čápa. Byl zřízen r.1851 Vilémem Choceňským, ještě r.1920 zde byl, pak na dlouhá léta zanikl. Dnes obnoven.
- U zlatého beránka. V domě čp.79, dnes součást Krajské knihovny, zřídil Josef Peikert r.1837 hostinský podnik, a nazval jej Kavárenské a billardní místnosti. Hosté zde měli k disposici časopisy, byla to tedy nejstarší čítárna v Pardubicích. R.1874 Peikert dům podal a
kavárna zanikla.
- U zlatého soudku. Původní pivnice byla v Anenské ul čp.705, v 60. letech byly rekonstruována. Při výstavbě nové Karloviny byla r.1978 zbourána, nově postavena jako samostatný objekt čp.2641 na začátku Anenské ul., na rohu s ul.U Husova sboru.
- V kufru bývalá malá pivnice v domě čp.59. Pernštýnské nám., v 50.letech zanikla. Dnes obnovena pod názvem U čtyř prstů.
- Valachovka již r.1870
hostinec ve Familii čp.169, od r.1880 Tomáškův a v l. 119-29 byli majiteli manželé Nevolovi. Po r.1929 to byl Bobčíkův
hostinec, v sále byl r.1937 byl založen Sokol Pardubice III. Za
války majitel zřídil v sále kino. Po znárodnění se
hostinec nazýval Na
Slovanech, zmodernizované kino Lípa. Když na
Slovanech při Spojilské ulici postavila Jednota restauraci Slovan, na hranici Studánky, vžil se i pro
hostinec název Lípa. Po restituci je zde
restaurace U kozlíků, výroba pizy a autoškola. Po r.2000 je v sále taneční centrum.
-
Veselka - Hotel
Veselka
- Zámecká, velmi příjemnou restauraci zařídilo Kunětické družstvo r.1931 v
zámku v prvním, dnes výstavním, sále vpravo od průchodu, její trvání bylo krátké. V posledních letech pokusy o obnovení, jednak v sousedním sále, pak letní
restaurace na nádvoří. Nyní kraj plánuje oživení a zvýšení výnosnosti
zámku velkou restaurací. Ale
zámek je dosti z ruky a výletní
restaurace již vyšly z obliby.
- Zavadilka
hostinec na začátku Pražské ul. za benzinovou stanicí, dal této částí města neoficielní jméno Na zavadilce. Název znamenal hospodu, kde pocestný „zavadil“ o
město. Sakař to jméno spojuje s domem čp.28 v Labské ul. Právo šenku pro něj získala r.1735 Dorota Topinková, ale poté, kdy do Pardubic přijel Josef II., aby zkontroloval zesilování
opevnění, byl dům r.1783 v té souvislosti vykoupen, zbořen a nahrazen šancí. Nová pevnost Hradec Králové, umožnila
opevnění zrušit. Pozemek získal r.1790 Josef Holas a šenk obnovil. Ještě u
okupace tu byl
hostinec Na růžku, svého času nevalné pověsti, po r.1950 zbořen.
- Dům čp. 51 Pernštýnské nám. koupili právováreční měšťané pro stavbu „kasáren“, aby nemuseli ubytovávat vojáky v domech. K tomu nedošlo, aby zhodnotili vložený kapitál,získali pro dům právo šenku a prodávali tu své pivo. Šenk tu byl do r.1806 kdy dům koupil Josef Menšík a otevřel zde lékárnu, dnes Starou, zaniklou.
- Právo šenku měl též Podvachovní mlýn postavený r.1507, nejstarší šenk na Pražském
předměstí. Právo šenku měla je i řada dalších mlýnů.
V Karlově ul. nedaleko rohu s Jiříkovou ul.bývala
hospoda Khain, po r.1950 tu byly školní družina, při přestavbě Karlovny zbořena.
Domy čp.55 a 56 na Ležánkách, dnes zbořené“ stály na třech původních gruntech. Jan Bubeníček majitel prvního získal právo šenku před r.1558, měl výsadu „aby žádnej na tom
předměstí mimo Jana nešenkoval“. Toho práva se vzdala vdova po Františku Fiedlerovi v ke prospěch Hodonína, když r.1692 dva grunty spojila.
Zdroj:
Zaniklé pardubické hotely, hostince a šenky. JUDr.Pavel Thein, AB.Zet Pardubicka č.27 Pardubické hotely, restaurace a hospody... Jiří Kotyk
Viz také:
Následující heslo: Hostovice
Diskuse k článku: Hospody, hostince, restaurace, šenky
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Hospody, hostince, restaurace, šenky
