Úvod > Dle abecedy >
Infrastruktura města
>
Komunikace
Komunikace
Přes ves Padubice, dnešní
Pardubičky, vedla patrně jedná větev cesty z Chrudimi přes Sezemice do Hradce Králové. Pardubice, „město nové“, založené Arnoštem ze Staré na obtížně přístupném místě mezi rameny Chrudimky zřejmě nemělo žádné komunikační spojení, což byl velký hospodářský nedostatek. První příjem byl z vodní cesty, ze cla z plaveného dřeva z Královského hvozdu do Kutné Hory pro právě založené stříbrné doly. Zakladatel města musel ke svému hradu přivést chrudimskou cestu, a to pozdější Karlovou ul.na
náměstí, dále pak dnešními ul.Bartolomějskou a Kostelní, cesta pak pokračovala přes Bělobranské nám, po sezemické cestě na Sezemice a Hradec Králové. Vilém z Pernštejna zřídil v pa.opevnění jen dvě brány: Pražskou na západ a Mýtskou na východ. Podél nové pražské cesty vznikalo Pražské, Dlouhé, později Zelené
předměstí, odbočení chrudimské cestu přenesena na konec
předměstí, za Veselku. Z Mýtské brány, vycházela cesta přes Chrudimku, za níž se rozdělovala na mýtskou na východ, při ní zřízen dvůr Vystrkov, později vznikla Dašická ul., sezemskou cestu podle Haldy, a na původní chrudimskou cestu přes
Pardubičky. Z Bělobranského nám.po hrázi podél Chrudimky zřízena nová
komunikace, při ní vyrostla Labská ul., po novém mostě překonala
Labe, za nimž se v Cihelně rozdělovala přes Bohdaneč na Prahu a na Hradec Králové. Všechny
komunikace vedly do r.1911 jen přes
náměstí. Tehdy postaven druhý
most přes Chrudimku a po Jahnově ul.na zaspané Městské řece vznikl první pa.obchvat dopravy směřující na východ a opačně. Zasypáním Městské řeky vzniklo i dnešní nám.Republiky a podél zámeckého příkopu „nábřeží“, zatím slepá cesta, dnešní Sukova ul. Druhý
obchvat vznikl před r.1930 prodloužením
Sladkovského ul.na sever, na Labský
most mimo Staré
město. R.1940 byl na chrudimské cestě, kde provoz zdržovaly závory na přejezdu železnice, zřízen
podjezd. Plány na velkorysé řešení pa.dopravy vznikly v 50.letech za 2.Pardubického kraje, obsahoval je územní plán z r.1958. Stavby zahájeny, ale po vzniku Vč.kraje, zastaveny. Postavena
silnice z Pardubiček do průmyslové oblasti Černá za B., přes
Vinici měla pokračovat na Pichlovu ul., tím by vznikl jižní průtah, nebo
obchvat. To již povoleno nebylo. R.1960 otevřen nový
most přes
Labe, na něj protažena chrudimská cesta přímo na sever. Za
Veselkou vznikla ústřední pa.křizovatka. Té měl odlehčit průtah východ-západ, nazvaný
Rychlodráha. Z průmyslové oblasti měl podjezdem u
Zámečku překřížit hlavní trať, pokračoval po její severní straně na Palackého tř., tu křížit podjezdem, obejít
lihovar, nadjezdem přes rosickou trať pokračovat na západ k Srnojedům, tam po mostě přejít na pravý břeh, po obchvatu L.Bohdaneč a I/36 k Chýšti.
Rychlodráha, plánovaná o dvou pruzích, postaven o jenom, jen od Dašické ul.po Palackého tř. V době její stavby r.1969 rozhodnuto svést na ní a do podjezdu u Sv.Anny dočasně dopravu ze severu od nového mostu, po dosud klidovém
nábřeží Čs.Armády a nám. Osvobození, dnes Republiky, kolem Zelené brány a divadla.
R.1985 dokončen čtyřproudý
most u Rosic pro průtah I/37 po západním okraji centra města, po r.2000 prodloužen za
Dražkovice.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Komunikace
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Komunikace
