Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Vilém z Pernštejna
Vilém z Pernštejna
Rodový „věhlas" získal syn Štěpána z Pernštejna Vilém, uváděný v letech 1378 až 1422. Proslul loupeživými akcemi své vojenské družiny z hradu Pernštejna. Jeho vnuk narozený roku 1435, pan VILÉM Z PERNŠTEJNA a na Helfenštejně, zvaný Moudrý, byl nepochybně zakladatelem moci a slávy svého rodu. Vytvořil na svou dobu rozlohou nevídané dominium v Čechách a na Moravě, proslulé pokrokovým hospodařením. Hodnota jeho panství šla do milionů zlatých, výnos do desetitisíců ročně, Pernštejnské panství tvořilo v podstatě knížecí enklávu v Českém království, Za panování krále Vladislava II. Jagellonského byl Vilém též významným zemským hodnostářem, nejvyšším královským hofmistrem a předsedou komorního
soudu. Starý letopisec ho nazval tvůrcem svatováclavské smlouvy z roku 1517, která vyjádřila zákonný kompromis mezi šlechtou a měšťanstvem. Vilémova politická a náboženská snášenlivost byla důležitým prvkem stabilizace země, jevící snahy po stavovské anarchii. Vilém z Pernštejna. ač katolík vyznačoval se nápadnou tolerancí k jinověrcůrn. Přispěl k uzavření náboženského smíru roku 1485 na zemském sněmu v Kutné Hoře a se svou ženou Johankou z Liblic ochraňoval jednotu bratrskou, stíhanou královskými mandáty.
Jak již bylo řečeno výše, Vilém z Pernštejna koupil
Pardubicko roku 1491 a přeměnil je v dobře fungující šlechtický velkostatek. Systematicky pečoval o prosperitu svých poddanských měst, získával jím královská privilegia a uděloval jim svá.
Za svého života stačil vytvořit panství, které bylo rozlohou třikrát tak velké jako dosud největší středověké dominium rožmberské. Všechny jeho stavby včetně velkolepého
opevnění hradu Pernštejna předčila přestavba a
opevnění Kunětické hory a Pardubic. Novým sídelním městem pernštejnského rodu učinil právě Pardubice. Roku 1492 přenesl centrum pardubického panství z hradu Kunětická hora na pardubický
zámek, který prošel velkou pevnostní přestavbou. Komplex zámeckých a hospodářských budov byl obklopen vysokými, z hlíny sypanými
valy se čtyřmi velikými okrouhlými baštami, opatřenými plochou pro postavení děl. Celé
opevnění chránila zvenčí kamenná zeď a široký vodní příkop. Toto
opevnění nemělo kromě moravského Tovačova ve střední Evropě obdobu. Současně však Vilém přestavoval i Kunětickou horu, jež jako hrad vykazuje mnohé stavební podobnosti s Pernštejnem. Dne 24. července 1497 tu česky- král Vladislav II. z polského rodu Jagellonců pasoval na rytíře oba Vilémovy syny - Jana a Vojtěcha.
Způsob
opevnění Kunětické hory i nížinného hradu v Pardubicích zřetelně navazuje na činnost významného stavitele té doby -Benedikta Rieda. Kamenná zeď už zde nebyla jediným obranným elementern, ale byla účinně kombinována s hliněnými
valy. Vilém z Pernštejna ihned po koupi pardubického panství začal rozšiřovat původní tvrz, která tehdy zaujímala dnešní západní křídlo
zámku.
Vilém z Pernštejna má klíčový význam ve vnitřním vývoji českého státu. Byl tvůrcem a stoupencem stavovské koncepce státu. Podílel se na vypracování vladislavského zřízení i Tovačovské knihy, ale zvláště ve svých úřadech a funkcích vytvářel praxi stavovského státu.
Nejdůležitější oblasti Vilémovy působnosti však bylo hospodářství, finance a sociální politika na jeho panstvích. Zde překonal všechny své současníky. Byl především geniálním finančníkem. Po dlouhotrvajících válkách bylo možno lacino získat mnoho statků a královská pokladna byla prázdná. Panovník potřeboval peníze a splácet mohl jen zástavami svých a církevních statků. Vilém z Pernštejna se stal věřitelem králů, přejímal dluhopisy upadajících šlechtických rodů. Promyšlené majetkové operace tak učinily z Pernštejnů nejbohatší panský rod ve střední Evropě. Statky nebyly nakupovány bezhlavě. Vilém získával majetek ekonomicky výnosný, kde se dalo rybníkařit, dolovat, kde byla kvetoucí města i bohaté vesnice., kde vložený kapitál sliboval brzký návrat i zisk. Ve východních Čechách přijal od potomků „husitského krále" - knížat minsterberských - velké statky. Kolem sídelních Pardubic vybudoval obrovskou državu s hrady Kunětickou horou, Liticemi, Potštejnem. K pernštejnské východočeské enklávě patřilo i panství Rychnov nad Kněžnou, hrad a panství Brandýs nad Orlicí, hrad Landšperk a panství lanškrounské, Nový Bydžov, Týnec nad Labem, tvrz v Holicích, Chvojno aj.
Tehdy byl vybudován přes
Labe první dřevěný
most, umožňující lepší spojeni mezi Pardubicemi a Kunětickou horou, byla postavena
fara kališnických kněží,
škola a roku 1509 i městský špitál.
Městský kronikář Vilémovi z Pernštejna vytkl, že „začal kupčit ve víně a v jiné živnosti Městské sahal". Vilém se skutečně věnoval obchodu s vínem, které dovážel na své hrady svých měst, a prodával je poddaným. Hlavně se však zabýval rybníkářstvím. Vytvořil soustavu 225 rybníků.
Diskuse k článku: Vilém z Pernštejna
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Vilém z Pernštejna
