Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Společenský život
Společenský život
V 19.stol. jej zpestřovala jezdecká posádka, jejímž přičiněním se od září 1841 staly velkou společenskou událostí, i pro celou monarchii, parforsní hony. Díky nim
hostinec U Zlatého lva změněn na první pa. hotel. Společenskými středisky se postupně staly hostince Zlatý beránek, Na bále,
Veselka, Bubeneč, Na kopečku, U Vostřebalů, U Orla, U Bílého koníčka, U Zlatého anděla, U bílého lva. R.1879 k parforsním honům přibyla Velké pardubická. Bachova vláda přála jen hospodářským spolkům, ty stály u počátků společenského života. Vzrůstající význam Pardubic oceněn zřízením Pražsko-pardubické obchodní komory. V červnu 1851 ustaven Krajský hospodářský
spolek. Většího významu nabyly Hospodářská společnost k zvelebení venkovských statků. R.1862 obnovena aktivita Hospodářského spolku ustavením Hospodářského odboru okresu Pardubického, který se věnoval také politice. Nato založena Hospodářská jednota kraje chrudimského v Pardubicích jako odnož c.k.Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze. R.1862 vznikla Jednota řemeslnická. K podpoře hospodářského i společenského života založena r.1863 Občanská
záložna, hrála důležitou roli v kulturním rozvoj měst, dary podporovala nevýdělečné instituce. Na památku svého zakladatele zřídila Bubeníkovy sady. Od r.1869 začal činnost vyvíjet nový, aktivnější Hospodářský
spolek pro okresy pardubický, holický a přeloučský. Po vzniku městské samosprávy a pádu Bachova absolutismu, vydáním spolkového a shromažďovacího zákona v 60.stech 19.stol. umožněno občanům podílet se na formování společenského života města. Jako první občanská společnost založen r.1856 Cassino-verein. V něm brzy docházelo k národnostním třenicím. Proto r.1862 ustavena Měšťanská beseda, m.j.pro vzdělávání členů odebírala r.1887 na třicet časopisů. V jejím čele stály pa. osobnosti společenského a politického života Václav Bubeník, Leopold Werner, Jan Lorenc. Ten stál u počátku pa.ochotnického divadla, r.1862 založen Ochotnický
spolek divadelní, r.1892 Spolek divadelních ochotníků, do jeho čela zvolen dr.Leopold Hruš. Již od 50.let působil v Pardubicích Kroužek pěstitelů české písně, který se zasloužil o vznik pěveckých spolků
Pernštýn r.1861 a
Ludmila r.1865. Měšťanská beseda stála u vzniku dalších spolků, zpěváckých, ochotníků, Sokola, Hospodářského spolku, Akademického spolku Arnošt., Spolku hasičů, veteránů aj. Neměly své spolkové místnosti, své schůze a akce pořádaly v Besedě. Významným kulturním, osvětovým i společenským mezníkem se stalo r.1863 zřízení vyšší reálné školy. R.1868 založen Spolek pro blahobyt dělníků. R.1870 pardubičtí učitelé založili Budeč. Od r.1876 byl zde Spolek vojenských vysloužilců. O založení Muzejního spolku uvažováno již r.1865, iniciátorů chyběly síly vzhledem k nadšenému zapojení v mnoha jiných vznikajících spolcích, proto vznikl až r.1880. Osvětovým hnutím učitelů strženi i studenti, zakládali četné spolky, m.j.Kunětice,
spolek studentů vysokých škol, předchůdce Akademického spolku Arnošt založeného koncem r.1883. Ke vzdělání prostých obyvatel od 80.let přispíval Živnostenský
spolek čtenářsky. Ke vzdělávacím spolkům patřil od r.1884 i Stenografický klub. Okrašlovací
spolek založen 17.12.1887. Profesoři reálky založili Spolek literární, později Spolek ku podpoře české literatury. R.1897 vznikla Vzdělávací a podpůrná jednota Barák. Na konci století vznikly Katolická národní jednota mužů a Katolická národní jednota paní a dívek. Sokol od 1.12.1900 zřídil v Občanské záložně veřejnou čítárnu. Mezi mnoha dalšími vznikly: r.1913 Alliance Francaise a Pardubice, r.1908 Krajinský
spolek lékařský, r.1910 Klub českých turistů. Po r.1918 vydány zákony o osvětové práci, kurzech občanské výchovy, veřejných knihovnách, v každém okrese ustaven osvětový sbor. V Pardubicích v rámci osvětového sboru pracovalo 56 kulturních zařízení. R.1935 bylo v Pardubicích na 540 spolků. R.1937 při pa.muzeu ustaven Přírodovědný klub. Za
okupace většina spolků zakázána, kromě sportovních, to podnítilo založení Českého veslařského klubu r.1941. Po
osvobození většina spolků nadšeně obnovována. Projevem patriotického nadšení byl vznik Klubu přátel Velkých Pardubic r.1945, ale r.1949 rozpuštěného. Po r.1948 mohly samostatně existovat jen spolky s celostátní působností zapojené v Národní frontě, zahrádkáři, chovatelé drobného zvířectva, tělovýchovné jednoty, filatelisté,.... Jiná místní sdružení mohla pracovat jen jako kroužky při odborových klubech, kulturních domech, Parku kultury a oddechu aj. Jako jeho kroužek vznikl r.1965 Klub přátel Pardubic. KD
Dukla umožnil činnosti řady dalších zájmových kroužků, ochotníků, tanečního klubu, Filmového amatérského studia aj. KPP počtem členů brzy přerostl pojem „kroužku“. Velkou ztrátou pro společenský život bylo r.1972 zbourání hotelu
Veselka, kde dříve vznikla řada spolků a měla řadu kluboven umožňujících jejich činnost. Roku 1988 na
Dubině otevřen nový kulturní dům PKO. Nový rozvoj spolků nastal pro r.1989, ale ranou pro společenský život byla ztrát další hotelu GRAND. V roce 2003 založeno Sdružení přátel Pardubického kraje. R.1999 otevřen Evropský spolkový dům pro činnost místních spolků a zájmových sdružení.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Společenský život
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Společenský život
