Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Muzejní spolek
Muzejní spolek
„Každý blahodárný čin, který ku prospěchu všeobecnému slouží, má zajisté u věčné paměti chován býti...“, praví se v úvodním odstavci první zprávy městského muzea v Pardubicích z r.1882. Tím blahodárným činem, jenž „nemálo přispívati bude k duševnímu vzdělání obyvatelstva“, bylo rozhodnutí založit v Pardubicích městské muzeum, vyslovené r.1879. První pokusy se objevují již r.1865, kdy se tom směru vzorem stála Chrudim, žijící tehdy více svou tradicí. V Pardubicích nebylo dosti sil, aby vedle řady spolků, překotně v té době zakládaných, mohlo být muzeum založeno. Do r.1880 se hospodářské podmínky města zlepšily. Pýchu nad domovem i slavným odkazem minulosti bylo třeba podchytit, to učinil muzejní
spolek. V srpnu 1879 se sešel přípravný výbor. Usnesl se založit muzeum a vyzval veřejnost k věcným a peněžním darům. Ředitel pa.reálky J.V.Jan pověřen vypracováním provolání o zřízení muzea a Fil.Šedivý návrh stanov. V provolání se pravilo, že muzeum se zakládá proto, aby poskytlo návštěvníkům věrný a podrobný obraz minulosti a přítomnosti našeho města a okresu“ (Pardubicka). Provolání podepsáno přípravným výborem 12.10.1879. V krátké době se do spolku přihlásilo 33 členů zakládajících a 46 přispívajících. To přimělo přípravný výbor svolat na 19.3.1880 valnou hromadu, na níž přijaty stanovy, 31.10.1880 schválené místodržitelstvím. Na schůzi 30.1.1881 zvolen výbor: předseda starosta Pardubic Leopold Werner, místopředseda dr.J.V.Jahn, jednatel Fr.Jiroutek, učitel, pokladník Fr.Hoblík, tiskař, členové V.Diviš, J.Herberger, Dr.Jonáš,notář, J.Nigrin, M.Oesterreicher, K.Ponec, T.Střebský, F.Šedivý, J.Vraný. Výbor 13.2. zvolil kustody muzea: prof.Fr. Bělohlávek, prof.dr.Seydler, prof.J.Mrňávek a Fr.Šedivý, aby „jsouce odborně vzděláni o rozkvět města se starali, sbírky upravovali a pořádali, tytéž přehledně vedli a o jejich zachování pečovali“. Počátečních starosti o uložení sbírek byl
spolek zbaven rozhodnutím městské rady z 2.4.1881, kterým muzeu přenechány místnosti ve 2.patře pa.radnice z r.1760. Počátkem r.1882, kdy výbor připravoval první zprávu měl
spolek 309 členů, prostých občanů. Ti desetitisícovému městu odevzdávali muzeum s přáním, aby „ústav ten stal se stal chloubou měsa i okresu, zdrojem vzdělanosti a okrasou vlasti“.
Před bouráním
radnice 1992 musel
spolek hledat pro muzeum nové umístění. Pronajal pro ně 2.poschodí
zámku.
2.2.1900 valná hromada muzejního spolku v čítárně Měšťanské besedy, zahájil starosta JUDr. Ant.Formánek, zprávu za r.1889 přednesl jednatel František Velinský, sbírky vzrostly o 105 ks, protokol akviziční čítal 6538 položek.
2.2.1901 valná hromada Muzejního spolku v České besedě, kromě výroční zprávy podána informace, že bibliotékář strahovský PhDr.Zahradník v tamní knihovně nalezl kresbu Pardubic od českého rytce J.Willenberga, objednána reprodukce, její kopie rozdány členům výboru spolku zdarma, stavební fond vzrostl z 11 482,24 na 16 560,52, rozpočet vyrovnaný příjmy a výdaje 1497,51 K
19.12.1919 podepsána 1.(zatímní)smlouva, kterou Muzejní
spolek koupil Kunětickou horu.
4.1. 1920 valná hromada na návrh prof.prof.Josefa Sakaře za předsednictví starosty města Františka Váchy jednomyslně schválila smlouvu o koupi Kunětické hory.
25.1.1920 valná hromada odsouhlasila smlouvu o koupi pa.zámku.
Pro rekonstrukci Kunětické hory Muzejní
spolek založil Kunětické družstvo.
22.5. 1932 Muzejní
spolek a Kunětické družstvo otevřely na K.h.hradní muzeum Františka Karla Potěšila
R.1952 po převzetí muzea státem Muzejní
spolek zanikl.
18.5. 1983 při příležitosti Mezinárodního dne muzeí založen Klub přátel pa.muzea.
20.6.1990 Muzejní
spolek Pardujbice po dlouhé nucené přestávce znovu obnovil činnost, předsedou zvolen Ing. Vlastimil Doubrava. Muzeum a
zámek ale zůstaly majetkem státu.
Zdroj:
PhDr. Vlastimil Zikmunda; Vlastivědná abeceda Dr.PavlaTheina. Dr.Therin. ZKPP 2/1978
Viz také:
Diskuse k článku: Muzejní spolek
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Muzejní spolek
