Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Archeologie
Archeologie
Archeologický výzkum v Pardubicích byl velmi aktivní na konci 19. a na počátku 20.stol., kdy zde působila řada významných amat0rských archeologů sdružených kolem Muzejního spolku. Ti vytvořili základ bohaté archeologické sbírky VČM. Pravěké nálezy přímo na území Pardubice jsou chudé, neb jak píše historik J.Sakař „krajina nebyla vhodná k osídlení“. Při Pernštejnské výstavbě Pardubic na počátku 16. století byly prováděny rozsáhlé terénní práce, při nichž prý byly pozůstatky starších osídlení zničeny. Bohatší jsou nálezy z blízkého okolí. Pozůstatky většího
sídliště až z mezolitu byly odhaleny na jihu u hřbitovů a na severovýchodě nedaleko
Labe u Hůrek. Na počátku neolitu území Pardubic pokrýval lužní prales, a nálezy z té doby jsou ze vzdálenějšího okolí zejména z vyšších poloh se sprašovými půdami směrem na Chrudim. Na hustší osídlení ukazují nálezy z doby kultury lidu vypíchané keramiky (kolem 4. tisíciletí před n.l.) na územní dnešních Pardubic v
Trnové a blízkém okolí na jihu. Tehdy byl na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, který byl používán na nástroje místo vzácnějšího pazourku. Z té doby je nález asi krátkodobého tábora obchodníků s porcelanitem pod Hrčáky na levém břehu
Labe u prastarého brodu. V labském náplavu Na Ležánkách a na druhé straně u Rosic byly nalezeny celé nádoby tzv. Lengyelského kulturního okruhu z konce neolitu. Nálezy naznačují, že tento lid pronikající od východu využíval vodních cest přes území dnešních Pardubic místo prastaré stezky, později zvané Trstenická přes Chrudim. Od poloviny 4.tisíciletí před n.l. jsou nálezy sidlišť kultury nálevkovitých pohárů v pískové duně v Doubracicích a ve sprašové půdě v Mikulovicích. Po r.2000 před n.l. přichází na území dnešního Pardubicka doba bronzová. Zprvu kultura unětická, jejíž stopy jsou nalézány jižně od Pardubic na území Ostřešan a Mikulovic. To je patrně okraj většího osídlení na Chrudimsku. Ve 12. stol před n.l. sem proniká zemědělský lid kultury lužické s žárovými, mnohdy rozsáhlými, pohřebišti. Na území Pardubic byly nalezena pohřebiště na Hůrkách a na Přerovsku, dnes východní části
Svítkova. Přesněji neurčené nálezy jsou z území Dukly a z ul. Ke trati
Slovanech. Stopy
sídliště jsou na Přerovsku i přímo ve
Svítkově, na Hůrkách, mezi Dražkovicemi a Nemošicemi, v
Rosicích n.L. Na sklonku doby bronzové od 9. stol před n.l. přišla na
Pardubicko nová vlna lidu popelnicových polí ze Slezska nazvaná slezskoplatenická. Druhá část pojmenování je podle Platenic u Dašic. Dle starších představ byl tento lid pokládán za Praslovany. Osídlení i pohřebiště navazovala převážně starší lužická na Hůrkách, Na Přerovsku, v
Rosicích n.L., Dražkovicích. V pozdní době se v nálezech objevují již železné předměty, zprvu ve špercích, později nástroje a zbraně. Slezskoplatenický lid byl zde ještě při příchodu Keltů ve 4. stol. před n.l. Jeho zbytky dožívaly do 2. stol.před n.l. Keltská osada na území Pardubic se nacházela na pískové duně na levém břehu Chrudimky nedaleko hřbitovů. Další osídlení lze sledovat i na území Nemošic, Dražkovic a dále na jih k přepokládánému většímu keltskému středisku na území Chrudimě. Před změnou letopočtu Kelty vytlačily germánské kmeny. Nálezy z té doby byly dosud chudé, několik střepů z Hůrek. V posledních letech bylo odkryto
sídliště v Mikulovicích na staveništi rodinných domků. První stopa slovanského osídlení je ojedinělý nález keramiky pražského typu na území Dražkovic.
Pardubicko je spojováno s kmenem Charvátů. Pardubice i s okolím zůstávají stranou osídlení. To se mění až v 9. a 10 stol. v tzv. době hradištní. Z 9. stol. je
sídliště v
Rosicích – Na Krétě a druhé v
Semtíně jižně od
silnice na L.Bohdaneč. Z konce 9. stol. je keramika nalezená u Cihelny, dle toho se předpokládá
sídliště asi na břehu
Labe. Na levém břehu
Labe na území
Svítkova byla nalezena keramika o něco mladší. Na rozhraní katastrů Dražkovic a Starých Jesenčan stála osada datovaná podle nálezů do 9. až počátku 10. stol. Znalosti z tohoto období bohužel pocházejí převážně z náhodných nálezů, soustavný archeologický průzkum chybí, další je ztížen zničením stop hustým osídlením, hlubokou orbou a jinými zemními pracemi.
Otazníky jsou nad počátky Pardubic. První písemná zmínka o Pardubicích z r. 1295 je o klášteře cyriaků s kostelem sv.
Bartoloměje v Pardubicích. Ten byl 28.4.1421 vypálen husity a zmizel beze stopy.
Předpokládalo se, že klášter stál na místě dnešního
arciděkanství a kostel jako dnešní. Archeologický výzkum kostela sv.Bartoloměje zahájený r.1995 však nenalezl stopy kostela, který by zde stál před dnešním kostelem postaveným Vilémem z Pernštejna. Naopak archelogický výzkum v téže době u hřbitova v
Pardubičkách zde patrně nalezl základy kláštera a druhého kostela. To naznačuje, že klášter a původní Pardubice byly na místě Pardubiček. A že Pardubice při ústí Chrudimky jako „nové město“ založil Arnošt ze Staré kolem r.1330 u hradu, který postavil na místě původní tvrze. Archeologický průzkum kolem
zámku po r.2000 odhalil základy tvrze - hradu a tok Chrudimky nebo jejího ramene, který je chránil.
Při rekonstrukci domů krajské knihovny archeologický průzkum nalezl starou studnu, která je zakrytá sklem v chodbě knihovny, dále byla odkryta dlažba parkánu a ve dvoře čp.79 kostra celého koně. To je již z historické doby po Pernštejnské výstavbě Pardubic
Zdroj:
Dějiny Pardubic František Šebek a kolektiv I.díl 1990
Viz také:
Předchozí heslo: Archa
Diskuse k článku: Archeologie
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Archeologie
