Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Městské divadlo


Městské divadlo

správné pojmenování pro budovu pardubického divadla na jeho průčelí. Kulturní instituce, která v ní sídlí se jmenuje Východočeské divadlo. Rozhodnutí pro stavbu divadla, kdy Pardubice měly asi 15 tisíc obyvatel a žádného patrona či sponzora, bylo nejvelkorysejší v dějinách města. Záměr se zrodil v hlavách stolní společnosti, která se r.1880 scházela na Veselce. Profesoři reálky Gustav Heš a František Vratislav Sova, lékař dr. František Cibulka, okresní tajemník Josef Herberger, stavitel Václav Kašpar. Z jejich podnětu se 21.11.1880 sešla širší porad , která rozhodla o založení Spolku pro zřízení divadelního domu v Pardubicích. Stanovy 23.1.1880 vzalo na vědomí místodržitelství výměrem z 12.2.1881, intimát, výměr okresního hejtmanství z 9.3.1881 doručen 13.3.1881. Ustavující schůze 21.5.1882 zvolila předsedou Leopolda Wernera, starostu města a ředitele reálky Jiljí Vratislava Jahn jednatelem. Rozhodnuto stavět divadelní dům, kde vedle divadla budou i spolkové a restaurační místnosti. Měl stát až za dnešním divadlem, zahájena sbírka. Domky a pozemky vykoupeny 23.5.1884 a 27.3.1885. Dne 12.3.1884 vypsán konkurz na návrh, sešlo se jich 14. Z toho 11 nedbalo soutěžních podmínek, zbývající tři oceněny po 150 zlatých, první cena neudělena. Vybrán návrh arch. Jindřicha Fialky, přednosty stavitelského odd. průmyslové školy v Praze. S nim projednány změny. Dopisem z 7.5.1885 slíbil, že „sdělá trvalý a čestný pomník těm, kdo svou hřivnou ku provedení toto chrámu přispěli“. Spolek ho dopisem z 18.3.1886 pověřil vypracováním plánů a rozpočtu. Schváleny místodržitelstvím 21.11.1886, 22.12.1886 vydáno stavební povolení. Valná hromada Spolku 23.1.1887 se usnesla na okamžitém započetí stavby. Stavět se nezačalo, nebyly peníze. K obnově iniciativy došlo především díky JUDr. Josefu Štolbovi, který přišel do Pardubic r.1890. Valná hromada Spolku 24.10.1892, která předsedou zvolila starostu Františka Hoblíka, rozhodla že se postaví jen divadlo. Nová soutěž vypsaná 2.3.1893 stanovila, že to má být pro 800 osob, nákladem 45 000 zlatých. Došlo 6 návrhů, 1.cenu obdržel opět prof.arch.J. Fialka, druhou Ing.arch.Antonín Balšánek, asistent pražské techniky. Spolek a město však rozhodly pro druhý, neznámo proč. Spolek sám stále neměl stále dost peněz. Rozhodujícím se stal r.1903. Spolek za předsednictví JUDr.Josefa Štolby rozhodl svěřit své jmění městu a na ně přesunou péči o stavbu. V čele města stál nadšený divadelník JUDr.Antonín Formánek, městská rada 19.3.1903 na návrh Spolku přistoupila. Ing.arch.Balšánek předložil 30.5.1904 rozpočet na 309 800,- K. Městské zastupitelstvo doplnilo 30.5.1906 spolkové jmění částkou 100 000,-K. Na společné schůzi Spolku, městské rady a odboru pro veřejné práce padlo 8.1.1906 rozhodnutí, mělo být konečné a nebylo. Stavitel Václav Kašpar 15.4.1906 navrhl, aby staveniště bylo posunuto až ke kolenu Městské řeky, na dnešní místo. Návrh opožděný, ale šťastný, divadlo postavit na dominantním místo schválen. Původní Spolkem získané staveniště se souhlasem města r.1906 prodáno Rakousko-uherské bance, která zde v l.1908-08 postavila palác, sloužící bankovním účelu dosud. Nové staveniště dalo k dispozici město, které vlastnilo nebo vykoupilo domy čp.50, 51, 582 a 147 Zelené předměstí a dalo je strhnout. Ač dle usnesení z 8.1.1906 na zadání stavby měla být soutěž, zadalo město stavbu 3.9.1906 z volné ruky staviteli Josefu Döllerovi z Chrasti. Základní kámen položen 16.5.1907, na den 39 let od kladení základního kamene Národního divadla. Dr.Fr.Štolba při poklepu pronesl heslo „Lid tě stvořil, lidu služ!“ Rozpočtová částka o 200 000,-K překročena. Divadlo mělo v přízemí 6 lóží, 163 sedadel, místa k stání, v 1.poschodí 8 lóží, 82 sedadel, místa k stání. Socha génia nad akrotteriem je dílem Bohumila Kafky a místního kameníka Rudolfa Vávry, tepaná křídla zhotovil ve své továrně pa.podnikatel Vilém Čížek. Dle rozpočtu měla stát 800,- K, stála 12 000,-K. Medailony dramatiků a skladatelů jsou od pa.sochaře B.Vlčka. Mozaikové obrazy na průčelí: Libušin soud a Žižka před Prahou, dle děl B.Smetany a J.K.Tyla, navrhl František Urban, který maloval oponu. Divadlo slavnostně otevřeno 11.12.1909. Účastníky pozdravil starosta František Kuchynka, dr.Štolba přednesl Uvítání od Karla Maška, Pardubické hudební sdružení sehrálo za řízení Vojtěch Lautnera Smetanovu předehru, ochotníci recitovali Maškova veršovaného Poutníka, v režii Františka Růžičky sehráli Štolbovu hru „1744“. Tou byla nahrazena hra Jaroslava Vrchlického, objednaná k té příležitosti, pro jeho nemoc nedokončená. Druhého dne12.12. Zpěvácké spolky Pernštýn a Ludmila za režii ing.Františka Votkého, pod taktovkou V.Lautnera, provedly Smetanovu Hubičku. Svou první stagionu v novém divadla 8.1.1910 zahájila pod hlavičkou "Divadlo sdružených města východočeských" divadelní společnost Antonína J.Frýdy.

R1925 město rozhodlo o rozšíření hlediště. Plány vypracovala znamenitá vídeňské firma Helmer a Fellner, stavbu provedl pa.stavitel Jaroslav Krupař od 28.5.1925 do 3.5.1926. Hlediště mělo v přízemí 4 lóže, 273 sedadel, místa k stání, v 1.patře12 lóží, 125 sedadel, v novém 2.poschodí 177sedadel,místa k stání-bidýlka. Městské divadlo rozšířené o 300 sedadel znovuotevřeno. Při představení 30.5.1931 vypukl požár, pohltil celé jeviště s malovanou oponou, příslušenství, skladiště kulis. Městské zastupitelstvo na obnovu povolilo hned druhého dne 500 000,- Kč, práci povedl stavitel Václav Burda, pevné kovové konstrukce dodala pa.firma Eman Kraus, pohyblivé – portál a železnou oponu pa.firma A.Rainberk. Oprava dokončena r.1932. Za květnové revoluce shořela v Holicích kopie malované opony Městské divadla, ukrytá tam před bombardováním. Při rekonstrukci r.1966 zrušena místa k stání, se zdí odstraněna původní štuková výzdoba, divadlo vymalováno šedočernou barvou, opětovně vyměňována sedadla, foyer v přízemí z části přeměněno na kabinu světelní techniky. Po rozsáhlé rekonstruovaných interiérů 19.11.1966 znovuotevřeno představením „Caesar a Kleopatra. Změny provádělo Východočeské divadlo, které se po r.1948 stalo stálým divadlem města Pardubice.

11.–15.1.1960 Oslavy 50 let divadla, 11.1.1960 Lidová opera Pardubice uvedla Smetanovu Hubičku, 12.1.Národní divadlo Smetanovu operu Dvě vdovy.

14.12.1979 V rámci oslav 70.výročí Městského divadla setkání bývalých herců a režiséru VČD s novými členy v kavárně hotelu Grand. V pražských divadlech účinkovalo 250 herců, kteří prošli VČD.

11.1.1985 Pardubická scéna oslavila 75 let slavnostním shromážděním v hledišti a „setkáním po letech“ jehož se m.j. zúčastnili Josef Somr, Kartel Urbánek, Petr Haničinec, Jana Štěpánková.

11.12.1989 Městského divadla oslavilo 80 let, opět renovované hlediště zaplněné do posledního místečka, shlédlo komponovaný pořad a ukázku ze hry Markéta Lazarová, jejíž premiéra se připravovala.

11.12.1999 v pa.Městském divadle oslava 90.výročí jeho otevření, kromě zástupců města a okresu se zúčastnili ministr kultury Pavel Dostál, předsedkyně senátu Libuše Benešová, manželka předsedy Poslanecké sněmovny Livia Klausová, senátorka Jaroslava Moserová, pa. poslanci a j. Při oslavách primátor Ing.Jiří Stříteský předal Medaile města Pardubic dřívějším pa.hercům, kteří se zasloužili o jeho jméno Blance Bohdanové, Janě Štěpánkové, Věře Galatíkové, Josefu Somrovi.

19.10.2002 galakoncertem "Znovu v novém" znovuotevřeno Městské divadlo po vnitřní rekonstrukci, pokřtěna reprezentační kniha "Historie divadelnictví Pardubic a okolí“. Zahájena sbírka na kopii původní malované opony Františka Urbana.

11.1.2003 setkání dárců na konto nové malované opony v Městském divadle.

18.10.2003 při zahájení nové sezóny VČD veřejnosti předána divadelní budova po 4leté rekonstrukci, uvedena premiéra hry Petra Zelenky: "Příběhy obyčejného šílenství".

16.5.2007 ředitel VČD P.Dohnal a primátor Pardubic Ing.J.Deml poklepali o přestávce hry „Malované na skle“ zákl.kámen Měst.divadla, na připomínku, že byl položen právě před 100 lety

Stavba Městského divadla, jedné z nejkrásnějších budov Pardubic patřila k nejvelkorysejším akcím Pardubic, je poučením pro dnešek. Sice otevřen téměř až po 30 letech od prvních návrhů, stavbu provázelo mnoho problémů, ani tehdy nebyly peníze, ale divadlo se postavilo, protože představitelé města byli patrioti, brali na vědomí a podporovali návrhy občanů a spolků. Měli odvahu uskutečnit ten tehdy fantastický záměr.


Zdroj: Dr. Pavel Thein, Jiří Paleček

      
Viz také:

      Divadlo profesionální

      Divadlo

      Národní divadlo a Pardubice

      Opona městského divadla

      Památky

      Pardubické plastiky

      Pardubický poutník 1940

      Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích

      Spolek pro zřízení divadelního domu v Pardubicích

      Starostové

      Stavební dílo po roce 1845


Předchozí heslo: Městské čtvrti

Následující heslo: Městské forberky


Diskuse k článku: Městské divadlo


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Městské divadlo


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014