Úvod > Dle abecedy >
Osobnosti
>
Torstenson Lennart
Torstenson Lennart
Vynikající Švédský stratég a vojevůdce třicetileté
války LENNART TORSTENSON (1603-1651) se zapsal do dějin Pardubic dvojím marným dobýváním města - v červnu 1643 a v říjnu 1645, a zničením a vypálením Kunětické hory v říjnu 1645. Rodák z Torsteny nejdříve sloužil u královského dvora. V roce 1630 již byl plukovníkem dělostřelectva Gustava Adolfa v Německu. Roku 1632 byl při útoku na Valdštejnův tábor u Norimberka zajat, ale v následujícím roce byl propuštěn. V roce 1635 bojoval v Německu pod Johanem Baněrem (1596-1641), na jehož doporučení převzal po jeho smrti vrchní velení švédské armády. Dne 21. května 1642 porazil císařská vojska u Svidnice a na Moravě dobyl Olomouc. Odtud byl sice vytlačen do Saska, ale 2. listopadu znovu porazil císařská vojska u Breitenfeldu. Tažení dokončil dobytím Lipska a ústupem do Frankfurtu n. O. Při ofenzívě 3.-15.6. 1643 ohrozil Prahu i Pardubice a osvobodil Olomouc, ohroženou císařskými vojsky. Roku 1644 dobyl Dánsko, které vyhlásilo Švédsku válku. V březnu 1645 porazil Gffize u Jankova, v říjnu téhož roku se mu již podruhé ubránila pardubická pevnost, vedená hrabětem Strassoklem. Sedmihodinovým ostřelováním města žhavými koulemi a ohnivými granáty vyvolal
požár, ale
město nedobyti. Vzdala se i část pardubického
zámku. Kunětickě hory bylo dobyto snadno. Její císařská posádka se však spasila útěkem, hrad byl tedy vypálen. Torstenson pak vtrhl se svým vojskem až k Vídni, spojil se s odbojným sedmihradským vévodou Jiřím Rcíkoczim a přemístil se na Moravu, kde oblehl Brno, Potíže ho přiměly k ústupu do Čech. Roku 1.646, vyčerpán chorobou i nenahou. předal vraní velení švédské armády Karlu Gustavu von Wrangelovi a vrátil se do Švédska, kde byl jmenován r. 1647 hrabětem z Drcaly. Zemřel. roku 1651 ve Stockholmu.
Viz také:
Diskuse k článku: Torstenson Lennart
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Torstenson Lennart
