Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Teplý Jakub
Teplý Jakub
Sochař a řezbář JAKUB TEPLÝ se narodil 24. července 1729 v Platěnicich na Pardubicku jako prvorozený syn sedláku Teplému a jeho ženě Kateřině. V 19 letech odešel jako vyučený řezbář studovat do Vídně na uměleckou akademii. Jeho mecenášem na studiích snad byl hejtman pardubickěho panství Franz Brandstein. Do Pardubic se Jakub vrátil již ženatý roku 1759. Za propuštění z poddanství zaplatil dvorské komoře 70 zlatých. Koupil si dům Čp. 72 u Zelené brány a stal se tak pardubickým občanem. Po smrti své ženy Peironily (zemřela jako choromyslná) se roku 1779 podruhé oženil s Kateřinou Krausovou, dcerou konšela Jana Krause. V druhém manželství Jakuba Teplého se narodilo sedm dětí.
Mistr Jakub svým velkolepým uměním zkrášlil Pardubice na celá staletí. Jeho sochařské dílo je typickým příkladem českého měšťanského rokoka. Již v letech 1773-1777 vyzdobil Jakub Teplý sochami svatých národních patronů svou rokokovou balustrádu na
náměstí kolem barokního, 6 metrů vysokého mariánského sloupu z roku 1695. V roce 1789 vytvořil fasádu staré
radnice, v pořadí již třetí, s reliéfní postavou Herkula nesoucího městský znak půlkoně a se sochou Arnošta z Pardubic. Na konci 19. století však byla stará
radnice zbořena, aby ustoupila stavbě nynější novorenesanční budovy z roku 1894. Na fasádě domu Čp. 50 na Pernštýnském
náměstí vytvořil Jakub Teplý roku 1797 biblický výjev s prorokem Jonášem a velrybou. Reliéf sv. Václava na domě Čp. 3 je pravděpodobně též jeho dílem. V literatuře je zmiňován jeho podíl na kazatelně v chrámu sv.
Bartoloměje, na bočních oltářích v kapli sv. Tří králů na pardubickém
zámku a na hlavním oltáři chrámu Sedmibolestné 13. Marie „U kostelíčka". Vytvořil též sochy sv. Jana Nepomuckého a snad i Františka z Fauly na mostě u
zámku aj.
Jakub Teplý pracoval i mimo Pardubice. Jeho díla zdobí mj. i Ledeč nad Sázavou, Dašice, Borohrádek,
Hostovice, Platěnice, Horní Roveň, Horní Jelení a Dolní Kralovice. Mistr kamene i dřeva zemřel v Pardubicích 20, února 1802 ve věku 73 let v domě Čp. 59 na Pernštýnském
náměstí, vlevo od „Bílého koníčka".
V březnu 1775 se sedláci vzbouřili proti útlaku a táhli na Hradecko, kde se rozdělili. První proud vedl sedlák Matěj Chvojka na Chlumec nad Cidlinou, druhý proud táhl přes Pardubice na Poděbrady. V Pardubicích byl vypleněn
zámek, písař byl vysvlečen do naha, polit inkoustem a posypán pískem.
Selské hnutí urychlilo vydání robotních patentů, které uzákonily robotní povinnost a odstranily větší zlořády. Roku 1777 došlo na panství k velkým změnám v hospodářském životě. Podnětem k tomu byl odpor proti robotě, péče o zažehnání hladových let, o lepší výživu obyvatelstva, větší populaci i o zajištění stálého příjmu. Půda rozdrobená mezi malé zemědělce tak byla lépe využita než na dosavadních vrchnostenských dvorech; tam zůstávalo vzhledem ke střídavému úhorování ročně 30-40 % půdy ležet nazmar.
Diskuse k článku: Teplý Jakub
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Teplý Jakub
