Úvod > Dle abecedy >
Objekty a památky
>
Zámek
Zámek
Pardubický
zámek stojí pravděpodobně na místě staré pa.tvrze, připomínané již ve 14.stol, Arnoštem z Hostýně po r.1332 přestavěné na vodní hrad. Po koupi panství pardubického a kunětickohorského r.1491 Vilémem z Pernštejna zahájena přestavba na
zámek v pozdně gotickém slohu. Za Vilémových nástupců Vojtěcha a Jana byl
zámek dostavěn v dnešní podobě jako renesanční
architektura. Do r.1560 byl
zámek sídlem vrchnosti, pánů z Pernštejna, po tomto roce pak centrem správy královského komorního panství Pardubice. R.1574 zahájena přestavba pa.zámku, kterou řídil dvorní stavitel Ital Ulrico Avostalli de Sala. Podstatné úpravy provedla královská komora v l.1723-1726 za Karla VI. Úpravy za vrcholného baroka prováděl architekt František Maxmilián Kaňka. Na západní straně průjezdu zřízen velký sál sklenutý do placek, pilíři rozdělený do dvojlodí.
Zámek chránilo důkladné opevněn mohutnými hliněnými
valy s dělostřeleckými rondely, zdí při jejich patě a širokým vodním zámeckým příkopem. Třetí – Labská brána s pernštýnskou erbovní deskou z r.1511 byla chráněn padacím mostem. Vchod do hlavní budovy zdobí renesanční portál z l.1529-41 a andělíček s letopočtem dokončení
zámku 1543. Nad palácem se vypíná sedmipatrová věž, dříve zvaná Hláska. Z vnitřní výzdoby zasluhují pozornost renesanční kazetové stropy, zbytky nástěnné malířské výzdoby (Samson a Dalila malba s motivem Starého a Nového zákona z r.1532 a Štěstěna Vrtkavá – Zámecká Fortuna). Císař Leopold I.za svého pobytu na pa.zámku zde 28.6.1680 vydal patent o zmírnění roboty. Součástí
zámku je Příhrádek, oddělený zámeckým příkopem. Koncem 18.stol.dochází k postupné devastaci
zámku, dočasně zde umístěn útulek vysloužilých důstojníků, sály proto rozděleny a sníženy, pak filiálka linecké textilky, továrna na obuv, od konce 19.stol.byly zde byty. 13.1.1853 na pa.zámku založena Hospodářská společnost kraje pardubického k zvelebování venkovských statků. Od posledního majitele barona Richarda Drasche z Wartinberka, který pa.panství se zámkem koupil 18.6.1881 za 2 miliony K,
zámek za 750 000 Kč koupil r.1920 Muzejní
spolek Pardubice. Stal se jeho zachráncem, opravoval jej, rušil byty, obnovoval sály, v nich instaloval muzejní sbírky, budoval velké muzeum.
Zámek spravoval do r.1952, kdy jej převzal stát, muzeum změněno na Východočeské muzeum - VČM.
- Pa.mosaika. A již spatříme pa.zámek, sevřený v náručí zelených valů, které mu dodávají krásného rámce. V zámecké stavbě ladně snoubí se gotika s renesancí (vodní hrad se zámkem). Mihne se nám tu před očima v době císařské pan Berbirsdorf z Berbisdorfu, fišmistr zdejší, který vlastnoručně vyhazoval r.1618 místodržící z oken pražského hradu, Valdštejn na ústupu před Sasy r.1631, a uvědomíme si, že zde r.1680 vydán robotní patent Leopolda I. Nevíme, který pa.zámecký písař zvěčněn pěknou lidovou písní „Chodíval k nám chodíval z kanceláře písař“, vztahující se k pa.zámku a dobám poroby selského lidu, písnička pardubická. Mnoho by mohly mluvit zdi
zámku i podzemí částečně odkryté v l.1930-31 zásluhou pana správce Junga, který lne k
zámku a má pro vše starobylé velké porozumění. Nález kazetových stropů v místnostech muzejních, vzácných fresek italských mistrů z r.1532, gotických arkád v nádvoří a tajemné značky na jenom z sloupů, je výsledkem jeho práce. A také to zamřížované okénko ve sklepení na JV straně
zámku nedalo mu spát, až přepiloval mříže a protáhl se na tajemné točité schody. Jaké bylo jeho překvapení, když se ocitl ve sklepení, opatřeném železnými dveřmi se složitým starobylým zámkem. A potom ve sklepení druhém, kde stála veliká dubová truhla, býv.pernštejnská pokladnice. Našel ji otevřenou a prázdnou. Jen na víku byl křídový nápis „Egid Jahn, Bauverwalter 1854“, podpis otce Jiljího Vratislava Jahna, pozdějšího ředitele pa.reálky. Jako stavitel byl naposled v tomto sklepení, než zazdil schody, které ústí do kaple Sv.Tří králů a vedly k pernštejnské pokladnici. Nikdo do r.1931 neměl o sklepní tušení. Ale ještě zajímavější je část chodeb, nalezených p.Jungem pod zámeckou hláskou. Jen odvážní a pružní se mohou těmito chodbami protáhnout do zvláštní světničky. Jestli jest ještě nějaký východ z této místnůstky a k čemu sloužila, se neví. Ani hlavní podzemní chodba, vedoucí prý na Kunětickou horu nebyla dosud prozkoumána. Za prohlédnutí stojí ještě malý, šerý katův dvoreček pod zámeckou hláskou, kde byly vykonávány popravy. JUC V.Hrbek 1940
- R.1952 byl
zámek znárodněn. Od r.1964 je Staré Město i se
zámku památkovou rezervací I.třídy. Vznikl Krajský ústav památkové péče a ochrany přírody KÚPPOPP se sídlem v
zámku, který dostal do správy. Bohužel jej nespravoval dobře. R.1961 zahájeny opravy
zámku plánované na řadu let V rámci pomalu pokračujících oprav v červenci 1961 opraven vchod do
zámku, položeno nové el. vedení, zabezpečovány hradby, v muzeu otevřena jen přírodovědná část. Konečně 11.12.1961 dokončena oprava vstupní brány pa.muzea, po odstranění lešení se objevila v plné kráse. Při opravě přízemí čp.4 při vstupní bráně po odbourání příček 11.2.1964 objevena krásná čtvercová místnost 8x8 m s mohutným sloupem uprostřed. Opravy přerušeny a v 70.letech min.stol.byl
zámek havarijním stavu, výstavní síně VČM, dříve upravené Muzejním spolkem, musely být uzavřeny a zahájena rekonstrukce. V září 1975 probíhala zevrubná dlouhodobá oprava střechy věže
zámku, krovů a krytiny. S titulkem „Až naše srdce usedá“ otištěno 15.2.1985 foto pardubického
zámku v dezolátním stavu za dlouhodobé rekonstrukce, celý vystěhován, oprýskaný, střechou teklo, okna vyražena i s rámy, do
zámku pronikal mráz a vlhkost, poškozující vnitřní výzdobu. V souvislosti s opravami
zámku 15.10.1985 uzavřeno muzeum, poslední skupina návštěvníků za účasti KPP prošla výstavním sálem v přízemí s výstavou 100 let cyklistiky. 18.10.1988 foto obnovených sgrafit na pardubickém
zámku, po deseti letech prvního „úspěchu“ oprav
zámku, které dále pokračovaly uvnitř šnečím tempem, takže se stav do r.1990 nelepšil. R.1990 obnoveno VČM a převzalo
zámek do své správy. Ředitel VČM PhDr. Fr.Šebek získal od státu i města prostředky a rekonstrukci urychlil. Již 5.10.1994 na jeden den zpřístupněn veřejnosti renovovaný Vojtěchův rytířský sál, naposledy přístupný r.1977.
- 24.10.1995 pracovníci fmy Vít a spol.namontovali na hrotnici věže pa.zámku hromosvod ve výšce 41 m, který vytváří kruhové ochranné pole kolem celého zámku.
- 30.10.1995 na hrotnici nové kopule hodinové věže pa.zámku usazena korouhvička-pozlacený český lev, v kopuli uloženy dobové dokumenty, zápis o provedené rekonstrukce, současné mince, noviny pro budoucí.
- 1.11.1995 na opravené hodinové věžičce pa.zámku uvedeny do zkušebního provozu hodiny s mechanickým strojkem, elektricky natahovaným, od fmy. ELEKON Vyškov.
- 8.11.1995 přesně ve 12 hod.za velké účasti pa.veřejnosti věžní hodiny dány do trvalého provozu.
- 24.10.1996 na nejvyšším místě renovovaného
zámku umístěn třístupňový pulsar, chránící celý objekt před bleskem.
- 21.10.1997 za účasti ministra
školství, mládeže a tělovýchovy Jiřího Grůši, pa.rodáka, po více jak 20-ti letých opravách zpřístupněna část zrekonstruovaného pardubického zámku.
- 23.10.1997 zpřístupněny historické sály zčásti rekonstruovaného zámku.
- Od r.1998 jsou na
zámku pořádány Zámecké slavnosti pod erbem zubra.
- 20.4.1999 ČT na pa.zámku natáčela pořad "O poklad Anežky České“.
- 27.5.1999 v rytířském sále založen LIONS (Liberty, Inteligence, Our Natinal´s,Safety) CLUB.
- 20.3.2000 pa.primátor Ing Jiří Stříteský odeslal ministru kultury Pavlu Dostálovi žádost,aby pa.zámek byl zařazen do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
- Po r.2000 se VČM stalo krajským muzeem a
zámek se stal majetkem Pardubického kraje. Pro nedostatek financí od státu se opravy opět zpomalily, část
zámku stále zůstává veřejnost uzavřená.
- 3.4.2002 na pa.zámku zahájen 24.ročník Pardubického hudebního jara.
- 13.9.2002 v pa.zámku zahájena II. Národní výstava jiřin.
- 21.9.2002 zahájeny 5. „Zámecké slavnosti pod znakem zubra“.
- 14.6.2007 na pa.zámku zahájeno dvoudenní zasedání 91.pléna České konference rektorů vysokých škol.
- na jaře 2013 VČM nabídlo nový prohlídkový okruh věnovaný historii
zámku zahrnující i nevysvěcenou kapli.
Zámek v současnosti je sídlem Východočeského muzea, Východočeské galerie a pracovišť Památkového ústavu v budově č.4 a na Příhrádku. Stal se významným střediskem pa.kuturního a společenského života, když jiná novější, jako hotel
Grand, zanikla.
Od r.1770 je
zámek s Příhrádkem samostatnou čtvrtí Pardubic, vlastní
zámek má 4 popisná čísla a Příhrádek další 4 čísla. Statistika dle sčítání r.2001 vykazuje jeden obytný dům a 4 obyvatele.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Předchozí heslo: Zámeček
Diskuse k článku: Zámek
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Zámek
