Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Vojenské posádky
Vojenské posádky
Dle nejstaršího záznamu z r.1619 zde byla stráž s 35, pak jen 26 mužů, jimž velel kaprál Jan Netolický. Žold platili konšelé, veliteli 8 kop měsíčně, vojákům po 5 kopách. Po bitvě na Bílé hoře přišli do Pardubic Sasové, od roku 1620 do 1622, s nejvyšším generálem Juliem Hendrichem ze Sasů. Obec musela na
zámek týdně dodávat 3 voly, 3 telata, 4 skopce, 5 jehňat, 4 husy, 2 krocany, 4 kapouny, 4 kachny, 30 slepic, 70 kaprů, 35 štik, 3 kopy vajec, 6 sudů piva atd. R.1622 přišli noví Sadové, o jejich počínání svědčí na př., že 20.ledna 1623 zavřeli primátora s konšely na
radnici, když neměli peníze na týdenní žold, drželi je tam o hladu 3 dny. Nebylo lépe, když je r.1623 vystřídali vojáci holštýnští. Důstojníci si z velké radní síně udělali jídelnu, vojáci se na obyvatelstvu dopouštěli násilí, vymáhajíce peníze i jídlo. Když si
primátor stěžoval byl na
náměstí napaden šavlí, vojáci mu vytloukli okna. Město trpělo i za dalších posádek, vojáků Maxmiliána z Valdštejna r.1631, nejvyššího wachmistra Matyáše hr.Gallase r.1633. Mimořádně silná posádka byla r.1638, kdy švédské vojsko vedené Janem šl.,Banérem směřovalo k Pardubicím. Velitelem, pa.pevnosti byl nejvyšší leytnant Wardek, který připravoval obranu města bouráním
předměstí a navážením šancí. Když Švédové vedeni Lenartem hrabětem Torstensonem napadli r.1642 Pardubice podruhé, bránila je a ubránil posádka knížete Camila Gonzagy. Velitelem silné pěší a jezdecké posádky hájící Pardubice při třetím náporu Švédů r.1645 byl nejvyšší lieutenant hrabě Strassoldo, který opět
město uhájil. Za třicetileté
války se vojáci stali neodmyslitelnou i neúnosnou složkou pa.života. Zůstali jí i po válce, i když posádky již nebyly tak tíživé. Byli to příslušníci pěchoty, jen jednou dělostřelectva. Při dalším sledování posádek narážíme na jezdecké posádky. Za
války o rakouské dědictví (1741 až 1748) byla Pardubice obsazeny pruským vojskem. Po jeho odchodu 22.11.1644 zaplavilo
město císařské vojsko, pro které musel být zřízen tábor. Byli to příslušníci všech zbraní, deseti a více pluků. R.1776 byly po zrušení pa.pevnosti na obvodu Starého Města, na rozvezených
valech postaven dlouhá, nízká
kasárna a stáje. To zde, za
války o bavorské dědictví (1778-1779), byl posádkou 1.jezdecký pluk arcivévody Alberta, s velitelem plukovníkem hrabětem Defour. Jezdecká posádka, pro kterou byla r.1895 postavena jezdecká
kasárna při Palackého tř., v Pardubicích byla až do r.1939. V Pardubicích 21.11.1918 vznikl železniční prapor, 4.1.1919 zde dislokován 1.čs.železniční pluk. Po r.1936 letecká posádka v kasárnách v Popkovicích. Do Pardubic přišel 2.11.1937 dělostřelecký pluk č.154 (protiletadlový), ubytován v Masarykových kasárnách železničního pluku, 4.12. se představil se obecenstvu na Pernštýnském nám., od 4.12.1937 umístěn v kasárnách na Hůrkách. Po r.1948 přišel do jezdeckých kasáren tankový pluk, který po jejich zbouráním r.1960 přešel do dříve železničních kasáren na Koněvově (Zborovském) nám. Po r.1990 opustila posádka
kasárna na Hůrkách.
- 22.10.1997 v kasárnách TGM na
Skřivánku se představila 4.brigáda rychlého nasazení.
-12.8.1998 z Pardubic do Bechyně přemístěn průzkumný prapor rychlého nasazení.
- 10.5.2001 pa.46.dělostřelecký oddíl převzal bojovou zástavu a čestný titul „Jednotka generála Netíka“
- 31.12.2004 zanikla Územní vojenská správa Pardubice, její kompetence převzalo 20.krajské vojenské velitelství se sídlem Pardubice,
Hůrka čp.1100.
- 19.7.2005 v Pardubicích slavnostní nástup kontingentu Armády ČR po návratu z mise EUFOR v Bosně a Hercegovině
- 3.11.2006 14.brigáda logistické podpory v Pardubicích obdržela rozkazem prezidenta republiky bojovou zástavu
3.7.2009 V Pa. slavnostní nástup několika set vojáků, kteří během července šli na misi na Balkáně.
- Po r.2010 prapor rychlého nasazení posléze uvolnil
kasárna na Zborovském nám. Dosud zůstává letecká posádka v Popkovicích.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Vojenské posádky
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Vojenské posádky
