Úvod > Dle abecedy >
Sport
>
Parforsní hony
Parforsní hony
R.1837 se velitelem pa.husarského pluku č.9 cara Mikuláše stal plukovník František kníže Liechtenstein, který se účastnil honů v Lednici a v Chlumci n.C. R.1840 si pořídil vlastní smečku 36 psů, jejímž prvním psovodem byl Angličan Jiří Anderws. Uspořádal hony, jejichž náklad hradil sám. Ale r.1841 mu pomohli Vincenc kníže Auersperg ze Slatiňan a velitel 8.kyrysnického pluku v Poděbradech, plukovník hrabě Clam Gallas, založili pa.Honební
spolek, Kníže Liechtenstein se stal prvním mástrem honů. Pa.švanice zahájeny 15.9.1841, opakovaly se 4x do týdne na jelena a jednou na zajíce. Účast kolem 140 koní. Tehdy krajina Pardubicka měla převážně charakter lesostepi, s malým podílem obdělávané půdy, za jejíž poškozeni se platily náhrady. Honební
spolek 14.10.1842 uspořádal první překážkové
dostihy v Pardubicích. Pa.štvanice si rychle získaly velkou popularitu, každoročně na podzim se Pardubice stávaly centrem společenské „smetánky“ monarchie. Hony pořádány každý podzim, přerušily je události kolem r.1848 a odchod plukovníka z Pardubic. R.1850 přišel do Pardubic saský baron Zedtwitz, dobrodruh, fanfarón, trochu baron Prášil. Ustavil zde Parforsní společnost s finančnímu podíly účastníků, nesprávně nazývanými akcie. Stal se druhým mástrem. Od toho roku opět pořádány hony každoročně. Válka r.1866 skoncovala s činností Zedtwitze, skončil ve Vídni sebevraždou, a přerušila pořádání honů. Další hony pořádány na podzim r.1867, třetí mástrem se stal princ Egon Thurn-Taxis. R.1872 se čtvrtým mástrem stal princ Emil Fürstenberg, Ve dnech 9.a 10.11.1874 se pa.parforsních honů zúčastnil císař František Josef I. s císařovnou Alžbětou. Na paměť vzácné návštěvy pojmenoval městský úřad hlavní ulicí na Zeleném Královskou třídou a ulici k nádraží,se svolením císařovny, Alžbětinou třídou. Pátým mistrem se r.1878 stal hrabě Jiří Larisch-Mönnich. R.1884 koupil pozemek u Pardubiček a v borovém lese, zbytku pa.boru, postavil
Zámeček, pro podzimní pobyt v době honů. Tehdy již vzrostly náklady za náhrady na obdělávaných pozemcích, jejichž plocha od počátku honů se značně rosšířila. Uvažováno o skončení honů, proti tomu se postavilo
město, nabídlo určitou pomoc, protože si bylo vědomo hospodářského významu hodů, i když jen sezonních. Jeleni, používány i laně, při honech nebyli zabíjení, vypouštěli se opakovaně. Nejvíce laň zvaná „Baba“, která prodělal 15 honeb. Byla oblíbená, že dávala nejdelší a nejostřejší hony. Ale někdy po vypuštění zamířila rovnou zpět od Pardubic. Někdy se ji nepodařil ulovit, třeba týden se toulala po lesích a pak se sama vrátila. Poslední hon se konal 6.12.1913, další pořádání honů zastavila 1.svět.válka. Po zániku monarchie nebyly hony, šlechtická zábava, již obnoveny. Atmosféru kolem těchto honů zachytil v mnoha dobových snímcích pa.fotograf Josef Pírko.
Zdroj:
Dr.Pavel Thein
Viz také:
Diskuse k článku: Parforsní hony
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Parforsní hony
