Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Nové Město
Nové Město
dnes neznámý název jedné z nejhodnotnějších pa.čtvrtí. O Novém Městě, protějšku Starého, se začalo uvažovat již při stavbě první železnice. Zelené
předměstí od Zelené brány k přejezdu trati silnicí na Chrudim nebylo možno pro předměstský charakter za „město“ pokládat, přestavba nebylo možná. Před nádražím, kde byla ještě pole, bylo pro Nové Město místo. Plány zástavby u prvního
nádraží navrženy r.1845 a 1850. Před nádražím mělo vzniknou
náměstí na místě dnešního bloku s obchodní školou a budovou UPa. Do toho vstoupila stavba trati do Liberce r.1859, která si vyžádala druhé, dnes staré
nádraží, posunuté západním směrem. Pro plánovanou čtvrť již r.1880 postavena dvoupatrová Novoměstská
škola hned za
Veselkou, první moderní školní budova v Pardubicích. R.1882 navrhl prof. prof. Antonín Barborka (1835-1989), člen městského zastupitelstva, nové řešení Nového Města. R.1889 s Ing. Františkem Leiským předložili jeho plán s velkým náměstím, dnes Čs.legií. Velkoryse a prozíravě navrhli moderní čtvrť, dvojnásobnou něž Staré Město. Využit a zhodnocen prostor, mezi Alžbětinou třídou, dnešní 17.listopadu a cukrovarem postaveným r.1869. Navazovala na konec prodloužené Smilovy ul, tvořily ji Štěpánčina, dnešní Štefánikova ul., Havlíčkova, Jungmanova a Nerudova ul. Na severu Nové Město ohraničovala periferijní, převážně průmyslová Palackého ulice. R.1895 při ní postavena jezdecká
kasárna, do nich zahrnuta Novoměstská
škola. Místo ní toho roku otevřena druhá Novoměstská ve Štěpánčině ul. R.1899 na rohu založeného
náměstí postavena budova Průmyslové školy stavební a strojnické. Do r.1914 postaveno několik obytných budov,
náměstí ještě bylo jen hliněné. Na počátku
války se tu konaly odvody koní a povozů. Dostavba pokračoval rychle, ukončena ve 20.letech, uzavřeno
náměstí Čs.Legií, na něm r.1928 odhalena socha prezidenta T.G.Masaryka. Z Havlíčkovy ulice se stala živá obchodní a dopravní osa konkurující tehdejší Wilsonově třídě, dnešní tř.Míru. Jen na jejím rohu s Nádraží třídou zůstala prkenná ohrada, sloužící jako úschovna kol. Do osudu Nového Města zasáhlo bombardování r.1944, při druhém zasažena Nerudova i Jungmannova ul., zničeno
nádraží a sousední cukrovar. Nádraží opraveno provizorně, po válce zahájena výstavba nového, třetího
nádraží posunutého opět dál na západ na místo zničeného cukrovaru Nové otevřeno r.1958. Hlavní komunikací k
nádraží se stala Palackého třída.
Před r.1980 vznikl záměr
sídliště "Palackého sever", na území staré Prokopky až na
nábřeží, s náměstím Budovatelů. Aniž si toho orgány byly vědomy, rozšířilo by se Nové Město na sever až k Labi. Prokopku nebylo možno vystěhovat, ze záměru realizováno jen Nábřeží Závodu Míru. Nyní po zbourání Prokopky se naskytá nová možnost rozšíření Nového Města po obou stranách Palackého třídy.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Nové Město
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Nové Město
