Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Divadelnictví na Pardubicku
Divadelnictví na Pardubicku
O divadelnictví je první zmínka z doby Jana z Pernštejna, který zřídil latinskou partikulární školu „Pernštejnskou kolej“. Její rektor Mistr Jan Netorýn dal v l.1553 a 1554 svým studentům recitovat na
náměstí latinské komedie, kde k tomu
město zřídilo „šraňk“.
Další kulturní život Pardubicka zničila třicetiletá
válka. Opět se probouzel po založení gymnázia při minoritském klášteře r.1728. To opět přerušily
války o rakouské dědictví v 18. stol, r.1777 bylo
gymnázium s klášterem zrušeno. Až r.1811 provozovali studenti hry v tehdy uzavřeném klášterním kostele Zvěstování Panny Marie.
R.1834 když J.K.Tyl se dvěma přáteli navštívil v Bohdanči J.Langra pochlubil se mu ten místními ochotnickými představeními. R.1845 uspořádal MUDr. J.B.Pichl první české profesionální divadelní představení: aktovku „Berounské koláče“ německé divadelní společnosti Jana Suvara.
V Sezemicích byla již r.1847 uvedena hra J.K.Tyla „Paní Marjánka, matka pluku“. R.1849 se konečně ozývají pardubičtí ochotníci vedení městským lékařem Františkem Hausmannem. V sále hostince „U Vostřebalů“ vedle Zelené brány 2.prosince předvedli Klicperovu frašku „Žižkův meč“, hráli v neděli a ve svátky, m.j. i „Paličovu dceru“.
V březnu 1853 zažádal tiskař Jan Hostivít Pospíšil o schválení ochotnického kroužku, k činnost ale nedošlo. Tehdy jen studenti svými zábavami a představeními nedali zaniknout kulturnímu dění ve městě. R.1859 se v Pardubicích představila profesionální společnost Filipa Zöllnera.
Dědička jeho slávy Eliška Zöllnerová hrála zde pak častěji. R.1861 vznikl v Pardubicích pěvecký sbor „Pernštýn“, r.1962 Měšťanská beseda, r.1863 Sokol. Toho roku se ustavuje ochotnický kroužek vedený Janem Lorenzem. Jeho pravidelná divadelní práce trvá do r.1884.
Prvním představením byl Moliérův „Lakomec“, z počátku se přidržoval repertoáru Prozatímního divadla. Výborný hudebník rytmistr Stulík uváděl s ochotníky klasické operety, např.Suppého, Offenbacha.
V Sezemicích byl Spolek divadelních ochotníků založen 9.4.1864, jméno bylo r.1896 upraveno na „Spolek divadelních ochotníků J.K.Tyla“. R.1874 přijíždí poprvé do Pardubic Pavel Švanda ze Semčic se svým profesionální souborem. Předváděl i vrcholné hry světového repertoáru: Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Marie Stuartovna aj.
Společnosti si stěžovaly na slabé návštěvy, patrně pro nedostatečný divadelní sál Odeon na Veselce. Proto byl konec 19.stol.vyplněn především aktivitou „Spolku pro postavení divadelního domu“ v Pardubicích, založeného r.1880. V Holicích bylo
divadlo "Na Špici" otevřeno 4.12.1887 Klicperovým "Divotvorným kloboukem".
R.1892 vznikl v Pardubicích nový Spolek divadelních ochotníků. V něm se hlavním činitelem stal notář dr. Josef Štolba, který do Pardubic přišel r.1890.
Spolek řídil 12 let. Jemu a vrchnímu řediteli pardubické spořitelny Františku Růžičkovi patří především zásluha, že v Pardubicích bylo r.1909 otevřeno krásné samostatné
divadlo, nikoliv divadelní dům s restaurací a spolkovými místnostmi podle původního záměrů. Hlavními ochotnickými režiséry toho období byli redaktor Ladislav Štěpánek a oficiál Josef Zajíček.
Z herců nutno zmínit především Antonii Štěpán-kovou-Goldseinovou. R.1909 vstoupily Pardubice do sdružení měst provozujících od r.1905 Východočeské
divadlo. Divadelní život tím byl znamenitě obohacen. R.1914 se ředitelem divadla stal Bedřich Jeřábek, lze mluvit o hereckých i repertoárových vrcholech, po nichž
divadlo vedl za nejtěžších válečných podmínek.
Po jeho odchodu Východočeské
divadlo zaniká pro neschopnost vedoucích. Na ochotnickém poli se ujímá nesporné vlády ředitel Karel Cerekvický, režisér v mnoha směrech průkopnický a moderní. Jeho režijními vrcholy byly „Zvíkovský rarášek“, „Paní mincmistrvá“, „Fidlovačka“ r.1917. R.1919 se hlásí mladí, Julius Mitlöhner a Karel Krpata.
O novém rozmachu svědčí provedení Čapkova kolektivního dramaru „R.U.R.“ v dubnu 1921, jen 3 měsíce po pražské premiéře. Nositel většiny her byl Mitlöhner. Východočeského divadla, nově ustaveného r.1926, se ujal Vladimír Wuršer, byl jeho ředitelem 14 let. R.1934 odchází Mitlöhner do Prahy.
Po tom neobyčejném herci se v našem ochotnickém divadle dostává ke slovu režisér JUDr. Karel Krpata. Jeho působištěm se stávají hry, které dovolují jeho obrazotvornosti se vyžít, nebrání jeho vlastní básnivé síle. Mezi Krpatovými herci zaujímá přední místo dr.Kamil Jírek. Za
okupace ležela odpovědnost za Východočeské
divadlo na Karlu Jičínském do r.1944, kdy bylo s jinými českými divadly rozpuštěno. Na ně i ochotníky doléhala strašná tíha zavalující všechno české kulturní dění. (Pavel Thein 1948)
V bohdanečské Sokolovně se ve dnech 3.-11.5.1958 konala přehlídka LUT-Lidové umělecké tvořivosti pod názvem „První Langrova divadelní Bohdaneč.“ Na tu navázala víceletá tradice divadelních ochotnických soutěží „Langrův Bohaneč“.
V rámci oslav 900 let Opatovic skončilo 30.6.1973 Opatovické divadelní jaro, okresní soutěž „Divadelní Opatovice“. V Sezemicích se od r.1972 konala každoročně až do konce 80tých let „Sezemická přehlídka dětských divadelní souborů“.
Zdroj:
Pavel Thein
Viz také:
Diskuse k článku: Divadelnictví na Pardubicku
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Divadelnictví na Pardubicku
