Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Čarování na Pardubicku
Čarování na Pardubicku
Nebyly tu hromadné čarodějnické procesy, ale i „smolné knihy“ pardubické zaznamenávají řadu případů:
- Vyznání Doroty Kožíškové léta 1543, která u Pardubic zahrabána: „Též vyznala, že jest kravám dávala pro odjetí mléka na štědrý den mák a česnek a černý kmín. Též vyznala, že sem cizím kravám dojíce své krávy na hruštičku a na černohlávek a na jakejsi jinej list zelenej širokej a roste pod dubím. Když jest která kráva k nim na dvůr přišla, tehdy od ní mlíka nadojila a potom usmažíc to koření dávala svejm kravám a smetaník též že jest k tomu přidávala kopidlon, někteří říkají kopidlník.“
- Vyznání Lídy rasovky z Pardubic léta 1546: „Táž vyznala, že jest k žádosti biřicce hradecky dala radu, aby děti nemívala, aby červíčky jabka šípkového jedla, jakož jsem sama toho požívala, ale ona potom měla dítě. Rychtářka z Osíku nemohla piva odbývati a já jí poradila při pivě aby vratič měla a střemchu a soli ze tří kostelův, to vše v sudu, aby bylo a dala jsem jí oprátku jakou vězně na smrt vedou a tou aby sud pásala, že bude mít odbyt. Též vyznala, že Dorotě Rezlovy z Litomyšli také jsem poradila, aby měla odbyt na pivo, dala jsem jí též kus oprátky od šibenice a vosku z hromnice a vratičky a vratiče, to zase aby vařila a tím kropila po domě i ty nádoby.
Lída rasovka, čarovala také dobytku: „Taky jsem to dělala, že jsem paznechty od dobytka umrlého spálila a tím sypala na trávu, aby dobytek mřel. A taky když hovado umřelo, že jsme je nohama vzhůru postavili, aby dobytek mřel. Také dávala radu jak zostuditi lidi: „Když se tista peče a se psem se sváže, aby tehdy vzala nějaký proutek a mrskala je tím a potom se dotkla muže i ženy a tím, kohož studitic chtěla, tehdá ne budou chtíti na sebe hleděti, ale plíti na se a k tomu říci: mržíš tě tato žena jako Pána Boha mrzí tato fena.“ Ta jest u Pardubic za živa zahrabána a kolem probita.
- Léta 1549 „v outerej po sv.Kedrutě“ mluví před soudem Kateřina Kožíšková z Libišan: “Dorota Hanzlová, kteráž jest v lázni, pověděla mi o jakési ženě běhlé, kteréž říkají Lída, že umí poradit, aby muž na ženu byl laskav i šla Hanzlová pro tu Lídu a přivedla ji ke mně a já se s tou Lídou radila, a ana mi kázala, abych vytrhla tři vlasy z hlavy a otočila jimi sobě palec u pravé nohy, též mi kázala, abych pohltila muškát a abych jej zase celej vsrala a stroužíc jej, abych jej jemu dala vypíti v pivě i tak jsem to všecko učinila. A Markyty Štěpánková, Hanzlova máti nastrouhala na lžičku z stolu ze čtyř rohů a kázala mi, abych mu to dala vypíti, že nebude chodit do Kavčin k Ance, o kteréž pravili, že s ní líhá a na to všecko navedla mne ona Štěpánková svou dcerou Hanzlovou“. Soud vynesl milosrdný nález: „Což se Kateřiny Kožíškové, která svého muže čarovala, dotýče, poněvadž ona sama od sebe toho jest neučinila, ale z návodu jinejch, nenalízáme, aby jakou zhoubu za to nésti neb trpěti měla. Než šatlavou aby potrestána byla a tak aby se jí milost stala.“
- R. 1555 vypovídá nějaká Eliška, že Řehoř Táborský jest jí nějaké koření vařil a dával jí je píti a bylo hořké co je a tak se toho dítěte zbyla. Podle odsouzení právem města Pardubic utopena byla.
- Rovněž Martin Koňas z Všehněvic r.1555 dovedl udělati, aby každá žena nebo dívka na něho laskava byla. Říká: Když budou vlaštovice mlady, který na domě bývají dvě slepy a dvě vidomy, vlož je do nového hrnce a když zemrou, ty, které se k sobě prdelemi obrátí a který se k sobě hlavami obrátí, ty každy dvě aby zvláště spálil na prach. Prach těch, které se k sobě hlavami obrátí, dávej píti té, kterou bys chtěl na sebe míti laskavou, prach z druhých té, kterou bys chtěl, aby tě zmrzela, bu-de na tebe i plíti.“
- V pondělí před sv.Havlem léta 1560 vyznala Manda ze Lhoty Uhlířské pastušina: „Také jsem li-dem pomáhala, když koně klisny nestojí, takto aby ježka pod práh u maštale zakopal a kolík skrz něj probil.“
- R.1578 Maruše z Rabštejna vypovídá: „Také jsem dávala sedlkám koření, kterýmu říkají posed, aby jej do chleba strkaly a kravám dávaly a za to mi někdy daly plátna, rukávce, másla a sejr.“ Byla za živa zahrabána.
- R.1578 v pátek po sv.Martinu vypovídá Voršila, dcera Martina Laly z Pardubic: Když jsem přišla ke Kučerovům do Koloděj, tu se mně podruhyně Kučerové ptala, zač jsem ty Rejně Nevečeřalce tu kytli dala a já jí pověděla, že za jakýsi koření, že mu říkají laskavec, že mě prosila, abych ho žádnému neukazovala a tak ty děti ze mě vyháněti počala, jest tomu okolo dvou let.“ Že toto bylo částí jiných provinění a zlodějství byla proto provazem na hrdle potrestána.
- R.1588 řezník Jan Chyba z Kopidlna vypovídal: „ Tato Dura kurva také sobě Říhu sedláka ze Pší, poddaného pana Krištofa Robenhaupa jako i mě kvůli sví připravila, takže bez ní bejti nemohl, až o všechno přišel a nyní v podací bejti musí, kterejž tolikež ženu svou oddávanou jako já měl a uhonivše si od ní francouze i ženu svou také nakazil, neb jsem já jí rád prázden býti chtěl, ale nemohl jsem nikteraž bez ní bejti a když jsem v jedné vsi, Lhota slove, byl, tak přišla ke mně Anna sestra má a Mikuláš syn můj a Matěj řezník, mající toho zprávu, že takové čáry má v váčku, utrhl jí syn můj váček, odemkli, našli v něm štírovou hlavu, vlasy, nehty a jiného černého koření, což lidé, jaké bylo rozeznati nemohli a tak do peci vhrši spálili. A když jsem jednu noc od ní pryč, chtíc kurvy rád prázden bejti, ušel, musil jsem se zase k ní vrátiti, jdouc na mne takové tesknosti, že jsem bez ní zůstávati nemohl.“. Chyba byl sťat „v outerj masopustní lét 1588 a Dura „k vejstraze jinejm“ za živa zahrabána.
- Vdova po Adamovi Žerchlebovi z Holic vyznala léta 1588, že Kolísko ji navedl a dal koření nastrouhaného, aby to dala vypíti svému hospodáři Jan Petrákovi, že nebude moci skutku manželské-ho vykonávat a že bude stonat.
- Dorota , dcera Václava Truhláře ze vsi Vosiček vypovídala léta 1606: „K tomu pak skutku zlému, že jsem se s týmž Mikulášem scházívala, nápomocna mi byla Anna, žena Jíry pastuchy, kteráž mi pravila, že mne sobě za ženu vzíti musí, abych ji hrachu přinesla. I přinesla jsem jí jej do hrníčka vsypala a zvařivši vodu na něj vlila, nožem zamíchal a po tý na misku hliněnou vyklopila a toho hrníčku na tý míse nechala, tehdy ten hrách čistě na tý míse zhůru
poskakoval, tak ona pravila: hle šelmičko, jak jest na tebe Mikuláš laskav.“
- Pavel Voženílek ze vsi Uhřinovic vypovídá 6.máje 1625: „Kůže z krkavce a lože z klisny, které se u mě našly, užíval jsem krkavčí, když se klisnám hladí, bývá hladká a mouchy ji neštípí a lidem, kterých oči bolí, když se očí ní pomaže, že bolest přestává. Lože pak z klisny že dobré jest, když klisna ke koním vedena býti má, aby jí prášku s chlebem dal, že zůstává.“
- R.1660 byl před soudem Jan Pražský z Roudnice, který čaroval koním, „Natřel žlab kusem mrchy a klisny pak nežraly. Napravilo se to tím, že že žlab vypálil ovesnou slámou a potom vytřel uvařeným kořením rozchodníku. Když sloužil u Knížků v Rybitví, po dvakrát šel do Rosic přijímati, za choval to a dal do žlabu, z kterého klisny jedí a udělavši špunt z dřeva jeřábového, kterýž vyrostl u vrby, zabil. Dělalo se to proto, aby klisny jedly a byly dobtry. Pacholek Jiřík navedl ho, když do-stane kočku umrlou, aby ji hodil do studnic, že klisny z toho dvora jísti a píti nebudou, dokud stud-nice se nevycídí. Také ho navedl, aby uřezal kus mrchy a namazal tím někomu kalhoty, že klisny na něj frkati budou a jisti nebudou. Když byl u Jana Vondráčka v Rybitví, uřezavši od bejka umrlého posek týmž žlab pospodu namazal a sobě galioty potřel i nechtěly klisny jísti jedny frkaly. Jiní pacholci ho učili, aby ocasy a rousy klisnám na pastvách uřezal, a když je spálí, že uschnou. Jiní pacholci prý dělavají, vezmou vlčí křtán, jej usuší a jej klisnám dávají, že nebudou hřebly.“ Byl spá-len. Jeho kumpáni Jan Straka a Václav Holý byli sťati. Ti u šibenic uřezávaly viselcům různé části těla a s jimi čarovali.
Diskuse k článku: Čarování na Pardubicku
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Čarování na Pardubicku
