Úvod > Dle abecedy >
Doprava
>
Kanál Labe-Odra-Dunaj
Kanál Labe-Odra-Dunaj
odbočující z
Labe v Pardubicích byl právně zajištěn Vodocestným zákonem ze dne 11.června 1901. O vypracování projektu se zasloužil svou interpelací poslanec dr.Šílený v listopadu 1903. Politický klub mladočeské strany ustavil v této věci zvláštní výbor. Probíhala právní a projekční příprava, doba výstavby stanovena 1903-1924. Pro 1.svět.válku k realizaci nedošlo, ač za předválečných podmínek byla reálná. Po r.1918 byl projekt přezkoumán a upraven tak, že průplav měl mít délku 325 km, od 91. kilometru měl mít na 234 km 44 komor, čtyři tunely o celkové délce 4 km. Nedostatek vody měly doplňovat přehrady, m.j. proto postavena přehrada Pastviny. Ani za 1.republiky se záměr neuskutečnil, ačkoliv jej podporoval Baťa. Nebylo splavněno ani
Labe do Pardubic, ač na Pardubicku vznikly dva osamělé plavební stupně: Přelouč a
Srnojedy. Myšlenka průplavu po poválečných potížích ožila kolem r.1965. Byla vypracována nová studie o které KPP uspořádal přednášku hlavního projektanta průplavu Ing.Záruby. Navrhoval provedení kanálu ve IV.plavební třídě, tj. 3,5 m hluboký pro lodě nosnosti 1500 t. Několik plavebních komor mělo nahradil 100 m vysoké lodní zdvihadlo u obce Petrůvka, nejvyšší v Evropě. Záměr projednávala RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci, socialistických zemí). Zájem o spolufinancování projevil přístav Hamburk. To RVHP nedovolila, ale sama na realizaci peníze neměla. Místo toho západní Německo postavilo kanál Dunaj-Nekar-Rýn, podstatně dražší. Přesto pražský Hydroprojekt pracoval na studiích dál, pracuje se dále pod patronací Evropské komise vodních cest. Výsledky shrnuje krásná publikace Křižovatka tří moří od Jaroslava Kubce, který též v Pardubicích na pozvání KPP přednášel, a Josefa Podzimka vydaná ke 105.výročí Vodocestného zákona. Dle plánků bude kanál odbočoval z
Labe v ohybu za Hůrkami, procházet Bělobranskou dubinou, za Staročernskem podcházet železniční koridor. Až sem umožní plavbu dnešní výše hladiny nad pa.zdymadlem. Logistické centrum u Staročernska, zatěžující silniční dopravu přes Pardubice, by tak mohlo přejít na vodní dopravu. Za železničním koridorem bude první zdymadlo zvedající hladinu ze 217,50 m n.m. na 245 m n.m. Kanál pokračuje severně kolem Hostovic, jižně od Kostěnic a Moravan ke Slepoticím, kde bude druhé zdymadlo, třetí bude u Dvoříska mezi Vysokým Mýtem a Chocní.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Následující heslo: Kanálek
Diskuse k článku: Kanál Labe-Odra-Dunaj
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Kanál Labe-Odra-Dunaj
