Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Všechno > Cukrovar


Cukrovar

Cukrovka, z které již r.1810 vyráběli na Zbraslavi cukr, změnila ráz Polabí, nejen na Pardubicku. Již r.1814 vznikly cukrovary v Čáslavi a Žlebech. M

ěstská rada v Přelouči rozhodla 10.1.1868 o postavení cukrovaru, který byl téhož roku dostavěn a 23.11.1868 slavnostně vysvěcen. V Cholticích byl ke stavbě cukrovaru položen základní kámen 23.3.1868, ještě toho roku začal vyrábět.

V Pardubicích podnět k založení družstevního, později akciového, cukrovaru vyšel od skupiny zájemců, vedené poštmistrem Josefem Krausem. R.1869 zahájena stavba a již v září t.r. začala první kampaň.

Základní kapitál činil 300 000 zlatých. Staveniště bylo vybráno při kapličce sv.Marka mezi železnicí a cestou do Svítkova. V dobách kampaně zaměstnával asi 450 dělníků. Byla to tzv.„surovárna“ vyrábějící surový žlutý cukr, zdravější než rafinovaný, jak se tvrdí dnes. Prvním ředitelem se stal Josef Pfleger. Vjezd byl od východu, proti domům v dnešní ul. U Marka.

Cukrovar ohraničovala dlouhá zeď od sv.Marka až do míst za novým nádražím, kde se silnice zahýbala k jihu přes úrovňový přejezd trati a kolem Zavadilky a závodiště na Prahu. Vedle výrobních objektů v rozsáhlém areálu stála jednopatrová administrativní budova, jednopatrový obytný dům a řada přízemních dělnických domků.

Netrvalo dlouho a vypínaly se vysoké dýmníky dalších cukrovarů v Opatovicích, Dašicích, Holicích, Moravanech, hlásající, že velký průmysl pevně tu zakotvil. Opatovický a holický v době úpadku cukrovarnictví kolem r.1873 zanikly.

Pěstování cukrovky přivodilo již dříve zánik tkalcovství v Holicích, když zemědělci přestali pěstovat len. Budovy v Opatovicích byly využity pro polepšovnu. R.1894 vznikla v Rosicích čistírna (rafinerie) cukru firmy Heinrich Benies, zpracovávala až 360 000 q surového cukru ze „surováren“ v 6-7měsíční kampani s 500 dělníky. Výroba všech se rozšiřovala a modernizovala, velká rekonstrukce pardubického cukrovaru proběhla před r.1914. Ředitelem rafinérie cukru v Rosicích n.l.byl od r.1924 Karel Horký, do r.1929 kdy zanikla.

Cukrovar bývá pokládán za známku zprůmyslnění Pardubic, ale na Pardubicku jich byla řada i v menších místech. Dne 24.8.1944 při druhém náletu na Pardubice byl cukrovar přeměněn v hromadu trosek. Po válce již provoz nebyl obnoven a likvidační komise r.1945 rozprodala zničené zařízení do starého železa, nechala zbourat objekty a odstřelit komíny.

Na zadní části území cukrovaru dnes stojí nové nádraží, na střední objekt pošty č.2.

R.1948 byly cukrovary, nejen akciové i družstevní, také znárodněny, 3.6.1948 znárodněn přeloučský. Po r.1970 byl postaven veliký cukrovar v Hrochově Týnci na Chrudimsku, který nahradil všechny starší v okolí a ty zanikly. Dašický cukrovar, 105 let starý, byl zrušen a 30.12.1976 odstřelen. Cukrovar v Hrochově Týnci byl také zrušen po r.1990 a zbourán, v kraji se dnes cukr nevyrábí.

Zdroj: Jiří Paleček

      
Viz také:

      Autobusové nádraží

      HOBE

      Pardubický průmysl

      Průmysl Pardubic r. 1940

      Průmysl

      Rafinerie cukru firmy Heindrich Benies


Předchozí heslo: Cukrárna

Následující heslo: Cyklistika


Diskuse k článku: Cukrovar


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Cukrovar


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014