Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Cukrárna
Cukrárna
nejen perníkárny, patřily k bohatým tradicím Pardubic.
Patrně již od dob konání parforsních hon, kdy šlechtičtí účastníci, i účastnice, si oslazovali sladký život a krátili dlouhé chvíle mezi hony nad šálkem kávy a sladkým zákuskem, jako ve Vídni. I po zániku honů tu byla továrna na cukrovinky Liška a spol., firmy Horáček a Hošek, Stanislav Reichů, Václav Blažek apod. Mezi lety 1940 a 1948 bylo v Pardubicích se 44 tisíci obyvateli 24 cukrářů.
Mnozí s vyučili v živnostenské
škole ve staré
reálce. Ředitelem cukrářského učiliště byl Jan Železný, který měl cukrárnu na Pernštýnském
náměstí. Odborný předmět cukrářství vyučoval učitel Ludvík Tichý, který zároveň učil zbožíznalectví. Učiliště fungovalo i v těžkých dobách
okupace za
války, kdy byl nedostatek surovin, nebyla čokoláda, příděl cukru na potravinové lístky byl 5 g na osobu/den.
Před okupací vyráběl cukrář Lev pišingry, tvrdé bonbony a orientální trvalé zboží v Češkově ulici, prodával je ve stánku u výrobny. Sýkory vyráběl předchůdce dnešních nanuků pod zlidovělým názvem „ledo-medo-cuc-na kládě“ také v Češkově ul. Na Chrudimské třídě měl cukrářství Václav Blažek v sousedství
restaurace U Kapitána. Nedalo byl také cukrář Šimek, s přezdívkou „Hračkář“, protože lákal děti na divy ze stavebnice MERKUR ve své výloze.
V Gorkého ulici měl prodejnu zákusků cukrář Miro-slav Láska. V Havlíčkově ulici nedaleko starého
nádraží měl
obchod cukrář Volejník. Nejlepší zmrzlinu v Pardubicích vyráběl Ital Giovani Pivieriti.
Proslulou mrzlinu měl i cukrář Antonín Štumr v Bohdanči. Kopeček zmrzliny stál po válce 50haléřů. Na Wilsonově tř., za
okupace Na Zelené (dnes tř.Míru) byl známý cukrář Krásný.
V Pasáži byla Hofmanova cukrárna známá svými rakvičkami. Za Pasáží měl cukrárnu se zmrzlinou cukrář Plecháček. Nedaleko byla v l.1937-1940 Vodvárkova divadelní „nóbl“cukrárna, kam chodili herci i páni radní, prodávaly se tu výborné pralinky. V Pardubicích byl také cukrář Vodvářka.
Ve
Smilově ulici vyráběl cukrář Ulrich bonbony „Urešky“, jako náhražku za
války nedostatkových „Štolverk“.
Naproti Veselce u synagogy měl cukrárnu cukrář Pešek. Kromě Železného, který byl předsedou pardubických cukrářů, byli na Pernštenském nám. ještě cukráři Ludvík Ludvík a Tavík, také učitel na cukrářské škole.
U
nemocnice byl cukrář Kobza, ve
Studánce cukrářka Kalinová, ve Familii (dnes na Slovanech) na rohu U kapličky byl cukrář Babák.
Stanislav Reichl měl moderně vybavenou cukrářskou výrobu, m.j.se dvoupatrovou pecí na pe-čení a dopékání, vyráběl také zmrzlinu.
Firma Vondráček a Hošek, původně perníkárna, přešla na výrobu cukrovinek na páse, měla 17 zaměstnanců, r.1950 byla zrušena.
Stejně zanikli všichni soukromí cukráři, většinou byli převedeni do výroby, nejvíce do Výchočeských chemických závodů. Po válce byla Mlynářská
škola rozšířena na pekařskou a cukrářskou, odkud vycházeli cukráři s maturitou, ale podnikat nemohli.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Předchozí heslo: Corso
Následující heslo: Cukrovar
Diskuse k článku: Cukrárna
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Cukrárna
