Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Aviatická komise města Pardubic
Aviatická komise města Pardubic
Pardubice byly v době před I. světovou válkou pravděpodobně jediným českým městem, které zřídilo „aviatickou komisi“, jejímž účelem bylo podporovat rozvoj letectví – aviatiky ve městě.
Dne 8. července 1910 se z vlastní iniciativy dostavil do schůze pardubické městské rady Arthur baron Kraus a městské radě navrhl, aby městská rada zřídila „aviatickou komisi“, která by podporovala rozvoj aviatiky – začínajícího letectví – ve městě. Současně navrhoval zřízení veřejného
letiště na vojenském cvičišti.
Bylo to v době, kdy ve městě již úspěšně létal Ing. Jan Kašpar, jenž měl tou dobou za sebou první a úspěšné veřejné letecké produkce: 19. června 1910 v rodných Pardubicích a 3. července v blízkém Hradci Králové; v neděli 17. července měl létat v Jaroměři-Josefově, tato produkce však byla nakonec o týden odložena. Ing. Kašpar vyjednával v druhé polovině června 1910 o dalších produkcích, například v Kroměříži a v Brně. Na konci května se nakrátko v Pardubicích objevil začínající polský aviatik Tadeusz Heyne s letounem Blériot XI, koupeným od Ing. Hieronima. A bratří Čihákové v těch dnech zahajovali letové pokusy se svým prvním, byť neúspěšným letadlem.
Městská rada baronův návrh přijala a komisi ustavila. Jmenovala do ní trojici městských radních – továrníka Františka Dvořáka, továrníka Ing. Josefa Prokopa (budoucího starostu města) a ředitele Ing. Františka Vamberu (předseda komise), z osob mimo městské zastupitelstvo či radu iniciátora akce Arthura barona Krause, aviatika Ing. Jana Kašpara a stavitele Inž. Zdenka Kruliše. Rada přijala následující „prozatímní usnesení“, z něhož Národních listy z 9. července 1910 část citovaly:
„Pod patronátem městské rady král. komor. města Pardubic zřídí se odbor aviatický, mající za účel fedrování aviatiky v Pardubicích. Město postaví vlastním nákladem hangary a po jistou dobu bezplatně je propůjčí oněm aviatikům, konstruktérům a vynálezcům, kteří by buď v letu se cvičiti neb výkonnost létadel zkoušeti chtěli. Nynější
letiště bude pro cvičení se v letu začátečníků, na základě zde nabytých zkušeností zvlášť upraveno. Bude hned pracováno na upravení velkého
letiště, na kterém by se závody aviatické několika letounů současně konati mohly atd.“ Musíme litovat, že zápisy z jednání městské rady z té doby se nedochovaly v úplnosti, a tak plné znění usnesení neznáme. I toto neúplné znění je však velmi zajímavé. Některé zde uvedené záměry se však nepodařilo naplnit. Ještě poznamenejme, že aviatická komise byla ustavena v době, kdy starostou byl František Kuchynka.
O činnosti aviatické komise postrádáme bližší zprávy. Ze zápisů městské rady se nedozvídáme nic. Také z tisku se dozvídáme jen málo: Po 20. červenci došlo městské radě jakési podání Spolku techniků z východních Čech, týkající se aviatiky. Rada podání přidělila k vyřízení aviatické komisi. Obsah podání, žel, neznáme. Více zpráv o aviatické komisi jsem, alespoň dosud, nenalezl.
Zhruba od poloviny července 1910 se v rámci Spolku techniků z východních Čech začaly konat porady o ustavení aviatického spolku. A 14. září byl ustaven přípravný výbor Aviatického družstva. Městská rada převzala protektorát nad rodícím se spolkem a do přípravného výboru jmenovala své zástupce, továrníka Františka Dvořáka a ředitele Ing. Františka Vamberu . Tím pravděpodobně skončila existence aviatické komise, jak tomu napovídá i jmenování dvou městských radních, členů dosavadní aviatické komise, do přípravného výboru. Další postup byl již ponechán Aviatickému družstvu, jemuž
město i v dalším období vycházelo podle možností vstříc.
Ačkoli aviatická komise města Pardubic neměla dlouhého trvání, vnesl její vznik do jednání městské rady přímý zájem o podporu aviatiky, kterou pak
město prostřednictvím Aviatického družstva skutečně poskytlo.
Zdroj:
Pavel Sviták
Viz také:
Předchozí heslo: Červeňák
Diskuse k článku: Aviatická komise města Pardubic
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Aviatická komise města Pardubic
