Úvod > Dle abecedy >
Architektura
>
Radnice
Radnice
Pardubice dosud vystřídaly čtyři
radnice. První byla v l.1505-1515 na rohu
náměstí a Bartolomějské ul., patrně přízemní, po požáru r.1507 obnovená jako jednopatrová. Druhá
radnice od r.1515 stála na rohu
náměstí a Pernštýnské ul. Měla dvě patra, čtyři okenní osy. Konšelé koupili dům o zlatníka Reynhardta za 525 kop míšeňských. Náležitě jej upravili, na nové jehlancové střeše kryté šindelem nová věžička s hláskou a zvonem. Vlevo byla široká vrata, v přízemí skladiště pro sirotčí a odúmrtní svršky, od r.1553 také sklad soli, vedle komůrka pro lehčí sousedské vězení. Uprostřed průčelí stál pranýř. V renezančním obloučkovém štítě od r.1530 orloj. Radnici s celým městem pohltil r.1538
požár. S pomocí Jana z Pernštejna obnovena ještě honosněji. Na stavbu od 14.6.1541 vynaloženo 218 kop míšeňských. Za orloj zničený požárem pořízen nový za 100 kop, ukazoval hodin a minuty, odbíjel čtvrti, r.1568 doplněn cimbálem. Věžička na střeše dostala pozlacenou báň s hvězdou. R.1570 mistr Oldřich Aostalis de Sala celé průčelí pokryl černo bílými čtverci a uprostřed umístil obrovskou plastiku Herkula s městským znakem. Radnice opět zničena za švédského obléhání. Mezi městkou radou v čele s primátorem Janem Čáslavským a tesařem Petrem Machkem 22.4.1646 uzavřena smlouva o postavení krovu a věže
radnice poškozené při ostřelování města Švédy, oprava dokončena koncem léta 1647, stála přes 300 kop grošů a obnovena v poněkud změněné podobě r.1646. Pro třetí
radnici koupilo
město 1.12.1759 od mydláře Karla Maye za 1900 zlatých rýnských dům čp.1, zvaný Štefkovský, uprostřed severní strany
náměstí. Koupen pro získání větších úředních místností a také pro rozšíření pivovarských sklepů, lednice a spilky. Místnosti v 1.pochodí uzpůsobeny k radničním účelům r.1762, 2.poschodí až r.1776. Průčelí vyzdobil, parně ještě později, Jakub Teplý bohatou štukovou výzdobou uprostřed opět s obrovským Herkulem. Vysoký barokně vykrajovaný štít rozdělen lisenami do tří polí, ve středním socha Arnošta z Pardubic. 20.-23.11.1805 na
radnici uložen poklad svatovítského chrámu. Po založení Muzejního spolku r.1810 se rada města 2.4.1881 usnesla uvolnit druhé poschodí
radnice pro sbírky založeného městského muzea. Dnešní, čtvrtá,
radnice stojí na místě 3.radnice a domů čp.2, 118, 119, zadní trakt na místě býv. městského pivovaru a pozdější Měšťanské besedy. O stavbě nové
radnice, kde by byly umístěny i státní úřady, se jednalo již r.1888 s odůvodněním, že „města tak rozkvétajícího je nedůstojno, když nemá kde konati schůzi svého zastupitelstva“. Proti bourání starých domů se ozval jen Muzejní polek. Námitky neměli ani osvícení mužové jako Jiljí Vratislav Jahn, Hynek Krpata a j.zasedající v zastupitelstvu, které se obávalo jen vysokých nákladů. Proti stavbě
radnice na Starém městě protestovali obyvatelé Zeleného
předměstí, kteří ji chtěli mít na plánovaném Novém městě, kde by tehdy stála ještě v polích. O postavení nové
radnice rozhodlo obecní zastupitelstvo 27.2.1892. Plány
radnice v novorenesančním slohu vypracoval pražský architekt Jan Weyrich. O konečně úpravě rozhodla 20.4.1892 odborná komise složená z okresního inženýra Rottersteina z Chrudimi, stavitelů J.Blechy a Fr.Červenka z Prahy. 4.10.1892 za velké účasti diváků zahájena demolice staré, 3.radnice. Základní kámen nové položen na jaře r.1893. Rovnosti dosaženo 29.7.1983. Obecní úřad se do nové
radnice nastěhoval 14.10.1894. Po skončení posledních úprav se 23.3.1895 v nové zasedací síni poprvé sešlo zastupitelstvo. Průčelí vyzdobeno sgrafity, ve druhém patře mezi okny alegorické postavy : Nezištnost, Přímost, Poctivost a Svornost, od Karla Klusáčka. Od něho byly i velké nástěnné alegorické obrazy v zasedací síni zastupitelstva. Medailóny českých panovníků: Vratislav II., Přemysl Otakar II., Václav II, Karel IV., Václav IV., Jiří Poděbradský, Vladislav II a Rudolf II., navrhl prof. A.Popp z Prahy. Navrhl i sochu Vojtěcha z Pernštejna na štítě budovy a čtyři reliéfy na věžích: měšťan, šlechtična, řemeslník, měšťanka. Severní trakt zdobí sgrafita podle návrhů Mikoláš Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Ještě r.1902 celé 2.patro zaujímal okresní
soud, v 1.patře byly
knihovna, archiv
soudu, v přízemí spořitelna a
restaurace U bílého beránka. V zadním traktu byl berní úřad, obecní
knihovna a hudební
škola. Berní úřad
radnici opustil r.1908,
restaurace zrušena po r.1918, okresní
soud se odstěhoval r.1937 do nové budovy Na Třísle. R.1925 oprava
radnice. První civilní svatba na
radnici 24.9.1927, do té doby se konaly jen na okrese. 7.1.1942 rozpuštěno městské zastupitelstvo a rada, do úřadu starosty dosazen něm. komisař Julius Stumpf, 8.5.1945 předal moc pa. Revolučnímu národnímu výboru. Na
radnici se 6.1.1991 poprvé sešla komise pro strategický rozvoj Pardubic, zahájeno zpracovávání „Strategického plánu ekonomického rozvoje Pardubic". Po rekonstrukci, kterou provedla První pa.stavební s r.o.(PPS) za 3 měsíce, začala 1.10.1993 přejímka opravené
radnice. Radnice dnes zase nedostačuje mnohonásobně rozšířenému Magistrátu, úřaduje se na další 5 místech, což zvyšuje náklady.
Viz také:
Následující heslo: Rafanda
Diskuse k článku: Radnice
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Radnice
