Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Městská spořitelna
Městská spořitelna
Po r.1875, kdy spořitelny již městům přinášely mnoho dobrého a bylo jasno, že vláda nemůže výtěžků spořitelen využíti, několik měšťanů Starého Města začalo uvažovat o založení spořitelny. Podací protokol obce Pardubic č.108 ze 17.ledna 1882 zaznamenal žádost obchodnického spolku o založení městské spořitelny. Fr.Pospíšil obchodník a vinárník z Pernštýnské ul.18.března 1882 předkládá obecnímu zastupitelstvu návrh, aby se postaralo o sestavení stanov. Zastupitelstvo 21.února 1883 volí komisi k sestavení stanov Městské spořitelny: Fr. Hoblík, Ant. Horský, Václ. Morávek, Ant. Říha a Jos.Střebký. Ta osnovu stanov předložila zastupitelstvu 9.května 1883, které ji přijalo. Místodržitelství osnovu vrátilo, výnosem z 20.října 1883 žádalo o doplnění, pokud se týče ručení obce a složení garančního fondu. Doplněk předložen 5.3.1884, schváleno ručení města a garance 5000 zl.v c.k. rakouských státních papírech. Doplněné stanovy 4.prosince 1884 opět vráceny k upravě podle úředního vzoru. Bylo nutno sjednat půjčku od Občanské záložny, koupit státní papíry, vinkulovat je na jméno obce a do stanov vepsati čísla státních úpisů. Tak opravené stanovy obecní zastupitelstvo schválilo 27.května 1885. Konečně 5.dubna 1886 přikročilo zastupitelstvo k volbě spořitelního výboru. Polovina členů výboru byla ze zastupitelstva, polovina z občanstva. Zvoleni : prof.Ant.Barborka, JUDr.A.Formánek, ekonom Alois Khom, sládek Josef Kudrnáč, obchodník Fr. Sichrovský, krupař Jan Čížek, knihtiskař Fr.Hoblík, JUDr.Otto baron z Krausů, mlynář Josef Odkolek, obchodník Josef Střebský, továrník Hynek Wertheimer, ten to odmítl, místo něho doplněn Hugo Felfe, výrobce lihovin. Výbor na své první schůzi 19.dubna 1886 zvolil ředitelství spořitelny : prof.Ant.Barborka, Fr. Hoblík, Jos.Střebský, JUDr.Otto baron z Krauzů, ten volbu nepřijal, nahradil ho JUDr.Ant.Formánek. První předsedou ředitelství se stal Fr. Hoblík, který o zřízení spořitelny měl velké zásluhy. V konkursu na účetního ze 30 žádostí 16.května 1886 zvolen Ant. St.Chocenský, účetní spořitelny v Táboře, který pak působil jako ředitel do své smrti 21.8.1902. Místnosti pro úřadovnu upraveny v přízemí staré
radnice, kde spořitelna 15.července 1886 zahájila svou blahodárnou činnost. Čtyři léta se zdála dlouhá, kritizována rakouská byrokracie. Dnes kdy mnohé problémy nebyly vyřešeny za 20 let, musíme doby, kdy
město mělo své peněžní ústavy a jiné aktivity, za 10 let novou
radnici, obdivovat. Prvním vkladatelem byla obec města Pardubice vkladem 1000 zl., z jednotlivců Jos.Farský 4700 zl. Celkem první den otevření 22 vkladatelů uložilo 17 433,39 zl. Do konce r.1886 přijato od 352 vkladatelů 356 303,70 zl., vyplaceno 19 239,28. Zůstatek s připsanými úroky činil 34 442,- zl., takový žádná z venkovská spořitelna neměla. V druhém roce překročena hranice milionu, koncem r.1887 1,5 milionu vkladů, ve třetím roce 2 mil., v šestém 3 mil., v osmém t.j.1893 5 mil. Spořitelna vykazovala nejvyšší přírůstek ze všech českých spořitelen včetně Městské spořitelny pražské. To se opakovalo i v letech 1896, 1897, 1898 překročeno 11 mil. Ačkoliv vznikla jako 53.česká spořitelna, co do vkladů dosáhla třetí místo za Městskou spořitelnou pražskou a plzeňskou. Vyjimečný růst pokračoval do r.1902, kdy vklady dosáhly 14.5 mil. Nová správa podpořila odliv vkladů, které se nedaly umístit v zápůjčkách, nepřinášely zisk, od jiných peněžních ústavů. Ač ten odliv trval do r.1907 výtěžky stále stoupaly, úroky nebyly měněny. Od r.1908 pokračoval stejnoměrný růst vkladů jednotlivců, r.1915 dosál 16,5 mil., poslední rok
války 1918 25,5 mil., r.1920 28,75 mil., koncem r.1925 překročil 71.5 mil. Za 40 let trvání Městské spořitelny od 15.7 1886 do 15.7.1926 ve spořitelně uloženo 444 milionů, vybráno 394,75 mil, vkladatelům připsáno a vyplaceno na úrocích 25,5 milionů korun. R.1905 zavedeny školní spořitelny pomocí sběrných knížek. R.1905 vytvořen penzijní fond, r.1925 dosáhl 2 356 000,- Kč, byl soběstačný pro starobní požitky všech spořitelních zaměstnanců. Těžkou zkoušku přestála při vypuknutí
války r.1914. Došlo velkým výběrům mobilizovanými vojáky a občany na nákupy potravin. Zvýšeným úsilím nemobilizovaných úředníků a mobilností spořitelny se podařilo nával hromadného vybírání zvládnout, předejít krachu. R.1907 spořitelna koupila pozemek č 2312/1 a část věnovala městu na stavbu školy na
Skřivánku. R.1912 vykoupila domy č.116, 117, 118 a 119 a tři předává okresnímu výboru na stavbu okresního reprezentačního domu. K jeho stavbě do
války nedošlo, okres na tom místě až r.1931 postavil Okresní dům. R.1910 rozhodnuto o stavbě vlastní budovy, r.1913 spořitelna směnila dům čp.116 s pardubickou obcí za pozemek u Zelené brány. Stavba spořitelní budovy zahájena koncem června 1914 podle projektu architekta Fr.Roitha. Na čas musela být přerušena pro odchod stavitele Ing. Fr. Veselého do
války. Od září se na stavbě pokračovalo, ale po dosažení úrovně 1.patra stavba opět zastavena, všichni dělníci odešli na stavbu baráků vojenské
nemocnice, na výnosnější práci na celou zimu. R.1915 a 1916 pokračovala stavba pro nedostatek materiálu pomalu,15.2.1916 stržen měděný kryt kopule pro válečné účely. Přes potíže dne 15.září 1917 spořitelna zahájila činnost ve vlastní budově. Problémy válečné spořitelna zdárně překonala. R.1919, první rok samostatnosti přinesl úpravu naší valuty. Do rozvráceného hospodářství zasáhl pevnou rukou a prozíravým duchem první ministr financí dr. Rašín. Spořitelnám uložil provedení celého řetězu akcí k osamostatnění naší měny. Okolkování bankovek, soupisy vkladové, přijímání mincí a valut pro státní valutovou půjčku a sbírky na kovový poklad republiky. Ředitel Fr. Růžička jmenován komisařem všech peněžních ústavů na pardubickém okrese. Okolkováno 17,5 mil bankovek, za několik milionů přijato mincí a valut, otevřeno 2600 státních vkladových valutových účtů. Spořitelna pokračovala úspěšně ve svém vzestupu a pro Pardubice prospěšné činnosti. R.1925 vklady vzrostly o 7,75 mil Kč na stav 71,5 mil Kč. Čistý zisk vykázal uctihodnou sumu 1.3 mil., fondy vzrostly na 5,5 mil Kč. R.1926 oslavila Městská spořitelna 40. výročí. K tomu vydán krásný, dokumentačně cenný sborník. Od 1.8.1934 došlo ke spojení s Městskou spořitelnou v Přelouči. R.1936 oslaveno 50 let spořitelny opět krásným sborníkem dokumentujícím rozvoj města, který spořitelna podporovala. Od 1.1.1944 sloučena s Městskou spořitelnou Holice. Spořitelna překonala okupaci, ale r.1945 znárodněna, včleněna do Čs.státní spořitelny. V privatizaci po r.1990 Městská spořitelna neobnovena, budova městu nevrácena, ponechána České spořitelně, ta ji po r.2000 prodala soukromníkovi. Město zde musí platit nájem za Informační centrum.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Městská spořitelna
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Městská spořitelna
