Úvod > Dle abecedy >
Kultura
>
Knihovna
Knihovna
Knihovnu měli jistě i Pernštejnové na
zámku. První zmínka je o knihovně Jan Češky, 1538-41 pa.děkana, pak kaplana Jana z Pernštejna. Adam Augustin Synecius, jeden z nejvýtečnějších pa.děkanů (1702-1728), spoluzakladatel pa.latinského gymnázia, svou knihovnu věnoval
děkanství. Knihovnu měl i klášter minoritů s gymnáziem. Dne 30.10.1820 schválila dvorská školní komise návrh na zřízení knihoven pro učitele. Každý vikariát jako základ „malé knihovny“ dostal 4 knížky. V Pardubicích vznikla okrsková
knihovna, o kterou pečoval v l.1843–50 pa.vikář a „školdozorce“ Jan Nywelt a kaplan, katecheta Jan Čeněk. Teprve po r.1869 byl spolu s novými obecnými školami položen základ samostatné okresní učitelské knihovně. R.1872 ministerské nařízení omezilo školské knihovny jen pro školskou potřebu. Koncem 19.stol. vznikly spolkové knihovny : Řemeslnické jednoty, Živnostensko-řemeslnické besedy, Vzdělávací a čtenářské besedy Barák, Spolku pro podporu české literatury, Akademického spolku Arnošt, Sokola. Dne 1.12.1900 otevřena veřejná čítárna Sokola v Občanské záložně. Vznikl zájem o knihovny obecní. Živnostensko-řemeslnická beseda r.1893 požádala
město, aby při stavbě nové
radnice pamatovalo na knihovnu, to o rok později podpořil i Spolek paní a dívek. Město 2.8.1895 požádalo Akademický
spolek Arnošt o pomoc při zřízení Lidové knihovny. V dubnu 1897 městská rada a Sokol svolaly veřejnou schůzi z níž vzešla iniciativa ke zřízení Veřejné obecní knihovny. Otevřena 7.7.1897 v zadním traktu
radnice, prvním prozatímním knihovníkem se stal městský úředník Jan Vavřík. R.1907
knihovna přestěhována do stísněných prostor soukromého domu čp.37 Zelené
předměstí v Karlově ul. R.1920 ustavena knihovní rada, čtyry členy jmenovala obec, další byli kooptování z řad nejpilnější čtenářů. Knihovna pak umístěna v přízemí domu Na Hrádku společně s Průmyslovým muzeem. Knihovníkem se stal městský správce Karel Wittoch. Měla již 8 347 knih, r.1926 10 155. R.1931 přemístěna do nové budovy Průmyslového muzea (dnes Potravinářská škola). Od r.1937 ředitelem knihovny František Jungman, od r.1939 Zdeněk Vavřík. Po příchodu okupantů
knihovna na čas zavřena provedená revize, vyřazeny „závadné“ knihy. R.1941 zakázáno půjčovat knihy židům. V červenci 1943 v Tyršových sadech otevřena pobočka městské knihovny. Dne 2.5.1960 převzala
knihovna rekonstruované domy čp.77, Oesterreichův, a sousedním čp.78. Otevřena již jako Okresní
knihovna v září, ještě 26. 4.1960 noviny přinesly zprávu, že se přestěhuje Krajská
knihovna, kterou byla od vzniku 2.Pardubického kraje r.1949. R.1961 v krásném klenutém rohovém sále Oesterreichova domu otevřena čítárna. Měla na 6 000 čtenářů. R.1965 Okresní
knihovna obdržela nejvyšší vyznamenání, titul Vzorná okresní
knihovna. Sedmdesáté výročí knihovny oslaveno 21.3.1967. R.1969 na základě t.zv.konzolidačního procesu vyřazovány „závadné knihy“. R.1973 měla pro čtenáře k dispozici přes 157 000 svazků.
V 1.poschodí 29.6.1978 otevřena výstava archiválií k dějinám Pardubic. Dne 20.9.1984 Na
Dubině otevřena nová
knihovna s 10 000 svazky, 14.pobočka Vzorné okresní knihovny, nahradila zrušenou ve
Studánce. Při oslavách 90 let knihovny v Pardubicích 7.4.1987 slavnostní setkání s bývalými pracovníky na němž přednášel dr. Vl.Zikmunda o kulturním a společenském významu Pardubic. Okresní
knihovna 10.9.1991 otevřela hudební oddělení. R.1992 ke knihovně přešlo regionální středisko kulturního služeb umístěné v Domě hudby. R.1994 zprovozněno informační oddělení. V l.1998-2000 proběhla nejrozsáhlejší rekonstrukce budov knihovny, znovu otevřena 16.10.2000. Usnesením Zastupitelstva Pardubického kraje Okresní
knihovna 15.1.2002 převedena bezúplatně na Pardubický kraj, stala se opět Krajskou knihovnou. Městské pobočky přesunuty na
město. Od r.2004 ředitelem Petr Kárník. Kraj zakoupil dům čp.79 U zlatého beránka, po rekonstrukci a vestavbě ve dvoře získala
knihovna r.2005 další potřebné prostory. R.2006 otevřena regionální studovna, spolupracující s KPP. Od r.2007 Krajská
knihovna vydává
časopis KAPKA – Knihovní aktuality Pardubického kraje. Od 2011 je ředitelkou Radmila Kodetová.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda Dr.PavlaTheina. Historie pa.knihovnictví. ZKPP 9-102001
Viz také:
Diskuse k článku: Knihovna
upřesnění
Napsal(a):
Martina Zlatohlávková |
2017-03-02 13:26:05
|
m.zlato@knihovna-pardubice.cz
Knihovna v Tyršových sadech nebyla otevřena v roce 1943, ale o rok dříve, v roce 1942.
Mgr. Petr Kárník nebyl ředitelem knihovny od roku 2004, ale již od roku 1996.
Současná ředitelka knihovny, paní Kodetová, se nejmenuje Radmila, ale Radomíra.
Martina Zlatohlávková
Napsat příspěvek k článku: Knihovna
