Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka



Úvod > Dle abecedy > Obchod > Knihkupectví


Knihkupectví

Město Pardubice může být hrdé na své knihkupce, šířili osvětu, zastávali veřejné funkce, v rámci možností byli i nakladateli. Lze předpokládat širší prodej knih již od v 18.stol., kdy při minoritském klášteře bylo latinské gymnáziu. K omezení došlo po jeho zrušení. Mezi první známé pa.knihkupce patří Jan Liebich, který měl své knihkupectví ve Vlachově domě naproti Veselce, postaveném r.1894, dnes je zde Mc´Donalds. Počátkem 20.stol.byl náměstkem starosty, členem okresního výboru a výborů řady kulturních spolků. R.1911vydal prvního průvodce městem a okolím se 70 fotografiemi J.Stoklasy. Později měl prodejnu naproti v přízemní přístavbě domu čp.72, na jehož místě je dnes CORSO, byla zde až do znárodnění. Větší knihkupectví měl J.M.Polák v domě U Jonáše, o propagaci města se zasloužil vydáváním pohlednic již před r.1900, většina vyšla v l.1910-1930. Knihkupectví přečkalo okupaci, kdy zřídilo řadu nádražích knihkupectví, i na pa.starém nádraží, zničeném při náletu r.1944. Pod Zelenou branou měl knihkupectví Ladislav Lochman, jediné, které se specializovalo na hudebniny. Po znárodnění zde byl antikvariát, který vedl býv.Lochmanův prokuriska Josef Trmal, známá pa.osobnost. „Dělnické knihkupectví“ měl Václav Kolář na rohu Jindřišské a Jiříkovy ul., zahrnovalo i papírnictví a antikvariát. Jako jediný šéf sám na kole rozvážel noviny „Národní politika“, za což vydavateli smluvně odpovídal. Knihkupectví zde bylo i po znárodnění až do asanace Jindřišské a Jiříkovy ul. po r.1970. V místě dnešního antikvariátu v Klášterní ulici měl knihkupectví Karel Kubeška, který byl předním funkcionářem hasičů a S.K.Pardubice. Zaměřil se na prodej učebnic, i použitých žákům škol na Komenského nám. a okolí. Měl i knihařství. Po r.1930 knihkupectví převzal Miloslav Bízek. Zaniklo po znárodnění. U starého nádraží v Havlíčkově ul.měl prodejnu knih i kancelářských potřeb Otakar Doležal, později O.Doležal a spol. Byl také vydavatelem pohlednic, zřídil obrazovou galerii. Po znárodnění se O.Doležal zasloužil o rozvoj cestovní kanceláře Čedok v Pardubicích. V přízemí bývalého Kohoutkovského mlýna na Bělobranském nám. měl malé zastrčené knihkupectví Petr Herzán, prodával levné a použité knihy, „písničky“ na letáčcích o dvou listech pro zpěv a kytaru. Na hlavní třídě rostoucího Skřivánku zřídil první knihkupectví Karel Muška. Před r.1939 otevřel na Wilsonově tř.knihkupectví Václav Beran, byly zde i výstavy obrazů. Rozvíjet se začalo až po r.1945, po znárodnění zaniklo, pak zde bylo velké papírníctví n.p.NARPA. Nové knihkupectví n.p.Kniha vzniklo na tř.Míru ve znárodněném domě zlatníka J.Lejhance, po vrácení domu dědicům je převzal syn Jiří Lejhanec.

Zdroj: Karel Vinař
      
Viz také:

      Antikvariát

      Živnostníci


Předchozí heslo: Kmen čsl.obce junáků Volnost

Následující heslo: Knihovna


Diskuse k článku: Knihkupectví


K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.



Napsat příspěvek k článku: Knihkupectví


Nadpis příspěvku:

 

 

Parpedie - Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka.              Provozuje Klub přátel Pardubicka © 2014