Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Zelená brána
Zelená brána
architektonická památka vynikající úrovně, jediný celistvý, neobyčejně cenný zbytkem pardubického rozsáhlého
opevnění. Obecné pojmenování brána je nepřesné, jedná se o věž s branou, zelená je střecha věže. R.1507 dal Vilím z Pernštejna obehnat
město hradbami,valy a hradebním příkopem-Městskou řekou. Práce řídil Mistr Paul. Tam kudy se z města vyjíždělo na Prahu do hradební zdi vsazena Pražská věž s bránou a předbraním. Předbraní bylo přízemní, zdobené gotickým štukem. Přímo před nim byl příkop se dvěma padacím
most, pro pěší a povozy. Za příkopem by půlkruhový barbakán, za ním dřevěný kolový
most přes hradební příkop. Pražská brána byla patrně stejná jakou Mýtská, Bílá věž a brána. Za požáru 1538 byla Pražská věž poškozena a při nové výstavbě města za Jana Pernštejna ji jeho stavitel Mistr Jiří Olomoucký r.1542 přestavěl. Zvýšil trup věže a místo jednoduché střechy ji opatřil umnou, měděným plechem krytou, gotickou střechou, vskutku „královskou korunou“ patřící k nejkrásnějším ve střední Evropě. Mocný umělecký zážitek výstižně popisuje po r.1950 památkář dr.Jakub Pavel: „Zápas vertikál hrotnic a horizontálních říms, světelná hra ploch na koso postavených a smaragdová zeleň měděnky se zlatými body makovic, vtiskuje vznosnému krovu vysoké věže pečeť životnosti a kouzla ničím nezměnitelného.“ Mistr Jiřík zvýšil
předbraní o patro a opatřil je renesanční štítem s atikou a půlkruhovými štítky. V 1.poschodí vznikly dvě světničky, kde od r.1543 bydlel sám Mistr Jiřík. Od té doby je věž 60,27 m vysoká, měřeno na střed makovice, světlost klenutí brány 4,2 m, šířka 11,3m. Měděné opláštění věže do konce století pokryla zelená měděnka, vžil se název Zelená brána.
- 23.4.1653 vyhořela zvonice u sv.Batoloměje, zbylé zvony přeneseny na Zelenou bránu, jejíž spodek do výšek 1.patra byl zesílen
cihelnou přizdívkou.
- 17.5.1661 do Zelené brány udeřil blesk, značně poškodil její zdivo na jižní straně, zvony vráceny na opravenou zvonici.
- R.1662 na omítku věže z městské a venkovní strany místní zedník Václav Reysyk namaloval znaky
- R.1691 do hrotu věže vložen nový železný stěžeň.
- R.1712 opravena báň.
- V l.1741 – 1744 za válečných okupací Prusové ukradli měděný kryt, poškodili trámové, škoda činila 200 kop míš.
- R.1760 na věž přeneseny hodiny ze II.pa.radnice, hodinářem byl zámečník Václav Bendák, ročně dostával 4 zl. 40kr., sud piva a čtyři sáhy dříví.
- 8.5.1783
město vydalo nařízení, aby ponocní místo hlídky na věži chodili po městě, protože na Zelené bráně jen spali
- R.1801 znovu opravován měděný kryt.
- R.1805 znovu pozlaceny báně.
- R.1843 odstraně ochoz, zdivo omítnuti až od střechu.
- 17.11.1875 Ústřední památková komise ve Vídni zamítla záměr pa.zastupitelstva zbourat Zelenou bránu.
- R.1886 provedena rekonstrukce podle projektu architekta Josefa Mockera, nákladem Občanské záložny v Pardubice, zabíleny značné poškozené znaky. Zapomenuto které to byly, až r.1946 pa.
rodák dr.Josef Tichý nalezl informaci Bohuslava Balbína, že na západní stran byl městský znak, i Arnošta z Pardubic, a nápis:„ERNESTUS PRIMUS TULIT HAEC INSIGNIA PRAGAE ANTISTES, QUAE NUNC URBS TUA CAESAR HABET“ (Arnošt první užívá znaky pražského arcikněze, ty nyní tvé
město, císaři, drží.), a na východní straně císařský orel se zeleným věncem. Mimo to Balbín nazývá Zelenou bránu proslulou a uvádí, že vešla i v přísloví, patrně: „Skví se jako Pardubice“. Zvažováno odstranění
předbraní, na tlak veřejného mínění od toho upuštěno.
- R.1903 nad průjezdem západního průčelí umístěna
plastika sochaře Bohumil Vlčka dle obrazu Mikoláše Alše, představující pověst o vznik pa.erbu půlkoně.
- R.1912 patrně vlivem arch.Boži Dvořáka, konzervátora památek, došlo k restauraci původního vzhledu věže, trup věže zbaven omítky, odhaleno zdivo, obnoven ochoz, hodiny dostaly bílý světelný ciferník.
- V l.1914-17 při stavbě Městské spořitelny zřízen průchod po jižní straně.
- R.1925 na severní straně, na místě hostince U české koruny, postavena budova banka, také s průchodem, dnes uzavřeným.
- 21.10.1929 Zelená brána poprvé ozářena reflektory, na ochozu byl nápis: "Edison-50 let žárovky".
-15.7.1936 Česká
pošta vydala korespondenční lístky s obrázky Zelené brány a Kunětické hory.
- 19.6.1939 na Zelené bráně vyměněn hodinový stroj za nový, bicí zařízení zůstalo staré.
- 1.6.1971 po delší době opět zpřístupněna Zelená brána, vstupné 1,- Kčs, děti 0,50 Kčs.
- Od 1.6.1973 Zelená brána v sobotu a neděli otevřena i večer do 21 hod.
- 20.– 23.1.1976 dva nejlepší pa.horolezci ve výši 70 m opravovali plechovou krytiny poškozenou vichřicí v předchozích dnech
- Od září 1979 Zelená brána nákladem 1,7 mil Kčs 2 roky opravována, současně s opravami historického jádra města.
- 2.11.1979 v Záři článek „Setkání pod Zelenou branou“ o rekonstrukci již za 2 mil Kč.
- 2.6.1980 ze Zelené brány sneseno husitské slunce, 9 zlatých makovic, z nichž největší má průměr 70 cm. V podniku Uměleckých řemesel v Praze pozlaceny 72g zlaté folie za 100 tis. Kč.
- 6.6.1980 slavnostní vyjmuty historických dokumentů z makovice.
- 17.6.1980 foto unikátního patnáctipatrového lešení na střeše Zelená brány pro výměna měděného plechu, které postavil Stavební podnik města Pardubice.
- 7.11.1980 Stavebním podnikem města Pardubic dokončena oprava střechy Zelené brány. Protože v současném ovzduší by měděná krytina nezískal čistou měděnku, musela být zelená barva docílena uměle chemicky. Ani po delším výzkumu se „smaragdovou zeleň“nepodařili obnovit .
- 19.11.1985 dokončena kontrola zdiva Zelené brány a očištění hodin prováděné pa.horolezci.
- 1.8. 1990 Ing Hněvsa převzal Zelenou bránu do ekonomického nájmu.
- 24.11.1992 pod Zelenou branou dokončena výměna dřevěných kostek a nového osvětlení
- R.2011 Zelenou bránu předána do správy Kulturního centra Pardubice.
- R.2013 zahájena dvouletá oprava brány se stahováním a zpevňováním trupu, navrženo aby opět byl celý omítnut, což vyvolalo odpor veřejnosti. Dřevěná dlažba nahrazena žulovou.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Zelená brána
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Zelená brána
