Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Vzniky a počátky Pardubic
Vzniky a počátky Pardubic
Nemáme mnoho historických dokladů a stop o prvních sídlech, které možno označit za počátky Pardubic. Záznamy jsou vůbec sporné. Přece jen víme, že první sídla byla na soutoku
Labe a Chrudimky, resp.na ostrově delty Chrudimky. V dnešních Olšinkách
Chrudimka, zv.řeka Pardubská, tehdy rozdělila proud na dvě ramena, původně zvané „říčky“: prvé hlavní ze široka spadalo do
Labe patrně i nejednotným ústím. Ústí dnes má dno něco přes 214 m nadmořské výšky. Druhé rameno vtékalo do
Labe o 1250 m západněji. Mezi rameny byl jakýsi vršek pradávného nánosu, jenž u břehu byl nadmořské výšky něco přes 218 m a zvedal se vprostřed ještě o 3 m výše. Zde byla původní sídla Prapardubčanů. V malé původní osadě byly chatrče ze dřeva – snad již na konci 9.stol. - u
Labe poplužní dvůr na západě panská louka. Poplužní dvůr časem zpevněn ve tvrz. To rozhodlo v řadě osad u
Labe pro prvenství Pardubic. Prvním držitelem kraje pardubického byl Kojata z Mostu (zemř.1227) z rodu Hrabišiců se znakem zkřížených hrábí. Po Kojatovi přešel kraj, snad i tvrz Pardubice, dědictvím na pány ze Zebína na Choceňsku, kteří měli ve znaku loveckou trubku. Ten rod patrně také založil klášter Cyriaků v Pardubicích. Ze starých zápisů víme, že r.1295 papež Bonifác VIII. se ujímá – již stávajícího kláštera cyriaků v Pardubicích. R.1318, jak je historicky prokázáno, tvrz Pardubice držel Púta u Pardubic ze slavného rodu Hronoviců, který měl ve znaku dvě skřížená, otesaná břevna – ostrve. R.1330 od Hejman z Frydlandu a Náchoda a Hynka Crhy z Dubé, synů Púty z Pardubic, získány Pardubice Arnoštem z Hostýně či ze Staré výměnou za hrad Visenburk. Ten starý šlechtický rod měl ve znaku půl bílého koně v červeném poli. Arnošt měl 4 syny: Arnošta II.z Pardubic, který se pak stal prvním českým arcibiskupem, Bohuše, Smila a Viléma. Arnošt z Hostýně věnoval 22.11.1332 ves Pardubic s kostelem sv. Jiljí cyriackého řádu v Pardubicích, pak nazývány Pardubice Mnichové.. Pardubice se staly městem přičiněním Arnošta II.z Pardubic, od r.1338 děkana svatovítského kostela, r.1343 biskupa a od r.1344 arcibiskupa, u královského dvora Jana Luenburského, resp.Karla IV. - Jiní znalci zastávají názor, že Pardubice nebyly povýšeny žádným aktem, nýbrž rozvojem se prostě městem staly. Nejstarší listinou, v níž jsou Pardubice jmenovány jako
město, je závěť Arnošta I. z r.1340, která je chována v originále mariánského kostela v Kladsku. Závětí tou jmenován je arcibiskup Arnošt majorátním pánem Pardubic, „nova civitas“- města nového. Podle čehož někteří badatelé soudí, že byly jako
město založeny – vystavěny. Stanislav Vinař. Pardubice staré a nové.1941.
To byl originální, i tehdy poněkud sporný názor publicisty St.Vinaře na vznik Pardubic, ovlivněný patriotickým nadšením po velkých oslavách 600 let Pardubic-města, při nichž v chrámu sv.Bartoloměje byla odhalena
busta Arnošta z Pardubic, zakladatele, patrona, města. Zmiňuje dvě tehdy zvažované alternativy, že vznikly při ústí Chrudimky, nebo byly Arnoštem I., vlivem Arnošta II.jako
město založeny. Nové archeologické výzkumy v Pardubičkách-Pardubicích Mnichových, ukazují, že klášter cyriaků a počátky Pardubic byly zde. Pardubice-město (poddanské, zemědělské městečko) byly založeny. St.Vinař kupodivu nezmiňuje tehdejší verzi, že Pardubice vniky u brodu přes
Labe na vedlejší stezce mezi staršími královskými městy Chrudim a Hradec Králové. Jako vodák asi usoudil, že brod u tvrze Pardubice by byl pro meandry
Labe a více ramen Chrudimky problematický, že ta stezka nemusela vůbec překračovat
Labe, ale vedla po jeho levém břehu přes starší a tehdy významnější Sezemice. Dodnes nezodpovězenými otázkami jsou, kdo a kdy postavil pa.tvrz patrně na jednom ostrůvku v deltě Chrudimky, kdo, kdy a proč založil klášter cyriaků v malé vsi Pardubice na návrší nad Chrudimkou.
Diskuse k článku: Vzniky a počátky Pardubic
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Vzniky a počátky Pardubic
