Úvod > Dle abecedy >
Osobnosti
>
Vladimír Popelka
Vladimír Popelka
Narodil se 22.1.1932 v Pardubicích, podle bydliště je celoživotně Pardubák, podle trvalého pobytu a působiště je Pražák. Patří ke šťastlivcům, kterým povolání, koníček i potěšení – muzika – splývají v jedno. Sice vystudoval VŠCHT, ale prošel téměř všemi hud. profesemi: byl výkonným hudebníkem, hudebním redaktorem, hudebním režisérem a producentem, podnes je skladatelem, aranžérem, programátorem a dirigentem – pouze nikdy neučil. Již v pěti letech hrál spontánně na akordeon tehdejší šlágry. Otec mu zařídil výuku na housle u „renesančního“ učitele Jana Syrového v
Pardubičkách, který vedl též dětský a smíšený sbor (Pěvecké bratrstvo Jana Syrového), smyčcový kvartet a smyčcový orchestr. A tak již v 11 letech hrál na violu v kvartetu s dospělými, na housle v orchestru, zpíval alt ve smíšeném sboru. Pro kvartet tehdy napsal i skladbičku, dnes uloženou v počítači. Když mu pan Syrový řekl, že už jej nemá co učit, přešel na Východočeskou hudební školu k prof. Emanuelu Jiráskovi. Ten při setkání po mnoha letech mu řekl, že byl jeho nejlepší žák. V roce 1945 ho skauting přivedl ke kytaře a polnici. Na kytaru později doprovázel gymnaziální pěvěcký sbor prof. Fr. Vovse a „mládežnický“ v
Pardubičkách, vedený učitelem Peřinou. V 15 letech odmítl otcův návrh na studium houslí na pražské konzervatoři. Začal hrát na křídlovku v dechovce Viktora Matěny v
Pardubičkách, na trubku a kytaru v jeho tanečním orchestru. Jako sedmnáctiletý přinesl aranžmá do zkoušky pardubického bigbendu Melody Club, založeného dvěma bývalými saxofonisty orchestru Karla Vlacha a byl ihned angažován na trubku. Orchestr sídlil v legendární Rotundě a kavárně Na jezírku. Kapelník Oskar Kmoníček ho seznámil s důležitými lidmi z branže – Karlem Vlachem, Karlem Krautgartnerem, Vlastimilem Hálou. Když emigroval jeden z „vlachovských“ saxofonistů Jiří Kovář, syn pardubického hoteliéra, byl mu v pondělí doručen saxofon s tím, že už v sobotu bude na něj hrát v kapele. Současně zahájil studium hry na klarinet. Jako zanícený 19 letý idealista poslal „drzý“ dopis K.Vlachovi proti 40 tiletým (!) dědkům v jeho orchestru a proti smyčcům v jeho bigbandu. Na dopis dostal slušnou vysvětlující odpověď, kterou docenil až s vlastním vyzráním. V r. 1952, ve 20 letech, udělal v býv. hotelu
Veselka konkurz do saxofonové sekce orchestru Karla Vlacha, vedené K.Krautgartnerem. Z obav před vojnou k Vlachovi nenastoupil a zůstal na VŠCHT. Nevěděl, že lze získat „modrou knížku“ či vojnu pohodlně přežít v AUSu. O rok později nepřijal ani nabídku K.Krautgartnera do jeho nového orchestru. V letech 1952-62 prošel bohatou klarinetovou praxí v tělesech složených většinou z učitelů východočeských hudebních škol: v symfonickém orchestru (dir. Pavel Čotek), v orchestru Lidové opery (dir. Jan Douša, J.Lautner), v divadelním orchestru (dir. J.Lautner a F.Voves) a v dechovém kvintetu. R.1958 býv. pardubický bigband Melody Club, přejmenovaný na orchestr ZK
Tesla Pardubice, zvítězil v celostátní soutěži v Plzni. Následovalo nahrávání v karlínském studiu Čs. rozhlasu a koncert v Lucerně. R.1960 převzal vedení orchestru, v l. 1960-62 nahráli v Čro Hradec Králové na 50 snímků, z toho 20 jeho skladeb. Orchestr působil v nové kavárně Letka na Dukle, zpěváky byli František Jedlička a Anna Rajmanová. V l. 1956-62 studoval soukromě skladbu, převážně u prof. Zdeňka Hůly, což mu zařídil kolega saxofonista, jinak vítěz mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara Václav Rabas.
Zdroj:
Vlastivědná abeceda JUDr. Pavla Theina - Zprávy KPP 9-10/2011
Diskuse k článku: Vladimír Popelka
Co uvedly zprávy. rozhlas.czpardubice o V .Popelkovi
Napsal(a):
Stanislav Antoš |
2017-03-02 15:32:29
|
oswald@wo.cz
Vladimír Popelka – hudební skladatel, dirigent
Vladimír Popelka a Jolana Voldánová - Foto: Honza Ptáček
Vladimír Popelka a Jolana VoldánováFoto: Honza Ptáček
Pardubický rodák spolupracoval s Golden Kids, Karlem Gottem i Gabrielou Beňačkovou
Narodil se v Pardubicích a celý život pendluje mezi Prahou a Pardubicemi. Po maturitě vystudoval v Pardubicích Vysokou školu chemicko-technologickou, poté byl zaměstnán ve výzkumném ústavu. Současně studoval soukromě skladbu u Zdeňka Hůly a vedl amatérský orchestr ZK ROH Tesla. Počátkem šedesátých let hrál na barytonsaxofon, klarinet a kytaru v orchestru Miroslava Foreta v Brně. Následně pracoval jako hudební redaktor v Československém rozhlasu Brno (1966–68), kde příležitostně též nahrával jako dirigent s rozhlasovým tělesem Studio Brno.
46:29
Vladimír Popelka – hudební skladatel, dirigent
Vložit na svůj web
Jako hudební režisér působil v Supraphonu a souběžně spolupracoval se skupinou Golden Kids. Od roku 1972 působil nejprve jako externí dirigent Tanečního orchestru Československého rozhlasu, od roku 1982 už ve stálém úvazku.
Vladimír Popelka - Foto: Martin Kábrt
Vladimír PopelkaFoto: Martin Kábrt
Těžištěm jeho tvůrčí práce jsou úpravy různých skladeb a písní např. pro Karla Gotta, Jiřího Maláska (alba Romantický klavír), Petru Janů apod. Popelka aranžoval úpravy skladeb klasiků pro kvadrofonní album Variace. Pro TOČR a trumpetistu Václava Týfu aranžoval suitu Loutna česká podle Adama Václava Michny z Otradovic. V roce 1982 se také jako dirigent podílel na albu Veselé vánoce, nahrával i s Boni Pueri a Lucií Bílou. Za melodie ze slavných filmových westernů V pravé poledne získal TOČR zlatou desku Artie za 250 tisíc prodaných nosičů v zahraničí.
Vladimír Popelka je také známý jako plodný autor písní – pro Helenu Vondráčkovou a Jiřího Korna složil duet Jakobynic, skladbu Těch starých písní se už nezbavím zpíval Milan Chladil a pro Václava Neckáře složil skladbu Krokodýl Jeroným. Jeho největším hitem zůstala dětská píseň Chytila jsem na pasece žížalu Dády Patrasové.
Věnuje se i vážné hudbě: jako dirigent spolupracoval s Golden String Orchestra, často nahrává s kamarádem Felixem Slováčkem a předními tuzemskými operními hvězdami (Gabriela Beňačková, Peter Dvorský, Štefan Margita…).
Napsat příspěvek k článku: Vladimír Popelka
