Úvod > Dle abecedy >
Všechno
>
Územní vývoj
Územní vývoj
K osídlování území Pardubic, na levém břehu
Labe, dochází značně opožděně, až ve 2.polovině 13.století. První písemná zmínka týkající se kláštera cyriaků ve vsi Pordoby je z r.1295. Pravý břeh kolonizoval již od r.1083 opatovický klášter, který m.j.založil ves
Rosice. Neznámo je kdo klášter cyriaků založil a zda zde dřív byla ves Pordoby nebo klášter s úkolem mýtit „Pardubický bor“ a založit osadu. Otázkou je zda historický název Pardubický bor od Chrudimky k Černé za Bory a Sezemicím vnikl podle nové vsi, či ves nazvána po něm. Dle historika dr.Šebka tvořily původní osadu tři oddělené lokality, ves s klášterem na místě dnešních Pardubiček, druhá objevená r.1940 při ulici Ke trati, patrně při staré cestě z Chrudimi kolem kláštera přes Sezemice do Hradce, obcházející
Labe po jeho levém břehu. Třetím místem byla blatná tvrz mezi rameny Chrudimky při jejím ústí do
Labe. Opět neznámo kdo založil tvrz, ani kdy, zda před nebo po osadě u kláštera. Tato sídla výměnou získal po r.1320 Arnošt ze Hostýně. Asi kolem r.1330 při tvrzi, na vyvýšenině na druhém ostrůvku mezi rameny Chrudimky založil „město nové“, patrně malé, nehrazené poddanské městečko. Přes ně přeložil chrudimskou cestu. R.1332 starou ves Pardubice věnoval klášteru, ta pak pojmenována Pardubice Mnichové. Tvrz přestavěl na vodní hrad a založil dvůr Vystrkov, v místech, u dnešního Kostelíčka. Klášter cyriaků s Pardubicemi Mnichovými r.1421 vypálili Husité. Město nové, majetek husitského hejtmana Viktorina z Kunštátu, nebylo poškozeno. To s hradem bez velkých změn zůstalo do r.1491, kdy je koupil Vilém z Pernštejna. Začal
město přestavovat a opevňovat. R.1507 celé vyhořelo, do umožnilo Vilémovi celé
město přestavět z kamene a zvýšit o první poschodí. Opevněním je ale sevřel na území malého Arnoštova města. Jen do rozsáhlého
náměstí vložil nový obytný blok, kde je dnes
radnice. Pro další rozvoj umožnil vznik
předměstí, jednak podle chrudimské cesty, pozdější Karlovy ulice, a podle nové cesty na Prahu - Dlouhé nebo Pražské
předměstí. Obě cesty opatřil branami, snad uvažoval o jejich pozdější přeměně na „nové město“. Na východní straně mezi „městem“ a upraveným tokem Chrudimky vzniklo Malé
předměstí, které se pak šířilo za řekou podle sezemské cesty a cesty k Vytrkovu. R.1431 Vojtěch z Pernštejna věnoval městu téměř zaniklé vsi Bukovinu a Lhotku, jejíchž pozemky zalil Nový
rybník, se lhoteckým lesem, dnešní Bělobranskou dubinou. Tím se území Pardubic rozšířilo podle sezemské cesty daleko na severovýchod. Po požáru města r.1538 mu Jan z Pernštejna věnoval ves
Přerov se Zelenobranskou dubinou, území Pardubic rozšířil na západ. Tím územní rozvoj na staletí ukončen. Tehdy v Pardubicích žilo kolem 2500 obyvatel. Za 30leté
války byla obě
předměstí z obraných důvodů zbourána, stavební vývoj vrácen do doby předpernštejnské. Zanikly připojené vsi
Bukovina, Lhotka,
Přerov. R.1651 bylo v Pardubicích 870 obyvatel. Opevňovací práce ničily
předměstí i za válek o rakouské dědictví r.1741 a 1744. Město obnovováno velmi pomalu, r.1770 mělo 1100 obyvatel. Toho roku Pardubice rozděleny na 4 čtvrti:
Zámek, Město (Staré Město), Bílé
předměstí se vzdálenou osadou
Hůrka na území býv.Lhotky a Zelené
předměstí s pozemky zaniklé vsi
Přerov. R.1780 na pastvinách dvora Vystrkov na východním okraji katastru založena raabizační osada
Familie se 20 usedlostmi. R.1834 měly Pardubic kolem 3900 a r.1843 4017 obyvatel. Po výstavbě železnice r.1845 se zástavba začala šířit od Veselky podél chrudimské
silnice k
nádraží, kde bylo naplánováno Nové Město. Stavební vývoj se zrychlil po r.1860 po vzniku železničního uzlu a s počátkem živnostenského, později průmyslového rozvoje. Město se nízkou zástavbou na předměstích rozlévalo do šíře. Od konce 60.let vznikala podle pražské cesty, pozdější Palackého tř. maloprůmyslová čtvrť. R.1880 při novém číslování vznikla pátá čtvrť Vystrkov s osadou
Familie (po r.1950 začleněná do Bílého předměstí). Po r.1880 se na území Zeleného
předměstí rozvíjí jižní
předměstí Skřivánek, později vznikla oddělená osada
Jesničánky. Zastavěné plochy na starém historickém katastru Pardubic se do I.světové
války mnohonásobně zvětšily. R.1930 dochází k rozšíření území Pardubic připojením obce Nové Jesenčany. R.1943 připojením obcí: Rybitví,
Doubravice, Blatnikovská Lhota,
Rosice n.L.,
Ohrazenice, Trnová, Staré Hradiště,
Svítkov, Popkovice, Pardubičky, Nemošice, Studánka, Spojil zřízeny Velké Pardubice. V květnu 1945 se sice rozpadly, ale již v červnu je Okresní národní výbor obnovil, zanikly r.1954. Součástí Pardubic zůstaly
Pardubičky, Studánka a Nové Jesenčany, které s Pardubicemi stavebně splynuly. R.1960 zahájením výstavby
Polabin se Pardubice rozšířily na pravý břeh
Labe se záměrem vzniku nového pravobřežního města. Od 1.7.1960 připojeny obce
Spojil a
Cihelna. Plenární zasedání MěstNV Pardubice 18.9.1975 schválilo připojení obce
Rosice nad Labem. S účinností od 30.4.1976 k městu Pardubice připojeny obce Černá za B., s Drozdicemi, Mněticemi, Staročernskem a osadou Žižín., a obec
Semtín s osadou
Doubravice, obce
Dražkovice, Nemošice, Ohrazenice a Staré
Čivice. K 1.3.1980 nově vymezeny části Pardubic: Bílé Předměstí,
Cihelna, Dražkovice, Drozdice, Mnětice,
Nemošice, Nové Jesenčany,
Ohrazenice, Pardubice-Staré Město,
Pardubičky, Polabiny, Popkovice, Semtín-Doubravice,
Spojil, Staré
Čivice, Staročernsko, Studánka, Svítkov, Trnová, Zámek, Zelené
předměstí, Žižín. V 80.letech na katastru připojené obce
Studánka zahájena výstavba
sídliště Dubina. Při sčítání 1.11.1980 měly Pardubice rozlohu 6930 ha, 91855 obyvatel, 8341domů, 6001 rodinných domků. K 1.1.1986 připojeny Lány na Důlku, Opočinek a
Srnojedy. R.1992 se odtrhl
Spojil a r.1993
Srnojedy. Po r.1992 se Pardubice staly statutárním městem, rozděleny na 7 městských obvodů. R.2007 pořipojena obec
Hostovice, jako 8. MO. Pardubice dříve malé poddanské
město, od r.1850 okresní, nyní již po třetí krajské
město dnes tvoří: vlastní Pardubice rozdělení na čtyři čtvrti: Bílé Předměstí, Město,
Zámek, Zelené
předměstí, na pravém břehu
Labe 5.nová čtrť
Polabiny a připojené obce:
Cihelna, Černá za Bory,
Doubravice, Dražkovice, Drozdice, Lány na Důlku, Mnětice,
Nemošice, Nové Jesenčany,
Ohrazenice, Opočinek,
Pardubičky, Popkovice, Staré
Čivice, Staročernsko, Studánka, Svítkov, Trnová, Žižín. Při sčítání 1.3.2001 měly Pardubice 90668 obyvatel trvale bydlících a 9134 přechodně bydlících, při sčítání 26.3.2011 91 073 obyvatel, stagnují stavebně, územně i početně.
Zdroj:
Jiří Paleček
Viz také:
Diskuse k článku: Územní vývoj
K tomuto článku ještě nebyl napsán žádný příspěvek.
Napsat příspěvek k článku: Územní vývoj
